Nástup do školky. Jak pomoci dceři překonat pláč?
Ahoj holky, jdu si pro radu nebo možná spíš ujištění, povzbuzení. Dcerka (3,5 roku) teď nastoupila do školky. Jsem doma na mateřské ještě s mladší dcerou (1,5 roku), takže do školky nemusela kvůli mé práci, ale chci ji tam dát pro její dobro. Vidím na ostatních dětech, že se ve školce hezky rozvíjí a učí rychle nové věci. Navíc se poslední dobou doma už hrozně nudila, je vidět, že jí kolektiv chybí. Budu ji tam dávat jen na dopoledne, po obědě bude chodit domů. No a teď k dotazu - samozřejmě první dny jsou plné hysterického pláče, že nikam nechce, že se tam bojí, že je jí po mně smutno. A mně (jako každé mámě) to trhá srdce. Jak jí můžu pomoct to líp zvládnout? A jak dlouho to tak trvá, než si dítě trochu zvykne? Případně jak jste poznaly, že si asi vůbec nezvykne a školku jste zrušily? Moc děkuji za rady, je to pro mě těžší než jsem myslela, ale vnitřně jsem přesvědčená, že pro ni dělám dobrou věc. Je to malá vesnická školka hned dva domy vedle našeho, navíc učitelky jsou skvělé.
@me_druhe_ja hlavne, jak pises, ze ti na ty aktivity doma kaslou, tak i kdyz ne tak:
Vytahnu malovani - "on mi kape na papir"
Vytahnu duplo - "mami on mi to rozebira"
Plastelina - at mi ji nebere, netrha, neplaca...
Jakoukoli slozitejsi aktivitu si triletacka vymysli (nebo ji vymyslim ja), rok a pul stary braska spolehlive rozebere na prvocinitele. Pokud se venuji oboum, je to casto aktivita, ktera je pro jednoho prilis nudna. Pokud se venuji jen jednomu... No to je navod na katastrofu. Potrebuju rozvijet oba a to dostatecne narocnymi vyzvami. Pul dne to jde. Ale cely den bych se opravdu nevyhla tomu, aby byl jeden ponechan svemu osudu.
@hani_na nevím, jak staré máš děti, mně naopak přijde, že školky se za posledních 30 let proměnily hrozně moc. Státní školka je naší denní realitou už 12 let v kuse - naše v pořadí 4. dítě je teď předškolákem. Za našeho dětství to byla spíš hlídací instituce, dnes učitelky dělají opravdu důkladně zpracovaný a pestrý program. Každý týden má své téma, plán, děti se účastní spousty kulturních představení, chodí na exkurze, vyrábějí krásné výtvory pomocí nejrůznějších výtvarných technik, cvičí podle programu zdravého pohybu, 2x ročně možnost vyšetření fyzioterapeutem, ve třídě se starají o zvířátka (křeček, králíček...), na jaře vysazují záhonky atd. atd. A ano, i v naší školce je 1 učitelka na 26 dětí, druhá přichází až na 10:00, kdy jdou děti ven.
@klokanka31 u některých to tak opravdu je, ale třeba pro me by bylo daleko jednodušší si dceru nechat doma - nemusela bych řešit žádné počáteční napětí, skolkove nemoci, nemusela bych dřív vstávat atd. Ale jak znám svou dceru, proste si myslím, ze až překoná ten prvotní ostych, bude rada, ze má každé dopoledne na par hodin zábavu jinou než doma s roční segrou 😊
@billiejean88 hele to si fakt sedne. Zkuste to a uvidíš. Doma ji pak můžeš nechat vždycky kdyby to fakt nešlo. Spoustu děti ať mladších či starších to tak má,prostě pláčou, samozřejmě pokud pláčou hodiny v kuse a sedí někde v koutě, tak je asi, něco špatně, ale i třeba u nás ve skupince vidím, že třeba od kamarádky malý chodí do skupinky už od 2let,ted má přes 3 roky a zrovna dneska zas plakal, ale když máma odejde, tak přestane. Když ho vidím později, že třeba my se synem dorazíme později než oni, tak je vysmátý, takže pláče jen chvíli při předání, ale jinak je spokojený. U nás malý taky občas plakal, ale co jsem se ptala, tak to vzápětí přestalo a zrovna dneska jsem šla na čumendu kolem skupinky, byli zrovna venku a malý tam jezdil na motorce, pak si s dětmi a tetou házeli míč, on tam skákal, pískal a bylo vidět, že je vysmátý a spokojený a navíc mu ta skupinka fakt dost věcí dala. Zas trošku i jiných než třeba my doma
@klokanka31 Kolektiv mrňavých dětí ho třeba naučí něčemu tak nepodstatnému jako je spolupráce ve skupince při pohybových aktivitách, hraní,...A některé hlavně nebýt bezohledný sobec. To mi přijde jako dost důležité. Některé matky sedí na hřišti / v herničce, hledí do mobilu, jejich miláček naprosto s klidem šikanuje ostatní děti a ony neřeší.
