Oddělené spaní s manželem kvůli dětem. Jak to řešíte vy?
Ahoj všem,
máme dvě děti - 3,5 roku a 8 měsíců. Když se narodil druhý syn, manžel začal spát v pracovně, kde byla vždy postel pro návštěvy. Starší syn sice spí ve svém pokoji, ale každou noc přijde do loznice a mladší má svou postýlku v ložnici. Manžel nechce spát v ložnici, protože se hůř vyspí. Ano, když přijde starší a ještě kojim mladšího, tak je v posteli trochu těsno. Ale mladšího pak vždy dám do postýlky. Manžel tvrdí, že dokud bude některé dítě chodit v noci k nám do postele, tak bude spát v pracovně, takže dalších pár let🙈 děti jsou malé, mám ráda, když spí s námi, ale štve me, že by manžel spal pořád ve vedlejší místnosti. Jak to máte vy?
@biciklissie malemu je 5 mesicu a taky uz citim ze ho rusim kdyz jdu spat a vrtim se v posteli tak se zacne vrtet..jako nevzbudi se ale pohne se takze ho to uz budi...ja jen nevim jestli jsem psychicky pripravena na to ho tam nechat samotneho a vstavat z loznice,jit pres chodbu do pokoje atd..budi se mi vetsinou jen jednou ale nez pak zase usne to je doba..
@sorboni30 jestli budete spat manzelem a trema detma v jedne mistnosti tak vas opravdu obdivuju..Ted pozor nemyslim to nejak zle ani rypave,myslim to vazne ze vas obdivuju..ja bych to asi nechtela...zatim se mi nezda ze by nase oddelene spani melo nejaky negativni vliv na nas vztah,tak doufam ze to tak nebude ani v budoucnu...🙂ja se k chlapovi vratim hned co seberu odvahu nechat prcka osamote😂
@mamikry je, můžu dotaz? Máme to totiž stejně🙂. Jen poslední dobou řeším, zda se starsi syn dobre vyspi, když manžel tak chrape... syn obecně se spaním bojuje, pořád se mele a stěhuje, ale teď ještě řešíme, jestli mu to nemůže nějak bránit v takovém tom hlubokém spánku... manžela slyším přes dvoje dveře i já 🙈
@fifinka2020 U nás jeden čas muž toho nejstaršího rušil. Ale většinou až k ránu, kdy už měl mělčí. Chtěli jsme se už odstěhovat, ale pak začal muž používat Sanorin do nosu, je vcelku klid a tolik nechrápe. Chrápe jen, když je hodně unavený, nebo si dá pivo. Navíc starší je ze školy unavený a nevzbudí ho teď nic 🙂
@nagojka nene, kluci dvojcata maji svuj pokojíček.Maji 7 let Spali vzdy ve sve postylce, nikdy s namiv posteli. A miminko bude spinkat v postylce take.. Myslim, ze rodice se potrebuji dostatečně vyspat na to, aby byli rano cili starat se o sve ratolesti v plném elanu. 😀 Ne chcipli a dolamani, ze je skrcci vykopavaji z postele..Jsme v pohode a je nam fajn. A vam drzim palce 😉👍
S muzem jsme nikdy oddelene nespali. Ja bez nej neusnu.. jsme na sebe fixovani 😊 A detem je dobre ve svem kde maji prostor a jsou spokojeni také
@sorboni30 Mně takhle ve své spali oba starší. Protřední dokonce spaní s námi nesnesl. Já jsem je důsledně držela, aby spali ve své. Mimčo má teď stejné podmínky, ale vydrží v postýlce do půlnoci a pak už je v ní tak nešťastné, že se bez toho, aby bylo u mě, nevyspíme nikdo. 🙈 Prostě je to větší mazlík a potřebuje mě. Alespoň mi není smutno a teď v zimě hřeje. 😀 Tak držím palce, ať to u vás nedopadne stejně.
