Nevyžádané rady. Jak se z toho nezbláznit?

hele to je všude stejný snad. chytre rady od mámy/(čaj, proč kojis, jak kojis, proč nespí v postýlce).. mě do toho leze i táta(dej dudlík, vy jste ho měli pořád, dej mi ho do kočárku povozim třikrát denně). 1x za dva měsíce víkend a léčím se z toho týden

Úplně ti rozumim. Ja tedy kojila a dvojcata, tak si mě babičky celkem "považovaly", ale že kojeni je jen jidlo a ne piti a ze musím dávat čaj a rovnou slazeny, jinak je to hnusný, to jsem si vyslechla milionkrát. Všechno je divný, proč takhle kajdi, a proč kajdi tak často.. Jo a že existuje něco jiného než sunar je pro moji mamku absolutně něco, co vůbec nedokáže pochopit. Takže v pohodě, hodně z nás to zná tyhle super rady ;) Ale vyřešila jsem si to s tchyni a mamkoj tak, že jsem jim řekla, ať mi neradi, že až budu chtít poradit, že se poradím a opravdu jsem jim promluvila do duše, že mě to akorát stresuje a jestli mi chtějí pomoct, tak at za mnou jezdí mi děti kocarkovat nebo celkově mi s nimi pomoct. Promluv jim do duše, tohle by štvalo každého!! Až naše děti vyrostou, taky to bude všechno jinak a já DOUFÁM, že radit nebudu a budu fakt hodiny kocarkovat a hlídat, aby si rodiče uzili chvilku pro sebe, než říkala, jak jsem to dělala 🙂

S tím, že si vaše mamka myslí, že má váš prcek hlad, tak jste mi připomněla storku. Byla jsem v obchodě s 1 měsíc starou mladší dcerou v kočárku. Dceři trvalo než si zvykla na kočárek, takže v něm vydržela spát cca půl hodiny, maximálně hodinu, vzbudila se a začala plakat, že chce chovat (většinou hlad neměla). Takže jsem jí dala do kočárku, rychle jsem běžela na nákup (máme to do obchodu pouze 10 minut cesty) a jelikož to bylo před vánoci, tak u pokladny byla hrozně velká fronta a malá se mi v kočárku rozeřvala, že chce chovat 🙈. Za tu dobu než jsem opustila obchod mne oslovily 3 starší dámy a všechny mi říkaly,, Ježiš, chudinka, ona má hlad, to vy nemáte s sebou Sunar?,, . Venku už plakat přestala a ještě na tu cestu domů usnula. Vyndala jsem jí doma z kočárku, nabídla prso a hlad neměla, chtěla se jen mazlit 😊. Jo a moje mamka taky nechápe, že kojím 😃. Ale už si zvykla. Tchýně mi naštěstí do ničeho nekecá 🙂.

@squezy s tím kocarkovanim... malý spal v kočárku na dvoře, přijde táta(dědeček) a říká, zmizelo ti dítě(máma slohla kočárek a šla se chlubit). Ještě nafoukla, že jsem ji psala, že ať se laskavě vrátí, že vnouče taky bude mít hlad..

Ať si dá maminka sunar sama, asi má hlad, když tak pořád kecá🙂.

