Jsem špatná, když chci jít do práce a dát dítě do jeslí?

Ahoj.
Naprosto rozumím, že chceš jít do práce, já jsem byla "bez matky" přes den od pěti měsíců, protože chodila vydělávat a nejsem alkoholik ani foťák 🙂 ,
Jsem vysokoškolačka a sama mám 2 děti a jsem ráda, když si od nich chvíli odpočívám. Vydělávej a odpočini od malého, nic na tom není, já se chystám taky do práce dřív. Chlapa si zpracuj a na tchýni se vybodni.
Pěkný den, Marcela 😎

Nic spatneho na tom nevidim. Dva roky uz nejsou malo a v jinych zemich, kde neni materska, je to bezne uz mnohem mnohem drive. Zadni lemplove z nich taky nejsou 😉. Dokonce to muze malemu prospet, muze to snaset lepe nez o rok pozdeji skolku...A stale se opakujici heslo: stastna mama=stastne dite 😉

Na dřívějším návratu do práce já osobně nevidím nic špatného, to dítě alespon od malinka uvidí, že maminka pracuje a nezáleží úplně tak na tom, kolik času s dítětem trávíte, ale když s ním jste tak jak moc efektivní jste....

Nevidím na tom nic zlého, takových nás tady je, které se musely vrátit do práce dříve než ve třech-čtyřech letech věku dítěte. Já nastoupila zpět do práce, když byly malé dva roky. Jsme spokojení všichni. Jediné, s čím se budeš muset Ty sama vypořádat jsou reakce okolí, protože jak známo, oni nejlépe vědí, co je "správně", ale kdo jsou, aby Tě mohli soudit? 😉 😉 😉
A pokud má tchýně s partnerem problém.... klidně se do péče mohou zapojit taky, než půjde syn do školky... ale to by jim asi brzy spadnul hřebínek....

Pokud bych nemusela, nešla bych do práce. Ono se to nezdá, ale pro dítě je to velká zátěž a ve dvou letech ještě není zralé na takový kolektiv. Navíc počítejte s tím, že bude i dost nemocné. Mně by to za to nestálo. Já jsem prostě asi jiná, ale chci si užívat děti, dokud to jde, pak nastane školka a škola a už je uvidím jen ráno a večer,. Teď je to nejkrásnější období a nechci o něj přijít. Jak jsem to tu četla, tak většina maminek by do práce šla. Záleží na tom, jak se na to cítíte. Třeba naše malá by ve dvou letech nebyla schopná jít do jeslí. Ještě měla plínku na spaní a celkově byla dost náročná. Moje kamarádka šla do práce, když bylo jejímu dítěti asi rok a půl, a dodnes toho lituje. Držím palce 😉

Vždyt píšeš, že tam nebude celý týden, mě to přijde O.K., chlapeček si pohraje s dětmi a budete spokojení oba. Otázka je, copak bude, až ti onemocní, jestli ta tvoje laskavá tchýně 😀 bude ochotná hlídat a nevyčítat. Nic nedej na tchýni, manželovi udělej pěkný večer a vysvětli mu to logicky, a hurá do práce. 😉

Proč ne? V jesličkách je jen malý počet dětí a kolektiv 2 letému dítěti prospěje, je už ve věku, kdy potřebuje kamarády a jestli tě to doma ubíjí, tak proč ne? Já jsem oproti tomu krkavčí matka ještě větší. Plánuju nepracovat jen 3 měsíce před porodem a 3 měsíce po porodu. Jako osvč nemůžu být 3 roky doma, fotím svatby, takže přerušení na 3 roky by znamenalo, že bych potom musela začínat od začátku včetně finančních problémů pramenících ze začínajícího podnikání. Takže budu 3x do měsíce v soboty nebo v pátky jezdit po republice a bude s ním v soboty manžel, v pátky paní na hlídání. Ale i tak, i kdyžbych osvč nebyla, 3 roky sedět doma, to bych se zbláznila.