Spíme odděleně, ale jen, aby se manžel vyspal do práce. Má svoje dvojlůžko hned vedle v místnosti. Ale občas má poznámky, jak je vyhoštěn, to ano. Každopádně já s dětma jsem spokojená 🙂 Ale těším se na poloprázdnou postel, to neříkám. Ale zatím nepřišel čas.
@nagojka Přesně to jsem prožila i s dcerou. Věděla jsem, že ji ruším, ale přišla mi moc malá na to, abych ji "opustila". Ta nemoc to vyřešila. Teď syna jsem začala rusit ještě dřív a situace se opakuje, že se mi odejít ještě nechce. Taky k němu vstávám jen jednou, k ránu a pak hned spí. Jenže později mu ještě dávám dudlík, abychom si ještě ráno pospali. Takže bych k němu stejně jako ránu musela jednou a pak podruhé už na déle. Tak tu ještě zůstanu a uvidím, jak se to bude vyvíjet. Zatím se mi ani nechce večer být někde jinde, udělám si, co je potřeba a jdu za ním si lehnout, jsem tu na netu nebo na něco koukám se sluchátky, totéž odpoledne. To je právě ono, univerzální navod neexistuje, nějak člověk musí vybalancovat cit a praktičnost.
@emamaira tak záleží co tím chtěl manžel sdělit a jak se jinak chová a přistupuje k rodině. Že se chce/potřebuje vyspat, to chápu. Ale pokud i k ostatním věcem, co se týče dětí a péče přistupuje stejně, poslala bych ho do řitě a minimálně starší mrně mu vydelegovala na noc jako bonus😉
@zuzineckah tak ja bych to zas tak nedramatizovala. Musíme si uvedomit, ze s prichodem na svet ditete se mění i nas vztah s muzem. Muzi jsou na druhe koleji..a tim, ze jsou "vyhosteni" jeste z postele, ne kazdy to snáší dobre 😉 Muze byt v domácnosti zlaty, pomahat i v praci super, ale toto je jina situace proste.. My zeny uvazujeme jinak nez muzi a některé veci bych probrala hlavne s nim co mu vadi nevadi... aby pak nebylo treba pozde no. Řecma to zacina.. ale to je jeho tichá rec kdy si ztezuje a zena neslysi, protoze ji zajima jen miminko. Prave to mame tezsi jako zeny v tom,ze se musime starat o deti a jeste brat ohled na muze..Ne kazdy je podle romanu Stealove 😉😀 Muj muz je uzasny... a pred par dny mi rekl : "no musim si jeste uzit to tuleni s tebou, protoze pak uz mi te vezme mimi. " Jak vezme? Nikdo nikomu nic brat nebude.. vztah k dítěti je jiny jak k partnerovi. Jenze vysvetlete jim to. Ty myslenky tam proste maji, ze 😉
My spíme už dlouho všichni spolu, nikomu z nás to nevadí a mně to snad bude i chybět, až to tak nebude 😅 ale je teda fakt, že si užívám občas i to, když malá spí na moji straně postele a víc ke kraji, tak můžeme s manželem ležet vedle sebe a přitulit se 😁 je to fakt vzácné pro nás...
No plánujeme to do budoucna tak, že dcerka bude mít vedle v pokojicku svoji postel a budeme ji večer uspavat tam, ale může kdykoliv přijít za námi, tak snad to bude fajn a takový kompromis
My odděleně nikdy nespali. A to jsme měli v dětském pokoji velkou sedačku, na které by se spalo luxusně. Manžela jsem po narození dětí vyháněla, ať se jde vyspat vedle, ale nechtěl. Vždy jsme všichni spali u nás v posteli. Dnes mají holky (skoro 4 a 2 roky) svoje postýlky v pokojíčku, uspáváme tam, ale během noci se přesunujou k nám. Manžel pro ně dokonce chodí, když se probudí. Nerušíme se navzájem, manžel chrápe jen když má rýmu, mě se spí dobře, když mám holky u sebe. Když tam někdy nejsou, tak mám až tolik místa, že nevím jak se uvelebit. Každému vyhovuje něco jiného, já to oddělené spaní celkem chápu, ale jsem ráda, že to zvládáme bez toho.
