Jak zvládnout bydlení s dětmi v malém bytě 3+kk?
Máme dvě malé děti - 7 a 4 roky. Tak nějak jsme zamrzli v menším bytě 3+kk (70 metrů čtverečních). Ještě před druhou mateřskou / rodičákem jsme byli přesvědčení, že jakmile zase naskočím do práce, pořídíme si na hypotéku menší domeček, měli jsme i jeden vyhlídnutý, ale hypotéka by se během rodičáku jen tak tak poplatila, tak jsme to odložili. Jenže přišel covid, válka, ceny vyletěly nahoru. Najednou jsme zjistili, že i když máme našetřené pěkné peníze, na žádný rozumný domeček to nestačí, ba dokonce i větší byt je v naší lokalitě nedostupný. U jedné nabídky, kde bychom to zkusili, jsme si nechali spočítat hypotéku - skoro 40.000 měsíčně až do důchodu. Nakonec jsme na to nekývli, protože kvůli manželově pracovní době a provozu školky a díky tomu, že u nás není ranní družina, musím pracovat na 70% úvazek, než budou děti samostatnější. Bylo by to s veškerými dalšími náklady knap, navíc by další peníze spolkly nějaké dodatkové práce, menší rekonstrukce atd. Asi bychom to dali, ale za cenu hrozných nervů a odříkání. V tu chvíli jsme se rozhodli, že hold zůstaneme v našem malém bytě, ale alespoň dětem dopřejeme kroužky, výlety, občas zajdeme do restaurace, zajedeme na dovolenou, dcera teď půjde na vyšetření kvůli rovnátkům atd. Občas mě ale přepadnou myšlenky - jak my se tady časem poskládáme. Proto by mě zajímaly zkušenosti lidí, kteří také žijí v menším bytě. Vím, že někdo to zvládá na mnohem menším prostoru... Pokojíček mají holky malý, zatím dohromady, kamarádi jsou zatím většinou společní, takže čas tráví spolu. Občas nějaké hádky jsou, ale nic dramatického, ale sama vím, jak jsem celé dětství toužila po svém pokoji. Já vím, že to nějak dáme, ale krizi mám většinou, když jdeme na návštěvu my k někomu, kdo ten barák má. Není to závist, spíš si říkám, jaké by to bylo a sama si to potřebuju nějak zpracovat, že my to máme jinak. Nebo když mezi dětmi vznikne větší spor a starší mi tu brečí, že chce svůj pokoj. Počítáme s tím, že by se dala ložnice předělat na druhý pokojíček, ovšem pak bude mít jedno dítě mnohem větší pokoj než to druhé a to taky není ideální. Nebo si třeba našetříme a až zase budu pracovat na 100% úvazek, najednou ten větší byt nebo menší domek vyjde. Samozřejmě vidím i výhody - byt je v podstatě hned uklizený, mám o to víc času na děti, trávíme hodně času venku, nehromadíme zbytečnosti. Až jednoho dne děti odejdou do světa, my nemusíme přemýšlet, co s přebytečným prostorem. Ale nějak tu dobu musíme překlenout a já se s tím musím srovnat, že ten vysněný domeček nevyšel... Občasné otázky od těch, kterým se to povedlo - jak to budeme mít do budoucna (i když to není myšleno zle) tomu také moc nepřidávají. Jenže my si opravdu na vše museli vydělat a našetřit sami a bohužel nás žádná finanční injekce od příbuzných nečeká.
Nevěšte hlavu! Ty ceny půjdou dolů. Vydržet dva roky, a bude to zase o něčem jiném. Dočkáte se domečku ☺️. Do teď si pamatuji, jak jsem byla jako dítě šťastná, když jsme se přestěhovali z bytu do domu. Najednou jsem měla pokojík, soukromí, zahradu... A to vaše děti zažijí také 🍀. Mně bylo v té době 13. Sl
Myslím, že 70 metrů je na čtyřčlenou rodinu úplně v pohodě. Dá se dispozičně pokud trváte na soukromí pro všechny příčkou rozdělit, moje teta, aby bratránci měli každý svůj pokoj nechala v obýváku udělat šikovně spací patro s manželskou postelí. Každopádně pokud sníte o baráčku (zahrada je k nezaplacení) tak bych flintu do žita úplně neházela. Zvlášť když máte dost našetřeno, nebála bych se. Realitní bublina brzy splaskne a kdo bude mít na kapse bude vítěz.
@drzticka81 no já jsem jako díte mela svuj a úkoly jsem psala všude jinde, na stole to přes nepořádek nešlo 😅 Ale ségra mela stůl jako ze škatulky, ta by společný jen těžko nesla 😀 U nás zatim stůl využívá nejvíc druhačka, píše u nej úkoly, maluje si a nekdy i čte. Předškolák u nej nekdy čte. Ale to bude tim, že je to jediné místo kam se nedostame jejich malá ségra 😀
Žádná trága, dneš takto žije hromada lidí. Pokud máte větši ložnici, tak jim ji aspoň vyměnte a Vy jděte do toho menšího pokoje. Na co velkou ložnici… 🤷🏻♀️
My máme 65metrů 3+1 (mini kuchyň). Jsme sice 3, není to nějak velké, ale v domě bydlí se dvěma dětma rodiny (mají párečky) a normálně fungují. Vy máte výhodu stejného pohlaví. Já měla pokoj se ségrou (je o dva roky starší) a neskutečně jsme si to užívaly. Ba naopak jsme se díky tomu staly nejlepšími kamarádkami. Občas si říkám, že by bylo fajn mít domeček, kde by mohl syn vyběhnout, mít třeba pejska (mám vystudovanou kynologii) a mít klid od sousedů (máme tenké zdi). Ale je to nereálné. Takže vše v bytě máme na míru, aby bylo dostatek úložného prostoru a byl využitý i hluchý prostor. Já pocházím z 5+1, muž z domu a jsme zvyklí na větší prostory, ale on si tento byt sehnal roky předtím, než jsme se dali dohromady. Chybí mi občas prostor pro moje šití, pečení dortů apod. Ale hypotéka (tu má splacenou) by byla pro nás, kvůli věku a mému zdraví, nebezpečná. My si chceme život užívat a netočit každou korunu. A s tím veškerým zdražováním, bych se já obávala.
Vlastně jsi si odpověděla sama 🙂 vše má své plusy a mínusy. Máme barák a mít ho uklizený, tak je to věčné šurováni. Máme nahromadění mraky krámů, které nepotřebujeme. A vlastně jak jsme částečně v přírodě, tak máme menší touhu někam vyrazit, takže tím vlastně děti mají méně zážitků 🙂. Jinak pokoj mají holky společný, aby se učily spolu vzájemně vycházet a přizpůsobit se. Hypotéka 40 000 je celkem šílená. Do té bych asi nešla i když máme dobré prijmy
Bydlíme ve 3+1, 63m2, dva dospělý a jedno dítě. Měli bychom finance na dům, ale nestojíme o něj. To nejcennější je pro mě čas a já ho chci věnovat výletům, hřištím, zážitkům, cestovaní, nikoliv sekáním trávníku a uklízením nesmyslných ploch. Nechci si brát další víkendovou službu, protože je potřeba udělat střechu. A nechci v šedesáti zůstat sama s mužem ve zbytečně velkým baráku. Celý život jsem strávila s o dva roky mladším bráchou v jednom pokoji a bylo to super, újmu nemáme ani jeden, i když jsme se samozřejmě taky někdy hádali. Muž vyrostl v jednom pokoji s o šest let mladší ségrou a taky je to nepoznamenalo. V případě dalšího dítě jim uděláme pokoj z největšího obýváku.
2 děti, 2 dospělí + pes… donedávna 3+kk (ale jeden pokoj byla manželova pracovna), teď jsme v domě 6+kk a občas se mi stýská… obojí má své výhody, prostor je super, ale ani zpětně mi nepřijde, že by nám tenkrát bylo hůř.
My už jsme s pokoji za 5 let co tu bydlíme cachrovali několikrát. Vždycky podle aktuálních potřeb ( mimino kojené, menší děti aby byly poblíž, puberťačka aby byla sama, pak zas abychom mimco nerušili když spí, potom aby kluci byli dál, pak abychom byli bokem my s malým..). Navíc máme věkově děti od sebe, a ještě nejmladší je 1/3 času s námi sám. Největší pokoj je teď naše ložnice plus pokojíček malého. Ale ještě spí s námi v posteli. Menší pokoj mají kluci. A v obýváku je vysoká postel se stolem dole, kdyby chtělo nejstarší někdy přespat. Za dva roky půjde nejmenší do školy a možná to zas uděláme jinak.
Holky jsou ještě malé,můžou mít pokojíček spolu,vemte si jak se žilo v dobách minulých .Takhle budou spolu není to na škodu.Nebojte se všechno se vyřeší časem ,jak se říká...pros...a dostaneš.
Co bych dala za 3kk... byla by loznice decak a kuchyn s pokojem dohromady😁. No nedala bych volne vikendy, dovolene, atd. Takze se mackame 4 lidi ve 2kk. Holka kolen 9 let taky asi rok mela obdobi, kdy hodne spatne nesla spolecny pokoj s o 2r.mladsim brachou, ale proste ji ak to nebude, takze si zvykla. Ma svoji postel nahore, udelali jsme ji tam zav3s, tak se muze zavrit... nejvic trpim teda ja, ze nemam kam zalezt, vsude nekdo je...
Meli jsme 3+kk ale 54 cm ( s komorou sklepem 18m terasou a 2 malyma pokojema -loznice pokojik )
Bylo to male ...
Deti mely 1 a 6 let ...
Ted mame 4+kk 78 a je to obrovsky tozdil pocitove ( hracky maji sve misto ,kluci svuj klid) i u vas je vetsi vekovy rozdil takze cim dal tim odlisnejsi potreby deti...
Vim ze tak lidi zijou ,ale ackoliv jsme hodne na vyletech na treningu vsude mozne ,vikend chodime fomu jen spat a pres tyden jdme doma az vecer....neni nam maly byt komfortni...
( ale nemyslim si ze vdichni musi mit barak)
Me tas vadi kolik prace je kolem baraku takze rafsi si uzivam cas cestovanim a novymi zazitky mimo fomov a barak pokzd bych nemela prachy na ukliteclu naterace zahradnika by mi bral cas cinnostma ktere me nebavi a nemohla bych delat co me bavi...
Bydlíme v 3+1 v nájmu(80m2). Děti mají napůl pokojíček, kde stejně moc nejsou. Kousek od nás je zahrada rodičů přítele, kde jsme si pořídili levný starší mobilní domek, který je taky 3+1 ale má celkem asi jen 25m2 a tady bydlíme od jara do podzimu a jsme tu nejšťastnější. Pomalu si ho modernizujeme. Škoda že bývají zimy, jinak bychom tu byli pořád. To jen pro ukázku, že není důležitý obrovský barák. 😄
My máme hodně veliký dům (ale máme veliké místností, ne x malých "kamrlíků", jak se dnes domy staví...), ale i tak holky mají společný pokoj, sice ano, veliký, ale společný. A měnit to určitě nehodlám. Za mne je totálně špatně, když je každý zalezlý sám ve svém pokoji...
3+1 je se dvěma dětmi pohoda. Dům je spousta práce kolem, ne vždy je to výhoda .-)
Vždycky jsem jako dítě chtěla vlastní pokoj - klidně i se sourozence, kdybych nějakého měla. Po sourozenci jsem taky toužila. Takže až bude dcera příště brečet, no, já měla i v pubertě pokoj s mou šílenou mámou (mám ji ráda, ale společný pokoj nechceš, možná ani jako mámu, víc bych ji brala za kamarádku a mámu jinou).
Teď jsme horko těžko nasetrili a spolu s rodiči nám koupili větší byt, když máme druhé dítě (a tam ta stejná moje mamka tedy byla první člověk, kdo nám přispěl celoživotními úsporami 🥰)
Větší byt má 80m2, 3+1, bohužel zase panelák (kdyby můj chlap nebyl tupý mezek, i když inženýr, a poslouchal mě, měli bychom dávno dům se zahradou nebo stometrovy byt v bytovém domě kde ta zahrada je). A kvůli našim nemocem a hlavně kvůli cigaretovemu kouři v novém bytě (drží se, mrcha, hůř než jsme čekali. A sice jenom jeden pokoj, ale leze nám to do celého bytu. A to už jsme tam i malovali 🙈) teď bydlíme ve starém bytě, 64m2 i s balkonem a sklepem, blbě řešený (teď po rekonstrukci už tedy lépe), 2+1, a to je obývákoložnice zaskladana vecma a krabicema a spí tam jen manžel, já a obě děti spíme v dětském pokoji a miminka skříň jsou 3 kartonové krabice pod stolem, ze kterého je prebalovak, miminko se mnou spí v posteli, v nohách má vrchní díl kočárku s dobrou novou matrací a z druhé strany je jako moje "skříň" hromada oblečení ve které si horko těžko držím něco co vzdáleně připomíná systém, dcera byla ze své postele deportována na matraci na zemi. A víte co? Vlastně je nám tam dobře a dcera by sice ráda svoji postel, ale hlavně že tam jsem s ní a je ráda i za bráchu, když zrovna nebrečí (když vstávala do školky a on se na ni culil, najednou to ráno bylo mnohem hezčí).
Předtím, když jsme se s chlapem sžívali (není to dcery táta), byl to masakr a bylo nám to malé i ve třech a mě často v mém vlastním bytě chyběl prostor kam se schovat. Ted je to v lecčems náročné, ale fajn. Je to všechno hlavně o komunikaci, toleranci, respektu a kvalitě vztahů 😊 (jo, máme rezervy, někde i velké, ale už ty vztahy máme udržitelné aby byla celkem pohoda)
I kdyz zahradu u domu bych si moc přála, snad se dočkám, než děti úplně vyrostou 🙏😊 dcera 5let, syn 2 měsíce
@martulka88 jo, šití... Jak já bych si přála svůj koutek (když uz ne místnost) jako krejcovskou dilnicku 🥰 věcí na dorty mám taky mraky a pořád jich je málo 😁 ještě vyrábím panenky a věci pro ně, taky dělám se dřevem, věnuji se historii což obnáší spoustu kostýmů z různých období, a hrajeme s mužem deskové hry, v těch je zase prostorově náročný on 🙂 no, u mě je zázrak se vejít asi kamkoli 😄
Vyrostla jsem ve 4 členné rodině ve 2+1. A šlo to. Ano, snila jsem o svém pokoji, mám bratra a nikdy jsme spolu moc nevycházeli. Manžel vyrostl ve dvougeneračním domě a i když jsme pak spolu měli velký byt, tak se tam "dusil". Pořídili jsme si domek, když se ohlédnu zpětně, i ten byt má své výhody, barák je žrout peněz a času.
Jak už někdo psal, nemůžete prohodit ložnici s pokojíčkem?
3 kk se dvemi dětmi je náhodou super,my máme byt 2+kk a třetí dítě na cestě,na větší byt nemáme,natož na nějaký dům,koupili jsme aspoň zahradu a děti nemusí mít každý svůj pokoj,my se segrou měli společný pokoj a zvládli jsme to ,jenom brácha měl vlastní pokoj a jak se říká ,v malým bytě roste láska
Na 2 deti uplne v pohode! Nevidim zadnej problem. 🌷
My mame 3kk mensi nez vy a za cca 2 tydny rodim tretiho syna. 🙂
Kolik casu clovek travi v byte? Zas tolik ne, preci. Jasny, spanek je dost casu, ale myslim spis v bdelem stavu. 🙂
My to mame vymyslene tak, ze kdyby to bylo nejake fakt neunosne, co se tyka prostoru, tak tenhle nas byt pronajmem a sami pujdem do najmu vetsiho bytu, kde by byly pokojicky 2, takze 4+kk nebo 4+1.
Napr. situace ted je takova, ze kluci (3,5 a skoro 6) maj svuj pokojicek, kterej zeje prazdnotou. Spime ve 4 na manzelske posteli v loznici (oni to tak chtej a nejede pres to vlak) a kdyz jsme vsichni doma, tak chtej bejt s nama. 🙂 Jakoze si chtej hrat a travit cas v mistnosti kde jsem my vsichni.
A az budou na zakladce nebo i pozdeji a budou chtit soukromi, tak jak pisu vyse - muzem tenhle mensi byt pronajimat a jit sami do vetsiho bytu do najmu, nevidim v tom problem. 🌷
Ja jsem vyrostla v megabyte 120m2, mela jsem jako jedinacek sama pokoj 5x5m2, ale cejtila jsem se strasne sama. Zpetne vzato bych byla radsi se sourezncem/sourozenci i kdyby v garsonce, kdyz to prezenu. 🤷♀️
Já ti rozumím! Ale jak už tady bylo napsáno, ty ceny půjdou dolů! Pokud máte našetřeno, povede se to! 😉 Chce to jen vydržet, nebude to hned.
Podle me je to typicke bydleni ceske rodiny . Mnoho lidi bydli v panelaku a tam jsou presne tyto byty.
Nás je 5 v 3+1 (78 m) a jde to ,ale je pravda, že by jsme měli uvažovat o větším .
Ja vyrostla s brachou a rodici ve 2+1. Kdyz mi bylo 17, tak jsem konecne vymyslela reseni jak spolecny pokoj rozdelit. Ja mela okno, bracha dvere z chodby (kazdy 2,5x3metry). Ted mame 2+kk, dve holcicky a my spime v obyvaku ktery je opticky rozdeleny policovou skrini na obyvak a postel. Chtela bych do domecku, nebo bytu se zahradou. Ale nemame nasetreno dost, babi nam chalupu neproda ani s becnym bremenem a nasi si vlastni bydleni poridili pred 5 rokama a maji na nej taky hypo. Takze my se z najmu asi jen tezko hneme… takze 3+kk je zlaty bydleni
Jsme v malém 3+kk (cca 60m2) s dětmi 7,4 a 1 rok a nebýt manželův celoživotní sen postavit dům, tak si myslím, že to tu zvládneme. Máme relativně velkou místnost OP+kuchyn, takže bychom si sem časem dali gauč a děti měly dva pokojíčky. Ideál to samozřejmě není, ale nereálné mi to taky nepřijde. Taky hodně záleží, zda jste aktivní rodina nebo spíš doma. My od jara do podzimu doma víceméně jen přespáváme, takže i proto to nevidím tak černě.
Nyní teda stavíme a cca za rok se budeme stěhovat do domu s velkým pozemkem, ale ač to místo je krásné, bude dost prostoru atd, tak si asi nikdy nepřestanu vyčítat, že jsem na to kývla. Právě proto, že se bojím toho, že to bude zřejmě finančně dost nadoraz a nebudeme moct dopřát dětem tolik zážitků atd, kolik bych chtěla. dětem je dle mě jedno, kde bydlí (pokud to není pod mostem atd samozřejmě), ale jsou rádi za čas, který jsou rodiče s nimi a za ty zážitky...a tím, že manžel je ted dost na stavbě a atd, tak o tohle přicházejí a to jim (nám) nikdy žádný barák nevrátí. Takže zpětně - já bych byla proti stavbě, max nějakou chytu na léto na zahradu, a číhala po větším bytě, zda se někdy něco nevyskytne. Kdyby ne, zvládlo by se to i v malém.
My take bydlime v 3kk podobne vymery ctyri, mam dceru a syna, na byt mame i hypoteku. Ja se priznam, ze ani moc po baracku netouzim, jasne ted treba na rodicovske by to bylo super deti vypustit a mit zahradu pod okny, ale kdyz si to pak vezmu, kolik casu travi skolni deti doma? A pak se jednou osamostatni a zustal by nam barak. Trochu prostoru navic bych uvitala. V mensim pokoji mame loznici, ta je opravdu hodne malinka a vedle jsou deti. Do vetsiho pokoje se vejdou dve samostatne postele, dva psaci stoly i ulozne prostory. V dobe kdy jsme bydleni resili to uz bylo hodne drahe a na barak bychom nemeli, ted uz vubec ne. Take jsme nic od nikoho nedostali, na vse jsme si nasetrili sami.
Nepochopila jsem, jestli jste v najmu nebo je byt vas. Ale pokud je vas a po baracku hodne touzite, tak by sel teoreticky prodat a penize vyuzit pro zaklad nove hypoteky, snad casem uroky trochu klesnou a bude to a hypotekami lepsi.
Ale jinak bych nezoufala a uzivejte zivota, takhle zije spousta rodin.
No my vyrostli ve 2+1 ale zase je fakt že víkendy jsme bývali na baráčku u babičky a dost na zahradě. Horší je to teď když přijedeme k našim a sejde se i brácha s rodinou
My sice domek máme, koupil sa naštěstí před covidem, ale já celé dětství bydlela v paneláku 3+1 a přežila jsem. A to tam nějakou dobu bydlel se mnou v pokoji o 13 let starší brácha. A dokonce, když se odstěhoval, tak mi chyběl. Zato v noci bych ho nejradši něčím praštila, občas chrapal. Nic tragického to není, někdo nemá ani to, znám lidi co žijí na ubytovně i s dětmi, to je teprve mazec. A člověk se přikrývá jen takou peřinou, na kterou má, ták to je. Zatím bych se tim netrápila, už je to, že je byt hnedky uklizený já vidím jako veliké plus, svým způsobem vás to vyhání ven, my vyjdeme sice ven na zahradu, ale vidíme pořád jen tu zahradu a dál se nám občas nechce, nemusíte kosit trávu, starat se o zahradu, zateplení, vozit uhlí.....a možná opravdu, nastoupis do práce, a kdoví.
Ahoj, a co treba predelat od designera loznici kdyz pises ze je vetsi. Vymyslel by nejake "prepazeni" nemusi to byt hned pricka.
Ten by mely holky a vy by jste meli pokojicek.
Jinak ti rozumim, mame domek, 100m2. 3kk dispozicne nic moc, cekame treti takze budeme muset pristavet. 😏 zatim se nam ale nedari najit firmu ktera by nechtela za dve mistnosti skoro jak za cely novy dum.
Děkuji všem za komentáře! Jen pro upřesnění - stačil by mi rozměrově jen o něco větší dům, ale klidně i byt, aby tam byl ten jeden pokojíček navíc. Nemyslela jsem úplně palác s obrovskou zahradou. Jenže třeba 80 m čtverečních byt se nabízí za 5.000.000 Kč a stále je to 3+kk. Za tu cenu bychom měli ještě před těmi 3 roky pěkný domeček. Musíme si na ty nové ceny prostě zvyknout a musíme to dohnat výplatama, nebo nevím... Je pravda, že koukáme i na takové věci, jako kde budeme nabíjet auto, protože teď máme garáž se zásuvkou a přestěhovat se někam, kde se auto parkuje "jen" na ulici pro nás prostě blbý, když máme e-auto. Stěhování jsme taky zvažovali, ale zase jsme v práci s manželem spokojení, už jsme se tam vypracovali, smlouva na dobu neurčitou, na dojíždění bychom museli pořizovat další auto... Je tu jedna cenově dostupná lokalita, ale tam se to má tak, že bych se v těch panelákách bála jít po setmění po chodbě 😅.
Já vím, že to tak není, je to vidět i na vašich zkušenostech, ale v okolí u nás je snad jen jedna rodina, která bydlí jako my - ale děti mají tři, takže jsou na tom vlastně "hůř". Ti se ale pro to prý rozhodli vědomě, část roku tráví v zahraničí, takže to je taky něco stojí a dům by pro ně byl spíš zátěž. Starší dcera se navštěvuje se spolužáky a v těch jiných rodinách je ten vlastní pokojíček standard, samozřejmě už srovnává a mně už někdy chybí argumenty. Tu ložnici s pokojíčkem určitě vyměníme, ale holky si polepší jen co se týče velikosti, moc to rozdělit nejde, je tam jen jedno menší okno. Stavební úpravy si úplně dovolit nemůžeme, jsme v nájmu. Já jsem v domě vyrostla a je to i o tom, že to bylo prostě fajn - pro mě jako pro dítě - chtěla jsem to dopřát i těch svým. Zase si ale říkám, že jim teda dopřáváme jiné věci - dovolené, výlety, atd., což u nás nebylo, protože ten dům samozřejmě něco stál, bylo potřeba se starat o zahradu a zvířata.
A ano, jinak jsme tu spokojení, všude se dostaneme pěšky, sousedi výborní, vzájemně si zaléváme atd. Takže hnát se někam do neznáma, zadlužit se ve dvou do důchodu s 30.000 měsíčně??? ☹
Podivej, my mame dom a holky (6 a 3) jsou stejne spolu v pokojicku ☺️ Nad samostatnym pokojem jsme ani neuvazovali. Ja jsem rada, ze jsou spolu a po vecerech si vykladaji. Taky se uci respektu a fungovani s jinym clovekem. Ja jsem byla sama v pokojku skoro cele detstvi a kdyz jsem prisla na kolej a musela jsem se delit o pokoj tak to byl pro mne sakra problem. Pokud mas deti rovnakeho pohlavi tak bych to vubec neresila. Kdyz je to kluk, holka tak v te puberte by bylo mozna fajn je rozdelit.