Tak u nás třeba trochu pomohla, když to fakt tchýně přehnala... byli jsme na návštěvě ( já syna normálně kojila, ale už měl i příkrmy tak začínal pít i šťávy a čaje...). No a smužem jsme si tak vegetili, prarodiče si hrály s malým a tak říkám ať mu dá třeba maličko cucnout toho čaje.... ( ona tam samozřejmě měla i jinej dětskej nakoupenej, protože přece musí mít po ruce vše co by bylo potřeba)... NO a pak, když mi malého dávala jak jsme se balili domů, tak lahvička prázdná, říkám kde to je, prý to vypil... NO tak jsem říkala, že měl mít trošku, že se normálně kojí, aby toho nebylo moc, že mu to nedělá dobře. Prý se nemám strachovat. NO a pak jsme jeli domů... cesou a pak i doma malej strašně zvracel samou tekutinu.... tak teda muž našvaně tchýni volal. Aby věděli co udělala a ať mu laskavě poví, kolik toho do něj nacpala... pak z ní vypadlo, že mu rvala flašku furt a když furt pil, tak přece chtěl... a během návštěvy do něj narvala asi třičtvrtě litru. A k tomu byl během dne normálně kojenej. Byli jsme teda hodně naštvaní a dali jsme jí to fakt sežrat... a je pravda, že pak v tom krmení zmírnila a pokaždé se ptá jestli může ( u těch malých teda...). Teď zas bojujem u větších a čokolády... ale to už taky brzdí, protože už poznala, když tam starší synové spali, že to není taková sranda, když se syn dožaduje pořád čokolády a nechce jí jíst oběd co mu uvaří....

No holky,padám na zadek z toho, co vaše mamky a tchýně jsou schopné řešit ohledně kojení a že je sunar něco extra. Mamka je ročník 55 a tchýně 59 a obě se drží zásady,kojit,pokud a dokud to jde. Obě si prošly tím,když to nešlo od začátku (mamka kvůli horečce o mléko přišla a tchýně u švagra měla laktaci zastavenou,nevěděli,zda přežije) a pak jakou výhodu to kojení má. Dokonce mě podporovali,když jsem chtěla latkovat,ale čert tomu chtěl a syn byl silnoproudar,plus tvrdá voda,takže pleny nepobiraly. Když mě pucoval doktor,že se malý neprevraci,že je tlustší,pak že blahobytný,tak ženský na to no co,kluci jsou línější a každý má svůj čas. To srovnávání slyším spíš od cizích,nebo od takových,co machruji s křížkem po funusu. Tchýně a mamky mají být oporou a ne dalším nervem navíc a naštěstí ty moje to vědí. Díky bože za ně!

@amazonkajanik to mas super, tak by to melo byt 🙂

Hlad, kojení a čajíček. Koukám, že je nás takových víc (i když mě nikdo Sunar nenutí, jenom jsou vždycky udivené, že kojení stačí a že mám teda fakt dobrý mlíko a že jsem dobrá... Superwoman jenom proto, že kojím, vážně). Člověk jim to nemůže mít ani za zlé. To je evidentně celá generace matek, kterou někdo přesvědčil, že to bez Sunaru nejde a pokud znají někoho, kdo jenom kojí, tak je to strašná haluz a ony takové štěstí mít nebudou. A to je smutné. Jinak diskuzi o kojení jsem vyřešila tím, že matky za války, ve válečných oblastech, méně vyvinutých zemích Sunar neměly a nemají a (až na výjimky, kdy to opravdu nejde) kojily a kojí a stačí to. S čajíčkem je to horší. Tam jsme měly epizodu, kdy jakmile se malá naučila odmítat pít, když nechce a přidaly se prdíky, nepila i 6 hodin a k tomu občas řvala (přesto se nakonec ukázalo, že ukázkově přibírá), což mě stresovalo, takže jasná rada - má žízeň, čajíček. Nakonec uznaly, že když se nechce kojit tak dát ji čaj je cesta do pekel, protože pak just nebude chtít. Ale já mám hlavně tu výhodu, že to většinou probíhá po Skypu a ten můžu vypnout. Jedna babička je 200 km na severovýchod a ta druhá ještě o něco dál na severozápad. Teda, nevýhody to má taky, to je jasný...

@jako_mala_holka Úplně jak u nás, i s těma náušničkama. Já nechápu proč to dělají. Akorát si tím podkopávají dobré vztahy.