Zalezi asi nejvic na synovi,jak to zvladne. Nase prvni dite bylo zcela v pohode a od 18m chodilo na jeden den v tydnu do soukrome skolky,od 2 let na dva,byla nadsena a strasne se tam tesila,i kdyz jsem ji tam davat nemusela. Treti ditko melo problem i ve 2,5 letech a nakonec se to vyresilo chuvou, neb pro ni fakt skolka nebyla to prave, od 3 chodila se segrou a to uz davala v pohode. Chuva mi pripada pro 2letaka mozna lepsi, ale fakt nejvic zalezi na diteti. Ja mela stesti na a skvelou postarsi pani,byla jak treti babicka.

Podle me je ale nejdulezitejsi, aby spokojene bylo dite. Kdyz bude zlomene (14 dni breci a nechce tam, asi to neni to prave orechove). Do statnich jesli bych urcite nedavala. Idealni jsou takove ty miniskolicky, kde je malo deti, hodne individualni pristup a hlavne prijemna atmosfera a respektujici vychova. S praci to udelej, jak sama citis. Kolem toho druhyho roku jsou deti nejuzasnejsi, tak aby sis nepripadala, zes o neco prisla. Argument, ze my jsme byli v jeslich a nejsme fetaci... To sice vetsina nejsme, ale ruku na srdce, jak moc jsme vyrovnani? Kolik lidi v nasi generaci ma psychicke potize, deprese, nizke sebevedomi nebo jenom nevyrovnane vztahy?

Záleží na tobě a na dítěti...
Klidně bych dítě do těch jeslí dala, a pokud by byla krize, tak odejít z práce se dá vždycky, že...
Je ale pravdou, že zpočátku bývají děti často nemocné, záleží i na tom, jak to máš s případným hlídáním, nebo jak by ti tolerovali v práci paragrafy.
Jo, tchýně má zaručeně pravdu... 😀 Dělám se staršíma lidma, dřív byla mateřská půl roku, pak musely maminy do práce...hlídal, kdo mohl - třeba je to i případ tchýně - a je z ní alkoholička?
Ségřina tchýně zase trvala na tom, že pokud bude mít její vnuk odklad školní docházky, bude mít zničený celý život. Ségra podlehla tlaku, malýho dala do školy v 6 letech - je červencový - a bojuje doteď, sama uznala, že ten rok by mu hodně pomohl...
Já sama jsem dělala při malém zhruba od půl roku pár hodin týdně - a byl to výborný relax.
Mluvila jsem s "normálníma" lidma, odpočinula si od mimina, přivydělala nějakou korunu.
Taky nejsem ten typ, co by se rozplýval blahem nad sladkým miminkem 24 hodin denně. Svoje dítě miluju, ale mám potřebu trávit určitý čas i bez něj.

Dcera byla v jeslích od 2,5 roku. V adaptaci plakala, tak jsem se radila s naší pediatričkou, která je super doktorka. A ta nám řekla, ať zkusíme vydržet, pokud pláče jen chvilku a při vyzvednutí je OK. Dle ní je pro děti lepší začínat se školičkou/jeslemi právě ve 2 - 2,5 letech. Že ve 3 už jsou moc maminkáčci a je pak s nimi větší práce... A v případě naší velmi živé dcery ji řád a kolektiv velmi prospěje.
Musím říct, že v jeslích byla úžasná... 2 super "tety", dcera dělala ohromné pokroky. Z miminka nám vyrostla malá holčička... a moc se jí tam líbilo. Horší byl přechod do školky. Do státní jsme se ve 3 nedostali a tak dál chodila jen 3 dny v týdnu a do 4 let se z ní stal tak trochu "klacek". Další nevýhodou bylo, že se školky "nabažila" a teď ve 4 už tam chodit nechce... 🙂
Takže asi bych ji znovu dala klidně do těch jeslí, ale potom hned s pokračováním 5 dní ve školce... Nepřerušovat!

U druhého dítěte jsem se vrátila do práce týden po porodu, nejdříve na home office, potom cca 2 dny přímo na projekt. Narážek i přímých výtek jsem si také pár vyslechla.
Je to mé rozhodnutí. Domů jsem se těšila, malá ve výborné soukromé školce netrpěla. Dokonce bych řekla, že jsem si mateřskou a rodičák s ní užila lépe než se starší dcerkou a je to na tom vztahu dost znát.
Navíc vedení teď v mém týmu akceptuje většinový podíl matek s malinkými dětmi, částečně pracujícími na home office, vědí, že ta práce bude hotová v požadované kvalitě a čase.
Jen je potřeba to mít opravdu logisticky ošetřeno, dítě vystavíš vyššímu riziku nákazy, než je na to tělo připraveno. Ale tak to máš vlastně u každého dítěte, co přijde po prvorozeném.
Stejně tak nepočítej s extra pomocí partnera, pokud už teď s tím nesouhlasí.
Zvaž, jestli na to máš a jak to dá dítě. Vždy je to něco za něco.

Dle mě nejsi žádná krkavčí matka.. hlavně nad tím tak nepřemýšlej. Každá máma je jiná, některá by byla u dětí klidně až do puberty (já 🙂 ), jiná to má jinak a potřebuje pro svůj vnitřní klid či stabilitu v domácnosti či v manželství jiný režim. Dej na to, jak to cítíš, jak to máš s dítětem - jestli to zvládne.. a na nic jiného se neohlížej.. třeba na blbé kecy tchýně.. manžel asi bude souznit se svou maminou, ale oni dva nejsou ve tvé kůži..
Vypozoruj, jak to máš ty a tvé děťátko a pokud to bude oboustranně fungovat - je to jen na tobě..
Držím ti palce a určitě dej třeba do diskuze po čase vědět ,jak jsi to zvládla..

diteti uz jsou 2 roky a podle tchyne a partnera jsi krkavci matka??? Takovy nazory miluju, opravdu 😠
Podle me je to uplne super situace, neni to na cely tyden a malej si muze zvykat na kolektiv.

Dle mého názoru by si každá ženská měla své dítko užít na plný pecky protože destičky pak už jen rostou a čas se nedá vrátit , krkavčí matka kvuly tomu určí nejste a ditku to neublíží ba naopak už si zvikne na deticky a kolektivní hry a různé , ale zvážit to jestly se ty oenizky vyplatí tak jděte ale jestly je nepotřebujete tak bych na to asi kaslala .

Dělej si co chceš a na ostatní kašli.

Myslím si, že to je na každém, jestli si užít dítě co nejdéle, nastoupit co nejdříve do práce nebo něco mezi tím. Nic z toho není špatně, záleží prostě na dané mamince (pomineme-li finanční stránku věci). Slyšela jsem o holkách, co šly do práce co nejdřív, i za cenu toho, že veškerý výdělek padl na paní na hlídání a finančně se jim to vůbec nevyplatilo. I o holkách, co dítě do školky nedaly, ani v těch 3 - 4 letech. Neodsuzuju nikoho, naopak všem maminkám strašně fandím, aby si to zařídily podle sebe a tak, aby byly co nejvíce spokojené. Protože spokojená máma = spokojené dítě. Krkavci se tvoří právě z řad matek, co dlouhodobě spokojené nejsou a svoji frustraci si vybíjejí na dítěti.

Když jsem četla začátek otázky, tak jsem čekala, že je dítěti tak půl roku, ale ode dvou a ne na plný úvazek mi to přijde úplně v pohodě. Já chtěla jít do práce na dvě odpoledne po roce, nevyšlo to, ale chápu to, mateřská je fajn (no jak kdy) ale je to i stereotyp a copak jsou všechny děti na západ od nás feťáci a alkoholici, když tam děti dávají od půl roku na celý den? Mě od půl roku hlídala babička, naši stavěli a byla potřeba dvou platů, mamka toho trochu lituje, ale já z toho žádnou újmu na zdraví rozhodně nemám! 😀
Jde o to, abys byla spokojená ty! Směle do toho, držím palce! 😉