@jajulin Jo, v tomhle ohledu rozhodně ano. Je to moje osobní zkušenost, já do školky chodila týden, držela jsem hladovk, pak mě hlídala babička. Vadilo mi to prostředí. Teď jsem šla po o vyzvednout syna, děti tam brečely u svlékání před spaním a nějak to otevřelo moje trauma. Spoustu věcí prostě ve dvou lidech na 25 dětí nejde, chápu to, proto státní školku kombinujeme s lesní. Syn za 3 dopoledne v té státní vyrostl o půl metru - všechno chce dělat sám, to je opravdu znatelný posun v sebevědomí.
Tak holky, hlásím zlepšení a znova chválím tu naši skvělou školku. Dcera mi sama řekla, ze by ji pomohlo, kdybych tam každé ráno chvíli mohla zůstat ve třídě s ni, aby to loučení nemuselo byt tak rychle. Sama se na to pak zeptala paní učitelky a světě div se, dovolili nám to! 🙏 Jsem jim za to fakt vděčná, protože dcerce to hrozne pomohlo. Ukáže mi hračky, se kterýma tam hraje, představila mi své kamarádky..no proste to ráno bylo daleko víc na pohodu! 👍😊 A mladší dceru tam pak odsud nemůžu ani dostat 😂
@billiejean88 vidíš, to jsem vlastně úplně zapomněla, že jak malá přešla z dětské skupinky do školky, tak dělala přesně tohle. Musela jsem s ní na "kolečko" do třídy, ukázala mi s čím si bude hrát a pak mi šla otevřít dveře ven (to dělá vlastně doteď a já jsem opravdu moc ráda, že ji to paní učitelka povolí a že nemá strach, že se jí třeba někam zatoulá a že se opravdu vrátí).
Je naprosto běžné, že je pro děti velmi náročný ten moment loučení s rodičem, i když jsou pak celý den spokojené a mezi dětmi si užívají. Nesklouzni ale k tomu, jak tu padlo, že je to "divadlo pro maminku". To je blbost. Žádné divadlo to není, děti ty emoce doopravdy prožívají. Zrovna včera mi to jedna čtyřletá holčička ve školce vysvětlila, když jsem si z ní utahovala, že ráno plakala a odpoledne maminka musela skoro půlhodinu počkat, než jsme donavlékaly korálky. "Ráno se tě hrozně stydím, ale teď už se nestydím." Podle mě je dobré mluvit o tom s učitelkami. Máme děti, které si hned opo odchodu rodiče odběhnou spokojeně hrát a vůbec není co řešit. A pak máme děti, které jsou skoro celý den zaražené, drží se stranou, zvládnou to, ale neužívají si to, a těm je potřeba se věnovat opravdu hodně - ze strany školky i rodiny.
@klokanka31 Nemyslím si, že je na místě srovnávat, jestli dá dítěti víc máma, nebo školka. Žádné dítě totiž takovýhle výběr dělat nemusí, i to školkové dítě stále tráví spoustu času s maminkou. Takže je to tak, že maminka, učitelka kolektiv dětí dají dítěti víc než jenom maminka. V tomhle věku už je pro děti jednoznačně obohacující, když tráví čas s více lidmi než jenom s maminkou. A nejde jen o aktivity, ale i citové vazby. Samozřejmě to nemusí být skupinka vrstevníků, může to být prarodič, sestřenice, teta, chůva, děti na hřišti. Z toho, co vidím ve školce, mi věkově smíšené skupinky připadají mnohem lepší, protože ti čerství tříleťáci se u nás většinou kamarádí s pětileťáky, kteří jim pomáhají a ukazují jim, že být ve školce je prima. Ale když děti přijdou až v předškolním věku, je pro ně obtížné přizpůsobit se ostatním dětem, jsou z domova zvyklé, že se většina věcí řídí podle nich. Taky při rodinné procházce s dětmi jdeme tam, kam chtějí děti, nepotřebuji jim diktovat cestu. Ale ve školce si odhlasujeme, kam půjdeme, a jdeme tam, kam chtělo nejvíc dětí. Máme předškoláka, který chodí prvním rokem a když není po jeho, dostane z toho záchvat vzteku. Tříleťák to akceptuje, nemá ještě tak silnou potřebu sebeprosazení. A v předškolním roce už to považuje za běžou věc, protože takových hlasování absolvoval desítky.