@squezy To nepomůže jim promluvit do duše, protože podle nich jsem jen přecitlivělá, prý to jsou hormony. A když jsem řekla že je jiná doba a chci si to dělat po svém tak jsem se dozvěděla že není jiná doba, a že děti jsou furt stejný. A když my přežili na sunaru, tak proč ho nedávat i mé dceři. A to jsem se ještě dozvěděla že bude určitě něco špatně, když má malá průjem. Prý po sunaru je stolice tvrdá, a tak to očekává i po kojení 😣

Me vadi hlavne to, ze jsou naprosto presvedceni o sve pravde a jsou schopni se kvuli tomu pomalu hadat, kdyz s necim nesouhlasim... proste oni maji pravdu a hotovo...

@jana_zofie Jak já ti závidím... Taky by se mi líbilo je mít tak daleko

Ahoj, taky jsem měla přesně to samé, malou jsem výlučně kojila, krásně přibírala, a žádné potíže. Jakmile jen trochu zabrečela, moje máma byla už tak strašně nervozní, že tu nervozitu a nejistotu na mě úplně začala přenášet, že takovýhle brek není normální, že má malá žízeň, at jí udělám čaj... Když měla škytavku, máma byla na nervy, přitom to je zcela normální.... Když jsem jí malou půjčila v kočárku, tak s ním houpala a lomcovala, že malá nemohla ani usnout, nebyla na to zvyklá. Vždy mi vracela v kočárku po 20 minutách řvoucí dítě, pěkně děkuju....takže jsem musela na sebe během minuty naházet v zimě oblečení a vyrazit ven uspávat, i když jsem měla třeba buchtu v troubě a řízky na plotně. Chovala ji zcela krkolomně, stále ji pozorovala se zamračeným čelem, vůbec na ni nemluvila a nesmála se, prostě mě furt jen znervoznovala, bylo to moje první dítě, člověku to nepřidá. ..... Ale rad pro mě měla celou pusu, jak mám malou krmit a čím, jak často přebalovat, že by měla spát 3x denně 3 hodiny atd atd. Pomohlo jedině přerušení kontaktu a potkávat se jeden den za 14 dní, bohužel. Svým způsobem to pokračuje dodnes, když má jít syn do školy, matka posuzuje, zda už umí číst a psát atd.

To je priserny....zkusila bych rict na rovinu ze ji mas rada ale ze ty veci chces delat jinak a ze ji prosis aby ti do toho nemluvila.vzdy se deti ptam-zvladnes to?muzeme se na tom takto domluvit?🙂pokud nezabere podle me nezbyde nez omezit kontakt jinak se z toho zblaznis...chapala bych tchyni ale je blby ze te nerespektuje vlastni mama

Ahoj, u nás je to taky podobné. Akorát jsi mi připomněla moji mamku, jak mi říkala, ať té malé (mé tehdy 4měsíční dceři) aspoň namočím dudlík do čajíčku, že musí mít strašnou žízeň.
Já vždy v klidu vysvětlím, co si o čem myslím a nesnažím se je přesvědčovat. Na hodně věcí prostě řeknu jen, že dnes se prosazuje něco jiného a přijde mi to logické, tak se tím řídím. Nejvíc nesnáším argument typu “vy jste to taky tak měli a přežili jste to”. A samozřejmě si často vyslechnu “no jasně, nemít internet tak to dítě ani nepřebalíš, vlastní rozum nemáš? atp.”. Některé věci jsem pro klid v rodině akceptovala a toleruju je. Když u nich jednou za týden dcera dostane zmrzlinu nebo čokoládu, tak se z toho nehroutím, jen jsem je poprosila, ať ji to nedávají před spaním atp. Zas abych jim ale podrobně sepisovala jak se o děti starat, to mi přijde trochu pod úroveň (pokud tedy na tom nevisí život dítěte). Ono ty nevyžádané rady jsou asi v každé rodině. Pokud to zůstane u nich, tak bych to přecházela a házela za hlavu, jakmile by ale začaly přerůstat v akci, třeba by se mu snažili opravdu ten Sunar dát, tak bych zakročila.

