Cítíte se stále zamilovaní po letech vztahu?

Zamilovanost považuji jen za předstupeň lásky. Takže ne, ve vztahu nepotřebuji zamilovanost, spíš souznění, partnerství, stabilitu, oddanost. Všechno tohle přichází až časem, až zamilovanost dávno odezní. V manželství jsem 16 let.

Ono je to mozna tim, ze te ten chlap zacne stvat a zklamavat a ze neni takovy, jak se pyril na zacatku a delal ze sebe dokonaleho...
Do urcite miry to normalni je, ze ti ten druhy zevsedni, ruzove bryle opadnou, ale podle me by tam i pres vsechnu tu vsednost aspon kapka te vasne, lasky a porozumneni byt mela. Hlavne to porozumneni. Kdyz to tam neni, tak je z toho horke rozcarovani a veskera intimita jde do haje.
Dobry je, zjistit proc se to deje a co s tim muzeme jako par udelat..

Pravá láska neznamená zamilovanost. Ta vydrží rok, maximálně dva. Najdi si, jaké jsou fáze lásky.

Láska a vzrůšo/ zamilovanost jsou ale dvě úplně rozdílné věci.

Vzrůšo je bez práce, je to hezký zadara. Chemie to vyřeší za nás.

Láska ve vztahu a intimnost jsou něco, na čem se naopak pracuje, nepříjde to samo bez práce. Chce to ochotu růst, překonávat sám sebe, napojovat se na druhého, vědomě být ve vztahu, odpouštět křivdy, pročisťovat rány, pracovat na sobě i hlubším pochopení druhého, učit se vztahově komunikovat atp atp. Mohla bych pokračovat do nekonečna. Tohle trvá ideálně celý vztah. Takže je to krásný a hluboký, ale občas i fuška 😁

Není to o tom, že dáš nohy na stůl, nic neděláš a máš super vzrůšo báječný vztah.

Já teda jsem ráda, že už nejsme jen zamilovaný. Pro mě je láska další, vyšší stupeň a je daleko hodnotnější. Zamilovat do někoho se můžu x krát do roka, ale tvořit kvalitní vztah mohu jen s pár lidmi..Možná jen s tím jedním 🙂

Sex je míň spontánní, míň častý...ale zase je víc o spojení, pohodě, hravosti, není to tolik jen o tom fyzickém sexu, jak na začátku. Jsou tam přidané hodnoty.

Já bych být tebou popřemýšlela, nakolik jsi masírovaná uměle vytvořeným konstruktem " romantické lásky" a nakolik tomu podléháš. Hrne se to na nás že všech stran, představy to jsou hezké, ale čím dřív se ukotvíš v reálném životě a získáš od toho odstup, tím lépe pro tebe.

Znám páry, které mají i po letech moc pěkné vztahy, ale rozhodně to nejsou " romantičtí zamilovánci". Naopak, jsou to dispělí lidé s nohama na zemi, bez extrémních očekávání, kteří prostě ví, že je praktické věnovat část energie i vztahu ( ne jen práci, dětem, kamarádům či koníčkům). Ono se ty každodenní drobnosti člověku tisíckrát vrátí. Ale rozhodně to není o velkých romantickým vzrušivých gestech.

Tenhle dotaz tu už byl, je to pár měsíců... taky anonymně.
Zamilovanost je první fáze lásky, opravdu opadne, láska pak může zůstat (nebo taky nemusí).
Máš dojem, že vášeň u vás dřív byla a teď není? Máš proč si manžela vážit? Věci, kterými tě dřív okouzlil, už neplatí? Co děláš ty pro to, aby to mezi vámi bylo pořád "hezké"?

Nesouhlasím s tím, že pravá láska neexistuje. Jsem vdaná 22 let a milujeme se pořád. I po těch dvaadvaceti letech, každý večer když syn usne, máme čas, který trávíme jen spolu, kdy ležíme, objímáme se, hladíme, povídáme si. Za ty roky jsme se pohádali jen pár krát. Je mi 46 a jemu 52 a ani ten sex se u nás příliš nezměnil. Stále se milujeme tak 4-5x do týdne. V životě mi nevyšlo pár věcí - škola, volba povolání atd., ale ve vztahu jsem měla asi obrovské štěstí, protože tam si nemůžu absolutně na nic stěžovat.

