Soukromí ve vztahu. Je v pořádku kontrolovat partnerův telefon?
Ahoj holky. Chtěla bych znát váš názor, a to konkrétně na situaci, kdy se jeden z partnerů podívá do telefonu tomu druhému. Zda jste spíš toho názoru že každý má právo na soukromí, potažmo tajemství, nebo si myslíte že když člověk žije s někým v páru a maji popř. i rodinu, měli by spolu sdílet vše a nemít žádné tajemství. Dále jestli je podle vás rozdíl v tom zda se partner podívá jen tak, nebo má důvodně podezření a proto to udělá, a zda na věci mění něco to, jestli najde v telefonu něco usvědčujícího... Dále taky kdyby jste se v takové situaci ocitly, probrali byste s partnerem co jste našly v telefonu nebo ne?
Znám hesla manželova telefonu, on moje, emaily máme v mobilech nezaheslované stejně jako já facebook a instagram. Běžně si telefon půjčíme na zavolání nebo manžel můj, když prohlíží sociální sítě naší kliniky (on facebook ani instagram nemá). Dáváme si číst důležitý/zajímavý zprávy nebo celý konverzace. Ale v životě bych se nepodívala tam, kde nemám co dělat a to je do zpráv, emailů či jakýchkoliv jiných zpráv, kam mi vědomě nedá přístup se slovy “na, přečti si to”. Prostě ne. Je to absolutní porušení důvěry, vrcholná ubohost a naprostý dno.
Ja o tom viděla někde pěkné video. Proč byt s někým a mít před ním tajemství, schovávat věci, měnit si hesla a podobně? A ne není v pořádku někomu bez dovolení vlézt do telefonu, jsou na to i paragrafy, ale ZŠ mě není v pořádku ani mít ve vztahu tajnosti a tajemství. Hesla máme, ale známe mezi sebou.
Na pracovním telefonu mám heslo, na soukromém ne. Nemám problém manželovi telefon dát do ruky, když si potřebuje něco vyhledat online a svůj mobil nemá po ruce. Jestli přitom proleze i moje konverzace na WA, tak to je mi upřímně jedno, nenašel by nic, co bych mu neřekla do očí (spíš naopak). Já mu do telefonu nemám potřebu lézt, nic mi do toho není. 🤷♀️ A můj muž to má stejně.
Můj ex ale kdysi použil můj počítač, aby si zkontroloval maily, zapomněl se odhlásit a odjel. Já otevřela počítač, vyskočily na mě jeho maily, takže jsem zjistila, že mě už dlouho podvádí (měla jsem podezření, ale nepátrala jsem tehdy po důkazech), poslala jsem mu screeny, i tak všechno popíral 🤦♀️ Lidi jsou různý...
Děkuji všem za odpovědi. Moc si cením těch co napsaly že to taky udělaly, nebo že by to udělaly kdyby měly podezření. Zároveň velmi obdivuji ty, které mají s partnerem dítě, dům, a přesto by se ani při podezření a partnerově zatloukání nepodivaly a nechaly se raději podvádět než by se dostaly na to "dno" jak jsem tu četla. Dle mého názoru je dno a začátek konce vtahu spíše to když má jeden co skrývat před druhým, a když začne mazat z telefonu nevhodné konverzace. S první smazanou už vztah není o upřímnosti a o důvěře. Díky všem
Moc si ceníš těch, co stejně jako ty jednají protiprávně a ty, které ctí zákony a morální zásady vnímáš tak, že místo řešení dané situace se kvůli svým zásadám nechají podvádět a přivádět na dno. To je opravdu zvláštní vyhodnocení celé diskuze...
@l_ Já to pochopila tak, že vztah jde v podstatě do kopru v momentě, kdy má jeden potřebu něco skrývat. Ne v momentě, kdy druhý cítí potřebu přesvědčit se, jestli je jeho podezření správné. Samozřejmě krom chorobných žárlivců, kteří svou polovičku kontrolují neustále, ale o tom se, předpokládám, nebavíme.
Pochopila jsem to jako @zuzkasim a zároveň to tak cítím - začátek konce vztahu za mě není to, že jeden druhému vleze do mobilu (byť to není v pořádku), ale to, že jeden začne najednou mazat konverzace, zaheslovávat si mobil, chovat se divně a zároveň o tom odmítat mluvit
My s manželem přístup vzájemně přístup ke svým telefonům máme, ale nevyužíváme. Respektive když je něco potřeba - chci něčí číslo, přeposlat si fotku atd., tak jo, ale na to se nejdřív ptám.
Pokud bych začala větčit, že se něco děje, tak bych se asi podívala, ale nemám tendence žárlit, když k tomu není důvod, takže to by se opravdu muselo něco dít. Další věc je, že bych obecně nechtěla být ve vztahu, kde mám potřebu chlapa kontrolovat a nevěřím mu, takže za takové situace by ten vztah šel nejspíš stejně do kopru.
@miryp
@l_ A jak jinak byste to chtěly řešit, kdybyste se do takové situace dostaly? Představte si, že partner se najednou s telefonem chová divně, jak je popsáno výše. Zároveň o tom odmítá mluvit, případně dělá hysterku z vás. Ale vám je prostě jasné, že to nehraje, že je něco jinak.
Necháte to být, i když je celkem slušná šance, že vás podvádí nebo má k tomu nakročeno? Nebo si rovnou sbalíte kufry?
Z vlastní zkušenosti vím, že říkat "já bych nikdy" je pokrytecké. Sama bych taky ještě před pár lety "dala ruku do ohně", že to nikdy neudělám. No, co na to říct - člověk míní, ale pak se kolikrát dostane do situace, kdy nevidí jiné (v tu chvíli lepší) východisko
@miryp cenim si toho že to někdo přiznal. Toť vše. Osobně nejsem hrdá na to že jsem to udělala, ale je pro mě důležité vědět na čem jsem. A co je podle tebe víc protiprávní? Podvádět partnerku, potažmo rodinu, hrát si před ní na dokonalého partnera a přitom si užívat intimnosti někde úplně jinde, třeba i bez ochrany, nebo se do toho mobilu podívat a zjistit pravdu na čem vlastně jsem? Co je vlastně horší a kdo by se měl víc stydět?
@l_ jak ji vyřešíš když partner pravdu zatlouká a nepřizná? Odejdeš ze vztahu aniž bys měla o nevěře důkaz nebo zůstaneš na pochybách a jedeš dál?
@patypresdevaty já naprosto upřímně za sebe musím říct, že bych překousla jednorázovou nevěru, zvlášť pokud by měl dost slušnosti to přede mnou utajit, ale vlezení do telefonu nikdy. Mám poměrně velkou potřebu osobní svobody a nedotčenost vlastních konverzací s kamarádkou nebo s mámou je pro mě svatá. A projevit mi někdo takový zásah do vlastního soukromí, tak s ním nebudu schopná být dál. Navíc tahle lustrace mobilu má stejně jenom pozitivní prediktivní hodnotu, ne? Když najdeš konverzaci s prsatou blondýnou a skvělým orálním sexu, tak je to jasný. A když nenajdeš nic? Tak co? Přesvědčí tě to, že není nevěrný, o když se chová divně? Nebo budeš lustrovat ještě dál a hloubš?
@drep tak to smekam.. nevěru odpustíš ale nahlédnutí do mobilu ne. Za mě velmi zvláštní a mám to úplně jinak ale to samozřejmě je každého věc.
A k cemu.mi ten dukaz bude? 🤷🏻♀️ Proste ne, nebudu cost cizi.veci a nepreju si, aby to nekdo delal me... A co nechci od druhym, se druhym snazim nedelat..
@l_ tak pokud v případě, že nevěru odhalis, se zachovas stejně jako v případě že je ti partner věrný, potom ti nebude důkaz k ničemu. To máš pravdu. Ale pokud mezitím někdo dělá rozdíl, pak ke důkaz podstatný podle mě.
Hele proste k tomuhle se nesnizim, tecka..
Nesnizila jsem se k tomu ani ve chvili, kdy ex mel najednou exekuci, ja hypoteku a rodicak.. zadnej jeho dopis jsem neotevrela, vse jsem resila s nim, a to je to debil a nekomunikuje a mohli jsme se dostat do velkejch 💩
@l_ chápu a obdivuji. Já to nedokázala teď znám akorát pravdu a nevim jak s ní naložit. Naštěstí jde jen o mě, ne až tak o malou a o barák.
Vidis a to je ono..vis a stejne nic 🤷🏻♀️ akorat to boli 🤷🏻♀️
@drep S většinou s tebou souhlasím a mám to stejně.😉
Když někdo bude chtít být nevěrný, tak bude... Jak píšeš, jednorázová nevěra se stát může a když si je chlap/žena vědoma své chyby, tak se to prostě snaží zahladit a nikdy to neřekne.👍
Pokud je to už delší dobu a navíc nemá ani potřebu to skrývat - chová se jinak, lépe se obléká, je odtažitý, visí na telefonu, tak podle mě ten vztah jde stejně do kopru a na co je potřeba důkaz? Navíc je fakt d*bilita dotyčného, že ani konverzaci nesmaže.🤦♀️
Autorko, pokud to ve vztahu neklape, protějšek o mě nemá zájem, nechce na vztahu pracovat a není mezi námi důvěra, tak se rozvedu i bez čučení do telefonu. 🤷♀️
@drep já mám tu potřebu soukromí taky velkou, ale asi bych až takový problém neměla, kdyby mi partner do telefonu vlezl vlezl. Možná i s ohledem na to, že v něm nic zásadního nemám, takže by šlo čistě o princip. Asi bych s ním pak řešila, proč tu potřebu měl, ale zásadně by mi to nevadilo. Teda v případě, že by to bylo jednorázové, ne, že by měl standardně stíhací tendence - v tom bych žít nedokázala.
Btw., fascinovalo mě, když se manžel rozváděl a jak se tady hraje na vinu, tak jeho ex tahala k soudu obrovskou spoustu screenshotů jeho konverzací, datované roky zpátky. Já být soudce, tak jenom na základě toho usoudím, že to manželství bylo v pr.. už celá léta.
@hennrietta
@drep já s tím proste úplně nesouhlasím, no... u nás šlo o konkrétní kamarádku manžela a opravdu podivné chování. Nahlédnutím do mobilu jsem zjistila, že mě sice nepodvadi v klasickém slova smyslu, ale přesto dělá věci, které jsou už za moji hranici. Kdybych se nepodívala, pravděpodobně bych kdovíjak dlouho žila v nejistotě, myslela si skutečně, že mě podvádí a lže mi (protože tvrdil, že s ní nic nema) a nejspíš to nakonec zabalila. Místo toho jsme díky tomu alespoň otevřeli otázku našich hranic, emocionální nevěry apod. a zjistili jsme, že každý máme ty hranice jinde. On měl "pravdu", že se nic neděje (dle jeho hranic), já měla dle mych hranic "pravdu", že se děje něco, co je za moji hranici. Úplně se to nevyřešilo dodnes, otázka hranic je stále na stole, ale už jsme alespoň oba pochopili, že kdxz mluvíme o tomtéž, není to totéž jestli chápete, jak to myslím🙂
Vzala jsem si tuhle otázku i do terapie a opravdu to není tak cernobile, jak tu prezentujete, ze kouknutí do telefonu je morálně větší dno než nevěra nebo úmyslné skrývání konverzaci. Vše je to subjektivní.
A jo, pro mě je třeba dlouhodobá emocionální nevěra taky horší než jednorázový úlet. A zase třeba nahlédnutí do mobilu by mě netrápilo, už jen proto, že tam nemám nic, co bych před manželem potřebovala skrývat.
@patypresdevaty já jsem to nechtěla víc pitvat, já si samozřejmě uvědomuju, že co ke pro mě v pohodě může být pro druhého totální no-go zóna a naopak. A že je to samozřejmě naprosto v pořádku. Zároveň se ale ohrazuju proti “nemám co skrývat”. Já nemám co skrývat, nemám v telefonu žádné konverzace, které by manželovi ublížily, nic kontroverzního a můj nejčastější konverzační parťák je můj staniční doktor a nejlepší vtípky, co spolu vymyslíme na neurochirurgy, manželovi často ukazuju. Ale prostě z principu je to moje soukromí, sňatkem jsme se s manželem nestali jedinou bezpohlavní bytostí. A je to čistě otázka principu. Pro mě je to stejný jako kdyby proti mojí vůli koukal na to jak kadím. Nebo v přestrojení s knírem poslouchal u vedlejšího stolu, co si povídáme s kámoškou.
@patypresdevaty mám to asi podobné jako vy. Kdyby se mi partner podíval do telefonu, nevadilo by mi to. Spíš by mě zajímalo proč si mnou je nejistý než abych mu to vyčetla. Narozdíl ode mě by tam ale on nic nenašel. Ale sto lidí, sto názoru a pocitu. To je jasné.
@patypresdevaty Já nemám problém telefon půjčit, když zrovna svůj nemá po ruce. Ale vadilo by mi čtení konverzací bez mého vědomí, a to i když nemám, co skrývat.🤷♀️ Jeden z ex si dokonce moji konverzaci přeposílal. To byl úlet.🤦♀️
Zkrátka je pro mě určitá hranice, kterou bych nepřekročila a cítila bych, že je to pod moji úroveň viz šmejdění ve zprávách na tajňáka, abych něco vypátrala...
Běžně s mužem používáme své telefony navzájem. Příklad - jsme na zahradě, můj mobil doma na nabíječce, jeho pod pergolou. Potřebuji volat, beru si jeho. Máme otisky navzájem, známe i svá hesla na email. Nevidím v tom problém, ale je to o nastavení každého páru.
Přijdu domů, vytáhnu diář (mám papírový) a otevřu na příslušnou stránku daného týdne. Vůbec nemám problém s nakukováním.
@patypresdevaty dočetly jste s autorkou diskuze vůbec můj komentář do konce? Mně přijde, že jste se obě dostaly ke slovu „protiprávní“ a dál jste se pod nutkavou potřebou obhájit svůj čin nedostaly. Podstata mého příspěvku přece byla někde úplně jinde než soudit ty, co se ke svému činu doznaly (byť jsi správně vytušila, že takové jednání neschvaluji)...
@miryp podstata byla, že jsi podle mě špatně pochopila příspěvek autorky, na který jsi reagovala (dle tě tvé reakce)
A ano, vytusila jsem zároveň z celkového vyznění, že to neschvalujes
@patypresdevaty můžeš být, prosím, konkrétní? Protože já mám stále pocit, že se prostě nepotkáváme v tom, na co byl můj komentář zacílený.
S manželem si do telefonu nelezeme, ale rovnou říkám, že kdybych měla podezření, že má ženskou (změna chování, "přesčasy" v práci, smrděl by dámským parfémem, nosil si mobil pořád u sebe a přiblble se do něj tlemil apod.), a nehodlal by sám od sebe ani na mé dotazy kápnout božskou, tak mu do toho mobilu úplně v klidu a bez výčitek vlezu a vůbec si nebudu připadat trapně. Já vždycky potřebuju vědět, na čem jsem, pochybnosti mě užírají. Radši znát hnusnou pravdu a zařídit se podle toho, než se trápit kvůli lžím a podvádění.