• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

8. května 2017 
Ahojte tak Nellka ma vymenené chlopňe :frowning2: budú ju operovať ne ešte musí nabrať veľa síl je slabunká a malinká ma len 2.700g a 47cm :frowning2: :frowning2: dúfam,že to zvládne a bude bojovať.
30. led 2010 v 19:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ďakujeme Vám za modlidbičky a palčeky budeme ich ešte potrebovať.
30. led 2010 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobre ranko,
monkvid, myslime na Nelku,
ak chces vo volnych temach je aj tema srdieckove deti a ich rodicia, su tam aj mamicky co ich drobcovia maju po operacii srdiecka, alebo sa len chystaju ale aj take co o mrnouska prisli v dosledku VVCH srdiecka
skus aj forum na dkch.sk...
Deticky s vaznymi VVCH srdiecka sa normalne uz na 3-7 den operuju, len to im dokaze zachranit zivot.
Caka Vas tazky boj, ale neboj Nelly bude bojovat a DKCH na Kramaroch patri k najlepsim v Europe.
sme s tebou..
31. led 2010 v 07:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
anarida/monkvid - akurat som sa chystala pomodlit k Sv. Judovi tak sa pomodlim aj za Nellku aby bola silna a velka bojovnicka a aby sa chytro uzdravila a sla domkov.
31. led 2010 v 07:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nelluške posielame veľa veľa síl na boj...

A vám maminkám s anjelikmi tiež...

Myslím na vás veľmi často, aj keď už takčasto neprispievam...
31. led 2010 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Také přeji malé Nelince hodně síly a zdravíčka ať to zvládne
a vám všem tady děkuju, díky vám jsem se před pár měsíci rozhodla bojovat a i když jsem před 2 týdny dostala další ránu osudu, tak to s přítelem nevzdáme a budeme dál bojovat.
Mohu potvrdit, že kdo nezažil nepochopí tu bolest, s kterou my se musíme naučit žít a to co jsem si prožila teď se prostě nedá srovnat se smrtí našeho chlapečka...
31. led 2010 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Posílám Nellince mnoho štěstí a síly.

RADUSV- Je mi líto jak je osud krutý, já přišla o miminko 1.1.2010 a obdivuji a smekám před každou z vás, že máte sílu bojovat a jít dál. mě to stále nejde, nejde se mi vyrovanat, že mi Venoušek zemřel. Chtěla bych jít dál a mít sílu abych mohla opět otěhotnět. tak moc si to přeji, ale jsem stále s Venouškem a nic jiného nedikážu myslet.
31. led 2010 ve 14:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Majerka je mi líto každé ženy, která si tímto musí projít :pensive:
U tebe je to opravdu hodně čerstvé a v té době jsem měla stejné pocity jako ty, on opravdu čas z toho nejhoršího pomůže a uvidíš za chvíli bude znát každý týden, u mě nastal zlom až na konci října, do té doby jsem žila jak ve špatném snu a měla pocit, že se mi brouček vrátí zpátky do bříška :pensive:
přeji ti hodně síly s tímto těžkým bojem
31. led 2010 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Radusv- taky stále čekám na nějaký zázrak, že se mi Venoušek vrátí. Tolik moc bych ho chtěla mít u sebe. Taky vím, že musím jít dál, a věřit, že brzo opět otěhotním, že nám Venoušek z nebíčka pošle svého sourozence, ale je to tak těžký. Ted mám pocit, že nic nezvládnu, nemám sílu naprosto na nic. Vím, že manžel stojí při mě už pro něj musím nějak fungovat, ale mě to prostě nejde.
31. led 2010 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
majerka zní to možná hrozně, ale uvidíš, že zase bude dobře, důležité je, že máš vedle se muže, který je tady pro tebe, vyslechne tě, otevře náruč, aby ses mohla vyplakat a bude s tebou bojovat.
31. led 2010 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vzdy, kdyz otviram tohle tema, tak se tak nejak ve skrytu duse modlim, abych tu neobjevila novou tvar se stejnym osudem......

Radusv, i u nas neskoncil zivot ranami u maleho v tu dobu se stalo hodne veci a i v tuhle dobu prozivame v rodine jak radostne, tak trochu horsi obdobi, ktere ja nechapu (rozvod). Nerikam, ze se to nemuze stat, ale v nekterych rodinach nepochopim chovani jednoho z "ucastniku" manzelstvi, ale nekdy je to lepsi...... Nicmene tesne po malem byl na tom zdravotne spatne jeho deda, ktery se z toho pomalu dostava, neni to uplne v poradku, ale to uz nebude....