To si musi kazdy zvazit sam.Mam dobrou praci a odchodem na materskou jsem sve kariere moc nepomohla, ale deti pro me jsou momentalne priorita c.1 a do prace bych se vracela jen v pripade, ze bychom financne nezvladali. Do prace budu chodit dalsich 25let, ale ty chvilku s malou mi uz nikdo nikdy nevrati 😵 Ale mam ve svem okoli hodne maminek, ktere se vracely uz po roce

Pokud se na to cítíš a chceš tak jdi. Dva roky není 6. týdnů a taky to vychází jen na pár dnů týdně takže mě to přijde ideální. A to že z něj vyroste feťák a alkoholik podle mě záleží na jiných faktorech (např. tupá tchýně...) než že bude ve 2 letech na chvilku v jeslích. Přeci tam nebude od nevidím do nevidím.

Ahoj, já jsem se vracela do práce ve 2,5 letech syna, syn chodil 4 x týdně do soukromé školky. Myslím, že mu to moc prospělo. Když jsem s ním byla doma, stranil se dětí, na hřišti se s nikým nechtěl hrát a bál se cizích lidí. Nástupem do školky se to zlomilo, dobře zapadl do kolektivu a obešlo se to i bez slziček. Ve 3 letech nastoupil do státní školky a tam to bylo bez problémů a do školky chodí moc rád.

Ahoj,
já jsem měla RD na dva roky a pak se vrátila do práce, syn nastoupil do podnikové školky. Úvazek 30 hodin týdne, ale rozloženo normálně do 5 prac. dní / týden. Ale vyvstal problém, se kterým jsem počítala jen částečně - velká nemocnost, přičemž do té doby nemarodil prakticky vůbec. Byl třeba týden ve školce a pak tři týdny doma. Tak moc na ošetřovačce jsem být nemohla, takže k nám jezdila hlídat tchyně, ale bylo to dost náročné pro ni i pro mě - vždycky mu ještě nachystat jídlo na celý den, protože vždycky začátkem měsíce jsme měli závěrku a já musela zůstávat v práci do večera (a pak si napracované hodiny vybrala během měsíce). Bezdětná kolegyně měla poznámky, když jsem odcházela v 8 večer, a babička taky nebyla nadšená, když jsem přijela ve 21.15 a ona kromě celodenního hlídání ještě pomáhala při koupání malého. Navíc kvůli té nemocnosti neměl syn ani možnost si na školku zvyknout. Ale zase kolegyně s o měsíc mladší holčičkou jí taky dala do této školky ve 2 letech a malá zvládá v pohodě, není nemocná (ale je to její třetí dítě, ne první jako u mě). Teď jsem těhotná a na nemocenské, takže tím se to pro nás vyřešilo. Příští RD plánuju na tři roky, ale hlavně proto, že moje pracovní doba se těžko kloubí s péčí o malé dítě, navíc dojíždění, ani ta podniková školka mě nenadchla, a děti už budou dvě, takže školky logisticky náročnější (starší ve státní u nás na vesnici, mladší v podnikové v Praze). Ale i když moje zkušenost není pozitivní, nevidím žádný problém v tom, že je dvouleťák ve školce/jeslích, navíc jen 2-3 dny v týdnu (a s plenkama se tam počítá, nemusí být bez nich). Přijde mi úsměvný, když na Západě se vrací mámy třeba po půl roce a všichni to berou jako normální, a tady se řeší, jestli je to krkavčí matka, když jde po dvou letech do práce 🙂 (to není nic proti tobě, tak je prostě česká společnost nastavená - ale proč?). A nemám pocit, tam jim z dětí rostou alkoholici a feťáci.

@majkapb Já myslím, že ve dvou letech už je pro dítě dobré mít i jiné podněty, než to co zažívá doma s matkou, já také plánuju dát malého částečně do jeslí ve dvou, i když bych nemusela, protože budu doma s druhým dítětem. Ale chci, aby viděl jiné děti, co zvládají, třeba začne lépe jíst a chodit na nočník.
S tou nemocností mají ostatní pravdu, toho bych se bála, ale pokud není teď moc nemocný, tak je to otázka prvních pár měsíců. Vím, že se pak stává, že lidí platí školku a ještě chůvu, když nemají v rodině nikoho, kdo si může dovolit zůstat s dítětem doma. Ale třeba to nebude tak hrozné, já bych do toho šla.

nečetla jsem reakce ostatních,takže nevím,zda se nebudu opakovat. Já si říkám,že pokud neseženu dobrou práci,chtěla bych s dětma být třeba i ideálně do 6 let. Aby šli na pár hodin do školky, já bych si doma zatím uklidila a pak bych měla hromadu času se jim plně věnovat. Myslím, že malé děti nejvíce potřebují maminku. Na druhou stranu, pokud seženu ve třech letech dobrou práci, půjdu tam. Dřív bych asi nešla. Pokud bych ses rozhodla jít do práce už ve dvou letech tvého dítěte, pak bych to neřešila určitě jeslemi. Najala bych si "chůvu" a klidně téměř všechny tebou vydělané peníze dala té chůvě. Bylby to takový kompromis. Na jednu stranu bys ten rok sice nic navíc nevydělal,ale zas bys měla zajištěnou práci (po roce bys začala vydělávat,až by dítě šlo do školky) a malej by nebyl v kolektivu mnoha dětí, kde by ho plně nerozvíjeli, nevěnovali by se mu, byl by ve známém rodiném prostředí....

Synek sel do skolky od dvou let, ted resim obdobnou situaci s dcerkou, ktere je tedy teprve rok a pul. Jelikoz s manzelem prispivame do domaciho rozpoctu kazdy polovinou, tak holt pracovat nejen chci, ale i musim. Synovi jsou ted ctyri a je to naprosto spokojeny kluk, komunikativni, kontaktni, vesely, a podle me i zcasti diky tomu, ze je zvykly na kolektiv. Zalezi, jak se k detickam v jeslich chovaji, kolik deti tam ma kazda "teta" na starosti, ale urcite bys vybrala nejake, kde bude synek spokojeny a rozhodne si nemyslim, ze mu to jakkoli ublizi, zvlast kdyz tam nebude na cely tyden. My zacinali dvema dopoledny v tydnu a videla jsem na vlastni oci, ze to je lepsi, nez mi dite doma treba do ctyr let a pak ho z niceho nic vrhnout na cely tyden od rana do vecera do skolky. Navic spokojena mama ma spokojene deti, takze ja bych do prace na tvem miste sla a jeslicek bych se nebala.

Ahoj je pouze na tvém uvážení ,zda tam dítě dáš nebo ne ,ale uvědom si že to co dáš dítěti do 6 let už nikdy nezměníš a nevrátíš ,je to ten nejkrásnější věk dítěte ,až nastoupí do školy začne mít své zájmy a mámu už tolik potřebovat nebude ,dnes je móda dávat dítě do školky i když jsou matky na mateřské dovolené ,protože je tam má kamarádka a oni by přeci nebyly in ,kdyby měli děti doma a dávaly jim svou lásku a péči.Tohle vše se potom ukáže v pubertě a to horší pubertu dítě mít bude.Potom to poznáš sama až budeš mít s dítětem velké problémy,myslim že tchán a tchyně mají v něčem pravdu,přeci jen nějaké dítě už vychovali na rozdíl od tebe ,a rady starších jsou někdy i dobré i když vy mladí je moc neberete ,ale po čase slýchám i já ano měla jsi pravdu,ale většínou už je pozdě.Dnes jsem babička tří vnoučat a vychovala jsem dva syny .

