Partner odmítá společné závazky
Máte také partnera - otce dítěte, který odmítá společné závazky? Jak to řešit, jak s ním pracovat, smířit se, nebo jít dál? Sama už se kloním k poslední variantě, protože naše přístupy jsou tak rozdílné, až jsem dnes v noci dospěla k názoru, že jsou neslučitelné. Je mi jasné, že neuvážený výběr otce dítěte je u mě hlavní problém, ale když už jednou jsem v té situaci, jak to tedy řešit, aby to bylo pro všechny co nejlepší. Máme 1,5 roční dítě, které bylo neplánované. V té době jsme spolu neměli vztah, takže i když se jej pokoušíme budovat, je to všechno nějak komplikovanější a náročnější, než jsem zažila kdy dřív. Jakž takž jsem se smířila s tím, že partner odmítá svatbu, ale nyní mi sdělil, že nové bydlení, které cca půl roku vybíráme, si pořídí společně se svými rodiči a já tam mohu bydlet. Já si tedy peníze naspořené na bydlení mám investovat do svého a on zase do svého. Když pominu tu praktickou stránku, že budeme oba platit nesmyslné úroky navíc, než kdybychom své finance spojili, je to pro mě život na zkoušku, na což v situaci, kdy máme dítě, už nemám "náladu". Je to tak moc, že chci společný život se vším všudy? Nebo je to podle vás v pořádku a na mém místě byste od partnera odešly?
@gnozka Ano, ale jde o to, že de facto stejné peníze, které mu dají rodiče bych mohla poskytnout i já - ovšem do společného.
@zuzineckah To určitě nepovažuje. Dítě miluje a jako otec je ukázkový. Jen ta matka od dítěte a její "požadavky" mu nějak překáží nebo co...
A kdyby bylo jen na něm, tak druhé dítě už je na cestě. Ale já jsem jasně řekla, že bez svatby ne. A to mu zase nestojí za to.
Budoucnost by mel podle mne planovat s tebou a vasim ditetem. Z vlastni zkusenosti vim, ze casto bydleni s rodici partnera nedela dobrotu. Promluvila bych si o svatbe a spolufinancovani bytu, proc to nechce a ceho se boji. At to na ferovku rekne. Boji se, ze nejsi ta prava, toho, co bude v pripade rozchodu, ze nasekas za manzelstvi dluhy, u nichz bude jako manzel ze zakona spolurucitel, nebo se jen nechce vazat ci byt odpovedny?
@anvrzov Ani, mam takovy pripad ve svem okoli - je to spokijene manzelstvi mych pratel; manzelka respektuje povahu sveho muze, ktery je hodne dominantni a kdyz si neco umane, je vetsinou po jeho a kompromis dokaze akceptovat jen v detailech; maji spolu myslim hezky vztah a on o sve zene mluvi s obrovskym respektem. Tim chci rict, ze tato povaha nemusi mit nic spolecneho se vzajemnou uctou. Pokud ti vas vztah jinak vyhovuje, zkusila bych to akceptovat a vztah spis posilovala, nez do nej rypala tim, ze budes davat najevo svou nespokojenost.
Nečetla jsem reakce ostatních, ale napíšu svůj pohled. Já to mám totiž obdobně jako tvůj přítel. Nikdy jsem neměla s žádným partnerem společný účet, vždy se bydlelo u mě v bytě a se současným partnerem dokonce spolu ani nebydlíme, ale jen se navštěvujeme. A to jsme spolu už téměř 6 let a oběma je nám přes 40, takže o nějaké hledání se atd. nejde. Jasné, že člověk musí udělat v životě spoustu kompromisů, ale zase jsou pro mě určité věci tak důležité, že v nich kompromis ani náhodou. Důležité je, že dva lidi musí mit na uspořádání stejný pohled, jinak to fungovat nebude.
Jo a přestože mám 2 děti, tak vdaná jsem nikdy nebyla a ani po tom netoužím.
Celé mi to přijde nějak podivné, píšeš, že dítě miluje a klidně by chtěl další, takže rodinu tvořit chce, ale finančně se podílet na společném bydlení nechce?? A jak si rozumíte vy dva, jako partneři? Klape vám to? Co sex? Máte společné záliby a koníčky, je to chlap se kterým chceš zůstat do konce života? Nebo jste spolu kvůli dítěti? Já bych na tvém místě rozvinula pořádnou diskuzi a chtěla znát všechny jeho důvody a postoje. Asi je na čase se pevně rozhodnout co dál a udělat příslušné zodpovědné kroky, které jste měli tedy udělat před narozením dítěte, ale jestli bylo neplánovaně, tak asi nebyl čas... osobně na tvém místě bych na něj nastoupila zostra, udělal jsi mi dítě, postav se k tomu jako chlap, vezmi si mě a pojďme si společně koupit byt. Pak může být i to druhé dítě, které si přeješ. Nechceš? Tak nazdar...
Diskusi jsem promítla co tak psali holky, ale řeknu ti jediné... NIKDY NIKDY NIKDY nechoď do společného bydlení s partnerem a jeho RODICEMA kde se oni budou spolupodílet na financování bydlení a tobě tam nebude patřit ani klika od dveří... NIKDY NIKDY NIKDY. Je to náročný, vyčerpávající a neznám ve svém okolí (blízkém, širokém ani virtualnim) jedinej pripad kdy to funguje... NIKDY.... je to nejhorsi podrezani vetve co si pod sebou muzes udelat, nestastni a zoufali budete vsichni... cokoliv jiného, ale tohle NIKDY...
Já nevidím problém ať si koupi co chce ty si své peníze nech a v případě ze to nedopadne mas alespoň zadní kolečka...