Majerka, ta doba prijde, ted nabirej sily a chod sem a zkus se ridit radami, ktere tu pisem........
31. led 2010 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Majerka a hlavne mas uz dalsi smysl zivota......to tvoje dalsi tehotenstvi, milujiciho muze....... bude zase o neco lepe, uvidis!! Ted je to jeste moc cerstve a navic k tomu tvoje sestinedeli bez Venouska.....
31. led 2010 v 15:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aninam je mi jasný, že někdo má prostě hodně těžký život a musí neustále hledat malá světýlka do budoucna.
Já říkám, že všude je něco, někomu zemře blízký člověk někdo přijde o práci atd. prostě každý má svá velká či malá trápení a bohužel takový je život :frowning2:
31. led 2010 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky to šestinedělí je šílené. Nevím jak to mám popsat, ale nic mě nebolí, jen bolest po venouškovi a ta mi zůstane navždy. Třeba někdy časem jí nebudu tak cítit, ale ted.... Nechci na nic čekat a hned po šestinedělí chci zkoušet opět otěhotnět.
31. led 2010 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Majerko, to co tě potkalo, je hrozné a je mi to moc líto... i mně takto v 36. týdnu umřel syn... prostě najednou nebilo srdíčko... já jsem byla v jiné situaci než ty, takže těžko radit, ale z tvých příspěvků cítím, že je ti opravdu moc špatně a můžu tě podpořit aspoň tím, že i když to teď asi necítíš a nevnímáš (to pár měsíců ani nejde), tak opravdu BUDE líp! Zkus to nějak přežít, najdi si nějaké "mechanické" povinnosti, co prostě musíš udělat, kam jít..tak abys nad tím nemusela přemýšlet.. mluv o tom s lidmi, pokud to dokážeš a zkus si najít i odbornou pomoc.. na stránkách www.dlouhacesta.cz ti taky můžou pomoct, zkus se tam obrátit... Přeju hodně sil - vím, jaké to je a vím, že to bude lepší...
31. led 2010 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fiallinko zítra to bude měsíc a já se s tím peru stále. Před měsícem jsem ještě Venouška cítila jak mě kope. Chci v sobě najít sílu a bojovat, nechci se stále schovávat pře světem zavřená doma. Ale jednou jsem šla sama ven a na křižovatce mě málem porazilo auto, ani jsem si neuvědomila, že jdu na červenou. Tak jsem se rozbrečela a šla hned zpět domů. Nedokážu normálně myslet. všeho se bojím a ze všeho mám strach. 18.února se mám vrátit zpět do práce ( hned po šestinedělí ) mezi lidi a já si to nedokážu představit. Bojím se lidí, pohledů na mě. mám ještě 14 dní a snad se to aspon trochu zlepší. Říkám si, že nejsem jediná komu se tato ukrutná bolest stala a ostatní to taky zvládli tak prostě musím i já. Snad brzo už najdu sílu a postavím se opět na nohy a půjdu čelem osudu a jednou ten boj vyhraju.
31. led 2010 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Majerko nechci, aby to vyznělo špatně, znám spoustu případů kdy se jim to po 6tinedělí povedlo a mají krásné zdravé dětičky a věř, že to přeji každé z nás co touží po miminku... mám známou dr. a neideálnější je počkat alespoň na 2 ms
31. led 2010 v 15:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Majerko omlouvám se možná jsem napsala něco co se tě netýká, ale asi jsem špatně pochopila tvůj příběh. Kdy ti umřel Venoušek?
31. led 2010 v 15:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Radusv Venoušek mi umřel 1.1.2010 zítra to bude měsíc. přesně před měsícem jsem ho ještě cítila jak mě kope. Já už na nic čekat nechci, doktoři mi řekli, že normální cestou nemůžu přijít do jiného stavu a přišla jsem, stal se zázrak. Manžel je taky starší a já nechci promarnit čas víš. Třeba to hned ani nepůjde, což je u mě pravděpodobný.
31. led 2010 v 16:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Majerko a on umřel u tebe v bříšku jako se stalo mě nebo po porodu?
Jasně chápu a nikoho nikdy neodsuzuju nebo mu nenařizuju, kdy má nebo chce začít snažení o další mimi... opravdu všem ze srdce přeji ať opět prožíváme ten nejkrásnější pocit nového života v nás
31. led 2010 v 16:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Radusv zemřel u mě bříšku ve 38tt a já Venouška už porodila mrtvého. Do porodnice jsem jela s tím, že už Venoušek chce ven, protože jsem byla otevřená už na dva prsty a den před tím na kontrole mi doktoři řekli, že brzo už budu rodit. byla jsem prvorodička tak jsme jeli raději s manželem do porodnice když jsem měla tlaky na spodek.
31. led 2010 v 16:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
je mi to líto :pensive: mě se to stalo ve 34tt, v pátek ráno jsem šla na běžnou kontrolu, jen mi bylo divné, že jsem ho ráno necítila a vrátila jsem se domů v pondělí bez bříška a miláčka :pensive:
Já se vracím do práce skoro po roce na konci února, ale já jsem už ve stádiu, kdy se tam docela těším a věřím, že mi to rychle uteče do dubnového snaženíčka.
Musím jít, drž se papa
31. led 2010 v 16:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
A ještě jsem chtěla napsat, jak jsou někteří lidi zlý, včera jsem se dozvěděla, že o nás kolují pomluvy typu, že si za smrt našeho chlapečka můžem sami, že jsme určitě něco zanedbali. Nezvládla jsem to a probečela skoro celý večer :pensive:
31. led 2010 v 16:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lidi jsou hnusný i o mě už říkali, že jsem se zbláznila a že Venouškovu urničku nikomu nedám. A přitom už je na hřbitově. Lidi jsou hnusný.
31. led 2010 v 16:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Majerka, ja bych opravdu pockala 3 pravidelne MS, uz kvuli tomu, aby si mela jistotu, ze se telo vratilo do normalu..... Me vsichni rikali pul roku a vydrzeli jsme to, jen muj gynekolog rikal 3 pravidelne MS. Navic potrebujes, aby tvoje deloha a svalstvo trochu posililo, aby si pak nebyla jeste v rizikovejsi situaci....... Ja jsem ted s odstupem casu rada, ze jsme tu dobu dodrzeli, na zactku tehu byly problemy a mit je hned po sestinedeli, tak Koblizka pod srdickem mozna nemam.....