Na to mám jednu rady jedním uchem vyslechli a druhým vypusť. Ty sama víš nejlíp jak se k dveří chovat a jak reaguje na určitě podměty. Taky jsem měla z mé strany rodiny problém že mi rádi do výchovy, ale rovnou jsem to utnula v začátku a řekla že až budu chtít radu tak si sama řeknu a že jinak di svoje dítě budu vychovávat po svém. Občas ještě slýchám nějaké ty nevyžádané rady ale nereaguji na ně a naopak to všechno pouštím ven. Držím palce ať už nevyžádané rady nedostáváš jo a mimochodem mně je 33 a taky žádné kuře nejsem a snažím se být matkou na 100% 😆 ale vím, že prostě podle situace reaguji tak jak nejlépe umím a občas asi přešlap udělám, ale svět se nezboří.

U nás to bylo totéž: malý má hlad, má žižeňku - už při slově "žížeňka" jsem tekla... Dávej mu krupicovou kaši, udělej do flašky velkou díru, ať mu to teče..... a dones mu mléko přímo od krávy... Když jsem se zeptala, proč bych to měla dělat, tak mi tchýně odpověděla, aby malý hezky spal. "Ale on hezky spí - úměrně věku".... tak aby hezky přibýval..."přibývá nadstandartně..."
Prostě byla jsem za krávu, protože "za nás...."
Pak se vylévala jedné známé, ta jí řekla, že kojení je to nejlepší, co mu můžu dát, že jinak nic nepotřebuje. Při další návštěvě se mě ptala, jestli pořád kojím. "jen koj, to je to nejlepší, co můžeš malému dát..."
Prostě na zabití. A to jsem vynechala, jak v roce byly děcka bez plen a my jsme pohodlné matky.
Jednou chtěli malému - tenkrát 4 měs. dát med. Zatrhla jsem to. Jakmile jsem se nedívala, šup mu lžíci medu do pusy...
Však proč ne, když by se mi osypal, tak bych za krávu byla u doktorky já, že...
No, bylo by to na román. Chce to vydržet a doufat , že si tozapamatujeme a nebudeme snachám a dcerám dělat totéž...

To je jak u nás.. tchýně je super, ta mi dokonce sama řekla, že jde vidět, jak jsme s malou propojené a mojí matce se snažila vysvětlit, že žádné rady nepotřebuju. Ovšem moje matka, to je jiný level. V těhotenství to byly kecy, že třeba nebudu kojit, protože ona taky nekojila a jiné negativní předpovědi. Jednou mě tak vydeptala, že ji manžel seřval a od té doby ho nemá ráda. A co se malá narodila, už to jede, furt se ptala na váhu a porovnávala se mnou, a že malá málo váží a mám slabé mléko. Když jí to i doktorka vyvrátila, tak jsem podle ní neměla mléko ale jen mlezivo. Samozřejmě malá brečí protože má hlad, je málo oblečená, mám dávat široké balení a byla byla. Stokrát jsem jí říkala, že ji budu vychovávat podle sebe, nepomáhá to. Nedávno pronesla, že za rok dá malé zákusek (špičku) a když jsem řekla, že ne, tak se otočila na malou a řekla jí “to máš ale blbou mamu, že? Nechce ti dat dobrůtku” Malá z toho sice nemá rozum, ale co mě má před ní co shazovat.. už si plánuje, jak ji povede do 1.třídy, nedokáže překousnout, že malé nechci dát náušnice po mně, protože se mi nelíbí.. teď mi třeba chtěla vyrvat kočárek z ruky a na moji větu, že to prostě nesmí mi řekla, že může. Včera jsem s ní a s tetou vykládala a malá se vrtěla v kočárku tak matka hned že toto dělá než usne a přitom ju vozí 2x za měsíc a to ji ještě musím zavolat, a dělá jako by ji znala nejlíp na světě. V životě nikdy nebude malou hlídat bez mého dozoru, protože jí vůbec nevěřím a říct si nedá po dobrém ani po zlém. Bohužel některým lidem to fakt nevysvětlíš...