U nás s partnerem je to hodně jiné - poznala a po měsíci otěhotněla. Nez jsem to zjistila, chtěla jsem se týden před tím s nim rozejít (jako typ člověka mě proste nepritahuje, má velmi rozdílné vlastnosti). A světě div se, prckovi je 6 měsíců, to znamená, ze jsme spolu 1 rok a 2 mesice. Máme se rádi. Zamilovaní ne (rodičovství nás pěkné rujnuje). Ale! Bereme to jako cestu a ze z nějakého důvodu si nás prcek vybral, ucime se tolerance. Pochopení …
A teď jinak. Měla jsem vztah 6 let, tak intenzivní, ze jsme oba byli zamilovaní takřka po celou dobu 🙏🏻 Proč s nim nejsem? Miminko se nepodařilo, a tak jsem odešla … 😊

@eloise02 to je moc krásné 🙏🏻 To vypada jako ve snu 😊

S manzelem jsme spolu 16 let, od mych 16 let a je mi 32 - jsem s nim tedy uz pulku sveho zivota. Myslim, ze to zamilovani tam chvilkami stale je, spis se to promenilo v takovy obdiv, kdyz me necim pozitivnim prekvapi, kdyz me podrzi v situaci kdy bych to necekala, kdyz se navzajem podporujeme, stojime pri sobe. Kdyz se obcas libame pred detmi a ti do nas stouchaji “mamko co to delate hahaha” … kdyz mame obcas cas jen na sebe, tak to tam citim. Samozrejme kdyz beham po dome jako hadr na holi, z krouzku na kriuzek, uhonena, nedari se, je to horsi, ale pak se to zas zklidni a je cas tam tu lasku mit.

Motýly v hrudníku, že člověk nemůže ani dýchat, jsem měla naposled kolem dvacítky ,-) S přibývajícími vztahy tam ta zamilovanost a nadšení byly, ale prostě se to měnilo s časem.
S mužem jsme spolu 18. rokem. Myslím, že ani jeden z nás to neměl v plánu - otěhotněla jsem v řádu několika dní. Několikrát jsme se během těhotenství rozešli. Pak jsme se dohodli, že pro nás bude prioritou malá. Začátky byly krušné - oba jsme hodně dominantní a do té doby byli nezávislí.
Jenže s časem tam ta láska byla. Společné zážitky, vrácení důvěry, společné hodnoty, další dítě. A je to stále lepší a lepší. A je to zvláštní, opakovaně se do sebe znovu zamilováváme. I ti motýli se občas objeví - jen jiní ,-) Nedusí, pohladí.

jsme spolu 29 let, 24 manželé a motýly v břiše dávno nemáme. Ale láska mezi námi je. Máme se rádi, jsme k sobě tolerantní a jak jsou děti už velké, máme na sebe zase víc času. A je to moc fajn.

Taky jsem zastáncem pravé lásky. Jsem s mužem 20 let, máme 4 děti. Po opravdu vleklých krizích, kdy jsme byli na rozvod, jsme na našem vztahu začli vědomě pracovat. To je pro mě láska - nevzdat to i přes odlišnost, hledat společnou cestu.
Zamilováváme se zas a znovu a i motýlci se občas připomenou.
Mezi námi cítím skutečnou intimitu, kdy už jen na pohled víme, že se s druhým něco děje.
Přes den si píšeme, občas i lechtivé zprávy a ladíme se na společný večer. Někdy je poklidný, jindy nám to vezme dech.
Jako popláču si u romanťárny, ale tam vždy vystupují jen bezdětní, ti mají na chujoviny čas, prostor, i prachy 😅
Pro mě je romantika, když muž vypígluje kuchyň, abych nemusela já.

Já vnímám rozdíl mezi hormonální zamilovaností, kdy je člověk fakt v rauši a mimo (a vlastně mi pocit nechybí, protože jsem byla jako opilá/zfetovaná a nebyla jsem úplně příčetná) a láskou. Jsme spolu devět let a pořád ho miluju. Ve všech těch odstínech. Těším se, že mu řeknu, co dobrého se mi stalo, abychom to sdíleli, těším se, že mu řeknu, co zlého se mi stalo, aby mě utěšil. Těším se, až mi dá pusu, až mě obejme. Těšíme se na sex, těším se ze sexu, někdy si během dne posíláme erotické zprávy, provokujeme se. Jsme oba dost fyzicky založení, takže sexu máme dost a je jiný než ze začátku, protože spousta věcí už není poprvé, víc se známe, líp víme, co se komu líbí, ale i po letech se dá experimentovat a objevovat nové a fakt mám z muže dodnes mokrý kalhotky.

24 let, z toho bezmála 9 let manželé. Zamilovanost, tedy ta hormony vystřelená euforie a růžové brýle na očích už dávno zmizely, ale to ti potvrdí každý psycholog, že je to stav přechodný. A láska? Ano, ta tam je, a to i přesto, že si umíme lézt na nervy, máme na řadu věcí odlišný názor, atd. Ale samozřejmě to chce práci od nás obou, nic nám nepadá do klína zadarmo...

