Jaká kniha ve vás zanechala silný dojem?
Otevírám diskusí na téma knihy. Zadání je jasné, jaká kniha nebo knihy ve vás nějak zůstaly. Přečetla jsem jich plno, některé se mi líbily více, jiné méně. Ale těch, co byly opravdu "ach", není moc. Tak si pojďme dát pár tipů. Za mne například...
Anton Myrer: Poslední kabriolet
Robert Merle: Smrt je mým řemeslem
John Irving: Modlitba za Owena Meanyho
Viktor E. Frankel: A přesto říci životu ano
Hans Fallada: Občánku, a co teď
Ladislav Mňačko: Jak chutná moc (a taky Noční rozhovor)
Karel Čapek: Válka s mloky (A taky celá noetická trilogie)
Ian McEwan: Betonoval zahrada, Sobota a Myslete na děti
Simon Mauer: Skleněný pokoj
Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí a nesmrtelnost
Čingiz Ajtmatov: Stanice bouřná a Popraviště
Lev Nikolajevič Tolstoj: Anna Karenina
Johann Wolfgang von Goethe: Faust
Arkady Martinéz : Vzpomínka zvaná říše
Série detektivek od Dominka Dána, Volkera Kutschera, Tomasze Duszinského, Phillipa Marlova
Alena Mornštajnová: Hana
za mě určitě Pohádka ❤
Stephen King - Pohádka
@marimanta V poslední době to byla kniha Půlnoční knihovna (Matt Haig). Pro někoho obyčejná, pro někoho blbost, ale přečetla jsem ji za dva dny a musim říct, že jsem se do ní opravdu ponořila.
Mám tu však knihu s věnováním, kterou jsem zatím ještě nedokázala přečíst. Kniha se jmenuje Ztracený kurz: Příběh navigátora 311 od Zuzana Zámečníčková. Je to pro mne těžké z důvodu toho, že je tam uvedená i má babička, která už tady není skoro 15 let. Přečetla jsem jen malý odstavec, kdy Tondu přišli zatknout. A jak jsem byla těhotná, tak jsem se rozplakala a ještě jsem ji nepřečetla (mám ji doma od vydání -taťka se i sešel s autorkou). Nejen proto, že znám ten příběh z vyprávění od babi, ale i to, že ona si musela to těžké prožívat. Za sebe mohu říct, že to bude se 100% určitostí nejdůležitější kniha, co ve mne zanechá největší stopu.
Karel Čapek: O lidech
Ota Pavel: Jak jsem potkal ryby
Isabel Allende - Dcera štěstěny
Paullina Simons - Měděný jezdec
Gerhard Jäger - Sníh, oheň, vina a smrt
Alexandre Dumas - Hrabě de Monte Christo I, II
a z dětství:
František Hrubín - Dvakrát sedm pohádek
Jan Alda - Tři pohádky
Felix Háj - Školák Kája Mařík I-VII
Malý život - Hanya Yanagihara
Slavík - Kristin Hannah
Velká samota - Kristin Hannah
Poslední věta - Lisa Genova
Růže pro Algernon - Daniel Keyes
Volání netvora - Patrick Ness
Hana - Alena Mornštajnová
Les v domě - Alena Mornštajnová
Cesta z prachu - Soňa Císařová
Taky se mi moc líbila Modlitba za Owena Meanyho a od Irvinga ještě i Svět podle Garpa. Dále asi nejvíce Neznámému bohu od Steinbecka a Martin Eden od Jacka Londona. A Soumrak dne od Kazuo Ishigura.
Malý život - Hanya Yanagihara
Slavík - Kristin Hannah
Velká samota - Kristin Hannah
Poslední věta - Lisa Genova
Růže pro Algernon - Daniel Keyes
Volání netvora - Patrick Ness
Hana - Alena Mornštajnová
Les v domě - Alena Mornštajnová
Cesta z prachu - Soňa Císařová
@miryp Hana mě taky dostala.
Taky se mi moc líbila Modlitba za Owena Meanyho a od Irvinga ještě i Svět podle Garpa. Dále asi nejvíce Neznámému bohu od Steinbecka a Martin Eden od Jacka Londona. A Soumrak dne od Kazuo Ishigura.
@platera A ještě z českých se mi líbí knihy Terezy Semotamové a Lucie Faulerové.
@marimanta
Emily Bronteová - Na větrné hůrce
Kateřina Tučková - Žítkovské bohyně
Radka Třeštíková - Bábovky
J. Rowling - Vánoční prasátko - je to původně dětská knížka, ale příběh je opravdu nádherný
A pak tedy miluji celou sérii Harryho Pottera.
Jé, super 🙂
Od Tučkové teď čtu Bílou vodu a zrovna zítra tam s dětma jedeme i na výlet.
Pak tu padl Ota Pavel, na něj bych zapomněla, toho jsem přečetla celého a vlastně doma od něj nic nemám!