@anetka1701 zakladatelka psala, že nejde o bydlení s rodiči, jen že by rodiče poskytli peníze
@anvrzov chapu sle berte to tak . Ze doba je proste zla a myslim ze partner smysli stritlive v případe ze by došlo k rozchodu . My kdyz jsme meli před svatbou tak jsme taky byli u právníka řešit majetky a případně předmanželskou smlouvu . Berte to takže pokud by se neco nedej bože stalo a vy se opravdu rozešli vubec nemusíte řešit majetkové vyrovnání . Kdo co , prodat a mít půlku peněz , nebo jeden zůstane druhy vyplatí . A jak píšete , je to ukázkový otec , myslim ze i vas ma rad ale vx vidíte jen překážku v majetku a ve svatbe . Podle me pokud se mate radi tak si život s nim užívejte . Mam spousty kamarádů co maji i tri deti a nejsou sezdani a možna maji i lepsi vztah je ja s manželem . Papír a nemovitost Vam šťesti opravdu nezaruči
@anvrzov to ale vše souvisí. Nedovedu si představit, jak byste mohli fungovat jako rodina, když bys měla být "jen" ta "matka od dítěte"... Když si schopná financovat společné bydlení napůl, tak nechápu jeho postoj. Vždyť i koupená nemovitost bude jako 1/2 a žádný problém přeci nenastane, i kdybyste se rozešli... Spíš si nechává až okatě otevřené zadní vrátka. Nevím jestli bychom ho neměly velebit za upřímnost 🙄
@bera28 a máte dítě, jo?
@gnozka a co když se něco nedej bože stane a on umře?? Člověk nikdy neví, ale je dobré se zajistit nejen proti případnému rozchodu, ale i smrti... řešením by ještě mohlo být, že on to koupí, pak se vezmou, v případě rozvodu bude být jeho, když ho koupil před svatbou, ale kdyby umřel, jako manželka by bydlení pro seb a jejich děti zdědila... možná to zní hrozně, ale i tyhle situace v životě přichází... my s manželem společně stavíme dům a před započetím jsme hodně debatovali, jak vše ošetřit co by, kdyby... Vyřešili jsme to tak, že jsme vzali a vzájemné na sebe napsali životní pojistky s částkou v hodnotě hypotéky, aby tu ten druhý nezůstal sám s hypotékou na krku... Pul roku na to měl manžel moc ošklivou bouračku v autě... díky bohu je v pořádku, ale člověk opravdu neví, co se může stát za minutu, za týden, za rok...
@anvrzov Občas není od věci nejít hlavou proti zdi a nechat věci plynout. Jste spolu dost krátce...
Naše děti byly obě neplánované, první se zadařilo regulérně v řádu prvních pár dnů “vztahu”. Po tomhle šoku jsme ani neplánovali společné soužití, několikrát jsme se rozešli. Nějak jsme to ustáli, měsíc před porodem jsem se stěhovala k němu - s tím, že jsem si v sobě nastavila, že chci, aby dítě poznalo svého otce a pak se časem uvidí. Musel s tím přijít sám - chtěl, ať tohle rozhodnu já - odmítla jsem - že to, že s námi chce žít, si v sobě musí rozhodnout sám.
Lehké to nebylo. Jsem první, s kým doopravdy žil. Po cca 5 letech přišel se svatbou (na začátku mne “varoval”, že on se “nikdy! nikdy! ženit nebude”) - opět to bylo o klasické žádosti o ruku. Teď přišel s částečným přepisem domu.
Nutno však dodat, jsem nikdy nebyla závislá na jeho příjmech.
Mluvili jste o tom, proč to tak má v sobě nastavené?
Muž ta svá “nikdy nikdy” měl po vztahu a okolnostech rozchodu, která ho moc zasáhly... chtělo to čas a získání vzájemné důvěry - i já byla z dřívějších vztahů hodně dolámaná, znovu jsem si v sobě musela najít tu část, které se říká “partnerka” - nejen matka dítěte či milenka - snad víš, o čem teď píšu.
Je to hodně o sebevědomí každé z nás. Nemusíme lidi svazovat, abychom byli v rovnocenném vztahu. Tím je ten, ve kterém ony závazky na sebe oba přebírají vědomě a dobrovolně.
@anvrzov Hele, to není že bych ti nerozuměla. Já mám s manželem od začátku jednu kupičku peněz, není žádné moje-tvoje. Tím, že se známe hodně dlouho a jsme už docela dlouho i svoji, tak máme byt společně, auto společně, prostě to neřešíme. Jsem tak zvyklá od rodičů, on více méně taky, takže mně jiné uspořádání přijde vždycky "divné". Ale to neznamená, že to nemůže jinak fungovat stejně dobře jako u nás.
Neříkám, že spolu máte zůstávat, ale zrovna to, že chce koupit barák na sebe, podle mě prostě není důvod rozchodu, ještě když spolu máte dítě.
@malinkaelinka Jj jak říkáte . Člověk musi bohužel opravdu pocitat se vším . Ja byt v kůži zakladatelky koupila bych si svůj byt který muzu pronajímat klidne i cely život . Ale kdxz člověk žije jen na hromadce tak také neni od veci mít tyto právní záležitosti domluvené předem . To je realita
@petrasipkova1 Mi to prave vyznelo tak, ze by spolu mela malem stavet dvojdomek s jednim vchodem 🙂. Ale i tak se mi to zda jako kdyby chtel utect a snazi se najit ruzne zpusoby a ceka kdy to tazatelka vzda ☹, je to smutne, hlavne kdyz spolu maji dite.
Ja bych si polozila jednu zasadni otazku - jsme spolu,protoze spolu byt chceme a nebo jsme spolu jenom kvuli diteti?A podle odpovedi na tuto otazku bych prizpusobovala dalsi kroky...