Oddělené spaní rodičů po porodu? Vaše zkušenosti a tipy
Napadlo mě udělat si takový průzkum. Po porodu mladší jsme se s manželem oddělili a on spal se starší v ložnici a já s mladší v obýváku. Ohromně mi to vyhovovalo, protože jsem neměla stres, že je budíme a budou nevyspalí a mrzutí. Měli jste to také tak? Jak dlouho vám to vydrželo? A pokud ne, jak manžel snášel noční pláč/zvuky… prostě ruchy spojené s kojením/přebalováním/uspáváním.
Oddelene jsme nespali, mimco nikoho nerusilo, ani jedno, mela jsem postylku prirazenou k me strane postele. Kdyz bylo treba, natocila jsem se a nakojila. Prebalovala jsem pri svetylkach, co se pouzivaji do oken ci na stromek na vanoce.
Nikdy jsme se nedělili. Manžel navíc usne kdykoli a rychle, já když se proberu, tak pak nemůžu zabrat. Takže já v polospanku nakojila, on přebaloval.
@elfka21 skoro 18 měsíců jsme spali všichni pokupě, ale chlap hrozně chrápe, takže on i dcera spali, já ne 🙈 Pak byla dcera v březnu nemocná a aby se vyspal aspoň on, když ráno musí do práce, šel do dětského pokoje, po nemoci měl pohotovost v práci a pak už to tak nějak zůstalo..takže už víc než půl roku spíme s Baru samy a jako jo, chlap mi chybí, ale radši se vyspím 😁 Horší to bude, až dcera půjde do pokojíčku, to se chlap vrátí a zas mi tam bude chrápat 🙈😁
@elfka21 my spali všichni v ložnici,máme byt 2+kk, takže starší,mladší a manžel a i dcera se nevzbudili,ráno se mě ptal jestli v noci plakala a to se ptal i u první dcery,že prý nic neslyšel
Ja mam tedy za sebou uz tri zkusenosti...kdy se narodil prvni syn meli jsme ho v postylce v loznici..manzel byl na trech smenach a pripadalo mi ze je snad hluchej proste se nebudil ja teda nenechala maleho dlouho brecet, takze jsme byli po hromadě. Pak kdyz byl prvnimu dva a pul se narodil druhy syn bydleli jsme stale ve 2+1 takze loznice v ni nase postel, postilka a postel starsiho.... Opet jsme spali vsichni pohromade, manzel tri směny a zadny problem, manzel vubec nevstával k detem a mladsi starsiho v noci nebudil takze pohoda. No a treti jsme meli v domku a manzel na tri smeny a malé tedy brzy vadilo tatinka chrápání nebo kdyz prisel po nocni do postele se vzbudila...no ženská 😂 takze sla brzy do pokojicku a spala mnohem klidneji ...manzela nerušila...takze asi tak. Záleží asi jaky ma spani manzel ... Jinak ja teda vsechny tri obstarávala v noci sama a s laskou🥰
Argument, ze muz musi byt vyspany do prace neuznavam. Ja zas musím byt vyspana, abych se postarala o jeho deti. Ale je pravda, ze muze ani nenapadlo spat jinde a syn(10) spi vetsinou u sebe. Proste se narodilo miminko a rezim se zmenil a znarocnil pro vsechny. K male ale vstavam rychle pri prvnim knournuti, nakojim a ona zas usne. Hooodne cestujeme, a to spolecne spime vetsinou v jedne mistnosti a da se to.
@me_druhe_ja Určitě, jen mě to přijde divný. Není nám 80, abychom spali každý na jiné posteli a rušili jeden druhýho chrápáním 🤷🏻♀️😅.