Já nevěřím na fáze lásky, my jsme spolu 22 let a stále cítím v břiše motýlky a je mezi námi vášeň. A co vím, máme to tak oba.
Vlastně i mezi mými rodiče je stále cítit jiskření.
Jasně, už se na sebe nevrháme, hned jak zajdeme za strom, ale počkáme, až zabouchnou dveře.😅

Po 11 letech manželství si myslím, že lidé, kteří tvrdí, že pravá láska trvá jen pár měsíců a pak opadne, nikdy pravou lásku nezažili. Jasně, ta naivní zamilovanost a vášnivá neukojitelnost na začátku vztahu, kdy jsme se ještě pořádně neznali, byla moc pěkná. Ale nikdy bych ji nevyměnila za to pouto, které mezi sebou máme teď. A pokud jde o sex, ano, vášně je míň, ale protože se známe a myslíme na sebe navzájem, uspokojení je násobně víc.

Jsme s manželem spolu "jen" 6 let. Miluju ho a vím, že jiného chlapa bych nechtěla.🙂 Jelikož si rozumíme po všech stránkách, tak víme, jak na sebe a vášeň stále trvá. Jen teď je to náročnější s 2 malými dětmi. 😂
Opustila jsem jednou chlapa, se kterým mi v podstatě nic nechybělo, rozuměli jsme si, sex taky super, ale nebylo tam to něco, co cítím s manželem.😇

To že přejde prvotní zamilovanost a vášeň, přeci neznamená, že tě muž nepřitahuje a hluboce ho nemiluješ, prostě prvotní chemie zapustí kořeny daleko hlouběij, trvaleji, kvalitněji. Samozřejěm jsou ty první fáže vzrušující, zábavné, nové, ale to co je nahradí je trvalý pocit sounáležitosti, rodiny, bezpečí a to je to co má trvat a být ti v životě důležité. Honba za vzrušením je strašně pomíjivá a uspokojí jen krátkodobě.

Láska je spíše potřeba přítomnosti toho druhého a loajalita, důvěra. Každý ohňostroj jednou skončí.
Třeba nedávno jsem přemýšlela o chlapech, že mě ani nenapadne se dívat po jiných, nějak mě žádný nepřitahuje, asi že jsem v manželství spokojená.
I když si pijeme kolikrát krev, i když se kolikrát skoro nepotkáme, protože on práce venku, já s dětmi někde.
Vloni byl se svým dospělým synem na dovolené a až jsem sama sebe překvapila, že jsem se rozbrečela jak malá holka, když jsem viděla jeho letadlo přistávat. Rak strašně mi chyběl i když jsme si volali.

Pravá láska existuje, ale nejedná se ani o zamilovanost ani o vášeň.

S manželem jsme spolu 13 let, z toho 10 manzele. Zamilovanost se nás určitě držela první roky... A samozřejmě po těch letech a skoro 3 dětech o sobě iluze nemame, ale ta hluboká láska tam je a máme se strašně moc rádi. Moje rodina podobné reci, až vysmech, je to naivní... No nejvíc se tomu smejou nasi co jsou spolu tak nějak ze zvyku. Takže já na tohle věřím 🙂🙂

Neni pravda,ze by laska ve vztahu nemohla byt pořad i po letech. Svého manžela miluju i po 15 letech, vášeň je asi menši, nebo na ni neni čas,ale je. Ted jsme byli sami na wellnesu a z postele jsme skoro nevylezli. Vztah se,ale musi pěstovat a tu vášeň pořád oživovat.

My jsme spolu 5 let a zamilovaní jsme víc než jsme byli na začátku. Vášeň potlačili malé děti, ale fyzický kontakt mezi sebou vyhledáváme jak přes den, tak i v soukromí. Co se týká pravé lásky, já myslím, že doma právě takovou mám. S mým mužem jsme se seznámili v komplikované situaci, takže dohromady jsme se dali až po více jak roce, ale od seznámení mi pořád ležel v hlavě. Nebyli jsme spolu ani rok, když jsem s ním plánovaně otěhotněla. Letos jsme přivítali naše druhé společné miminko a čeká nás svatba. Z mojí strany rodiny jsou všichni rozvedení, od malička vidím jen hádky a rozvody, takže romantická ani naivní opravdu nejsem v tomhle ohledu. Spíš mě to naplňuje vděčností za to, co mezi sebou máme a motivací pracovat na tom, abychom tak neskončili i my. Vášeň se v tom běžném životě plných starostí vytratí velice snadno, to je nejspíš normální, ale zamilovaní by podle mě mělo přetrvávat.