radusv, lidi jsou zly!!! O nas kolovalo, ze se s manzelem hadame a rozvadime, ze nase manzelstvi tohle neuneslo a jak ja jsem vyvadela na porodnim sale atd. Nic z toho nebyla pravda a hlavne, nase manzelstvi jen posililo a manzela mam a doufam, ze jeste dlouhou chvili po svem boku mam...
31. led 2010 v 16:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Malinovy list - rubus idaeus
jahodovy list - fragaria vesca
natrznik husi - potentilla anserina
alchemilka zltozelena - herba alchemillae

toto su caje pre tie ktore skusate otehotniet a chcete aby sa vam maternica/deloha zahojila co najlepsie. mne to poradili v cajovni, a vraj malinovy list je dobre pit aj pred porodom.

o mne tiez moja teta rozpravala veci ze ja som si sama zabila dieta - od vtedy sa s nou(pizdou) sorry - nebavim.
ludia vedia byt hnusny, nie ze by ti dali pomocnu ruku ale ta este ohovaraju.

majerka - ja by som tiez pockala tie 3 mesiace ved predca tvoja maternica sa musela napnut do velkej velkosti a teraz musi sa dat nasppet tak aby si sa co najlepsie pripravila na tehotenstvo. ja ta chapem ja som mala take iste pociti ja som chcela zaraz otehotniet. no lenze ja som mala cisarsky a odporucali mi cakat 2 roky ale vzhladom na moj vek tak povedali 6 mesiacov - otehotnela som zaraz bez problemu a pila som tie caje poctivo.
tak isto mi poradili susene broskyne??? neviem preco ale ublizit to urcite mi neublizilo tak aj to som jedla a je to fajne a zdrave.
31. led 2010 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ďakujeme krásne za modlidby za palčeky a energiu ktorú nám postielate.
31. led 2010 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Monička držkajte sa myslime na Vás :wink: a informuj čo a ako lebo sa budem báť :pensive:
31. led 2010 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
radusv - kašli na lidi, někteří jsou fakt hovada a hyeny.

Majerko - nám hodně pomohlo, že jsme všem známým poslali mail nebo zprávičku, že náš malý umřel. A taky jsme to dali vědět širokému okolí, stačí pár drbnám a bylo po starostech. Když jsem přišla z porodnice, tak už to všichni věděli.

Moni - držíme palce
31. led 2010 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnes jsem zrovna jen celý den mlčela a dívala se na tv, ale na co jsem se dívala tak to nevim. Pak jsem tam viděla miminko a už jsem brečela. Jen už chci začít "normálně" fungovat. Už ten čas chci mít za sebou. Zítra to bude měsíc co je Venoušek v nebi. Za jak dlouho jste od té kruté rány co nás potkala začaly nějak fungovat ? U mě je to měsíc a je to snad horší a horší.
31. led 2010 ve 22:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek