Jak zvládat dotazy na sourozence a rodičovské preference?
Taky vás neustále štvou dotazy na vaše děti, kdy už jako maminka pořídí bratříčka nebo sestřičku, jestli má radši maminku nebo tatínka, kdo z nich je hodnější, a podobně? Moje máma se dnes ptala neteře, jestli u nich křičí víc mamka nebo táta. A já se děsím dne, kdy tyto dotazy bude pokládat i mému dítěti. Říkala jsem jí že se na takové věci nemá ptát, ale ona se jen ušklíbla že na to se ptají všichni prarodiče 🤦♀️ Hlavně že ona v mládí to samé nesnášela, a když už se nás někdo zeptal koho máme radši, museli jsme odpovídat maminku, jinak se urazila a brečela 🤷♀️ Už občas zazněly dotazy kdy pořídím sourozence, měla jsem námitky ať se na to neptá, že si nepřeji aby mému dítěti pletla hlavu. Chvíli klid, a zase to začne znova.
Stručné shrnutí
- Časté dotazy typu „Kdy bude druhé dítě?“, „Koho máš raději, maminka nebo tatínek?“ a „Kdy bude holčička/kluk?“ padají od prarodičů i cizích lidí a dlouhodobě vytvářejí napětí a pocit nátlaku na rodiče i děti.
- Doporučené reakce zahrnují nastavit hranici slovy „to si nepřeji, abyste se na to ptal/a“, odpovídat za dítě připravenou větou (např. „maminka je lepší na tulení, tatínek na blbinky a nejraději máme, když jsme celá rodina pohromadě“) a použít konkrétní odůvodnění jako „nemáme na to peníze“ k okamžitému ukončení dotazu.
- Diskutující upozorňují na generační a kulturní kořeny těchto dotazů (starší lidé považují více dětí za normu) a varují, že takové otázky mohou děti manipulovat nebo je zatěžovat (např. v situacích rozvodu).
Nejčastější otázky
Q: Jak reagovat, když se lidé ptají „Kdy budete mít druhé dítě?“
A: Řekněte jasně „to si nepřeji, abyste se na to ptal/a“ nebo před dítětem oznámte, že na takové otázky odpovívat nemusí; v diskuzi bylo doporučeno také použít praktické odůvodnění typu „na to nejsou peníze“.
Q: Jak naučit dítě odmítat nevhodné otázky od prarodičů nebo cizích lidí?
A: Cvičit připravené odpovědi a rodičům odpovídat za dítě; příklad z diskuze: „Ne, nemusíš si vybírat, maminka je lepší na tulení, tatínek na blbinky a nejraději máme, když jsme celá rodina pohromadě.“
Q: Co říct na narážky ohledně pohlaví dítěte („konečně holčička/kluk“)?
A: Odpovězte, že je to soukromá věc nebo deklarujte spokojenost s aktuální rodinou, například „Jsem šťastná za své dva rarachy a budu šťastná i když přibude třetí kluk“, aby se zájem odklonil od očekávání druhých.
Q: Jak nastavit hranice u prarodičů, kteří opakovaně vyzvídají?
A: Jasně sdělte, že takové dotazy jsou nevhodné a že děti do toho nebudou vtaženy; v diskuzi se doporučovalo konfrontovat opakované vyzvídání větou „to si nepřeji“ nebo vysvětlit, že jde o soukromou záležitost.
Q: Jak reagovat, když se někdo ptá dítěte „Koho máš raději, maminku nebo tatínka?“ například během rozvodu?
A: Nikdy se dítěte takovou otázku nepokládá; v diskuzi bylo uvedeno, že to manipuluje dítě a nejlepší je okamžitě označit otázku za nevhodnou nebo zareagovat slovy typu „to je debilní otázka“.
Q: Lze použít osobní nebo silný argument k ukončení dotazování (např. finanční či zdravotní)?
A: Ano, v praxi lidé uváděli odpovědi jako „na to nejsou peníze“ nebo upřímné sdělení o potratech („za poslední rok 3× potratila jsem“) jako způsob, jak dotaz zastavit; jedná se ale o citlivé strategie, které mohou mít vedlejší důsledky.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících považuje otázky typu „kdy druhé dítě?“ a „koho máš raději?“ za nevhodné a narušující soukromí rodiny.
- Účinné taktiky jsou nastavení hranic, odpovídání za dítě připravenou frází a používání konkrétních důvodů (finančních nebo osobních) k ukončení dotazu.
- Často se uvádí kulturně/generačně daný důvod, že starší lidé považují více dětí za normu.
Sporné názory
- Někteří účastníci považují takové otázky za přirozené „konverzační klišé“ a nevnímají je jako škodlivé, zatímco jiní je považují za manipulativní a škodlivé pro děti.
- Někteří tvrdí, že jedno dítě je „na nic“ nebo „pro strach“ z historických zkušeností, zatímco jiní hájí volbu mít jedno dítě a odmítají stigmatizaci.
