• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

5. června 2017 
Mili, to je presne to, o cem se bavime neustale do kola. Lide berou jen stesti, ale neci bolest nechteji sdilet dele nez je "nutne". Pritom my uz to mame srovnane a mame jen potrebu se o nich zminit, ze neupadnou nekam do zapomneni do nejakeho "trezoru".
8. pro 2009 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
aninam:jj, je to, bohužel, přesně tak...lidé si připouštějí jen štěstí a o neštěstí se mluvit nesmí...tak já tedy hrdě prohlašuju, že i přesto neštěstí jsem těch 7 měsíců a 25 dní byla nejšťastnější máma na světě! V každém neštěstí se najde kousek štěstí a naopak....
8. pro 2009 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No tak jsem si ji zase do alba přidala :wink: , je to poslední, kterou s ní máme, je to naše poslední setkání, kdy ještě byla živá.
8. pro 2009 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili: taky jsem přidala fotku...tu poslední, když už Mareček nežil. Je to naše poslední pusinka...
8. pro 2009 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja mam Maximkovu fotku v robote na stole v ramceku aj s takym anjelikom a hviezdickami,
niektori to beru pozitivne ze ho tu mam stale pri sebe (vacsinou su to moje najblizsie kolegyne) a potom su ostatni kolegovia ked pridu ku mne a nieco chcu, tak to je take nautralne,,,
Ale Maximko je aspon takto so mnou a sem tam nanho kuk (mam ho hned vedla monitora) a je mi smutno ze tu neni ale zaroven citim aj ako keby bol stale so mnou,,,
My mame fotecky len s hadickami ked bol Maximko este zivy a ked sme si mysleli ze vsetko je este v poriadku, potom mam moju najkrajsiu kde ma drzi svojou rucickou za moj prstik (nato nikdy nezabudnem) a potom bez hadiciek ked uz bolo po nadeji...

Ja ked som sem zverejnila nas pribeh, tak jedna buduca mamicka sa osopila (bola z rovnakeho terminu ako ja , teda septembroviek) ze co to tam davam, ze to je tak smutne, ze to sem nepatri, ze tu je to len o radosti, ale nastastie som jej nemusela nic osobne pisat a druhe zienky ju hned sprdli...
8. pro 2009 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Gogoska, moc dojemná fotečka.
Myslím, že ji máš otočenou, v albu jsou nad fotkami takové šipčičky, tak těmi to jde otočit správně.
8. pro 2009 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili: už je to :slight_smile: děkuju
8. pro 2009 v 10:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dnes som natrafila na link o Milenke a vzdy, ked o nej citam, placem :frowning2:
Chcem len povedat, baby, ze vas obdivujem, obdivujem vasu vnutornu silu, ktoru asi ma kazda mama v sebe, ale u vas ju ja osobne vidim viacnasobne silnejsie.
Obcas su tu diskusie, ci davat fotky alebo nie....hadicky, deticky...moj nazor je, ze to naozaj nie je pre nikoho prijemny pohlad...ale mne to pomaha uvedomit si, co mam, ked mam 2 zdrave deti...a ake je stastie prchave...vazim si co mam, aj vdaka Vam, v tejto diskusii :pensive: Dakujem :dizzy_face: :pensive:
8. pro 2009 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
je to pravda, je to pro ně sice nepříjemné, ale pokud to opravdu nesnesou, tak nemusí číst. Oni si to jen přečtou, my to musíme každý den žít.
8. pro 2009 v 10:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
přesně tak....
8. pro 2009 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
I ja jsem hrda matka na sveho syna, ikdyz jen 25 dni. Ikdyz me prakticky "nazivo" (jen v brisku) nepoznal, ale i tak jsme si uzili krasnych 9 mesicu a 46 dni, ikdyz byly plne starosti a nejistoty. Hodne mi pomohl srovnat urcite veci v zivote..... Jsem rada, ze tu s nami byl a ze v nasich srdickach tu bude dale.