Malý život - ten mám v kolonce "chci si přečíst", už jsem ho měla v košíku na knihobotu, ale byl drahý, tak jsem ho tam nechala.
Mornštajnovou mám přečtěnou skoro celou, ale ta mě nijak nenadchla, prostě knížka.
Dominika Dána mám ráda ve slovenské audio verzi.
Zbytek si jdu dohledat na databázi.
Mary Westmacott-Já nebyl u tebe když přicházelo jaro
Václav Kaplický - Kladivo na čarodějnice
Goethe- Utrpení mladého Werthera
Ridley- Červená královna
Karásek - Víno tvé výborně
Sheldrick- Africký příběh lásky
Novik - V zajetí zimy
Godall - Pohled oknem
Čepelka - Nedělňátko
Silverberg- Dolů k zemi
Vrba - Utekl jsem z Osvětimi
Smith- V Brooklynu roste strom
Steinbeck - Na plechárně
Čapek- Obyčejný život
Wyndham - Den tryfidů
Tigrid- Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu
Zeyer- Obnovené obrazy
Maurier- Ptáci a jiné povídky
Kerouac- Na cestě
Havlíček- Petrolejové lampy
Poe- Jáma a kyvadlo
Legátová - Jozova Hanule
No já vím vybrala jsem jich moc🙈
Jo a za mě ještě:
Fredrik Backman - od něj vše
James Herrion - také vše
Angelika Pintířová - Padá mi to nebe. To není úplně srdcovka, ale je hodně zajímavá.
Zdeněk Šmíd - Cejch
Michal Vaněček - Mlýn
Tvrtko Vujity - Viděl jsem peklo
Forrest Carter - Odvedu Vás do Sierry Madre
Forrest Carter - Škola Malého stromu
Betty MacDonald - Co život dal a vzal
Ilona Borská - Doktorka z domu Trubačů
Hana Andronikova - Zvuk slunečních hodin
Markus Zusak - Zlodějka knih
Louis De Bernières - Ptáci bez křídel
Louis De Bernières - Mandolína kapitána Corelliho
@marimanta V poslední době to byla kniha Půlnoční knihovna (Matt Haig). Pro někoho obyčejná, pro někoho blbost, ale přečetla jsem ji za dva dny a musim říct, že jsem se do ní opravdu ponořila.
Mám tu však knihu s věnováním, kterou jsem zatím ještě nedokázala přečíst. Kniha se jmenuje Ztracený kurz: Příběh navigátora 311 od Zuzana Zámečníčková. Je to pro mne těžké z důvodu toho, že je tam uvedená i má babička, která už tady není skoro 15 let. Přečetla jsem jen malý odstavec, kdy Tondu přišli zatknout. A jak jsem byla těhotná, tak jsem se rozplakala a ještě jsem ji nepřečetla (mám ji doma od vydání -taťka se i sešel s autorkou). Nejen proto, že znám ten příběh z vyprávění od babi, ale i to, že ona si musela to těžké prožívat. Za sebe mohu říct, že to bude se 100% určitostí nejdůležitější kniha, co ve mne zanechá největší stopu.
@martulka88 tomu rozumím. Nemám tak silné pouto, vůbec. Ale takhle mám ještě knihu Pan Kamarád (Jan Vrak), dokonce jsem koukala, že jsem jí ani nedala pět hvězdiček, ale pana Kamaráda jsem pozvala kdysi osobně a byl to velmi milý a skromný člověk, nebo tak na mě aspoň působil. Dokonce koukám shodné téma.
ještě z českých autorů, Petra Klabouchová mám od ní přečteno hodně knih, teď ty dvě poslední ne, není vůbec čas číst, ale dva tituly mnou rezonují hodně, a sice
Prameny Vltavy
U severní zdi
Karin Lednická - Šikmý kostel 1 a 2, Životice
Scarlett Wilková - Až uvidíš moře, Ty chladné oči
František Niedl - Slunce na útěku
Hana Marie Koernerová - Heřmánkové údolí
Kateřina Tučková - Bílá Voda, Žítkovské bohyně, Vyhnání Gerty Schnirch ( právě se natáčí film, dospělou Gertu hraje Milena Steinmasslová )
Děkuji za tohle téma, tolik inspirace 🩶
Anton Myrer - Poslední kabriolet a Velká válka a všechny ostatní
Leon Uris - Exodus
Ken Follet - cokoliv
Erich Segal - Doktoři
Simmel, Remarque, S. Obermaier
Á strašný množství severských krimi
Láska je jen slovo - Simmel
Pan Kaplan má třídu stále rád - Rosten
Jako zabít ptáčka - Harper Lee
A z českých kniha mého srdce Saturnin - Jirotka 😉.
Kingův Cujo a poslední díl jeho opusu Temná věž.
Já jsem tedy psala ty co ve mě něco zanechalo, jako silný dojem, v dobrém slova smyslu. Knížky které ve mě zanechaly dojem , že šlo o blbost jsem nepsala. To se třeba podařilo Klabouchový, její knihy nejsou dotažený. A tedy já čtu hodně detektivky, miluju Klevisovou, ale tedy moc to ve mě nezanechá, jen pocit příjemně stráveného času. Ale nic hlubšího tam není. To mě udivuje, že to máte tady jinak
Já jsem tedy psala ty co ve mě něco zanechalo, jako silný dojem, v dobrém slova smyslu. Knížky které ve mě zanechaly dojem , že šlo o blbost jsem nepsala. To se třeba podařilo Klabouchový, její knihy nejsou dotažený. A tedy já čtu hodně detektivky, miluju Klevisovou, ale tedy moc to ve mě nezanechá, jen pocit příjemně stráveného času. Ale nic hlubšího tam není. To mě udivuje, že to máte tady jinak
@lis6 detektivky Volkera Kutschera a Tomasze Duszynskho se odehrávají mezi válkami, Glatz má tři díky, končí někde okolo roku 1930, série s komisařem Rathem 1937 a teď je nový díl z těsně předválečné doby. Mnou to teď, i v celospolečenském kontextu hodně rezonuje, myslím, že je tam krásnem zastihnuto, jak se dostal k moci jenom díky tomu, že lidi chtěli mír a mít svůj klídeček a jestli to odserou nějaký židi? Shit happens. Ten poslední díl jsem ještě neměla odvahu přečíst, už z těch předposledních jsem měla špatný spaní. Stejně tak ten Dominik Dán skvěle popisuje to 90. Atmosféru, komouše, mafiány, to tomu dává víc než jen “X někoho zabil a policie ho chytla”. Pro stejný důvod ještě hrozně ráda detektivky Henninga Mankela, ty jsou taky o devadesátkách, ale ve švédském Skane a taky podle mě dobře vystihují svou dobu, k nich se dodneška ráda vracím právě pro ten popis doby. Jinak mám detektivky jako nenáročnou četbu, ale nad některými je škoda ohrnovat nos.
Ještě mě napadlo pár hodně poetických typů
Sofia Segovia: Šepot včel
Narine Abgarjan: Čtyři ženy a jeden pohřeb a Tři jablka spadlá z nebe
Já jsem tedy psala ty co ve mě něco zanechalo, jako silný dojem, v dobrém slova smyslu. Knížky které ve mě zanechaly dojem , že šlo o blbost jsem nepsala. To se třeba podařilo Klabouchový, její knihy nejsou dotažený. A tedy já čtu hodně detektivky, miluju Klevisovou, ale tedy moc to ve mě nezanechá, jen pocit příjemně stráveného času. Ale nic hlubšího tam není. To mě udivuje, že to máte tady jinak
@lis6 jo, tak jsem to myslela. Tohle mám třeba u Mornštajnové. Většina lidí kolem mě jsou z ní hotoví, úplně "rozložení". Pro mě to jsou knížky, ráda si je přečtu, ale žádnou přidanou hodnotu tam nenacházím. A nebo Hájíček - pokaždé mu dám šanci a pokaždé mě zklame. Naposledy jsem četla Drak na polní cestě. Tady mě překvapil, protože hlavní hrdina mi byl celkem jedno, u ostatních mi byl vždy maximálně nesympatický.
Pak tady je Wilková, zatím jsem četla Když přišli psi. Čekala jsem větší zážitek, jako četlo se hezky, ale jinak nic moc za mne.
Už dlouho jsem nečetla, takže tomu bude odpovídat asi i výběr. 😅
Série Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti a moje první knížka, co jsem četla od Kinga - Cujo a zároveň první knížka, u které jsem se po přečtení rozbrečela. A pak třeba Anna krví oděná nebo Dívka ve vlaku.
Já miluju Vladimira Nabokova a vše od Nino Haratischwili. Potom Tři jablka spadlá z nebe od Narine Abgarjan. Co je odtud vidět (Mariana Leky). Z detektivek/krimi sérii Milénium (Larssona a Smirnoff, Lagercrantz mě úplně nenadchla) a sérii Dokonalá od Fieldsové, stejně tak jako @drep mám moc ráda Kutchera. Z českých mám moc ráda Radku Denemarkovou a Jakubu Katalpu.
Opakovaně se v životě vracím ke dvěma knihám: Svět podle Garpa od Johna Irvinga a My děti ze stanice Zoo - Christiane F. Při každém čtení si postupem věku z knih odnesu něco nového.
V poslední době mě ještě oslovila Tsunami od Karin Krajčo Babinské a Patnáct roků lásky od Patrika Hartla.
Petra Dvořáková: Vrány
Bianca Bellová: Jezero
Karin Lednická: Šikmý kostel