Dává Vám partner peníze na domácnost, nákupy atd.?

U nás je manžel příliš velkej bohém na to, aby řešil prachy :D Peníze jdou na společnej účet všechny, já poplatím co je třeba, něco pošlu na spořicí a pak máme oba karty a kupujeme ten běžnej provoz jak sami chceme, velké výdaje dohadujeme dopředu.

Muž začal před rokem pracovat v bance, kde dostal nějaké bankovní benefity, takže musel nějaké zařizování a účty řešit sám a nikdy jsem ho neviděla víc naštvanýho a otrávenýho :D U nás prostě finance řeším sakum prdum já...

@anetka1701 hned po ránu jsem se zasmála jak muž začal pracovat v bance .... :o)
u nás jdou peníze také na jeden společný účet, vždyť jsme jedna rodina a jako u vás kdo co koupí je jedno a velké výdaje dohodou

@ilonne No ani ne.My si všechno říkáme,co kdo kupuje a tak,jen si to každý řídí sám.Vím zhruba co si kupuje,co platí,kolik má nasporeno...Bavíme se o tom.Velké nákupy rozhodujeme společně.

My máme jeden společný účet,ze kterého se platí úplně všechno. Manžel je hodně spořivej, takže nekupuje skoro nic a utrácím hlavně já a nikdy mi nic neřekl. Neradim se s ním ani o větších položkách. Dále máme 3 spořící účty. Jeden máme dohromady a zbylé dva jsou pro děti.

My máme peníze na jednom účtu a s tím společně hospodaříme, ať už v době, kdy jsem byla na rodičáku, nebo teď, kdy už pracuju.
Chápu, že ne každému tento systém vyhovuje a chtějí mít oddělené účty. Což dobře funguje v době, kdy oba pracují a mají přibližně stejné příjmy, ale s rodičákem začne být problém. Pak bych sepsala všechny výdaje domácnosti, ať je vidět, kolik to je. Oni si někdy chlapi myslí, že za 500 nakoupíte potraviny na celý týden, nemají představu, kolik se utratí za plenky, UM, příkrmy, dětské oblečení apod. A tyhle výdaje bych rozpočítala v poměru dle příjmů. Pokud by nechtěl, tak buď půjde na rodičák on a vyzkouší si, jak bude s rodičákem vycházet, nebo půjdu do práce a budeme napůl platit hlídačku (dopředu bych si zjistila, kolik to stojí, ať má představu).

@jajulin podle mě člověka nelze poznat do hloubky. nejde o sliby. i lidé se mění a tvarují je i prožité věci, zkušenosti, věk...co ve dvaceti je blbost, ve třiceti je automatika, co je v jednom věku problém, to v druhém je brnkačka. někdo na některé úrovně nikdy nevyspěje a to předem prostě vědět nemůžeš, nevím to ani on, čeho všeho je vlastně schopný a v jakých situacích. mnoho se toho ukáže právě až v těch situacích člověk je. jestli je ustojí a jak. napovídat ti může sice kde co, ale realita tomu pak fakt odpovídat nemusí. může přijít nějaký zkrat a najednou nevíš s kým to dvacet let žiješ, koho sis to vzala. já jsem v tomto jako sisstin. s přítelem sice počítám na doživotí, rozhodně nemám nastartované igelitky u dveří 😀 ale jsem realistka...to, že se budu snažit, to že s tím budu počítat, to mi prostě úspěch nezaručí. člověk by měl být aspoň trošku připravený i na horší varianty. a není to o tom nebojovat nebo si dělat zadní vrátka. udělám hodně proto, aby nám to klaplo, ale nejsem masochistka a nemyslím si, že je dobré držet vztah či rodinu pohromadě za všech okolností, za každou cenu! 😉

@sisstin tak to my se snažíme šetřit oba dva. jen já si ušetřím na kabelku nebo dětem na lepší boty a přítel zas na něco echt moderního do domečku, na opravu auta apod.

myslím, že to u nás po letech tak nějak funguje rozumně. zaplacené je vše nutné, k tomu si občas něco málo dopřejeme. každý prostě platí to, co je zrovna potřeba, u čeho se naskytl, na co má. když přítel zrovna nemá, pošlu já. když nemám já, tak dá on mě. finance máme oddělené, ale financujeme z nich oba to stejné. naše zázemí, děti, budoucnost. je jasné, že on pracuje a platí hypo, pojistky, auto apod. věci. jsou to drahé položky, navíc spíše mužské záležitosti na vyřizování. k tomu teda velké nákupy. já jsem na rodičáku a tak peněz moc není. ale dokud to bylo kolem těch 5-7000, tak jsem vystačila. na lékárnu, malé nákupy, věci pro sebe a děti, dárky...teď jsem klesla úplně, protože malou nevzali do školky. přítel mi dává stravenky, já si přilepšuji na bazárcích prodejem věcí po dětech, občas nějaká nárazová brigádka za pár šušňů, ale lepší jak nic. když chce, abych šla koupit něco většího, tak mi na to i dá. kdybych došla, že je něco potřeba a nemám, tak by dal taky. že jsem si nemusela minulý týden koupit třetí tenisky by sice nezapomněl zmínit, ale toto pošťuchování nepovažuji za hádky a důvody si příště neříct 😀 dokonce mi sám dal, když jsem s dětmi naplánovala nějakou akci na pár dní, že pojedeme pryč. plánuji jen to, co zvládnu ufinancovat, vím že on má placení nad hlavu (stavíme). o to víte pak potěší jeho zájem a injekce, která nám víkendové výletění pokryje 🙂 a on chudák musí pracovat. jak rádi bychom jeli někam společně. snad se taky dočkáme 🙂 jaké kupuji dětem boty, bundy či jiné věci, do toho mi vůbec nekecá. to jsou moje starosti. já taky neřeším jaké těsnění kam dá 😀 stejně tak teď ví, že se blíží září, že se ozve ex, že bude potřebovat přispět dětem na věci. no tak jí něco pošle. taky nebude řešit jaké tenisky nebo papuče jim do školy koupila. šetřiví jsme oba, ale proboha musí se i žít a nějak fungovat. nejde jen šetřit, jíst starý chleba a ze života nic

@malaagnes ahoj, tak to jsme na tom obdobně. Mě přítel taky nedává nic, s tím, ze vše co je potřeba obstará on. Já z mé mateřské platím svůj úvěr a nezbývá mi nic. K mateřské 4tis. mám ještě další přivýdělek 4tis., ale z těch nevidím nikdy nic, jdou k partnerovi na účet :(. Ano, občas mi dá 200,-, když je zrovna aktuálně něco potřeba dokoupit na vaření, co on neobstaral - kupuje taky blbosti, anebo na plínky když dojdou. Maximálně je to ale tak 1000,- měsíčně. Připadám si jako jeho vězeň, nemám nic, často bloumám po ulici a nemám ani na kafe. Kdyby mi občas něco nestrčila máma, nebo jsem si nevydělala příležitostně brigádou, tak mam úplný prd. Nechci si stěžovat, v podstatě mi nic nechybí, jak říká přítel, ale teď jak jsem to sepsala to působí trochu tristně :(

@bruckner proč tvoje peníze chodí příteli na účet? to nemáš vlastní účet? a on ti ty peníze ani nedá??? proč si to necháš líbit? pokud jsi svéprávná, tak si okamžitě sjednej nápravu a nenech sebou vláčet...☹

Celý náš společný život, tedy skoro 26 let, máme každý svoje peníze a já nevím, kolik bere ten můj a on neví, kolik beru já. Ne, že by to bylo nějaké tajemství, ale nikdy nás to nezajímalo. Je ale zřejmé, že ten můj má víc, dělám na zkrácený úvazek a když byly děti malé byl můj úvazek jen poloviční. Byt a jídlo platil vždy muž, já např. elektřinu. On toho měl teda vždycky víc, ale můj chlap je stará škola, je toho názoru, že materiálně zajišťovat rodinu má chlap a žena, pokud chce pracovat, tak to má na svoje potřeby, myšleno kadeřníka, botičky a tak, říká tomu - na údržbu. 🙂 V současné době, už máme děti z domu, mám svojí výplatu na svačiny do práce, na svoje radosti a koníčky na hadříky pro vnoučata.

@tulena taky bych to nemohla mít jako sisstin. jasně, že pro něj je zbytečný kadeřník víc jak 2x do roka nebo třetí kabelka, ale já taky některé jeho "nutné" výdaje nechápu 😀 ale prostě jedeme tak nějak rozumně. jsou to drobnosti. ale ne, aby jeden fakt chtěl kvalitu a druhý nechtěl vůbec nic a v žádném oboru, směru. že nechce dopřát ani dětem... ☹ jako my jsme taky trošku mimoni, ale ono je to o prioritách, no. jako třeba oblečení nakupuji celé rodině v sekáči. ale přítel staví dům, který bude působit dojmem majetných 😀 jsou to paradoxy. šetří se na kde čem, ale pak jednou za čas si dopřejeme něco, co je vlastně nad naše poměry. člověk si holt občas musí udělat nějakou tu radůstku. ale je dobře, aby to byly společné radosti, společné utrácení. a ne, že jeden si pochutnává na steaku v romantické restauraci a druhý sedí naproti o vodě a vyčítá mu každé sousto 😅

@bruckner Proč posíláš partnerovi peníze na účet a sama pak nic nemáš? 😲

@tulena my jsme taky oba z rodin, kde se hospodaří společně. u jeho rodičů to zdá se funguje. u mých to nefunguje. nebo teda táta si myslí, že ano. ale máma je celý život nespokojená. určitě jsme si chtěli najít vlastní model fungování všeho, protože ta pozitiva i negativa člověk u rodičů vidí a chce to pak trošku jinak

Zapomněla jsem napsat, že v poslední době hodně cestujeme a to platíme dovolenou napůl.

@bruckner A proc to nechodi na tvuj ucet? Nebo.proc nemas od jeho uctu kartu? Normalne te drzi v sachu.

@blahova_andrea tak to ja jako taky doufam, ze nam to vydrzi, neminim pri prvnim problemu utikat, ale zas ze budem spolu do smrti, za to teda ruku do ohne nedam :D muj chlap je hodne skromny, do sebe fakt neinvestuje nic, jemu staci pivo tady ve vesnicky hospode a jit si do dilny, na zazitky a komfort ho neuzije, ale s tim jsem do toho sla no... oni jsou celkove sporivi u nich, ale pak zas jde a prinese treba susicku a ma na to v hotovosti jako prd, to mne se nikdy nestane 🙈

@victress
@galatea_a protože jsem v insolvenci a vlastní účet nemám. Dluhy mi zustaly z predchoziho vztahu, muj soucasny partner me da se rict vytahl z toho nejhorsiho a ja mu ted musim byt "zavazana". Jsem z toho uz trochu zoufala, ale jinak to zda se nejde. Jako opravdu mam v podstatě vse co potrebuju, ale nebavi mi rikat si porad o kazdou korunu, abych mohla aspon male koupit nejakou blbinu :(

@bruckner a to je pravda nebo si z nas zas delas prdel? :D

@betelgeuzz já bych si rodičák příteli navrhnout nedovolila. on by totiž šel bez váhání hned. dělal by co potřebuje a o děti by se starala babička. a hlavně já teda hlavně nevydělala ani na základní věci, co je potřeba poplatit. k tomu jeho alimenty...u nás by to byl velmi nevýhodný obchod 😀

@blahova_andrea to já bych se v době rodičáku vyměnila ráda 🙂

My máme také oddělené finance, společné věci platíme na půl a kdo co chce mimo to, tak si zaplatí za své. Sice je to věčné rozpočítávání účtenek, ale aspoň se nedohadujeme 🙂