Ja mam Honzulku v takovem modrem ramecku a ten samy mam pripraveny pro dalsiho syna, budou na skrini stat spolu. Skrin je v obyvaku...
8. pro 2009 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ani, to je moc hezké. Tomík taky ví, že Milenka k nám patří, jen asi nechápe, že tady jediná není, někdy ji vidí na fotce a volá Mili, Mili a pak trochu udiveně řekne Mili není. Ale jednou mu vysvětlím, že ji sice nemůžeme vidět, ale i tak je s námi.
8. pro 2009 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám Marečka v medailonku, co nosím na krku. Mám tam maličkatou fotku a asi dva jeho vlásky, které jsem si "ukradla" z pramínku, co nám dali v nemocnici. Jinak ho mám i doma na stole v rámečku ve tvaru srdíčka a naši mají jeho velkou fotku v obýváku.
8. pro 2009 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili, na to prijde cas... Ja chci jeho sourozencum rici, ze maji Honzulku jako andilka v nebicku, aby je chranil. Ale ze nesmi jeho sluzby podcenovat, ale vazit si jich. Aby napr. nejezdili v aute ci na motorce jako blazni s tim, ze ja jim od mala "tloukla" do hlavy, ze maji andilka strazneho :slight_smile:
8. pro 2009 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ani :grinning:
8. pro 2009 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili, to jsem rada, ze jsem te rozesmala :slight_smile: Byl to trochu i ucel :wink:
8. pro 2009 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dievčatá, často rozmýšľam, ako by som vás podporila, ale nič som zatiaľ nevymyslela :confounded: Ale k dnešnej téme vám chcem povedať, aby ste sa nezaoberali tými negatívnymi reakciami na vaše fotky. Aj ja som si vypočula rady typu "v Amerike sa dnes pohreby vybavujú v tichosti, aby sa tým nezaťažovali ostatní." (To mi ako bývalá šéfka chcela pomôcť vyrovnať sa s otcovou smrťou.) Myslím, že je to nesprávne, zmyslom pohrebu a ÚLOHOU hostí je podporiť smútiacich. Ono každý sa s ťažkou situáciou vyrovnáva inak a tak je to dobre. Niekto sa stiahne do seba a niekomu pomôže dať to von. Takže sa cíťte slobodne :wink: toto fórum je predsa o VŠETKOM, čo súvisí s deťmi. Ako sa písalo, kto nechce, nemusí sa pozerať. Je fajn, že si tu pomáhate navzájom, lebo si myslím, že kto toto neprežil, nepochopí. Ale zároveň buďte tolerantné voči tým kritikom - tak ako moja bývalá šéfka, sú nezrelé a potrebujú vašu zhovievavosť, aj keď by to malo byť naopak...
Držím palce, aby vás smútok posilnil a o to viac ste si užili radostných dní, ktoré ešte prídu. :wink:
8. pro 2009 ve 13:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
nevím jak začít..do téhle diskuze jsem začla nakukovat,když se mi syn narodil předčasne a my nevedeli,jak vše dopadne..
asi nikdy bych sem nepsala,až dnes když čtu reakce na fotečky vašich andílku,me to hodne naštvalo..
já myslím,že diskuze má spojit maminky a ženy se stejnym,nebo podobnym osudem..s nekym,kdo vám v tu danou dobu rozumí,kdo prožívá neco stejne jako vy..

a je taky pravda že je zde nekolik temat,včetne toho mého..extremne nedonošené deti..kde chodí lidi s pouhé zvedavosti..čtou o nečem co si neumí ani představit a to je láká..pak není namíste nekomu do nečeho mluvit..
přece nelezu do fotek nekomu,teda aspon já..koho neznám,komu nechci pomoct ,podpořit a nemám právo říkat co je a co není vhodné si tam dát..

všechny vaše deti jsou krasné,at s hadičkama nebo bez,vubec se mi nezdá,že je na tom neco špatného,jsou nádherné..jen mi je hrozne líto,že jste o ne přišli..nedokážu pochopit vaši bolest,ale tuším že musí byt opravdu veliká..
žadné díte se nedá nahradit,to vím i já..
přeji vám všem hrozne moc štestí a sílu jít dál,sílu bojovat s nelehkým osudem..

já ted občas nakouknu,jak se má andraa,chvilku jsme si psali a me není jedno jak se má..
a moc jí přeji,at se brzo zadaří miminko ,i když vím,že Maxička to nenahradí :unamused:

a když už ted teda píšu,tak chci moc moc poblahopřát aninam,moc si to zasloužíš :slight_smile: a přeju krásné a hlavne zdravé miminko

holky držte se a nenechte se rozhodit blbíma řečma cizích lídí,já vím že dokažou byt hodne zlí :frowning2:
a nezlobte se že sem píšu a ješte tak dlouhý příspevek,me to fakt naštvalo :wink:
8. pro 2009 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Peti jsi moc hodná, že tě pořád zajímá, jak se mám. Je to už o něco lepší, ale nikdy už to nebude ono. Vždycky mi tady bude můj Maxíček chybět a nikdo ho nemůže nahradit.
Jinak si holky myslím, že tohle je naše diskuse, maminek, co přišly o miminko a pokud se někomu nelíbí fotky našich miminek, že jsou s hadičkama, tak ať sem nečumí. Já třeba taky žádné jiné než s hadičkama nemám a jsou to i přesto nejkrásnější fotky mého miláčka. Nikdo kdo to neprožije to nemůže pochopit, že pro nás to byl kus života a ty vzpomínky a fotky tam prostě patří. Nikoho nechci urazit, ale koho to pohoršuje, tak u mě není normální a no raději to nenapíši, aby se do mě někdo vzápětí nepustil.
8. pro 2009 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
petrach, mocinky dekuju. Zase si zaslousim nejakou odmenu, za ty moje rany zivotem. Zase by mohlo byt "par" let trosku klidnych, nez prijdou dalsi rany a ja vim, ze prijdou.... Manzelovo deda je v letech, moje mamka neni nejmladsi atd.....