Komentáře jsem nečetla, ale musím říct, že výroky tvé mamky mě teda nadzvedly ze židle. Nevěří na kojení? 😂 Jak teda asi miminka přežívala bez sunaru, když nic takového ještě neexistovalo že? Nebo jak jiní savci to dají, když nemají Sunar 🤔😅 a taky jsem si všimla, že každá ženská z této generace, která měla dvě děti, tak je přesvědčená, že všechny děti na světě jsou stejné a ona má na ně patent. Já dostávám takové rady od sousedky, myslím si o prdeli a druhým uchem ven. V rodině to na mě naštěstí nezkoušejí, protože těm to rychle došlo, že mě většina jejich rad fakt nezajímá. Hlavně tchýně, která dala manželovi, když mu byl měsíc, ovesnou kaši a med na dudlík apod.

Teda nestačím zírat že opravdu nejsem sama kdo má takhle nesnesitelný rodiče/tchánovce. By mě zajímalo proč se snaží podrývat autoritu, a proč si myslí, že ti naši drobečci jsou jejich.

Protože v jejich době mazali co nejdřív zase do práce, děti do jeslí, a oni si jich prakticky vůbec neužili. Řekla bych, že hodně těch našich maminek/tchýní má skrytý problém s tím, že vidí, že to jde jinak, jenže ony už si svoje děti vychovaly, vlastní dítě už mít nebudou a tak mají pocit, že si to musí kompenzovat na našich dětech. Já mám teda kliku, moje mamka respektuje můj přístup a názor řekne, když se jí na něj zeptám, tchýně je taky v pohodě, ptá se, jak se to dnes dělá, ale nemá potřebu nutit svoje postupy, takže u nás naštěstí žádné vymezování hranic nebylo a není potřeba.

Mě třeba tchýně na rovinu řekla, že její děti měla jako úplně malé jejich babička a ona počítá s tím, že to bude také tak.... to se ale bohužel pro ní spletla, protože já si chci vychovat svoje děti a ne čekat, že na mě dojde jednou třeba za 30let...

@rnika ty jo tak to urcite no 😅

Holky, bohužel, nemysleme si, že to přejde, až děti začnou chodit do školky apod. ☹ Dneska návštěva od tchýně u nás, syn chodil v nových botách po zahradě, kde je místy i bláto, protože se tam staví zahradní domek .. tchýně mu hned zkazí radost z nových bot na nohou tím, že mu říká, ať si to jde převléknout, když na ni nereagoval, tak na mě, ať mu to jdu převléknout. Takže babka si myslí, že mně, dospělý ženský se dvěma dětma, která byla celej den v práci a ještě vařila teplou večeři pro celou rodinu atd...., bude diktovat kdy mám komu dávat jaký oblečení - večer po celém dni, když si chci děti užít, už jsem je nutila převlékat 10x apod.... je zase budu komandovat, protože jí se nelíbí v čem syn chodí.Když nebylo po jejím, hned se stáhla do sebe, začala být nepříjemná, a za 10 minut řekla, že už musí jít. Přitom nikam nespěchá, jsou sami doma s tchánem.

Někdy si ty babicky taky chteji potvrdit, ze jejich styl vychovy je stale ten nejlepsi. Jako mala jsem slychavala od nasich, ze s rodici se nediskutuje a rodice se musi poslouchat na slovo. Takze tohle se prenasi i do dalsich sfer zivota. Nevyrostly v dobe internetu a nemela ruzne studie a nejsou zvykle na to, ze se my moderni mamky umime poradit s internetem, precist si moderni knihu a atd

@mariegroth ano a je v tom i strach(šátek že se dusi, když place že umře hlady. výhra je mít(podle mě) nakloněneho aspoň chlapa. pak se to vysvětluje líp..

@chrystyanna S tím šátkem se teda nedivím že se bojí... Slyšela jsem od jedné známé že šla nějaká mamina s mimčem v šátku, prý si říkala jak je moc hodné, že celou dobu spinká... A doma zjistila že je mrtvé 😢 nevím zda ho měla moc natěsno a udusilo se jí... Ale úplně mě z toho mrazí.