@lilian2111 myslíš, že chrápou jen 80 letí dědci?😀 já jsem psala v prvním příspěvku, tak přítel má nadváhu, vysoký tlak atp a chrapal vždy. Ale napřed to bylo se spuntama snesitelné. Jak se narodilo první dítě, tak se můj spánek značně změnil=probudilo me i spadnutí pericka. Takže jsem začala mít vážný problém s ním spát v jedné místnosti. Navíc jeho chrápání se zhoršovalo. Když jsem byla podruhé těhotná, musela jsem se prostě odstěhovat. Bylo to totiž tak, že jsem kvůli němu v noci vlastně nespala. Vůbec. Jestli znáš Simpsonovi tak je tam jeden díl, jak Marge kvůli Homerovu chrápání nespala několik nocí a já byla celá marge. 😀 no pak byl na vyšetření a naměřili mu, že jeho chrápání dosahuje až 88 dcb. Když se podíváš na Google tak 88dcl je něco mezi vysavačem a sekačkou na trávu. Jsi schopna spát vedle sekačky na trávu? 😀
Dostal přístroj na podporu dýchání a konečně se vedle něho dá zase spát.
Takže buď ráda, že jsi nezažila chlapa, co fakt chrápe jakože chrápe. 😀
Jo a není mu 80, ještě ani 50. 😀
@kadla88 a co když je třeba řidič z povolání a kvůli nevyspání se třeba zabije? Nebo zabije někoho jinýho? Ty během dne z únavy maximálně usneš při kojení....
@kadla88 jenže žena si může přes den s mimcem lehnout a pospat, kdežto muž si v práci asi těžko dá hodku slofika, protože x noci už je nevzdal diky miminu. Ano režim se zmeni, když se narodí dítě, ale jak jsem psala výše přítel pracoval jako řidič a při predstave, ze nevyspaly sedne za volant několik desítek tun těžkého kolosu mi nebylo nejlíp.
Než šel spát, trávil čas s dcerou, abych se v klidu navecerela a dala si sprchu a noc pak byla na mě.
Nikdy jsme se nerozdělili. Starší děti spali už sami v pokojíku a nejmladší s náma. Měli jsme u postale postýlku bez bočnice, pak postel. Malej se obsluhoval sám 😅 manželovi tlumené světlo při přebalování nevadilo.
Teď už spí i nejmladší v pokoji, ale když v noci přijde, tak dospi u nás .
@elis16 přesně tak. Přítel má sice kancelářskou práci, ale i v té se musí soustředit, aby neudělal nějakou chybu, v každé práci je potřeba se soustředit. Ženská si může kdykoli s dítkem přes den lehnout! A že si třeba nelehne je už její problém, ten chlap musí fungovat v práci a možnost lehnout si fakt nemá. U nás příteli třeba nevadilo, že jsem neměla uklizeno nebo uvařeno a že jsem s malým chodila spát. Pro něj bylo hlavní, že je postaráno o malého. Úklid nám neutekl a oběd prostě uvařil přítel. Několikrát mě přítel posílal a posíla i do dnes, ať si jdu dát s malým šlofíka. Ty děti nejsou celé dny jen vzhůru, miminka většinu dne prospí, takže čas si s nima lehnout určitě je!
@elis16
@me_druhe_ja Holky kliid. Budte v zenu 🙂 Zakladatelka delala pruzkum, ja se nehodlam poustet s nikym do debat, co je a co neni lepsi 🙂 Pisu, ze JA to neuznavam, protoze muj muz ma praci, do ktery muze jit doslova i pro prohyreny noci. Pres den, kdyz mala spi, tak i ja pracuju, takze odpoledni slofik je scifi 🙂 Navic prelitavame mezi dvema zemema a jsme vsichni zvyknuti spat spolu v jedne cimre, kdyz jsme pryc. Samozrejme kazdy at dela, co vyhovuje jemu a jeho rodine.
@elfka21 také jsme se oddělili. Kamarádka nemohla pochopit, jak jsme to mohli udělat a co to asi udělá se vztahem. Každý ať si myslí co chce a dělá co chce. Každého věc, jak to doma má, jestli jim to funguje nebo ne. Nám to fungovalo. Starší i mladší se v noci budili třeba i 6x, každý. Oddělili jsme se hned, protože mi manžel chtěl ulevit, tak si vzal na noc k sobě starší. Když jsme uspali, sedli jsme si v obýváku na film, pokecali, které dítě jak usnulo, probrali, co bude další den atd. Pak jsme si šli lehnout odděleně. Nic hrozného. Intimita nezmizela, se vztahem to celkově nic neudělalo. Manžel se vrátil do ložnice po 4 letech a všechno je jako dřív.