Připojuji se k ostatním s tím, že rozhodnutí je jen na tobě. Nevím jakou máte doma finanční situaci atd., ale krkavčí máma rozhodně nejsi, a jestli ti to někdo tvrdí (a hlasy z rodiny jsou o to smutnější), možná by bylo fajn zapřemýšlet nad tím, zda-li je doma všechno v pořádku (nerozchází se Vaše názory na život nějak příliš brzy apod.). Asi jsem tě tím na druhou stranu moc nepodpořila, ale řeším momentálně něco podobného (i když trochu jinou situaci), kdy přítel nechápe proč si chci udělat dálkově VOŠku a dál na sobě nějak pracovat, když už teď mám 2 zkrácené úvazky a malé dítě k tomu (trochu starší teda než tvoje). Nikdo nevidí do budoucna a nevíš co se může stát, vydělává tvůj partner tolik, že bude schopný živit celou rodinu třeba po několik dalších let, když třeba po mateřské neseženeš práci (nebo ne tak dobře placenou)? Z mých zkušeností (i od kamarádek,...) to tátové (partneři), nedej bože ještě třeba tchýně, vidí všechno strašně jednoduše a je tak strašně snadný nazvat tě tak. Samozřejmě tě neznám a nechci urazit tvé blízké, ale napadá mě taková rýpavá poznámka - proč nehlídá tchýně, když nechce dávat malýho do jeslí mezi cizí? Jo, ona chodí do práce a nemůže...to je smůla... Promiň, fakt mi to hlava nebere, jakoby měli ti co kecat do života. Já musela začít pracovat od 4 měsíců dcery (a zdůrazňuji musela, abych nemusela někam na ubytovnu) aspoň na částečný úvazek. Mrzí mě to teď zpětně? Jo, mrzí, u spousty věcí jsem nebyla (první krůček,...), byly sice babičky, ale stejně. Ale je to můj vnitřní boj, já se tak rozhodla a může to mrzet jen mě samotnou. Takže rada ode mě zní: Vyřeš si to sama ve své hlavě, jak by ses ty cítila, ale nenech si od nikoho podsouvat předčasně nějaké závěry a nenech je, aby v tobě zasévali nějaké pochyby o tom, jaká budeš máma. Moje máma taky pracovala od doby, kdy jsem byla hodně malinká a dnes když mám vlastní dceru, jí děkuju za to, že udělala všechno pro to, abychom se s bráchou měli dobře.

Já začala pracovat když bylo malým cca 5,5měsíce bylo to tak 1-2xtýdně celej den, pak jsem to vzdala za těch pár korun mi to nestálo, ale cca když mu byl 1,5roku začla jsem si přivydělávat jinde 3xtýdně 3hodiny a dělám to do těď akorát že v časech co jsem v práci tak se stará tatínek, takže jesle vyzkoušené nemám... Podle mě si skvělá mám když to budeš zvládat a dítěti to podle mě neublíží, ale nejdřív bych to bejt tebou jen vyzkoušela ho dát do těch jeslí a pak teprve oficiálně, abys viděla jak se tam bude chovat... Navíc když to je jen takhle 2/3 dny v týdnu tak to je v pohodě...

Nenazvala bych tě ani krkavčí matkou, ani magorkou. Nebudu tě ani odsuzovat. Ale na druhou stranu tenhle postoj (a to ani u jiných ženských) prostě nechápu. Nevím, jak to máš zrovna ty, ale já jsem si pořídila dítko proto, abych si ho užila. Abych se mu věnovala, abych ho vychovávala, abych tu pro něj byla. A kdybych mohla, zůstanu s ním doma dýl než mi (alespoň prozatím) "dovolují" okolnosti. Žádné peníze mi nenahradí ani minutu času stráveného s tím malým štěstím. Jen když ho dám na dva dny k rodičům, tak se pak nestačím divit, co nového zase umí. Chci být u toho, kdy se učí nová slova, dělá další a další grimasy, když se směje i když se zrovna vzteká. Chci ho chovat, když se chce mazlit, i když sebou někde plácne. Nikdo ho přece neutěší, nepomazlí a nepohladí líp než vlastní máma!!! Proto jsem si dítě pořídla - abych byla jeho máma!!! 😉