Odstěhovat se daleko od rodiny nebo ne?
Dobry den. S manzelem uz si dlouhou dobu zahravame s myslenkou odstehovat se. Ja jsem nejdriv nechtela, kvuli rodine. Je hezke mit moznost setkavat se o vikendech, any deti vidaly sve prarodice/stryce/tety/sestrenici... Ale v rodine to skripe. Ne nijak jednorazove, je to dlouhodobe. Sice by to nikdy nepriznali, ale nemaji zajem. Zeptaji se, jak se mame, ale je to spis misto pozdravu. Mne se nikdo nezeptal uz nekolik mesicu, jak se doopravdy mam, co delam. Mam deti a tim to pro ne hasne. Jsem proste matka. My se jich ptame pokazde, jak se jim vede, jak v praci, jak se ma jejich ostatni rodina. Pak je tu zarlivost ze strany manzelovych sourozencu. Ano, mame vic penez/vetsi dum a zahradu, nez oni, ale nerozhazujeme ani jim to nevmetame do obliceje. Proste zijeme a oni maji obcas narazky nebo jen neco reknou mezi reci, nejspis si ani neuvedomuji, jak to zni, ale my nechceme, aby nase dcery adoptovaly stejne smysleni. Ze je v poradku zarlit a komentovat na ty, kdo maji vic a stydet se nebo se omlouvat, kdo ma vic. Moje rodina je v zahranici, takze tu neresime. Nasli jsme krasny dum, ale je 4 hodiny autem. Pokud se odstehujeme, vedome bychom se postavili do pozice outsideru, ve smyslu vsichni by se zacali schazet vic a chteli by, aby spolu vychazeli, i kdyz vime, ze to nebude mit dlouhodobeho trvani. Muj manzel se s tim nezajmem pere cely zivot, jsme spolu 10 let a mne to tak nejdriv neprislo, ale ted uz taky vidim, jak jsou ty vztahy takove neuprimne, melke, skoro az falesne. Umime spolu vychazet, ale ve vysledku nas skoro kazde setkani naplni negativnimi emocemi, kterym se chceme vyhnout. Ma otazka je, je lepsi se odstehovat a zkusit zacit zivot daleko sami za sebe nebo je mozne se tomuto vyhnout, i kdybychom nadale bydleli 15 minut autem?
@vrabcak0007 Jsem neskonale vdecna za lidi, jako jsi ty. Lidi, co nemaji tu mentalitu, kdy misto pokusit se porozumet a poradit, hned se jen zameruji na detaily a nenechaji na tobe nit suchou. V podstate jsi to shrnula perfektne.
Spis jsem mela svuj dotaz preformulovat na 'obetovali byste vztahy s rodinou, ktera bydli blizko, ale moc spolu nevychazite, za to, ze byste bydleli daleko od ni, ale meli tu moznost bydlet v lepsim a mohli jste zacit od nuly bez jejiho vlivu, kterym vam psychicky nedela dobre'.
Tak do toho jdete, lepší je to teď než později, až budou deti větší. Znis už rozhodnuta, tak je asi jedno, kdo co napíše, jasno musíš mít ty.
@aarriel Sousedi jsou v pohode, dum zacina byt maly. Kolektiv jeste nemaji, sice chodi do skolky, ale poradny kolektiv zacne az pristi rok v zari ve skole. Manzel tu zije cely svuj zivot a potkavat zname prave nechce. Chceme zacit nekde jinde, od zacatku si vybudovat nova pratelstvi, v novem meste, proste nekde jinde.
@lauriak S tim si dovolim nesouhlasit. Ja mam v sobe a manzel v sobe problems 'vyresene', oba chodime na terapii a to nam prave pomohlo otevrit oci a videt, co nam vadi, ze si to nemusime nechat libit a musime zit sami za sebe, ne za jine lidi, at uz je to rodina. Samozrejme je chyba ve vsech, v nas taky, ne jen v rodine, ale my si to uvedujeme a chceme s tim neco delat, ale setkavame se pouze s nepochopenim a negativitou, ktera z nas vysava vsechno dobre, na cem se snazime pracovat. Ja chovani ostatnich ani nazory ostatnich zmenit nemuzu. Muzu jim rict, co me trapi a co si myslim, ale je na nich, jestli s tim neco udelaji.
@leiladelly Dekuji za porozumeni. Presne takovy prispevek jsem ai chtela precist. Osobni zkusenost, osobni nazor. At uz podporujici ci odporujici. Presne tak, chceme vyloucit z naseho zivota negativni vlivy, protoze nam nedelaji dobre. Nechceme je uplne odstrihnout jako vsude zablokovat a neotvirat dvere. Vsechno neni jen cerne a bile.
Spis me zarazi, ze zeny taky na MK jsou tak hrrr vsechny hned odsoudit. Empatie je tady skoro sproste nebo aspon cizi slovo. Tohle je moje uplne prvni diskuze, kterou jsem zalozila a ted chapu, proc to moc lidi nedela. Akorat to vytvori vhodne podminky pro lyncovani klavesnicovym bojovnicim.
@llluckaaa Ano, to si myslime taky, lepsi ted, nez treba az za par let mezi prvnim a druhym stupnem nebo jindy. Ale zase na to nespechame, rekli jsme si, ze pokud bude tento dum stale na prodej ke konci tohoto roku, pojedeme se na nej znovu podivat a pak ucinime nabidku majitelum.
Odstěhovala bych se. Proč ne. 🙃 Pokud vás nic nedrží, jen do toho. 👍
Také děkuji za odpověď. Říkala jsem si, že osobní zkušenost, ke které jsem dozrávala dlouho, může někomu být nápomocna. Také nechceme a nemáme v sobě negativní emoce, ale je pravda, že u blízkých lidí, kteří se nechovají hezky, je těžké ty emoce nemít.A my je nechceme. Nesoudíme a nechceme být souzeni. Nechceme být konfrontování s výroky typu , že "se nám nepovedly děti", s objektivní realitou to nemá co do činění, cíl je jen urazit a ve své zlobě zrańovat. Nemůžeme ale pozměnit tato postojová schémata, závist, zlobu asi z nepovedeného života... ne každý je prostě "hodný člověk". Rozumím , o čem ohledně své rodiny píšeš. Slušné chování by Vám velelo udržovat "nějak" styky. Srdce říká něco jiného. Správně člověk vidí jen srdcem. A není to o nějakém rázném odstřižení, je to o vymezení limitů, když člověk dá na první místo to nejdůležitější, sám sebe a pak jeho děti , a do tohoto prostě nepatří zátěže z negativních a neautentických vztahů. Na vztazích se sice dá pracovat, ale to jde také jen do určité míry a hlavně musí chtít obě strany. Pokud ostatní okolnosti by v novém bydlišti byly dobré, dobrým bonusem by byla i vzdálenost, oddálení se od toho, co člověka traumatizuje.
No vidis, takze to neni kvuli rodine jen, ale je v tom vice faktoru, ono je dulezity srovnat si to v hlave, abyste si to pak mohli obhajit, i sami pred sebou 😉 takze udelejte, to, co srdce chce ♥️ ale radila bych co nejdriv, kvuli detickam 😉
A já budu klidně za černou ovci v rodině, hlavně že mám klid a nepotřebuji být nasátá negativními kecy jak všechno dělám špatně a stěhovat se kvůli tomu fakt nehodlam 🤔 manzel již rodiče nemá, ale pořád má babičku, tety a strejdy...No a to je kámen úrazu...🤷♀️
Jakmile jsme tam nebyli každý víkend nasáčkovani, vyslechli jsme si jak jimi "pohrdáme" či bůhví co🤦♀️ nepohrdáme, jen prostě nehodlam každý víkend trávit s jeho pribuzenstvem a chci ať mají naše děti zážitky a jeho pribuzenstvo si na mě vždycky něco špatného najde i kdybych se pretrhla s těmi navstevami 🤷♀️
Ať mě klidně pomlouvaji za zády, ono totiž když neskacu jak oni piskaji, nemám za barákem pole, nejsem každý týden v Polsku na nákupech, nezavařuju hromady vlastniho ovoce = jsem divna...tak ať 🤔🤣 já totiž umím říct ono pomyslné "NE" a v tomhle jsme se shodli s manželem...
Já si myslím, že už jste rozhodnutí, jen se bojíte toho konečného kroku. Jaké to bude ale nezjistíte, pokud to nezkusíte. Takže být vámi, jdu do toho. Člověk ani nemusí mít reálně problémy a zjistí, že chce začít směřovat život jiným směrem. Podle toho co píšeš, o tom uvažujete delší dobu a není to chvilkový rozmar.
Pominte,ale me uz prijde,ze se sam nikdo neumi rozumne a sam rozhodnout co kdo chce..Je to to tu na MK dnes a denne,ja nevim jak ,oni rikaji,ze to delam spatne.... Preci je Vase vec,co si delate nebo budet delat,a kam se odstehujete a podobne...Pokud mate takove nemile vztahy tak se proste seberte a bezte pryc. Pratele si najdete i tam,zmenite prostredi a budete to Vse videt zase jinak..Muj manzel hodne cestuje po svete a je tu i moznost,ze bude muset zustat nekde ve svete a v zivote by mne nepapadlo,pokud by to prislo,ze mu reknu,my za tebou nepujdeme,protoze tu mame rodinu..Ano je to rodina,ale v nikdy by me nenapadlo premyslet co by si myslely oni , ,co by chtely oni co by rekly a podobne :-/
Přijde mi, že problém je úplně jinde než ve stěhování.
Pokud se chcete odstěhovat, odstěhuje se. Vztahy to stejně nevyřeší...
Byla jsem zvědavá,jak to ve vašem případě je namotané. a zrovna tady bych se klidně odstěhovala. myslím, že by vám to přineslo spoustu klidu. Pro mě je tedy stěhování na druhý konec republiky dost i o ostatních kontaktech a práci, ale pokud by tohle pro vás nebyl problém (najít si nové přátele, novou práci), nové/jiné místo se vám líbí a berete to třeba jako výzvu, jděte do toho. S rodinou se z dálky můžete vídat příležitostně, a to se zdá, že je to, co byste právě chtěli.
Odtržení od rodiny se zdá nevnímáte ani jeden jako problém, ale naopak jako výhodu. Ale zvažte, jestli to není jediná příčina. Určitě je super, že se s manželem shodnete, teď si vem, kdyby on to tak nevnímal.
Ale teda nečekala bych nakonec roku, to už bude dům v tahu. Jestli na to máte, kupte hned (nebo přemýšlej na variantou jak to udělat).
Ahoj.Na tohle ti nikdo odpověď nedá.Musis sama s manželem zhodnotit pro a proti. Moji rodiče se odstěhovali v dobách společného Československa .Já a sourozenci jsme byli tehdy hodně malý.Zili jsme v Čechách ale rodiče nás stavěly do role že musíme být ve všem lepší než ti Češi.Sama za sebe můžu říct že jsem měla smutné dětství a vidím jak toxické vztahy jsem s rodiči měla.Tim chci říct že o vztah je třeba pečovat.Zni to jako klišé ale ono to tak je.Muzez být tisíc kilometrů daleko a připadat si sama . Také hodně záleží co si přestěhovanim a spálením pomyslných mostů slibuješ.A pak je otázka... Vědí příbuzní že ti jejich jednáni vadí.? Řekla si jim to někdy? Nebo jste v roli pozorovatelů a dusite to v sobě.?
Určitě bych tou vzdálenosti nechtěla a neřešila zda se vztahy zlepší nebo zhorší.
Za mě je 400km vzdálenost od rodiny na jednu stranu úplně super a na druhou mi chybí moje máma, ale zase se vídáme tak, že jsme si vzácné a máme si vždy co říct. Ostatní z rodiny vídat nepotřebuju.
Návštěvy si zvu na dobu kdy chci já. A ve výsledku jsme vždy rádi, když máme zase ten svůj klid. A ve výsledku vidíme, kdo.s námi trávit čas chce a kdo to bere 2x ročně jako povinnost.
Takže za mě 4 hodinová vzdálenost autem super. A hlavně to není vzdálenost, která by se jednou za čtvrt roku, i častěji nedala jet.
@zuzekk Pratele si myslim urcite nove najdeme, manzel pracuje z domu a v novem dome by mel dvoji plnohodnotnou pracovnu, ne jako ted stul v loznici. Ja jsem v domacnosti, ale nevadilo by mi si v budoucnu bud neco vystudovat nebo si udelat ruzne kurzy a otevrit si nejake studio, coz by v tom novem dome taky nebyl problem. Neni to jedina pricina, ale urcite to roli hraje. Zrovna dneska jsem zjistila, ze kvuli skole pro deti by musel byt dum nas sakumprask nejpozdeji v unoru, takze opravdu budeme muset koupit driv. Prodany podle me nebude, je upravovany, pro nekoho nevhodne, pro nas primo perfektne.
@enyty Ano, uz jsme se o tom s nimi bavili a oni nas sice poslouchaji, ale neslysi. Jdou si za svym, i kdyz jsme jim vysvetlili, jak nas to ovlivnuje, a stejne se nic nezmeni. My chceme, oni ne. Takze si rikame, kdyz oni na nas neberou ohledy, proc bychom museli brat ohledy my na ne? Takze bychom o tom stehovani vubec nemuseli premyslet a proste bychom to udelali. Ale je to rodina, no. Ony ty 4 hodiny nejsou naschval, ja jsem mela pozadavek, abychom sli nekam, kde je rozumna vzdalenost na letiste, aby k nam mohla litat moje rodina a nestravili jsme cely den cestou na a z letiste.
