Spí vaše miminko v posteli?
Ahoj holky , chtěla jsem se zeptat na zkušenost . Mam dvouměsíční holčičku a tak nějak su zvykla spát snami v posteli . Předtím se nechala alepsoň přenést do postýlky , když usnula , ale ted uz ani náhodou , chce proste spát v posteli semnou . Nevadí mi to , jen mam strach , z pozdějších špatných návyků , ze uz oak do te postýlky nebude chtít vůbec . Jaké mate zkušenosti vy ?
Všechny tři děti spaly se mnou už v porodnici 🙂 Poslední dokonce postýlku v ložnici úplně odmítl. Všechny chodily podle potřeby k nám. Když už to bylo moc, byla podmínka, že mohou dojít, až bude ráno světlo. Pětiletý chodí pořád, kolikrát o v noci nebo si ho přeneseme k nám, když jdeme spát a nečekáme, že to jen tak skončí. Starší chodily ještě nad ránem cca druhá třetí třída? Ale prostě to musí vyhovovat všem 🙂
syn se mnou spaval do asi 6 let,potom jsme se prestehovali a dostal svuj pokojik. Od te doby spi sam v nem. Slo by to i driv ale nemeli sme takovy prostor na to aby mel vlastni pokoj,takze hadam k tem 5r uz ty decka zvladaj asi v pohode ze spavaji sami. Pokud teda nemaj naky ty nocni blafy
@petra166 všechny 3 děti mazlící v posteli už v porodnici. Starší 2 děti (5 let a 3 roky) spí už v pokojíčku. Do ložnice ale můžou přijít kdykoli. Nikdy je nevyhazujeme, když chtějí být s námi. Užila jsem si to dokud to šlo. Ráda na to vzpomínám, je to krásné, když nás ráno budí úsměv miminka. ❤️ Od 2 let jsme je začli pomalu přesouvat. Postupně. Obě starší děti kopou jak koně v noci. 😂
První dcera spala cca do 2 let v postýlce přiražené k mě (takže jen poblíž), kolem 2-3 let občas chtěla usínat v mé posteli vedle mě a pak se po usnutí dala v pohodě přesunout (už do nepřiražené) postýlky opodál a tam zůstala. Od 3 let spí v manželské posteli, ale jen kvůli tomu, že já chci mít klid a spát v dětském pokoji 😀 Dceři manželovo chrápání nevadí, spala by i při rockovém koncertu. A obecně už by v pohodě spala sama (7).
Syn po narození naopak spal vedle mě na manželské posteli (a manžel na nějakou dobu s dcerou v dětském pokoji), v hnízdečku (takže taky ne těsně vedle). Jakmile začal víc rotovat a lézt, šel do postýlky s ohrádky v dětském pokoji. Vůbec mu ta změna nevadila. Bylo vidět, že měl rád svůj klid, přehodil si deku přes hlavu a zahrabal se do kouta 😀 Teď si v mé posteli jen prohlížíme před spaním knížky a pak jde do své postele. Takže oba měli ten přesun v pohodě a všichni se dobře vyspíme. Obecně to ale byly děti, které velmi brzo (od 2-3m) spaly celou noc bez probuzení (a nakojily se až ráno).
Všechny tři děti mi spaly v posteli. Mezi 3 a 4,5rokem se přestěhovali do své. Bez problému.
Obě děti jsem měla v posteli. Do vlastních postelí šli, když měli 3 a 4 roky, to už to bylo pro mě neúnosné, nevyspala jsem se. Neměli s tím problém. Ale kdyby to bylo na nich, spali by se mnou doteď, je jim 10 a 11. Tak aspoň máme zavedené páteční společné spaní a vlastně si to užívám, říkám si, že brzy už nebudou chtít spát s maminkou 😀
U nas je to trochu jiny pripad,nez u vetsiny,maly od narozeni spal ve sve postylce. Od 9 mesicu sam v pokojicku,rusila jsem ho,mela jsem ho na chuvicce a spal krasne cele noci ..Kolem 2 a pul roku zlom,vyzadoval at s nim spim v pokojicku,ale ne v jeho posteli,to nezvladal,hezky na zemi na matraci.... Pak jsem mela nastupovat do prace jen na nocni smeny a tak 3 mesice pred nastupem do prace jsem ho zacala ucit,abych s nim nemusela spat na zemi aby chodil do nasi postele...tatinka v noci totiz odmital a jine vychodisko jsem nevidela,a opravdu jsem ho nutila aby tedy kdyz se v noci vzbudi,spal s nami.trvalo to asi týden,dva,ale zvykl si,v noci prijde k nam do postele a spi dal🤣 byla jsem odjakziva zastance dítě v posteli neexistuje...ale,takhle to vyhovuje vsem 🤣 usina a spi u sebe v pokojiku a vetsinou v noci prijde k nam
Děkuji všem za odpovědi ❤️ dost jste mě uklidnily, myslela jsem totiž , že to všechno dělám špatně 😀 malou jsem totiž hned od porodnice začala uspávat u prsa a tam si myslím , že jsem udělala hned chybu . Pres den ji totiž normálně uspím buď v kočáře nebo v ruce a přesunu do postýlky , ale jakkmile se blíží večer , tak se uložit nenechá i kdyby byla unavena sebevíc , a když už se mi to povede , je to nachvili , takže jsem to “vzdala” a prostě ji nechala v posteli , vyspíme se takhle všichni protože pak vydrží spinká i 5 hodin v kuse . Takže doufám , že snami v posteli do 18 nebude 😀😀😀
@petra166 Pro me bylo uspání u kojení a společné spaní naprosto přirozené a nejjednodušší. Dělala jsem to tak u obou dcer, starší se mnou spala každodenně asi do 2,5 roku, pak různé střídavé, někdy ve svoji posteli někdy se mnou. Mladší až v 5 letech začala občas spát ve svém pokoji,rada k nam do postele,ale chodi i ted skoro v 11. Co znam s okoli,tak dost deti i v těch 10 někdy spi s maminkou.
Mám 3 děti a všechny spaly se mnou vlastně od narození. Uspávala jsem u kojení a naučila jsem se i kojit v noci v polospánku, takže jsem nebyla pak nevyspalá. A byly se mnou, dokud samy neřekly že chtějí svoji postel. Starší dcera cca 3 roky, mladší dcera neceké 4 roky a syn ten do skoro do 5 let, ale u něj byly vývojové problémy a teď je mu 7 a v pokoji spí s dcerama, ale ne ve své posteli ale vždy s některou z holek. Kdyby to dcerám vadilo, řešila bych to jinak, ale nevadí jim to. A když dcery nejsou doma, uspím ho a on buď vydrží, nebo přijde.
Každým dnem očekávám narození dalšího miminka a mám v plánu to udělat úplně stejně jako s ostatními dětmi. To znamená bude s námi, dokud bude chtít.
A největší a nejkrásnější radost je, když třeba o víkendu ráno všechny děti přijdou za náma do ložnice ❤️ a buď se jen mazlíme, povídáme, nebo děláme kraviny. Nejstarší je 13 roků, tak hlavně u ní si myslím to nepotrvá dlouho bohužel. Užívám si naplno každý takový okamžik.
Druhorozena byla taky extrémně kontaktni. První tři měsíce neohrozila postýlka ani na minutu. Pak tam vydržela aspoň pár minut. 😀 někdy po roce, až jsem ji odstavila, tam už spala naprosto v pohodě.
Ale jsou rodiče, kterým společný spaní nevadí, naopak jsou rádi. Já taková nejsem no, já s dětma v posteli skoro neusnu. Mě tam vadí i chlap. 😀
Oba kluci se mnou spali v posteli. Po narození druhého jsme se poměrně brzo rozdělili já s mladším do pokoje, manžel se starším do ložnice. Teprve letos na jaře (staršímu je devět, mladšímu šest) jsme je sestěhovali zpět do pokoje a mě do ložnice k manželovi.
Přiznávám, že je to nápor na vztah a ne každému to vyhovuje, nebo vůbec projde (oddělené ložnice, každý s jedním dítětem)... Takže za mě to chce trochu myslet dopředu, jak moc vadí dítě v posteli tobě ale i partnerovi. Protože obvykle když to necháš na dítěti, je odstěhování na roky.
Oba kluci se mnou spali v posteli. Po narození druhého jsme se poměrně brzo rozdělili já s mladším do pokoje, manžel se starším do ložnice. Teprve letos na jaře (staršímu je devět, mladšímu šest) jsme je sestěhovali zpět do pokoje a mě do ložnice k manželovi.
Přiznávám, že je to nápor na vztah a ne každému to vyhovuje, nebo vůbec projde (oddělené ložnice, každý s jedním dítětem)... Takže za mě to chce trochu myslet dopředu, jak moc vadí dítě v posteli tobě ale i partnerovi. Protože obvykle když to necháš na dítěti, je odstěhování na roky.
@cilkat ty jo, vy jste 6 let spávali s mužem každý jinde 😯 ? A nepřemýšleli jste třeba nějak předělat na těch x let ložnici, abyste tam byli všichni spolu, nebo jste si mysleli, že to bude na chvíli?
Dcera se mnou spala do roka. V roce mi sama řekla, že už chce spát a usínat ve vlastním. Zůstávala jsem s ní v místnosti. Teď má skoro 4 a půl roku spí a usíná sama ve svém pokojíčku. Nemá s tím problém.
@cilkat ty jo, vy jste 6 let spávali s mužem každý jinde 😯 ? A nepřemýšleli jste třeba nějak předělat na těch x let ložnici, abyste tam byli všichni spolu, nebo jste si mysleli, že to bude na chvíli?
@monny3 Mno, pět. První rok jsme spali všichni spolu. Jenže se tak dospělí ani jeden nevyspíme, protože to není otázka velikosti postele, ale toho, že se děti aktivně lepěj na rodiče a tudíž si je v tý posteli najdou, vzbudí všechny kolem a rozejdou tím další kruh hledání, no.
A upřímně... ono se furt řeší "dítě má spát samo, rodiče spolu" ... ale... čím vzniká ta potřeba "společného lože"? Svatební nocí? Asi těžko, že. ... Pokud někomu vyhovovalo jako dítěti spát sám, pak mu to nejspíš vyhovuje i jako dospělému (a vlastně se podřizuje nějaké konvenci, že má spát s manželem v jedný posteli) a naopak když tolika dospělým zjevěn vyhovuje spát s někým - proč by to nemělo vyhovovat i většině dětí?
Mě vlastně docela vyhovuje spát sama. Nicméně manželovi ne a ten vztah by šel do kopru. A ten vztah je pro mě fakt hodně důležitej, tudíž si ten prostor nastavím nějakým kompromisem, no.
@monny3 Mno, pět. První rok jsme spali všichni spolu. Jenže se tak dospělí ani jeden nevyspíme, protože to není otázka velikosti postele, ale toho, že se děti aktivně lepěj na rodiče a tudíž si je v tý posteli najdou, vzbudí všechny kolem a rozejdou tím další kruh hledání, no.
A upřímně... ono se furt řeší "dítě má spát samo, rodiče spolu" ... ale... čím vzniká ta potřeba "společného lože"? Svatební nocí? Asi těžko, že. ... Pokud někomu vyhovovalo jako dítěti spát sám, pak mu to nejspíš vyhovuje i jako dospělému (a vlastně se podřizuje nějaké konvenci, že má spát s manželem v jedný posteli) a naopak když tolika dospělým zjevěn vyhovuje spát s někým - proč by to nemělo vyhovovat i většině dětí?
Mě vlastně docela vyhovuje spát sama. Nicméně manželovi ne a ten vztah by šel do kopru. A ten vztah je pro mě fakt hodně důležitej, tudíž si ten prostor nastavím nějakým kompromisem, no.
@cilkat jo to máš určitě pravdu, že někdo spí rád sám (ale myslím, že určitě menšina) a někdo nerad 😉 Blbě se to kloubí dohromady, když to má každý z páru jinak a do toho pak ještě dítě/děti 🫣 No a tam je to zase určitě většina dětí, která, když je to na nich, si vybere "okupovat" postel rodičů a i ty rodiče, to píšeš trefně, máme to doma taky 😅
Se mnou spaly jak dvě starší děti tak i teď miminko. Z těch starších ani jeden neměl problém s odchodem do pokojíčku, starší v roce a pul, mladsi ještě trošku dřív. V noci se moc nebudily , když jo, po pomazleni zas usnuly. Ty malý miminka to prostě potřebuji ❤️
Obě děti se mnou spali v posteli.Syn do 10 let .Dceři bude 9 a ještě jsem se jí nezbavila 😄
@petra166 Užívejte si to, čas hrozně letí a čím víc jistoty bude mít, tím dříve se odpoutá. Nebyla jsem toho zastánce a s příchodem dětí si společné spaní oblíbila, my oba s manželem. Sedmiletá doteď přijde v noci k nám a starší 11let chce občas taky, i když oba usínají v posteli a on spí celou noc. Ráda se s nimi mazlím a tulím. Nebudou tu pořád. Dejte na svůj vnitřní instinkt, nezklame vás.
@monny3 Mno, pět. První rok jsme spali všichni spolu. Jenže se tak dospělí ani jeden nevyspíme, protože to není otázka velikosti postele, ale toho, že se děti aktivně lepěj na rodiče a tudíž si je v tý posteli najdou, vzbudí všechny kolem a rozejdou tím další kruh hledání, no.
A upřímně... ono se furt řeší "dítě má spát samo, rodiče spolu" ... ale... čím vzniká ta potřeba "společného lože"? Svatební nocí? Asi těžko, že. ... Pokud někomu vyhovovalo jako dítěti spát sám, pak mu to nejspíš vyhovuje i jako dospělému (a vlastně se podřizuje nějaké konvenci, že má spát s manželem v jedný posteli) a naopak když tolika dospělým zjevěn vyhovuje spát s někým - proč by to nemělo vyhovovat i většině dětí?
Mě vlastně docela vyhovuje spát sama. Nicméně manželovi ne a ten vztah by šel do kopru. A ten vztah je pro mě fakt hodně důležitej, tudíž si ten prostor nastavím nějakým kompromisem, no.
@cilkat Přesně tak...sama neumím spát, když odjedou všichni ke tchyni, nespím dobře. Proč to chtít po dětech?
První dceru jsem se ještě po kojení pokoušela přesunout o pár centimetrů do postýlky přiražené k naší posteli, postupně jsem se na to vykašlala. Před dětmi jsem neusnula v dotyku s někým jiným, ale spaní s dětmi jsem si rychle oblíbila, jak mě hřáli, spalo se mi líp. Ale noční kojení bylo často v polospánku, někdy jsem u něj usnula a vzbudilo mě až další přissátí. Přišlo mi to přirozené, snadné, nezatěžující. Všechny děti pak bez sebemenšího problému uvolnily místo dalšímu miminku, vždycky to přišlo ve správnou dobu, nejdřív se dcera přesunula z druhé strany vedle táty, po narození třetího dítěte už chtěla vlastní prostor, vlastní postýlku. A i třetí dcera pak dorostla do vlastního chtění postýlky, přesně v době, kdy už jsem i já ocenila postel jen s manželem.
Jediné, v čem vidím zádrhel - je potřeba naučit se neuhnout, když dítě tlačí, tak se neodsouvat, jinak budeš pořád uhýbat a nevyspíš se. Je potřeba naučit se i ve spánku neuhnout, případně zatlačit proti dítěti, aby se odsunulo.
Jinak jsem za společné spaní moc ráda, dodnes ráda usnu u dětí v posteli při uspávání.
Obě děti spí s námi v posteli 🙂
@petra166 syn ma 4,5 roku a spi s nami, respektive spi s tatinkem, protože ja spim s dcerou( 5 mesicu) v posteli
Ale nez se narodila mala, tak spal s nami
Pro malou jsme ani neporizovali postylku, spani s nimi mi nevadi, ba naopak, i kvuli kojeni to bylo pohodlnejsi, nakojila jsem a spalo se dal
@petra166 syn má 10 měsíců a spí s námi asi od 3 měsíce. A neměnila bych. Později je ale pak důležité tu postel zabezpečit aby lezením nespadl. Všichni říkají že bysme měli dávat do postýlky,ale nenecháme si to vzít a bude s námi jak dlouho ještě budem chtít 😌
@cilkat Přesně tak...sama neumím spát, když odjedou všichni ke tchyni, nespím dobře. Proč to chtít po dětech?
@lennus tak některý děti spí lépe sami. Když občas musím někde spát se synem v posteli a nebo i v pokoji, tak spí ještě příšerneji než obvykle. Dcera od roku spí dobře sama i se mnou. kazdej jsme jinej už od dětství.
Pro mě je zatrest spát s kýmkoliv v posteli. 😀 přítel je obchoďák, bývá často mimo domov i v noci a to se vyspím nejlíp. 😀
@lennus tak některý děti spí lépe sami. Když občas musím někde spát se synem v posteli a nebo i v pokoji, tak spí ještě příšerneji než obvykle. Dcera od roku spí dobře sama i se mnou. kazdej jsme jinej už od dětství.
Pro mě je zatrest spát s kýmkoliv v posteli. 😀 přítel je obchoďák, bývá často mimo domov i v noci a to se vyspím nejlíp. 😀
@me_druhe_ja Já to nevyvracím, každý jsme originál a asi chce vysledovat potřeby dítěte.
@petra166 první dcera tam se mnou zůstala až do pěti let...syna už jsem si naučila od začátku na postýlku a jsem vděčná že spí 4 roky sám a sám usíná.