@lenulacek Kdo tady píše, že potřebuje spát s manželem, protože se to musí? 😀
Já třeba bez manžela spím blbě, prostě ho potřebuju vedle sebe a když je na noční, tak usínám mnohem později. Navíc vím, že už tak jsem teď hlavně máma a pozornosti pro něj tolik nemám i bez toho (i když bych chtěla),tak aspoň spíme spolu.
Nicméně kvůli tomu nikdo nemusí nechávat dítě samotné v pokoji přece 🙂 To já bych nedokázala, dítě rovnou z porodnice dát do vlastního pokoje a kvůli tomu se tak třeba rozdělit i s manželem.
Všechny naše děti spaly v ložnici s námi, dokud chtěly (většinu toho času s námi v posteli). Nejstarší byly čerstvě dva roky, když si sbalila peřinu a oznámila, že bude spát v pokoji. Druhé bylo něco málo přes rok a půl, když se sebrala, že jde za ségrou. A nejmenší jsou teď necelé dva roky a bude tu nejspíš až do puberty, ta se maminky nevzdá 😀
My chceme být nejen rodiče, ale i manželé, protože svoje děti sice milujeme a podřídíme jim hodně, ale nechceme jednou zjistit, že z "na chvíli to vydržíme" jsme došli k "už spolu v ložnici vlastně nevydržíme" (než mě někdo chytne za slovo - nemusí to tak být! Ale že by se to nestávalo se říct taky nedá a my to riskovat nechceme 🙂 ).
Každý podle svého, jen jsem měla potřebu reagovat na to "sobecké chceme být spolu". Jedině když budeme myslet i na sebe, budeme i dobří rodiče pro naše děti 🙂
@sorboni30 určitě máš pravdu, asi jim to šrotuje jinak. Ale já třeba osobně takovou zkušenost nemám. Máme tři děti a ani jedno neznamenalo, že manžel šel na druhou kolej. Spíš naopak. Trávili jsme společně ještě víc času, protože o děti se od malinka staral, koupal, konějšil, přebaloval... ani jako partnerka jsem ho neodstavila, jen co to bylo fyzicky možné, tak jsme začali zase sexovat. Kolikrát jsem mu i při dětský deroucích se zubech říkala, aby si šel lehnout do hostovského pokoje, ať se vyspí, ale on nechtěl. Klidně mě ještě ve tři ráno střídal a nosil děti na rukou taky... Takže já jsem taková asi opatrná na tohle "dělení" a spíš mě zajímá jeho reakce jako celek. Protože pokud by jeho chování zrcadlilo názor "já chodím do práce, ty si na mateřské, tak řeš všechno a mě dej pokoj", tak by míra mé tolerance velice rychle klesla na bod mrazu 😀
@emamaira Máme 2+kk a manžel by dřív musel do obýváku. Teď už mají děti svůj pokoj, ale nikdy se od nás neodstěhoval, staršího dokonce ještě v noci přebaloval. Oba měli vedle nás postele, nad ránem si přelezli. Jsem moc ráda, že jsme byli všichni spolu, ale taky jsem manžela vyháněla, když byli náročnější noci u staršího. Mladší byla už větší spáč. Umím si představit spát odděleně občas, ale pravidelně či roky ne.
My spíme odděleně uz 3 roky z důvodu že manzel extrémně chrape to se fakt nedá. . Slyším ho i přes dvoje dveře a dlouhou chodbu a i tak mě to budí:D ja mam rada klid na spaní, navíc on stokrát za noc jde na WC pak začne zase neskutečně chrápat. Takže spánek se u mě prostě nekonal kdyz jsem byla v ložnici. Jemu je navíc furt zima ja mam zase rada otevřené okno. Takže tohle že jsme oddělený vyhovuje všem jeho nikdo nekope že chrape a ja si v klidu spím u otevřeného okna🙂
U nás tohle never ever. Naprosto nepřekročitelný 🙂. Jako ano, bylo to chvíli peklo, lezli nám tam jednu dobu všechny blechy zaráz, ale chodily až nad ránem (nejdřív po půlnoci), takže prostor na večerní povídání a sex byl vždycky. Nevím holky, jak to děláte vy, ale u nás sex začíná právě tím, že si povídáme, přitulíme se. Nedovedu si představit, jak by se nám ty večery dokázaly "zvrhnout" v trochu té manželské erotiky🙂, kdyby byl manžel v jiné místnosti. Takhle je to pro nás tak nějak přirozený, normální a trochu toho nepohodlí kvůli tomu snesem. Miminko jsme měli vždycky samozřejmě v ložnici, ale naše mimina byla odolná a do půlnoci je nevzbudil ani hlasitej sex, chudáci radši spali a na kojení se budili až po půlnoci :D. Přiznám se, že mě vždycky zajímalo, jak sexujou lidi, co mají oddělený ložnice. Ale zas mi vždycky bylo trapný se zeptat 🙂. My jsme v tomhle asi stará škola 🙂.
@orchidis asi jak říká moje kamarádka: “ložnice je na spaní, na sex máme zbytek domu.” Já tedy musím přiznat, že my spíme (až na nějaké krátké přestávky) odděleně už 12 let, dokonce víceméně od začátku vztahu 🙈 muž totiž opravdu hodně chrápe, já mám lehké spaní. A tedy než být oba nevyspalí a vyřízení z toho, že on chrápe a já ho xkrát za noc vzbudím, aby se otočil/přestal chrápat, tak prostě spíme zvlášť 🤷🏻♀️ Máme “společnou” ložnici, ale už v dobách bez dětí to fungovalo tak, že ze 7 nocí jsme spolu spali celou noc max 1-2 noci, zbytek nocí jsem se většinou stěhovala já, protože jsem ho nechtěla budit, když ráno vstával do práce. Po každém dítěti jsme se k sobě do ložnice stěhovali zpátky, ale stejně ty noci z 90% končily tím, že jsem šla spát jinam, to se nedalo prostě. Teď nás čeká zase renovace ložnice a sestěhování, ale oba se tomu smějeme, protože je nám jasné, že to bude ložnice jen pro jednoho 🙈 Takže odpověď na tvou otázku - máme rádi třeba společnou vanu, sprchu, máme pracovnu, kam si můžeme zalézt a když jsou starší děti u babičky a nejmladší spí, tak i obývák. Jo a taky garáž s autem, v létě je to docela spestření 🤣
@bbn Jj, rozumím. Nepsala jsem ale o místě, spíše o tom rituálu, který to většinou spustí. A to je, krom sprchy, v našem případě prostě často to společný uléhání. Toť vše, u nás takto, jinak bychom to nechtěli. Ale zas chápu, že když někdo chrápe tak, že toho druhého fakt budí každičkou noc, tak je to na skok do zdi a je lepší zařídit se jinak. Aspoň to člověka nutí být kreativnější 🙂.
když spíte oddělene, jinak jako manžele fungujete, spite spolu, mazlite se?
@herbinaaa úplně stejně jak komentář nade mnou. 🙂 Děti dáváme spát mezi 20-20:30 a já chodím spát kolem půlnoci, chlap ještě později. Do té doby jsme spolu na gauči, vecerime, víno, film, povídáme si, sex.... akorát nespime vedle sebe...
Syn od narození v pokojíčku a my s chlapem normalne v loznici. Syn ma uz rok a půl a pořád to tak mame.
Mít větší postel spíme všichni čtyři v jedné, ale už to bylo dost těsné a syn projevil zájem spát v pokojíčku, ale sám se ještě bojí, tak máme dámskou a pánskou ložnici 🙂 Záleží, co komu vyhovuje. Vím, že děti odrostou a zase budeme mít ložnici manželskou, teď jsou ty potřeby jiné a jsme tak spokojeni.