Nám to zůstalo do teď a to synovi budou čtyři roky. Po šestinedělí se manžel přesunul do druhé ložnice, aby se alespoň trochu vyspal a zajistili jsme, že nám to takto vyhovuje, že máme oba i svůj vlastní prostor.
Já bych to popsala takto - my se neoddělili, oddělila nás nutnost. Dcera pravidelně prořvala (pardon, že to tak píšu, ale fakt se to nedá nazvat pláčem) půl noci a v tom se spát nedalo ani se špuntama v uších. Těžko stmelovat vztah v ložnici, když jsou oba partneři stiženi spánkovou deprivací. To je Maslowova pyramida potřeb - spánek je hned v té základní desce. Bez toho se nic dalšího tvořit nedá včetně vztahu či péče o dítě.
@me_druhe_ja tak jasný, chrápání je něco jinýho, to bych nedala asi taky 😀
Díky všem za odpovědi. Dělala jsem si obrázek, protože se taky kamarádka divila, proč jsme se oddělili a tak jsem chtěla vědět, zda je to tak neobvyklé. Z odpovědí to vychází tak 50 na 50.
Hlavní roli podle mě hraje schopnost partnera se v noci nebudit nebo rychle zase usnout. Povaha jeho práce - jestli se třeba musí hodně soustředit jako ten můj a řeší složité problémy, nebo je třeba řidič. A pak to miminko. Jak moc pláče a tak. A musí jít o vzájemnou dohodu.
Myslím, že nám to vztah nepoškodilo, naopak. Kdybychom byly oba nevyspalí a protivní, bylo by hůř.
Když jsem zjistila, jak to manžel se spánkem má, bylo vyjádřením mé lásky, že jsem po něm (až na dvě výjimky) nechtěla v noci pomoct.
Alespoň jeden z nás musí být při smyslech. 😆😆😆 (nadsázka)
Po pěti měsících spíme už všichni 4 spolu v ložnici.
@elfka21 Souhlas - a promiň, že remcám, když je to off topic - ale až na toho řidiče. To mi zrovna připadá jako povolání, kde jsou vyspání a soustředěnost naprostou nutností, plus řešit některé na situace na silnici třeba s vozem plným lidí taky nebude úplně sranda... A ne, chlap není řidič 😀.
Že bychom spali cíleně odděleně, to ne, ale většinou to tak dopadlo. Když byly děti miminka, byly s námi v ložnici, většinou se v průběhu noci manžel přesunul do obýváku, nebo zůstal v ložnici se starším a přesunula jsem se já s mladším, když jsem ještě kojila. Z ložnice jsme děti vystěhovali, když měli 3 a 4 roky a už se pořádně nevyspal nikdo. Ale stejně doteď, je jim 8 a 9, skoro každou noc jeden nebo oba přijdou k nám, a manžel pak odchází spát do obýváku. A když děťátka moc kopou, resp. jeden kope, druhý šťouchá loktem do oka, přesouvám se taky 😀
S ohledem na manžela jsme se s příchodem 1.dítěte oddělili. Vzbudí ho kdejaký hluk a potřeboval být do práce odpočinutý. Já jsem byla na mateřské, takže prostor na odpočinek i během dne nějaký byl.

Nikdy jsme nespali oddelene, mame jedno dite a kdyz se dcera narodila a manzel vstaval a jezdil do prace tak holt chodil spat driv nez byl zvykly. Tech par mesicu nez dcera zacla spat celou noc (a zacla docela brzo) se to dalo, navic manzela jen tak neco nevzbudi a kdyz tak se proste otoci a spi dal.
Asi bych byla nervozni spat bez nej. I kdyz je nekdo z nas nemocnej nechodi spat jinam. Parkrat jsem teda spala u dcery kdyz byla nemocna a to jsem se teda stejne nevyspala