@nikola38 Moje rodina zije v zahranici, takze ti tu moc nefiguruji. Kdyby byli pobliz, taky bych se asi nestehovala. Ale oni se o nas i pres vzdalenost 1200km zajimaji. Ano, taky jsme si rikali, ze jednou za dva tri mesice si muzeme zamluvit na vikend hotel a sejit se s rodinou a prateli, ktere tu ted mame, nez abychom se zakutali v novem dome jak poustevnici.
@nat Ja ale neporadam anketu, ale ptam se na nazory a zkusenosti jinych. Samozrejme je to nase rozhodnuti a jsme za nej zodpovedni jen a jen my, ale proc je spatne se tady zeptat, kdyz nekdo muze mit velice zajimavy nebo uplne jiny pohled na mnou nastinenou situaci, ktery by nas treba vubec nenapadl?
Já bych se odstěhovala. Jsme takto dál od jedné strany rodiny a vztahům to dost pomáhá. Babička se těší na vnoučata, nemají čas s námi řešit kraviny a motat se nám do života. Když jsme bydleli blíž bylo to furt něco.
@leiladelly Ono je to fakt tezky a zamotany. Ja bych tu i zustala, ale stehovani se nebranim. Ale manzel docela trpi. Ja jeho rodinu znam jen 10 let. On o 25 let vic. Takze ma s nimi vic zazitku i zkusenosti. A ja ho chci podporit. Nechci, aby byl nestastny a pokazde, kdyz se s nimi setkame, byl uplne psychicky vyrizeny a citil se jak nejposlednejsi a nejhorsi clovek na svete. V tehle rodine je hrozne vyrazny dvoji metr. Je to jak na horske draze, porad nahoru a dolu.
Vztahy často jsou složité, s blízkými lidmi obvzlášť. Hlavní bude si ujasnit vnitřně, co chce vaše rodina, zda život jinde je to, co opravdu chcete, z mnoha aspektů, a současně bonus bude přirozené oddálení od problematických rodinných vztahů. Nebo zda je primární to oddálení, to by pak nemuselo úplně pomoci, člověk by si trable nesl dál s sebou v sobě, i tak nad tím přemýšlel, trápil by se. Hodně štěstí v rozhodování, ono to má nějaký vývoj, věci většinou dozrají tam, kam dozrát mají, v určitém momentě přichází uvědomění si, co člověk opravdu chce a pak už pohybností zmizí.
Ja nikde nepisu,ze je to spatne,ale vy sama nevite evidentne nevite co chete a skoro to tak vypada,ze cekate ze VAm druzi reknou co mate delat...A v prvnirade se musite domluvit vy doma co chcete a ne co chteji nebo chtely by druzi, hold ne kazdy se umi sam rozhodnout...
@nat Umime se sami rozhodnout, ale prece jen je to velika vec a 'nemusime' se stehovat kvuli praci nebo necemu podobnemu. Proste jen chceme. A jak jsem jiz rekla, jen me zajimaji zkusenosti a ruzne uhly pohledu na nasi situaci. Nebudu se ospravedlnovat, ze me zajima, cim by mohli ostatni prispet do dizkuze. Od toho jsem ji zalozila. Bohuzel jak jsem ji, take rekla drive, tady jsou diskuze brany jako sance zdarma se do nekoho pustit.
dej pak vědět, jak jste se rozhodli 😉
Mne to pride cele nejake divne. Tam kam sa chcete stahovat sa stahujete teda za cim? Nemate tam pracu, nikoho tam nepoznate, nemate tam rodinu takze len kvoli tomu domu? Tebe nebudu chybat ziadne kamaratky, manzelovi kamarati, znamy, detom kamarati a skolka, praca, kruzky a snad aspon nejaky clenovia rodiny? Trochu mi pride, ze si to predstavujes ako hurvinek valku. Neni jednoduche zacat novy zivot na uplne inom mieste ked vlastne ani nevies za cim tam ides. A tie rodinne problemy ta dozenu. Jediny sposob ako sa s nimi vyrovnat je vyjasnit si to v sebe. Pokial ty si v sebe vyriesis veci ktore ta trapia (kludne za pomoci odbornika) tak budes v pohode aj ked budete s rodinou na rovnakom mieste. Pokial ta s*re ako sa niekto chova tak ten problem mas v prvom rade ty.