Otevřené otázky
- Jaká odpověď je dlouhodobě nejúčinnější proti opakovanému vyzvídání u blízkých členů rodiny?
- Jak nejlépe naučit děti zvládat dotazy bez toho, aby se cítily vinny nebo manipulované?
- Do jaké míry je vhodné používat silná osobní sdělení (potraty, finanční situace) k okamžitému ukončení dotazů bez rizika následků?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
nastavení hranic, odpovídání za dítě připravenou větou, nácvik připravených odpovědí pro dítě, použití ekonomického argumentu („na to nejsou peníze“), přímá konfrontace tazatele, použití silného osobního sdělení (zmínka o potratech), humorné/sarkastické odbrždění (např. „plánujeme adopci sirotka z KLDR“)
Místa a osoby
KLDR
Otázka na druhé u nás padala snad už v porodnici a během šestinedělí několikrát 🤣 hodně mi to vadilo
Ostatní otázky zatím nepadly, myslím
@nijij Mě rozčiluje věta "já vždycky chtěla x dětí, jedno je na nic". Mě je u pr**** kolik kdo chce dětí, jako bych se dle toho měla řídit 🤦♀️
Mě rozčilovali dotazy od tchána (budiž mu země lehká). Během těhotenství se ptal, kdy bude svatba. Jako do prčic, já se vdávat nikdy nechci a moc dobře to věděl. To jako když čekám dítě, tak se hned musím hnát do chomoutu? No a po porodu samozřejmě přišla otázka, kdy bude druhé. To ho po pár letech naštěstí přešlo, jelikož viděl, že to naše dítě je na mojí psychiku až moc náročné. Respektive náročné na psychiku pro všechny. Moje rodiče takové otázky nikdy nenapadli.
Jo lidi (včetně prarodičů) kolikrát neví, co říct, tak se ptají dětí (ale i dospělých) na taková ta klišé, aby řeč nestála a v podstatě je jim odpověď úplně jedno a ani ji nechtějí znát, ale jen navázat kontakt, něčím rozproudit konverzaci, sdělit své pocity a tak. Když jsem u toho, tak se snažím odpovídat za děti, abych jim pomohla z nepříjemné situace např. Marečku, nemusíš si vybírat koho máš nejraději, klidně babičce řekni, že maminka je lepší na tulení, tatínek na blbinky a nejraději máme, když jsme celá rodina pohromadě. Podle mě je dobré pátrat v sobě, proč mě takové dotazy rozčilují, a vyřešit si to ve své hlavě, pak už to člověka nevykolejí, když to má sám v sobě srovnané. Lidi totiž bohužel nepředěláme a hloupě se ptát prostě budou. Mě se zase při třetím každý ptal, jestli je plánované...trošku mě to udivilo, ale nenaštvalo, a s úsměvem jsem odpovídala, že jsem vždy chtěla aspoň 4.
Kluka se jedna třeba tchýně pořád ve školce ptala, jestli se mu tam líbí nějaká holčička. A když se občas o nějaké zmínil, tak hned na něj, že si jí určitě v dospělosti vezme atd. Kluk je tedy držka po mě a babičce řekl, že s žádnou holkou bydlet nebude.
Ne, naštěstí se na to všichni neptají. Fakt je, že podobné dotazy padají často od různých lidí. Snažím se brát je jen jako takové plácání, aby řeč nestála. Ono to jde ale vycítit,kdy je to tlachání a kdy už si chce na tobě ten druhej honit ego. Tchán s oblibou vyzvídá přes syna na mě a moje rodiče, aby si připadal lepší. Opak je pravdou, ale on se těmi šikovně položenými dotazy pasuje do role nejlepšího dědečka. Neumím si představit, že by mi to dělali moji rodiče. Nikdy bych se dětí nezeptala, koho mají radši, co bych z toho měla...
Otázky na druhé jsou na facku. Nejvíc mě dostává argument "Jedno dítě je o strach." Cože??? To si někdo myslí, že matky jednoho dítěte se bojí víc než ty s více dětma???
Nebo první dítě je pro vás a druhé musíte mít pro to první na hraní. 🤦🤦 Občas hledím co dospělý vypustí s pusy.
@michaela666 Tak to říká přesně moje máma, jakože kdyby mi jedno umřelo, tak si řeknu, že mám ještě jedno??? nepochopim
@jjasmina
@michaela666
Tak je pravda, ze na vesnici, odkud pochazim, zila jedna stara pani, ktera mela jen jedno dite. Syna. A ten se ji zabil na motorce, kdyz mu bylo 19. Stalo se to nekdy po valce. Ona pak cely zivot litovala, ze nemela vic deti a me babicce (byly zhruba stejne stare) rikala, ze ma byt rada, ze ma tri deti. Tim se to nejak vzilo a cela vesnice vzdycky unisono tvrdila, ze 'jedno dite je pro strach'...a tu pani pouzivali jak priklad. Ja si ji pamatuju matne, umrela, kdyz mi bylo asi deset, ale vzdycky mluvila o tom, ze lituje, ze nemela vic deti. Tyhle veci asi zlidovi. Samozrejme, ze pripadna ztrata ditete boli v kazdem pripade, i kdyz jich ma clovek treba deset. Jenom rikam, ze docela rozumim, kde k tomu ti lide prisli...