A k tomu, že některé mámy dávají děti do školky jen aby měly klid - jasně, je to smutné, ale v takových rodinách pak opravdu dá školka tomu dítěti víc než být s maminkou. Mě to totiž baví, běhat s nimi po lese nebo si něco vyrábět, já to s nimi dělám s radostí, ktežto doma by nejspíš seděly před televizí.
@rebe To jsi napsala moc hezky! A určitě mas pravdu, ze to divadlo není, i když to tak muže vypadat. Já si doteď pamatuju ten pocit nervozity, když jsem nastupovala do první třídy, ale hodna paní učitelka to ze me dokázala rychle dostat pryč 😊
@billiejean88 měly jsme s dcerou takový rozlučkový rituál, jak popisovala jedna maminka. Kreslila jsem ji do dlaně obličej a k tomu říkala: "levé oko, pravé oko, nosánek a pusinka", dala ji pusu do dlaně, sevřela ji v pěst a dodala "a je s tebou maminka". Říkala jsem ji, že když ji bude smutno, ať se podívá na ručičku, že tam na mou pusu. Učitelka říkala, že to občas dělala. Někdo dává do šatny fotku rodičů, ale u nás to nefungovalo, spíš ji to ještě víc rozplakalo. U nás adaptace trvala asi 3 týdny. Dcera neplakala, ale nechtěla mě pustit. Pomohlo to, co jsi popsala dnes. U nás to bylo tak, že se mi mladší syn odplazil do třídy, tam si s ním začaly hrát děti a chůva, mezitím mi dcera ukázala hračky a když se zabrala do hry, odcházela jsem.
Necetla jsem ostatni komentare….jen napisu svoji zkusenost. Dceru jsem chtela dat ve 3 letech, byla jsem doma s mladsim, takze ciste jen kvuli ni, casto o skolce mluvila, kdyz jsme sli okolo, potkali nejakou skolku venku atd. Byla jsem tam s ni prvni dva dny na chvilku, pak sla sama na par hodin…a totalni zasek. Ve skolce neustaly rev, plac, ale i doma prestala skoro jist, mluvit, v noci se mi budila ze nechce do skolky, casto jen sedela a koukala do nikam🙈 takze po tydnu skolka zrusena. Sla pak ve 4 letech a uplne neco jineho. Obcas rano taky brecela, ale podle ucitelek prestala asi za tri vteriny, co jsem odesla😂 uz je tim i znama mezi ostatnimi rodici, kdyz odchazi treba po nas chvilku, tak mi pred skolkou hlasi Ta vase uz se tam zas chechta..😂🙏
Mladsi syn zacal ted chodit do detske skupinky ve 2,5 letech, prvni dny rano dost brecel, ale pak mi hned psali, ze prestal, normalne tam svaci, hraje si, doma rika, ze je skolka super…takze si troufam rict, ze bude v pohode, i kdyz zatim za sebou ma dva tydny, uvidime.
Myslim si, ze to urcite i ty sama poznas a reknou ti dost i ucitelky, jestli je nestastna cele dopoledne nebo je v pohode.
Drzim palce, neni to jednoduche😊
Když máš možnost mít ji ještě doma, odložila bych to o rok. Bude zralejší. Užije si to s vámi doma a pak už třeba půjde ráda. Kdybych nemusela do práce, nedala bych syna do školky. Brečel každý den, každý rok. Sice jen chvíli, ve třídě se pak uklidnil, ale nechodil tam rád. Každý den počítal, kdy už bude víkend. Pak říkal, proč to nemůže být naopak, že by byl jen dva dny ve školce a 5 dnů víkend. Chápal, že pracujeme a že tam musí, ale nechodil tam rád. V červnu se už nemohl dočkat, kdy už školka skončí a už tam nebude muset. Teď sice musí do školy, na to ale odpoví, že je rád, že už nemusí do školky.
Dej na svoji intuici, v tomhle stejně nikdo neporadí. Já dala syna do školky ve třech letech a vždy chodil rád. U nás to vyšlo tak, že chodil první rok vždy tak 3 dopoledne v týdnu (prázdniny, svátky, nemoci, lékař...). Během chvilky se krásně rozmluvil, našel si tam sám prvního opravdového kamaráda a to přátelství trvá už 3 roky. Naučil se poznat, že je mu někdo sympatický více, někdo méně. Zjistili jsme, že má rád režim, který jsem mu doma nebyla schopna dát. Syn je takový pozorovatel a potřebuje mít nějaké podněty 😁, na to je školka ideální.
@michaela666 a proc mas jen tyhle dva extremy? Taky jsou na hristi takove, co to resi a necumi jen do mobilu, taky jsou skvely skolky a taky jsou skolky, kam bych dite nenechala strcit ani spicku nosu...
@mdch91 Tak to, že rodič řeší na hřišti chování svého dítěte mi přijde jako samozřejmost. Bohužel ne každý to tak má. V okolí máme dvě děti, které když na hřišti vidím otáčíme se a měníme plán.