andraa, ja se take poprve zhrozila fotky maleho den pote a silene jsme to obreceli. Nechteli jsme ho videt na zivo, tak alespon ty fota a reknu ti, ze dneska se na ne divam s uctou....
8. pro 2009 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnes Martinko prerástol Romanka o pár hodín, je to stále strašne bolestivé spomenúť si hlavne na tých posledných 10dní, čo bol na ARO. Veru ja som si myslela,že som pripravená vidieť ho napojeného na dýchači a s hadičkami, ale teda bol to šok, kto to nezažil, môže nebesám len ďakovať. My z Romanka v tomto štádiu už nemáme žiadne fotky, neboli sme schopní ich urobiť a ani som nechcela, veľmi ma to bolelo ho tam vidieť a stačí,že to máme pred očami my s manželom, nechceli sme ostatným členom rodiny ukázať ho ani v truhličke, ozaj nebolo na čo pozerať, chudátko malé ubolené, s chorobou zničené telíčko. Verím,že keď odletel do nebíčka, znovu bol z neho usmiatý Momík, to naše krásne bábätko :cry:

a na margo tých fotiek detičiek, ono to bohužiaľ k životu patrí :pensive:
8. pro 2009 v 19:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
dada78, tohle nikdy neprestane bolet.... :frowning2:
Ted uz nebude s cim srovnavat co? Ted uz budes jen rikat, kdyby.........ach jo :unamused:
8. pro 2009 v 19:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ani: no já to možná beru tak, že Maxíček měl od narození stále nějaké hadičky apod.,takže si myslím, že to patří k dětem, které jsou nemocné a nebo které se narodí předčasně.
8. pro 2009 v 19:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Andraa, malej je mel taky od narozeni, do sve smrti..... Dobrou. Zitra jdeme s koblizkem na kontrolu, tak musime vstavat....
8. pro 2009 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ani: tak hodně štěstí a hlavně ať je všechno v pořádku. Dobrou noc a pěkné sny
8. pro 2009 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Dada, já vím jak tem kus našeho srdce nám pořád chybí. My jsme si Milenku vyfotili, protože jsem nějak do poslední chvíle doufali, když manžel fotil tuhle fotku, tak říkal, já ji vyfotím, aby až bude velká věděla, jak musela v dětství bojovat, jenže tahle naděje nám vydržela už jen potom pár minut, protože pak přišel lékař a řekl nám, že vlastně už naděje není, že je v hlubokém bezvědomí a ten zánět se nijak nemenší. Nicméně jsem vlastně ráda, že jsme si ji ještě vyfotili, jylo to naposled, co jsme ji viděli ještě živou, pak už jen tělo bez duše. :frowning2:
Taky doufám, že tam Doma jsou zase krásní a rozesmátí, jako byli dokud je ta zlá nemoc nezměnila.
8. pro 2009 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte,

ja fotky mojho syna nemam a je to pre mna strasne.ked sa narodil,tak som pocas porodu oslepla (zrak sa mi potom vratil),maleho mi teda ukazat nemohli,a nikoho nenapadlo ho odfotit ,aby som mala aspon spomienku nanho.dodnes je pre mna tazke nevediet ako vyzeral,nedali mi ho ani do ruk,aby som ho aspon citila :frowning2:
ani neviete coby som ja dala aspon za jeho jedinu fotku.
8. pro 2009 ve 22:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Marlene, to musí být moc těžké, proč jen je u nás takový divný přístup, honem honem se toho zbavit jakoby to nebylo, jenže to to je maminčino děťátko a ona na něj nemůže jen tak zapomenout, určitě jste potřebovala ho pochovat a rozloučit se. :frowning2:
8. pro 2009 ve 22:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, obcas sem zajdem a je velmi smutne citat vase pribehy. Uz som aj ja sem pisala, mam dcerku, ktora je velmi ziva, hneva ma a obcas na nu dost kricim a tak a potom zrazu clovek cita toto a uvedomi si ake ma obrovske stastie . Len ono clovek pri vsednych veciach hladi len tie bezne problemy.
8. pro 2009 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
presne ako pisete - kdo sa nechce pozerat na nase fotky nasich anielikov nech sa nepozer a nekomentuje no nie? co sa staraju? ved vedia aka to je tema "zemrelo mi dite" tak co cakaj nie? a tak iso neviem ktoraste to tam pisali ze ste napisala svoj pribeh do tej temi co si cakala miminko, tak to nebolo pekne ze ti tak napisali, radsej by som drzal jazyk za zubami no nie? ja chodim do temy USA a tam som im tiez napisala svoj pribeh hadam na 2 strany a kazdy ma podporil namiesto toho aby kritizovali.
9. pro 2009 v 05:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek