• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

5. června 2017 
@monako3 vím pracuju jako dispečerka záchranné služby a sestra v posádce RLP a RZP, byli tam do 2 min.....bohužel
30. dub 2012 v 08:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucenek jasne, az to bude mozne, rada bych vedela vice. Moc me to trapi, dnes jsem z toho ani nespala :frowning2:
30. dub 2012 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hankamisa přesně jak píšeš, hodně lidí se vyhýbá jako kdyby jsem něco udělali,moje dobrá kamarádka porodila měsíc přede mnou a ani za mnou nepřišla když se tohle stalo, prostě vyselektovali jsme dost kamarádů,. je to smutný, ted potřebuju podporu, hlavně přesně ty co bych si myslela že nebudou mít vůbec zájem tak v nich mám nejvetší oporu a ty od kterých bych to čekala nemají zajem :frowning2:
30. dub 2012 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras -kamarádka s miminkem-možná skus jít za ní ty, ona má třeba strach nebo neví jak na tebe po tom co se ti stalo :frowning2: .byli jsme 4 kamarádky co jsme rodily během jednoho měsíce.první napsala hned ,že porodila a jestli se nechci přijít podívat.bylo to milé ale nedokázala jsem to.nezlobila se a dala mi čas-kamarádíme dodnes.druhá napsala taky hned a návštěvu nechala na mě,ale prý měla strach mi napsat,kamarádky dodnes.třetí napsala až když jsem se ptala jestli už náhodou neporodila,taky měla strach aby mi neublížila a sami měli problémy tak mě nechtěla nervovat ještě víc,kamoška dodnes.no čtvrtá se neozvala,až jsem ji nakonec potkala už s kočárkem-už si nemáme co říct.je pravda,že jsem ty děti nemohla vidět,no spíše tu holčičku,kluci mi tak moc nevadily.trvalo to hodně dlouho než jsem se dokázala podívat do kočárku nebo je pozvat na návštěvu.dnes jsou ty kluci v pohodě ale holčičce se pořád vyhýbám i když nechci,prostě to nedokážu,pořád ji porovnávám jak by byla ta moje už veliká. :frowning2:
30. dub 2012 v 16:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hankamisa já jsem tam zapoměla napsat to důležitý, ta kamarádka mi napsala že se ozve to jsem byla v nemocnici den po porodu a dodnes se neozvala, nepřišla mě podržet, nic, prostě od ní jsem čekala tu nejvetší podporu, zažili jsme toho dost, ted je štastná a já jí nebudu nic narušovat.
jak je to dlouho co se to stalo tobě a plánuješ dítě??
30. dub 2012 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to bohužiaľ tak. Moje dve kamarátky, od ktorých som čakala najviac pochopenia, pretože si prešli rokmi neplodnosti, ale nakoniec obe majú 2 detičky, totálne sklamali. Jedna sa počas môjho plaču do telefónu celý čas hrala a smiala so synom a zaklincovala to poznámkou, že veď ona v mojom veku mala len prvé dieťa a druhá ma "poučila", že deti matkám zomierajú denne na celom svete, že na to sme my "malí páni"... Známe, s ktorými som sotva predtým prehodila pár slov ma objali a popriali veľa síl, čo bolo presne to, čo som potrebovala. A 1 verná chodila za mnou do nemocnice, aj keď som s malými ležala mesiac kvôli krvácaniu, aj keď o mesiac na to zomreli a musela som ich porodiť. Keby mohla, išla by so mnou aj na pôrodný sál... Druhú vernú som ja poprosila, že sa s ňou zatiaľ nechcem stretnúť, lebo už som z toho všetkého bola dosť unavená a proste som nechcela už s nikým hovoriť. A ešte ma čaká suseda, ktorá teraz v sobotu porodila dieťatko. Toho stretnutia sa bojím, lebo sa nedokážem teraz na detičky pozerať a tomuto sa nebude dať vyhnúť...
30. dub 2012 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras -u nás to bylo na vánoce 8 let.po 15 měících se narodil
další chlapeček.ted máme holčičku vypočítanou na příští léto,tak uvidíme.záleží hlavně na mém zdravotním stavu jak se k tomu postaví.
@giovannajana -to se stává skoro každé mamince,která si prošla tím co my tady.kamarády strácíme a nacházíme nové.psala jsem výše.
30. dub 2012 ve 22:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras chápu že tě kamarádka asi zklamala, ale vem si to i z jejího pohledu . Možná má strach aby Ti neublížila a prostě tě svým štěstím nechce ještě víc nervovat. Zkus jí zavolat nebo napsat Ty uvidíš co bude. Ono je to z druhý strany dost těžký odhadnout. Mě se zase stalo že hned co sem se vrátila do práce tak po 2 týdnech mě poslali na agenturu a paniředitelka ač věděla co se mi stalo tak si tam pozvala snachu s vnoučatama bylo to jak když mi dá nědko pěstí večer sem si musela dát Víno abych to rozchodila :rolling_eyes: :rolling_eyes: . v tudle chvíli prostě není dobře snad nic :frowning2:. Hlavně spousta lidí neví jak s Vámi mluvit aby neublížili tak radši nemluví :frowning2: a musíte být sami iniciativní a vysvětlit jim co a jak . Holt je to jinýá situace a třeba moje matka se v ní zachovala jako ten nejhorší člověk když mi řekla ať už neřvu a přejdu to :confused: :confused: todle sem opravdu nečekala a dodnes sem jí to neodpustila :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes: ani se to odpustit nedá. A naopak mě hodně podržela tchýně ta si tím prošla 2x nebo 3x :confused: :confused: tak se uměla vcítit.
1. kvě 2012 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pentagras k tomu vyhybani...taky mi to vadilo a zdalo se mi (no nezdalo, byla to pravda..) , ze se nas nekteri strani...mrzelo me to...o Karlikovi se mlcelo..ale s odstupem chapu, ze oni nevi, jim se nic takoveho nastesti neprihodilo a nevi, jak se maji chovat. Nechteji zranovat, nejak ublizit...jako napr.tvoje kamradka, co se ji narodilo mimco...je to tezke pro nas, ale musime brat v potaz i to, ze i pro ne je to tezke, nevi, boji se, ze pohled na dalsi miminko nam nemusi delat dobre...nez se nam to stalo, nemela jsem nikoho v okoli, komu by zemrelo dite, a tak nevim, jak ja bych sama reagovala, ael mozna podobne, kdovi...a tak nekdy, pokud to jde, je dobre zacit sam o tom mem miminku mluvit a naznacit, nebo rovnou rict, ze naopak mi pomuze, kdyz o nem budeme mluvit. ...toz tak nejak to vidim ja...
1. kvě 2012 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@katuscakzms dakujeme, len aby bolo vsetko v poriadku..
2. kvě 2012 v 17:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katuscakzms moja pekna velmi na teba myslim a som tu pre teba lubkam ta :frowning2: :wink:
3. kvě 2012 v 07:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@katuscakzms taky na tebe obzvlast dneska myslim...at ti Sofinka da nejak vedet, ze je stale s tebou a necim te potesi...ona vi, jak moc ji milujes!
3. kvě 2012 v 09:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@katuscakzms ,Zuzanka, myslím na teba aj tvoju Sofinku, dnes jej zapálim sviečočku, opatruj sa moja :pensive:
3. kvě 2012 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
v 15 hod začíná mše v kostele za Kristýnku..je mi hnusně strašně hnusně na duši
3. kvě 2012 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@katuscakzms

Za par minut zacina mse v kostele za Sofinku, posilam velke objeti a vzpominku... :pensive:

Zuzko, myslime na VAS
3. kvě 2012 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@katuscakzms @lucenek na dálku i u nás bude večer za vaše holčičky hořet svíčička. Posílám do nebíčka pusinky
3. kvě 2012 v 17:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@lucenek hodně sil. Držte se
3. kvě 2012 v 17:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky dlouho jsem tu nebyla a ni sem moc nechodila a nečetla co se tu děje a nemela jsme na to silu a ted u mě byla na návštěvě Gabtcha i s Editkou a je to šikulka a pekne mi tu povídala a hrála si :slight_smile:.Už se těším až budu moci otěhotnět a mít doma taky takovou pěknoou holčičku. A jak se máte?
5. kvě 2012 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Všechny zdravím a musím říct, že mě bolí srdce, když to tady čtu, kolik nešťastných maminek i dalších blízkých přibylo v poslední době.
@lucenek To je obrovské neštěstí, dívenka na prahu dospívání. Je mi to moc líto. Stejně tak vzpomínám na Sofinku a zdravím svou stejně smutnou jmenovkyni Mili, zatím jsem se nedostala k tomu sem napsat, ale četla jsem, co se stalo a jsem vděčná všem zdejším maminkám ochotným se přes svou bolest postarat o nově příchozí, čerstvě bolavé maminky.

Dnes se také cítím nějak smutně. Vím, že nemá cenu tím zatěžovat své okolí, není to nic strašného, srovnám se s tím jako obvykle, ale tady to můžu napsat, vím, že mě pochopíte, prostě se mi moc stýská po mojí holčičce, po jejích velkých modrých očích, jejichž pohled si už jen stěží dokážu vybavit, tak dlouho už jsem ji neviděla. Posledních pár dní mám zvláštní touhu nějak se jí znovu po dlouhém čase dotknout. Vím, že fyzicky to nejde, ale jiným způsobem duchovním, chtěla bych cítit její blízkost, nějak si připomenout, že jsem ji skutečně měla a že jsem ji úplně neztratila, že znovu budeme spolu.
6. kvě 2012 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@miliharmi viem ako sa citis je mi to luto. u nas sa bliži 14.maj a to je den ked sa to všetko skončilo z ničoho nič,stale mi je tazšie a som podrazdena nervozna a nechce sa mi nikomu vysvetlovat prečo .. u nas je to akoby tabu myslim rodičov ako s partnerom možem mu povedat chape ma a snaži sa byt mily ale mne vadi ked mi hovori ,,to bude dobre,,neplač,, viem ,že to mysli dobre ale to neni to čo chcem počut. ty dokažes tak opisat myslienky,že mam pocit,že som stebou a citim tvoj smutok :unamused:
6. kvě 2012 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@ursul také se nám blíží smutné výročí :frowning2: 11. května to bude už rok co nás opustila naše Beruška. Dneska je to akorát rok co mi jí z JIP převozli na ARO a začala se to všechno hroutit. Pořád, až do samotného konce jsem věřila, že je Baruška silná holčička a že to zvládne, to že by to mohlo takhle dopadnout jsem si nepřipouštěla, nebo spíše nechtěla připouštět....

@miliharmi také je mi líto, že se "k nám" přidalo tolik nových maminek, které se musely rozloučit se svými dětičkami :frowning2:. Takovéhle věci by se vůbec neměli dít. Snažila jsem se a i nadále snažím v tom, že Baruška musela odejít najít nějaký "vyšší" důvod PROČ, ale ikdyž to člověk chápe, že pro ní to bylo to nejlepší, že měla velké bolesti, tak i přes to všechno to nepřestává bolet a kolikrát si říkám, že už to snad ani není pravda, že jsem někdy byla maminkou :frowning2:. Přijde mi to už tak strašně dávno, kdy jsem si jí mohla pohladit, kdy se na mě usmála.....bojím se, že na tohle všechno zapomenu :cry:
7. kvě 2012 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ani neviem co robit ako to napisat , ale mam pocit, ze ked to nedam zo seba von, tak umriem... obcas som do tejto temy zasla a teraz mam pocit, akoby som si to aj privolala , je to take cerstve, nemozem ist spat a mam pocit , ze sa zblaznim, som ako v tranze a nemozem uverit, ze sa to stalo nam, nasej dcere, ved bola taka mlada, cely zivot pred sebou, o mesiac by oslavila 21rokov a od bud. mesiaca planovala sa osamostnatnit a dokazat si , ze je dospela a zit tak svoj zivot, dnes sa vsetko zrutilo o polnoci tu nam zazvonil telefon a oznamili nam ,ze nase dievcatko uz nie je, som ako vo vakuu

sedim tu a neviem co robit , skusam sa vypisat ci mi to pomoze aspon na chvilu, nemozem zavolat kamaratkam lebo ak by som to povedala nahlas tak akoby som si pripustila, ze je to skutocnostou
8. kvě 2012 ve 04:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zoja keby sa ti tak dali virtualne poslat objatia. pamatam si ta z cias ked temy zvykli byt otvorene, boli ste v jednej teme fajn partia. som v soku. a je mi to hrozne hrozne luto. :cry: :cry:
8. kvě 2012 ve 04:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek