Jak často navštěvovat tchyni? Zkušenosti s častými návštěvami.

Ja mam svoji tchyni moc rada, je to strasne hodna zenska a nemela uplne ruzovej vysnenej zivot, celkove je asi dost submisivni povaha a hlavne je opravdu velice hodnej clovek, takze spolu nemame zadny problem. Dokonce me cas od casu dekuje, jak se o jejiho syna a vnuka dobre staram, coz je teda asi sen kazdy snachy. Sice toho nemame moc spolecnyho na povidani, ale mame spolecnou rodinu, a to je dost. Chodi za nami jednou za tyden a hraje si s klukem, nebo ho vezme na hriste, v lete za ni jednou za cas jedeme na male mesto na zahradu. Vubec by mi nevadilo, kdybychom se vidali trochu casteji, aby si syna poradne uzila. Ale je to vsecko o lidech, no.

Doufam, ze jednou svy snase taky dokazu bejt dobrou tchyni, podporit ji, nekecat ji moc do niceho, pomoct, kdyz bude chtit sama, a ocenit ji, ze je dobrou manzelkou a mamou.

Bydlí od nás asi 300km. Kdyby to šlo tak ji klidně zvu na navstevy každý týden. Je to totiž babička naší holčičky.

@ondul
Úplně mě dojala ta věta, že ti čas od času poděkuje, jak se o jejího syna staráš. To je strašně hezký. 🙂

To já naopak, když jsem jednou utrousila poznámku (v klasickém rozhovoru a ve vtipu), že její syn je pěkné kvítko, protože něco provedl, dostala se mi věta, abych si dávala pozor na pusu, protože mluvím o jejím synovi. Abych to vysvětlila - tchýně o svém synovi pořád mluví, jako o dokonalém exempláři, je to její životní chlouba, takže jakékoliv zpochybnění je prostě nemístné. Ačkoliv jejího syna nadevše miluju, k dokonalosti má tedy daleko. 😅

Mám s tchýní dobrý vztah. Je to pohodový člověk co nemá tendence se do něčeho “montovat”.
Mám ji rada a rozumíme si, ale ani tak bych ji fakt nepotřebovala vidět každý týden. Vidíme se třeba jednou za měsíc. Partner se občas staví třeba i sám s dcerkou (8m) aby ji víc viděla. Někdy není čas, protože tchyně pracuje na směny a my máme hodně vlastních zájmů, tak to je někdy složitý.
Dcerka u ni nedávno brecela vždy když ji vzala do ruku, to mě dost mrzelo, protože partner je jedinacek a na ni je vidět, jak malou zbožňuje. O to víc si cením toho, že se nevnucuje. Do kočárku si parkrat dcerku vzala když spinka, ale dohromady tak 4x zatím.
Teď už to začíná být cele lepší, malá už posledně byla u ni v klidu. Nebudu mít problém ji malou svěřit, až uvidím, že je s ni v klidu. Protože vím, že se o ni bude starat jako o největší poklad.
Maličko strach mám jen z toho, ze ji bude hodně rozmazlovat, dávat sladkosti apod (v rozumný míře by mi to nevadilo), tak snad i v tom bude soudní a nebude to přehánět… 🙂

2x týdne
Ja mám úžasnou tchyni a tchána

Teď v neděli jsem ji viděla po prvé od Vánoc.A takový interval nastavila ona a mne to vyhovuje.

I několikrát denně, společně se staráme o zahradu, sázíme zeleninu, pomáháme si, hlídá děti... bydlí hned vedle, ale máme své soukromí, když není nálada, nemusíme se vidět. Řekla bych, že si rozumí se mnou víc jak se svými syny 😀

Mám to stejně. Došli jsme do fáze, ze tam jednu jednou za mesic, někdy ani to ne a manžel tam jezdí s dětmi cca jednou týdně. Nejmladší má 2 roky a ten tam ještě nikdy sám nebyl. Jen to dlouhá historie je to naše třetí dítě a když jsem byla těhotná měla s tím velký problém. Všude máš pomlouvala, dokonce byla i za mými rodiči aby mě donutili jít na potrat. Furt vykřikovala, ze ona žádný dítě už nechce, ze jsme blázni atd. Když jsme měli jen dvě byli tam často, teď už tam také moc nechtějí. Máme výhodu, ze u ní bydlí švagrová, má 2 děti a ona si na nich vybíjí babickovsky touhy. Ovšem vznikají třecí místa, kdy děti svagrovy jsou geniální a ona má potřebu nám je pořád předvádět a vyprávět o nich, což moje děti prostě štve. Já je respektuju jako manželovi rodiče, jemu nezakazuju kontakt, ale já tam jezdit nechci. Oni si tam jedou a já mám pár hodin pro sebe a jsme spokojený vsichni

Ahojky, já Teda musím říct, že mám super tchýni. S přítelem jsme spolu 14 let, máme 13 měsíčního chlapečka a scházíme se jak kdy. Byli jsme spolu i na,, dovolené,, dva roky zpátky, protože sestra od přítele žije ve Francii, tak jsme jeli i s tchýni,bylo to v pohodě. V neděli jsme spolu byli naposledy a zítra se chystáme s Filipkem a tchýni na procházku. Když volá, tak volá mě, když přijde na návštěvu, tak si dobře pokecáme, přítel není moc ukecany 🙂 teď nedávno mi nabídla tykání, takže jsme šli k ní na návštěvu a dali si vínko na tykačku, přijde mi to zvláštní, ale jsem za to ráda 🙂

Pro mě je to Idelání tak jednou za 6 týdnů. Manžela rodiče by samozřejmě chtěli častěji. Muž to neřeší - většinou tam jedeme z mé iniciativy.

Bohužel bydlíme na jednom pozemku 😂

Jednou týdně hlidavaji děti, většinou tam je pak manzel nějakou dobu, když je vyzvedava, než jdou zase domů. Rodinné návštěvy jsou kvůli oslavám a mimo ně podle situace, tak jednou za měsíc až dva. Bydlíme kousek, když jsem byla jen na mateřské, vidaly jsme se častěji. I jsme dřív vyjeli sem tam na nějaký společný víkend, ale to už moc nejde skrz tchanuv zdravotní stav.

Ja jsem rada za to, jakou mam tchyni, je v pohode a mame fajn vztah. Vidime se tak 1-2x tydne, obcas teda bych ji videla mene, to proto, ze jeste nedavno jsme u ni bydleli 😀 ale prave kvuli manzelovi a detem bych nikdy nerekla, ze k ni nejedu nebo ze ona nepojede k nam.

Parkrat do roka a to nemame vylozene spatne vztahy, ale tak nejak se to proste seslo a bezi to tak uz roky…

Prvních pět let tak 4x do roka, dalších pět let jsme to nechaly jen na 25.12. a posledních pět let jsme to díky covidu zcela ukončily

Tohle záleží hlavně na tom, jak daleko tchýně bydlí a jaký jsou vztahy. Tchýně bydlí asi 15 minut chůze od nás, 1x v týdnu k ní chodíme s manželem a synem na oběd, ona k nám chodí na oběd každou neděli. V týdnu si bere syna 2-3x na procházku po obědě v kočáru. Myslím, že máme vztah hezký.

Byvame od nej cca 200 km a pred porodom mojho prveho syna a jej prveho vnuka sme chodili kazde 2-3 tyzdne na vikend. Po jeho narodeni sa vztahy natolko dokazili, ze som tam odmietla na niekolko mesiacov so synom chodit a muz navstevoval sam. Ciastocna normalizacia nastala po mozno 2 rokoch, ale teraz cakame druhe vnuca a som zvedava, co svokra zas predvedie, ked uvidi dalsieho bezbranneho novorodenca a jeho vycerpanych rodicov.
Len si dovolim poradit...Nikdy by som to nepovedala, kym som to nezazila sama. Po porode sa moze diat so zenou vselico, moze to s prehladom zvladat, ale moze sa aj zosypat z jedinej vety. Preto velky pozor na toxickych premotivovanych ludi, ktori srsia pozornostou, pomocou a radami aj ked ich clovek o to neziada. Ak je uz teraz vztah so svokrou vselijaky, po porode sa to sotva zlepsi. Nebala by som sa poziadat aj partnera o "ochranu" pred takou osobou. To iste plati pre navstevy. Dodnes lutujem, ze sme k svokre sli koncom sestinedeli, mam z toho traumu na cely zivot.
A len doplnim, ze verim, ze existuju aj dobre svokry.

Tchánovi bydlí 70 km daleko a jezdíme na víkend jednou měsíčně. Když byly děti malé, tak tam byly také tendence kecání do výchovy. To jsem utla a je klid.
Po letech jsme se zžily, tolerujeme se. Jo a když jsme tam, vařím výhradně já! Dopředu se domluvíme, tchýně nakoupí a já uvařím. Ona, když byly děti malé, se jim během vaření a připrav oběda věnovala. Hodně jsme chodili na společné procházky,večer dáme vínko.
Teď jsou tchánovi starší, hodně si voláme. A zajímáme se o ně. Jsme odhodlání si je vzít i oba k nám do baráku na dožití, když bude třeba.
První roky manželství jsem tchýni nesnášela, ale ty roky dost věcí vyjasnily a i otupily. Vycházíme spolu dnes velmi dobře.

Tchánovci bydlí 20km, moji rodiče 60km. A ač mám ráda tchánovce, nepotřebuji je tady mít každý týden. Co se nám narodil syn v lednu, "tchýně" by tu chtěla být pečená vařená a o to nemáme fakt zájem - ani já a ani muž. My jsme rodina a my si nastavíme nějaká pravidla. Což jí docela vadí. Už jsme měli neschodu s budoucími Vánocemi - chceme dárky pod náš stromeček. Což u nich je jinak - od švagrové děti jezdí pro dárky k babičce, ale my to tak prostě nechceme. A budou to muset respektovat. A to samé návštěvy - ano, ale s mírou. S mužem chceme volné víkendy a pokud budeme chtít, sami je pozveme. Jsou to sice prarodiče, ale my chceme svůj život dle sebe a né se podřizovat. Už teď mi říká, jak si malého naučím na ruce a nebo, že jsem si ho vzala do postele a hned začala, že nebude už chtít do postýlky - je mu 5týdnů.. Je to naše jediné živé dítě a chceme si to užít naplno, protože je možné, že už žádné další nebude.

Tak jednou dvakrát za týden, někdy to nevyjde a ke to jednou za dva týdny, ale třeba třikrát za týden si volame. K moji matce jezdím bez manžela na jeden týden v měsíci, někdy třeba jen na čtyři dny. Ale s ni si nevolám a je to vlastně jedinej kontakt co máme.

Navštěvujeme se cca 2x týdně a vyhovuje mi to. Neřeším, že tchán vaří jídla, ve kterých moc nejedu (českou klasiku), neřeším, že si vykáme (vzhledem k tomu, že tchánovi je 75, tak mi vykání sedí mnohem víc, ačkoliv v naší rodině není vykán zvykem, protože v jejich zvykem je a já to respektuju), neřeším jiné nepodstatnosti a mám je ráda a především, moje dcera je zbožňuje

Tchánovci bydlí o dva baráky vedle. Ze začátku jsem tam chodila sama jednou za týden na kafe, myslela jsem si jak mám super tchýni (cca 5 let), poté došlo s tchýni ke konfliktu a od té doby jsem tam nebyla nikdy sama s dětmi. Buď tam dám děti na hlídání, jednou cca za 14 dní (plus občas se potkáme v týdnu na ulici) nebo tam jde manžel sám na kafe (jednou nebo dvakrát do týdne) jednou za 14 dní jdeme jako celá rodina na kafe. Po konfliktu (už to budou skoro dva roky) se s ní nechci bavit sama mezi čtyřma očima, proto tam nechodím sama.

Naštěstí vůbec. Nebavíme se. Ani manžel s ní nemluví, protože se neumí chovat jako dospělý člověk. A popravdě mi to vůbec nevadí a manželovi taky ne. Ale nevím jak naopak, ale řekla bych že dobrý, manžel si nestěžuje, bydlíme s našima v jednom baráku, každý máme svůj byt, naši jsou pracovně pořád pryč takže jestli se vidíme tak 10 dní v měsíci tak je to hodně. Každopádně bych řekla, že moji rodiče nahrazují mému manželovi jeho rodinu, protože už od mala to s nimi neměl růžové. V podstatě byl rád, že ještě v pubertě zdrhnul... 🙂 Každopádně za tři měsíce se nám má narodit dcera a tak se modlím, aby se ke mě má "skvělá" tchýně nezačala hlásit. Protože po tom co předvedla bych si neviděla do huby, no nedej bože ji potkat někde ve městě 😅

Tchyně sem jezdí 1x týdně za malou (2r) a tak 1x za měsíc k nim ještě jedem. Už to je pro mě moc a od Vánoc už plánuju, jak ty její návštěvy od léta stopnu. 😃 a to ji mám ráda a máme dobrý vztah..

Nikdy a to mi stačí. Nemíním ztrácet čas s debilním člověkem malého (5let) viděla tchyně tak 5x? Synma jednu babičku a to je moje mamka.

U nas to probiha vlastne uplne stejne. Tchanovci v duchodu, nudi se, tak porad volaji kdy prijedeme a stale nejak vyzaduji vikendove obedy u nich ktere ja dost nesnasim. S tchyni jsme mely celkem dobry vztah, ted se snazim o nejaky neutralni. Hodne se zmenilo pote, co se syn narodil a ona mela nejakou potrebu soutezit v tom, kdo je lepsi, vic toho zazil, vic zna a kdo vic zna moje dite. Coz je smesne uz jen z podstaty, babicka je nezastupitelna, stejne jako rodice. Bohuzel se stalo par situaci kdy se ne uplne vhodnym zpusobem snazila mit navrch a ja to nejak nemuzu kousnout. Vzdy, kdyz se to trochu zlepsi dostane uplne blby napad a jsme zase tam kde jsme byly. Naposledy me vytocila uplne dobela kdyz ji manzel v trochu stresove situaci priznal ze jsem tehotna a i ji rekl za jake situace a kdy jsme ji to chteli rict. A ona nevahala a vse okamzite zacala volat rodine, kamaradkam a sousedum, takze my jsme uz s nikym tu radostnou novinu sdilet s nikym v planovany okamzit opravdu nemuseli. Nejvic me mrzelo ze nepockala na ten screening jak jsme chteli a svagrovcum to rekla hned. My to chteli rict na vetsi rodinne oslave planovane zahy. Popravde to jeste ted zvejkam a chvili jeste budu.

Jinak k otazce - kdyz si syna vyzada na hlidani, tak ji ho vzdycky rada dovezu. Ale to je tak 2x do mesice. Vidame se tak 3-4x mesicne a je to az az.

Ahoj, ono je to těžké...Já tchyni taky nemusím, je totiž podle mě až moc fixovana na děti, žije jen dětmi , vnoučaty...že začátku jsem s tím hodně bojovala vnitřně, vidět každý týden na oběd bych ji fakt nemohla. Ale úplně si ten vztah s ní nekomplikuj. Me treba zachranuji tchani s hlidanim. Moji rodiče v tomto směru nefungují. Takže jediný, kdo mi pohlída, když něco hoří, jsou právě tchani. Teď si třeba bravaji obě děti 1x týdne na odpoledne, plus sem tam dojedou pohlídat, když potřebuji s jedním k doktorovi apod. Prostě si to s ní nastav nějak rozumně, ale uvidíš, že až dítko budeš mít ,hlídání opravdu oceníš.