Zemřelo mi dítě
Stalo se vám to také? Máte někdy pocit, že to zvládáte a jindy se pod tou bolestí hroutíte? Zkusme si spolu psát, nejlépe rozumí ten, kdo to sám zažil.
Jmenuji se Milena, před rokem mi zemřela dvouletá holčička na herpetickou encefalitidu. Občas se potřebuji z toho vypsat, stále to hodně bolí.
Stručné shrnutí
- Herpetická encefalitida způsobená virem varicella/zoster může u malého dítěte vést k úmrtí, a podle uvedených zkušeností měla dítě šanci se uzdravit při včasném podání virostatik/antivirotik.
- Rodičům po ztrátě dítěte jsou v ČR dostupné online fóra a pamětní stránky jako anjeliky.sk a mimiangel.cz a existují i uzavřené diskuse (např. diskuse.dama.cz/d=11672) pro sdílení zkušeností a vzpomínek.
- V regionálních oblastech je často nedostatek dlouhodobé psychologické péče; v diskusi byly zmíněny dálkové cesty k psycholožce do Tachova a omezená dostupnost psychologů v porodnicích (Plzeň), proto se doporučuje hledat psychologa nebo psychiatra i v jiných městech a případně právní konzultaci při pochybení lékařů.
Nejčastější otázky
Q: Kde najdu podporu pro rodiče, kterým zemřelo dítě?
A: Online podporu a vzpomínky nabízí stránky anjeliky.sk a mimiangel.cz; v diskusi byla zmiňována také uzavřená skupina na diskuse.dama.cz (d=11672) a diskuzní album na modrykonik.cz.
Q: Může včasná antivirová léčba zachránit dítě s herpetickou encefalitidou?
A: V diskuzi byl uveden konkrétní příklad, kdy dětská lékařka odeslala dítě na neurologii, kde po lumbální punkci zahájili ihned léčbu virostatiky a dítě se během 14 dnů vrátilo domů s pouze lehkým poškozením řeči; to dokumentuje, že včasné podání virostatik/antivirotik může výrazně zlepšit prognózu.
Q: Kam se obrátit pro psychologickou pomoc po ztrátě dítěte?
A: Doporučuje se vyhledat psychologa nebo psychiatra; v diskusi byla popsána zkušenost s psycholožkou v Tachově (cca 30 km) a s krátkodobou pomocí psycholožky z fakultní porodnice v Plzni, a byla doporučena i návštěva psychiatra v případech, kdy je užitečná medikace.
Q: Má smysl hledat právníka, když se podezření na pochybení lékařů?
A: Ano; v diskusi se radilo poradit se s právníkem a je zmíněn příklad z Británie, kde rodiče dali případ k soudu a soud jim dal za pravdu, byly přiznány odškodnění.
Q: Pomůže víra nebo podpora komunity zvládnout ztrátu dítěte?
A: Diskuze uvádí, že mnoho rodičů a příbuzných našlo úlevu v modlitbě a víře, a že podpora rodiny i online komunity (sdílení vzpomínek) je v praxi často uváděnou úlevou.
Závěry z diskuze
Shoda
- Smrt vlastního dítěte je v diskuzi popsána jako extrémně traumatická zkušenost, která dlouhodobě zasahuje psychiku rodičů.
- Včasné lékařské vyšetření (včetně lumbální punkce) a promptní antivirová léčba mohou u encefalitid mít zásadní vliv na šanci na přežití a minimalizaci následků.
- Sdílení příběhů na stránkách typu anjeliky.sk a mimiangel.cz a účast v podpůrných diskuzích poskytuje mnohým rodičům emoční oporu.
Sporné názory
- Někteří diskutující uvádějí, že víra a modlitba pomáhají v procesu smíření, zatímco jiní vyjadřují skepsi vůči představě, že by Bůh smrt dítěte dopustil.
- Některé příspěvky doporučují pokusit se o další dítě jako pomoc v hojení bolesti, jiné zdůrazňují, že žádné další dítě nemůže zemřelé dítě nahradit.
Otevřené otázky
- Zda konkrétní lékařská pochybení vedla ke ztrátě života konkrétního dítěte, a zda má smysl vůči tomu vést právní kroky.
- Jak zajistit dostupnost dlouhodobé psychoterapeutické péče v menších regionech.
- Jak nejlépe podpořit sourozence a manžela/partnera po ztrátě dítěte.
Zmíněné značky a firmy
anjeliky.sk, mimiangel.cz, diskuse.dama.cz, modrykonik.cz, Baby-cafe, nemocnice v Chebu, fakultní porodnice v Plzni, Česká televize
Zmíněné produkty a metody
virostatiky, antivirotika, lumbální punkce, ARO (anesteziologicko-resuscitační oddělení), psycholog, psychiatr, psychoterapie, žaloba, očkování, umělé oplodnění
Místa a osoby
Mariánky, Tachov, Cheb, Plzeň, Británie, Milenka, Tomášek, Honzík, Tadeášek
@kveronika Ahoj, toto jsem napsala před pár lety, když moje bolest byla ještě hodně živá, možná je to odpověď i pro tebe, proč to tak bolí, proč cítíš bolest, i když věříš na nebe.
Nemám odpověď na to, proč se to stalo, proč umírají malé děti, proč umřeli právě ti naši andílci, tak sladcí a něžně milovaní, snad se už ani Boha na to neptám, možná odpověď není možné přijmout tady, ale až tam u Boha. Ale mám odpověď na to, proč to tolik bolí a nepřestává, proč ani vědomí toho, že jsou v nebi a je jim dobře, tu bolest neodstraní.
Ptala jsem se Boha a On mi ukázal tohle.
Připomněl mi, jak mně dlouhá léta učil milovat své děti a jak mi často ukazoval, že rodičovská láska je silným obrazem jeho lásky k nám, že jestli máme poznat jeho srdce a jak nás miluje, máme k tomu příležitost právě v lásce k dětem. Ne že by každý, kdo porodí dítě, hned věděl, jak miluje Bůh, to vůbec ne. Také pravou rodičovskou lásku, tu která odráží tu Boží, může cítit i člověk, který nemá vlastní děti. Tato láska je hlavně o dávání, nejvíc se radujeme ne z toho, co nám děti dávají, vlastně nám ze začátku nejsou schopny dávat nic, jen chtějí přijímat naši lásku a péči, ale radujeme se z toho, co jim můžeme dávat my a že jim naše láska a péče prospívá. A je to zvláštní, naše láska, kterou jim dáme, se v nich proměňuje ve schopnost také milovat a dávat. Je to obraz našeho vztahu s Bohem, ani my nemáme, co mu dát, ale největším potěšením pro Boží srdce je to, že nám může lásku dávat, ne to, co od nás získá zpátky, Jeho potěšením a radostí je láskyplné dávání a to, že vidí, jak nám jeho láska prospívá a že se v nás také proměňuje ve schopnost milovat. V Janově listu je napsáno, že kdo miluje, v tom Boží láska dosáhla svého cíle. To je úžasné, jak je to podobné s dětmi. Ty, které lásku nepoznaly, ji často ani nejsou pak schopné. Láska, ta kterou jim rodiče dávají bez nároků na návrat, se v nich promění na schopnost milovat a stejně ta láska Boží v nás má cíl naučit nás milovat.
Božím potěšením je láska, kterou nám může dávat a to, že v nás jeho láska dosahuje svého cíle.
I já jsem kdysi napsala, jak se raduji ze všeho, co mohu Milence dát, že láska je radost z dávání. A teď se konečně dostávám k tomu, co mi Bůh řekl o tom, proč se nemohu radovat z toho, že je Milenka v nebi. Bůh mi řekl, že ta bolest zůstane v mém srdci, dokud nebudu moci být zase s ní. Ta bolest je totiž bolest lásky, ta druhá strana lásky, lásky, která se potřebuje dávat a sdílet, ta láska se zasekla v mém srdci a nemůže za ní, nelze ji přenést na jiné dítě, každé mé dítě má v mém srdci svůj díl lásky, Tomášek ho má, ale ten Milenčin díl to není. Radostí lásky je to, že ji můžeš dávat a bolestí lásky je to, že ji dávat nemůžeš. I v Božím srdci je nespočetně víc takové bolesti, protože je mnoho těch, kteří byli stvořeni k tomu, aby byli milováni od Boha, ale ta Boží láska k nim nemůže proudit, protože Boha odmítli, odvrátili se, postavili mezi sebe a Boha hradbu hříchu. Vzpomněla jsem si na podobenství o marnotratném synovi, jak se Otec strašně radoval, když se mu syn vrátil, jak byl šťasten, nějak víc teď tomu Otci rozumím, mnohem líp chápu, jaké to je ztratit milované dítě a jaká je to asi radost ho znovu najít. Jsem vděčná Bohu, že snad Milenku jednou znovu najdu a moje láska k ní už nebude bolet, protože bude moci k ní znovu volně proudit, ale než se to stane, bude to pořád bolet. To neznamená, že už v mém srdci není místo pro radost, musí se tam vejít obojí, radost i bolest.
Často jsem se modlila, abych mohla trochu poznat, jaké je Boží srdce, aby v mém srdci bylo aspoň z malé části to, co v Božím. Teď to tam je, ale není to jen příjemné a krásné, také to strašně bolí. Nevím, proč Pán chtěl, abych tuhle bolest poznala. Napadá mě jen jedna věc. Nejvíc ze všeho mi přináší úlevu a útěchu, když někdo dokáže a je ochoten otevřít své srdce a vpustit do něj mojí bolest nad ztrátou Milenky, lidé se snaží najít nějaké řešení, něco typu, ale můžeš se radovat z toho, že je v nebi, ale jen ten, kdo dokáže otevřít srdce a nést aspoň kousek té bolesti se mnou, jen ten mi opravdu poskytne útěchu a pomoc. Možná že toto chce po mně i Bůh, abych přijala tu bolest nad ztrátou svého dítěte jako malou součást té jeho obrovské bolesti nad ztracenými.
Kupodivu se mi najednou ulevilo. Už nemusím hledat něco, co mně té bolesti zbaví, co ji dostane z mého srdce, stejně nic takového není, nemusím obcházet psychology, aby mně té bolesti nějakou terapií zbavili, mohu ji přijmout a nechat si jí jako bolest lásky s nadějí, že jednou bolest pomine, ale láska zůstane.
@miliharmi Dakujem. Ma to zmysel, co pises. Chapem to, ale potrva mi, kym to budem vediet aj akceptovat. Ja viem, ze si tu bolest musim plne odzit. Mam svetle momenty ale niekedy je to take tazke, ze nevladzem. Dlavi ma to k zemi.
Ja som sa tiez Boha pytala, preco to dopustil, ked aj On to 'zazil' a vie, ake je to tazke. Nechcem v tom hladat zmysel. Nechcem aby strata mojho synceka bola na nieco 'dobra'.
@kveronika Já si myslím, že to ani žádný smysl nemá, zlé věci nemají nějaký dobrý smysl nebo dobrý důvod, nedějí se proto, že by to chtěl Bůh, naopak. Ale Bůh může těm, kdo mu věří i ty zlé věci proměnit na něco dobrého. Ale máš pravdu, že to nejde přijmout snadno, naopak je to moc dlouhá cesta a žádné dobro tady na zemi NEVYVÁŽÍ naši ztrátu, myslím, jak už jsem psala v tom příspěvku, že teprve až je sevřeme v náručí, tak pak to z nás konečně spadne, do té doby to musíme nést.
@leeenka26 neviem. nikdy nehovorila o cislach alebo datumoch ci inych "znakoch". ona sa pyta ludi s ktorymi ma sedenie ci maju taku alebo onaku vec pri sebe a to je akoby ten ich "talizman" po zosnulych. raz sa pytala ci tam ma tu svoju svadobnu fotku so sebou. ona ze ano. a na fotke jej ukazovala akoby biely "flak". vravela ze to je dusa jej zosnulej babky ktora prisla na svadbu. a ze to je bezne vidiet "duse" na fotkach. to nie su chyby vo vyvolani fotiek.
ak vies po anglicky tak si pozri jej video - tu prave rozpravala o tej dcere ktora sa prevtelila do vnucky
a mozes aj kuknut na jej fb - long island mediu.
...konkretne "cisla" pro mne znamenaly zpocatku fanatickou zahubu...propadla jsem jejich sile..nasobeni a deleni, scitani a odcitani, jen abych dosla k vysledku, ktery jsem "potrebovala"..a ver tomu, ze vzdy nejakym zpusobem k danemu "Tvemu" cislu a tzv.vysvetleni pro nestesti ci stesti dojdes.. 😎
...s odstupem casu pro mne jsou cisla zivymi fakty - beru je tak, jak prijdou a jak jdou za sebou...neco jako zivotni situace, nesnazim se uz hledat duvody, proc se urcite veci deji....prpoc do sebe cisla (situace zapadaji)
Zajima mne uz jen vysledek, vyhybam se "prikladum, poctum ...."
Zbavila jsem se pocitu potreby vedet a znat PROC...
ALE: k tomu vsemu mi pomaha presvedceni a vira v reinkarnaci...
verim, ze i ma rodina je soucasti tohoto "Daru" a radeji se nebudu rozepisovat 😉 ☹ , i kdyz vim, ze nas je tu vice, kdo "veri", ze nejen lidsky obraz je schopen reinkarnace...
Pro mne je reinkarnace "zivotni vitezstvi" jak se smirit s osudem... 😉 🙂 😢
@dana_l zvlstne co hovoris o tych fotkach. Nikdy som tomu akosi neverila. nedavno sme boli v slovenskom raji 'liecit sa' od nasej bolesti a na klastorisku sa nam podarilo spravit zaujimave foto. 2 fotky, spravene v priebehu niekolkych sekund max 1 minuty a na druhej je vo vzduchu nieco zvlastne. Nie je to biely flak, je to akoby rozmazane. S mojim mm sme doteraz s tym nemali skusenosti, ale toto nas velmi prekvapilo. Skusim ich este dnes vecer tu hodit aby ste mi povedali ci som blazon alebo....
niekedy prosim aspon o to, aby sa mi o Ondrikovi snivalo. Aspon ho vidiet v sne, poznat jeho tvaricku ☹
Co by som dala za to moct ho objat, nakojit, vybozkavat, citit jeho vonu... ☹ ☹
zienky ...je to vsetko na hovno ...ani jedna z nas nechcela aby je babatko bolo anjelikom...ale my sme zeny musime sa dat dokopy fyzicky aj psychicky a bojovat proti osudu a posnazit sa o babatko znovu...musime byt optimisti!!!
....nikdy som si nemyslela ze tolkym zenam sa stalo ze im zomrelo babatko ci z takeho ale onakeho dôvodu ...☹