S pritelem jsme spolu pomalu 18 let(je nam 35 let) a milujeme se porad, je tam i vasen, ale s dvema detma uz tolik casu na to neni, ale kdyz clovek chce, chvili si najde 🙂
Okoli z nas tu lasku cítí, rikali nam to, jsem za to rada, protože lasku jako takovou si najevo moc nedáváme, myslim slovně, ale davame si to najevo pohledy, doteky a chováním
Na slova moc nejsme, spis na činy, ty vydaji kolikrat vic nez slova

@izz76 souhlasím. Je třeba se navzájem sobě věnovat, vystoupit ze stereotypu, mít čas jen sami pro sebe. Pak je to úplně něco jiného.
Bohužel my třeba tuhle možnost nemáme. :( od narození prvního dítěte, což ted bude 5,5 let, jsme byli spolu jednou přes noc sami před 2 lety. Wellness, večeře, procházka po pláži.... paráda.....sex jako "za mlada". Bohužel další příležitost je zas v nedohlednu a teď, jak pracuju, už ani nemáme možnost jít aspoň na oběd bez děti jak jsou ve školce. Tohle je fakt na hovno a tohle dost zabíjí ten intimní život. Strašně mě to mrzí, ráda bych to změnila, ale fakt prostě nemáme možnost.

@reeeza
Ty si napisala tak,ze mam chut si to okopirovat a dat do poznamok👍...
A presne...
Nie s kazdym,z koho zene spadnu nohavicky sa da vytvorit vztah...
Neskutocne vela podcastov mam o tom napocuvanych a bolo tam tri velke pravdy:
Najprv treba vediet kto som,co hladam,co je pre mna dolezite alebo naopak nepripustne a az potom hladam partnera,nie naopak.

Ked su dvaja ludia sexualne kompatibilni a zivocisne a biologicky k sebe ladia,tak to nezmizne...
Zmeni sa frekvencia mozno,rokmi intenzita ale ten zaklad zostava a je to waw🥰

V case zamilovanosti je clovek jak nadrogovany..
Je to velmi nebezpecne.
Ziadne unahlene rozhodutia v case prveho osialu robit netreba.

A este jedna vec tam bola: na otazku "Ako poznam,ze som so spravnym partnerom"? tam pani terapeutka dala takuto odpoved:
"Spravny partner,je pre vas ten,kto pozna a plne respektuje alebo sa snazi respektovat vase hodnoty a v case problemov ich chce riesit, riesit s vami."

Zamilovanost je nadherna.... Ale je to stav,teda u mna bol, ako ked si das styri pohare Chardonnay a zhulis sa k tomu 🤣
Proste nie si schopna racionalne ukazovat v sirsich suvislostiach...

@trdelnik234 já si dodneška pamatuju, jak jsem v půl šestý seděla v práci a do sedmi četla jeden dekurz kolegy a vůbec nevnímala, co čtu, protože se mi mezi písmenkama motal nahatej chlap a věci, co jsme spolu dělali. Furt říkám, že jsem v tomhle období dokázala, že svou práci umím, protože i když nejsem schopná myslet, tak jsem nikoho nezabila (jakože hahaha nadsázka, ale soustředit se mi dalo brutálně zabrat). Znovu bych to nechtěla, ale i když ten nahatej chlap má dneska trochu bříško, tak je pro mě furt totálně top😍

@drep
Ja ti rozumiem...
Kurnik uz to nikdy nechcem zazit🤣🤣🤣.

@drep to uz si tu jednou psala, toho beziciho nahateho chlapa mam furt v zive pameti 😄

@trdelnik234 diky za tenhle odstavec:
- Najprv treba vediet kto som,co hladam,co je pre mna dolezite alebo naopak nepripustne a az potom hladam partnera,nie naopak.
A tenhle odstavec:
- A este jedna vec tam bola: na otazku "Ako poznam,ze som so spravnym partnerom"? tam pani terapeutka dala takuto odpoved:
"Spravny partner,je pre vas ten,kto pozna a plne respektuje alebo sa snazi respektovat vase hodnoty a v case problemov ich chce riesit, riesit s vami."

To ses zrovna trefila do meho aktualniho deni. Fakt diky za nej, utvrzuje me to v tom, ze jsem udelala spravne rozhodnuti.

Jinak potvrzuji, stav zamilovanosti = jak byt totalne sjeta na drogach 😅 Taky uz to nechci zazit 😅