Neřekla bych, že některé otázky jsou nevhodné, spíš přirozené. Když má někdo jedno dítě, automaticky se nabízí otázka, kdy bude druhé? ... Když má někdo dva syny, automaticky se někdo zeptá, kdy bude ta holčička? .... Když je spolu pár x let, automaticky se jich lidé ptají, kdy bude svatba? ... Atd.
Neni nic snazsiho nez rict ze si takove otazky neprejes a rict diteti (pred ní) ze babicce odpovidat nemusi a ze ji muze rict ze ji odpovedet nechce
Naši nejmladší dcery 7lete, se taky občas někdo ptá jestli by chtěla by chtěla ještě sourozence miminko. Což je dost vtipná otázka,když má straší sourozence,sestru a bratra a mě už bude 45😆
Popravdě zeptat se dítěte, a ještě před jedním z rodičů, koho má raději, je hnus. Tazateli bych řekla, že je to debilní otázka.
Dokud se jen ptali, kdy bude druhý, tak to bylo v pohodě. Teď mě za to, že mám jedno odsuzují. Že děcku nedopřeju sourozence, že bude rozmazlenej, že bude mít všechno a bla, bla, bla. Pár lidí z rodiny mě za to nesnáší, přitom ani to jedno si nejsou schopni vzít ani na jednu noc. Je to perfektní 👌
@michaela666
@jjasmina vidíte holky a já to tu psala a pak smazala, ze mi to snad ani nikdo nebude věřit, že mi to někdo říkal... A ještě když se dcera sotva narodila, takže pecka
@vlaxyz Chápu, jak ti je, my jsme se o druhou dcerku snažili neúspěšně několik let, ale nikde jsme to neventilovali. Těch keců o tom, jakej je náš syn chudák, že je sám, jsme si vyslechli fakt hodně. Mrzelo to o to víc, ze jsme s tím nemohli nic dělat. Moje sestřenice děti nechce vůbec, neustále se jí na to někdo ptá. Posledně jsem se už naštvala a řekla jsem babičce, ať už ji nechá žít, že nikdo nemá povinnost rodit děti, jen aby se zalíbil ostatním.
@marimanta Mě se jednou zeptala babička (od táty) koho mám radši, a byli u toho oba moji rodiče. Přijde mi to jako manipulování s dětmi.
Největší pecka rovnou mezi oči je zeptat se dítěte, koho z rodičů má nejraději, když jsou zrovna v rozvodovém řízení. 😳
A ještě "no vy jste ale pohodlní, když máte jen jedno", "už byste si nezvykli na ten kolotoč".....já to nechápu, že furt musí mít někdo nějaké poznámky, jako by to byla povinnost rodit děti....a o tom, že nikdo nepohlídá, kdo nejvíc kecá ani nemluvím....
Když jsem u toho, nikdo se dětí na nic neptá, zřejmě je z výrazu mého obličeje patrno, že to nebude nejlepší nápad. Ale jednou jsem byla s oběma mladšími u Vietnamce pro nějaké obyč plátěnky na písek, nejmladšímu byly dva roky a jednoduše se nudil, povykoval, natahoval, atd. A báby tam do něj začaly rýpat, že když takhle zlobí maminku, tak si ho tam nechají a maminka si odpočine. Než jsem se stačila nadechnout, seřvala je moje tehdy sedmiletá dcera. Řekla jim něco v tom smyslu, že my máme našeho chlapečka rádi, že je malý, je mu to tam dlouhé a určitě bychom ho nenechali nějaké cizí ženské. A bylo to. Ano, ona je poněkud po mně.
@zlataberta Přesně. Celkově nerozumím tomu, proč se lidi stále k něčemu musí vyjadřovat, když o to nikdo nestojí. Mě by ani ve snu nenapadlo lidem kolem mě říkat takové nesmysly...
Já mám dojem, že člověk se prostě nikdy těch blbý h keců nezbaví, nejdříve už máš kluka/holku? Pak kdy tě požádá o ruku? Už jste spolu nějak dlouho ne? Kdy bude svatba? Tak co miminko? Jeee gratulujeme, příště to bude určitě holka/kluk! Tak kdy bude druhé? Už čekáte? To jste to vzali nějak hopem ne?....
Nejvíce mi vadilo když se každý ptal kdy bude druhé dítě... Tvl to každý musí mít dvě děti aby zapadal do normálu? Teď teda čekáme druhé a když se dozvěděli že to bude druhý chlapeček, tak kecy je to je škoda chtěli by to holčičku. Nechápu mám úplně nervy a někdy mám chuť tomu tázajícímu plesknout ať se vzpamatuje....
Podle.me pokud chce být někdo debilem s debilnima dotazama nic s tim neuděláš, debilem zůstane