Malá si dost věcí snaží vyřešit sama. V momentě, kdy po ní celou dobu někdo jede, ubližuje jí a nepomáhá ani moje domluva, protože cizí dítě to má v paži stejně jako jeho matka, která se cítí ublížená a nepřeje si abych buzerovala její poklad? To mi fakt normální nepřijde a takovému dítěti školka prospěje, protože někdo ho musí naučit, že takhle se k sobě lidí nechovají - dorážet na ostatní, bít je, šlapat jim na ruce, strkat z prolézačky dolů.
Klokanka se ptala, co může školka dát a rodič ne. Já jednoznačně vidím přínos v tom, že se naučí chovat v kolektivu.
A školku kam bys dítě nedala? Ano, určitě takové jsou . Hlavně doufám, že rodiče řeší se zřizovatelem proč jsou tak hrozné a co je špatně, protože s tím jak málo školek máme je to potřeba.
@me_druhe_ja může být ale v 10.00 hodin ji chodí druhá, venku a přes oběd jsou ve dvou a když jsou děti spát odchází ta "ranní "domu. U nás ve školce jsou dva asistenti a jedna učitelka a v 10.00 přichází druhá učitelka a do 12.00 jsme tam ve 4. Máme 20 dětí.
@klokanka31 Ono rict po cca 5 dnech nechat dite doma a odhlasit ho ze skolky . neni vlastne rozumne,a urcite za takovou dobu se urcite nepozna,zda je dite zrale nebo neni do skolky,nekomu to trva dele ta daptace nekdo je v pohode, a urcite to ublizi tomu diteti, rodice znaji sve deti nejlepe,ale tohle nerekne zadna ucitelka,ze po 5 dnech neni dite zrale do skolky....
@billiejean88 Tak se urcite domluvte jen na nejakou dobu u nas lze cca na 2 hodinky denne a nenuti hned po obede nebo spat,vzdycky se da domluvit,a uvidite,ze si dcerka zvykne 🙂
@nat děkuji, už jsem se domluvila, ze ráno tam vždy chvíli mužu zůstat s ni a pohrát s hračkami. Vše mi ukázala, přivedla sve nové kamarádky a bylo to takové klidnější 😊
@nat A jak dlouho bys chtěla dítě trápit aby se zjistilo jestli je nebo není zralé? Měsíc, půl roku?
@billiejean88 u nás trvala adaptace dvojčat 14 dní. Normálně chodily spolu do jedné třídy a i když tam měla jedna druhou, tak mi 14 dní brečely. Scény maminko nechci, maminko se mnou, držely se mě každá za jednu nohu a nechtěly se pustit atd... Po 14 dnech už se to začalo zlepšovat, a i když nějaká slzička ukápla, už to nebylo takové slzavé údolí a scény. Cca po měsíci už se do školky těšily, ráno vstaly a jásaly hurá, jdem do školky.
Na začátku, kdy to bylo nejhorší, jsem to také těžko nesla, kolikrát jsem šla ze školky s brekem i já. Tak jsem jim doma vysvětlovala, proč chodí do školky, že se nemusí bát a pokud se bude dít něco špatného nebo budou cokoliv potřebovat, je tam pro ně paní učitelka. Že tam mají kamarády, zábavu, naučí se něco nového a odpoledne si pro ně zase přijdu. A docela nám fungovalo, že jsem jim třeba na plyšáka, co měly sebou, nebo na mikinu stříkla svůj parfém. Nebo třeba tetovačku na ruku s kterou se chtěly pochlubit a také se jim šlo lépe. Teď už z nich mám prvňáčky, ale ty začátky ve školce bylo peklo. Hlavně žádné dlouhé loučení, to bylo vždycky ještě horší.
Ony se děti rychle začlení a zabaví po odchodu rodičů. Potom bývá krize po obědě, kdy mají jít odpočívat. To si často vzpomenou.
Nezoufej, je to normální a sedne si to. Mně po nějaké době zase brečely doma, že nejdeme do školky, když byly prázdniny 😂
@klokanka31 z vlastni zkusenosti vim, urcite ne jen 5 dni,ale dele,a tim,ze mam z detmi bohate zusenosti jako hlidacka,tak vim,ze to chce cas,ale pokud nekdo pozna ze po 5 dnech je dite nezrale do skolky,tak to je machr ....
@billiejean88 tak to je dobre,u nas to jde take a je to dobre pro ditko 🙂
@veruuu_kubesovic nepredstavi. Ja byla taky prekvapena, jak male prospivaji dva dny v tydnu v detske skupince. Necekala jsem to az tak vyrazne. Nezkusis, nevidis, neveris.