je naprosto jedno, zda má pár peníze na jednom účtu nebo na dvou, čtyřech, deseti... Rozhoduje to, jestli je jsou to lidé schopní domluvit se, partneři se vším všudy.
Pokud je někdo škrt, tak škrtem zůstane i se společným účtem (kolikrát se tady člověk dočte jak ženská musí obhajovat každý výdej).
Já jsem jeden čas byla úplně bez příjmu (skončil RP a věděli jsme, že chceme ještě další mimino), tak všechno táhl manžel. Každý měsíc mi na účet přesunul 20 tisíc na domácnost. Ale předem jsme věděli, že to tak bude a také jsme věděli, že si to můžeme dovolit, takže nás to nijak nezaskočilo. Ani jeho ego 😅 Pak mi zase naběhla mateřská, tak mi nemusel posílat nic, ale posílal protože bylo potřeba doplnit výbavu pro poslední prtě (neseběhlo se nám pohlaví, tak jsem musela kompletně přezbrojit 😀) Manžel tyhle věci neřeší, chtěl rodinu, má jí a nikdy by nehrozil její komfort, natož základní potřeby. Pro něj je to do určité míry i otázka cti. On by nesnesl, abych nakupovala u Vietnamců, po sekáčích nebo bazarech. Já jsem mu musela vysvětlit, že kupovat nový kočárek za desetitisíce je pro poslední dítě naprostá blbost (měla jsem vyhlídnutý jeden hezký z druhé ruky na MK). Takže číst o tom, jak muž ohrnuje nos na přispěním SVÉ VLASTNÍ rodině na jídlo, potřeby atd, to je pro mě naprosté sci-fi a chlap největší ubožák.

@bruckner no ty peníze na jeho účet, které ti ani nedá, ty bijí vyloženě do očí? proč proboha? založ si vlastní účet a nech si posílat peníze přímo sobě. mě už rodiče učili, že i kdybych u sebe měla mít blbou dvacku, tak něco mít musím. kdyby na vodu, jízdenku, telefonní automat v té době...člověk nikdy neví. a s dětmi? to jako bude vedro, oni vypijí všechno pití a já jim nebudu moct koupit další? nebo se někde zdržíme, nebudeme stíhat spoje a já jim nebudu moct koupit ani párek v rohlíku než se dostaneme domů na pořádné jídlo? prostě nelze chodit bez peněz ani jako samostatný svéprávný člověk. ne potom jako matka dětí. já neřeším kolik si přítel koupil energeťáků a on zas neřeší jestli jsem si ve městě dala někde koktejl. nějaká rovnováha být musí!

@sisstin to je pravda, posledne jsem se "bavila" trochu nemistne, priznavam, ale obcas mi opravdu prijdou smesne problemy jinych....Ja asi fakt nemam uplne nejstastnejsi vztah, kazim si to sama a stastne maminky kolem me frustruji, jak tam zaznelo.

@zuzineckah On, vůbec lakomej chlap, to je děs. 😀

@bruckner tak to pak chápu, proč nemáš svůj účet. ale nechápu, že ti nedá třeba aspoň půlku těch peněz, co ti k němu přijdou. prostě i kdyby mělo jít o trapné dostávání kapesného jako malé dítě...na ty peníze máš právo. sice ti pomohl, ale nejsi jeho majetek. já vytáhla svého taky z velkých průserů a roky táhla vše sama než se dal dohromady a rozhodně ho doma nedržím zamčeného, nedělá po výplatě stojky jak oslíčku otřesse a nezakazuju mu si konečně po tom všem také něco dopřát. to je fakt nezdravé uvažování ☹

@zuzineckah ono je to tezky no, on je tak zvyklej ze svy rodiny. Treba svagrova ma o 3m mladsi holcicku nez je nase a jeste nic ji nemuseli kupovat, vse podedi, naprosto vsechno od obleceni az po autosedacku (ma hodne kamaradek s detmi), a ji to staci. Treba boty za 1200 co kupuja ja, by v zivote nekoupila. Oni to maj proste v rodine jinak a taky ten komfort on pak jinak vnima. Ale jak pisu, my se kvuli tomu nehadame, pokud to koupim ja, neresi.

@betelgeuzz to právě záleží na výchozím postavení obou. vydělávat 2x víc jak on, tak rozhodně. ale v našem případě by to bylo spíš o bankrot

@bruckner no uprimne ti nezavidim, hodne mi pripominas me pred par lety (s par obmenami) a fakt to nebyl veselej zivot, tak drzim pesti, at se to zmeni ;)

@sisstin já na dceru taky hodně dědím. na syna už teda méně, skoro nic, ale mě teda děděné ani bazarové věci nevadí. naopak jsem v tomto spořivka a přijde mi hrozné, aby ti lumpové ničili nové drahé věci. ono toho hezkého se najde dost i v tom ne úplně novém a na zahradě fakt nemusí mít na jedno použití novou kolekci next či ještě "lepších" značek. botičky jsou jiná kapitola, to jo.