Nepozvání syna na oslavu. Mám se zeptat na důvod?
Mám dilema, jde o mého syna, který nebyl pozván na narozeniny ke kamarádovi.
Ovšem, když syn měl narozeniny, tak toho kamaráda pozval.
Znám se i s maminkou toho chlapce, a přemýšlím jestli se jí nezaptat, jestli nejde o omyl. Ale zároveň nechci, aby řekla ať tam jde, jen ze slušnosti a ve skutečnosti by ho tak nechtěla.
Syn na tu oslavu moc chce, on se kamarádí s 3 klukama a jedem z nich je ten oslavenec a pozval ty dva, jen jeho ne. Je to hloupá situace.
Stručné shrnutí
- Dítě ve věku 7 let může být kamarádem výslovně informováno, že na oslavu není zváno, a v diskuzi se takové přímé nepozvání považovalo za konečné rozhodnutí.
- Doporučená řešení jsou dítěti citlivě vysvětlit situaci, nabídnout náhradní program (např. zoo, výlet, herna s atrakcemi nebo celý den v akvaparku) a pomoci mu budovat nová přátelství či pozvat jiné děti k sobě.
- Většina diskutujících radila nevnucovat dítě na oslavu ani nevyvíjet nátlak na rodiče oslaveného; jako méně konfrontační postup byla navržena opatrná SMS s dotazem na tip na menší dárek, pokud je podezření, že šlo o omyl.
Nejčastější otázky
Q: Jak mám dítěti vysvětlit, že není pozvané na oslavě?
A: Vysvětlete, že pozvání není povinnost a že kamarádství se mění; nechte dítě zklamání prožít a nabídněte náhradní program, konkrétně byly zmíněny návštěva zoo, výlet, herna s atrakcemi nebo akvapark.
Q: Mám kontaktovat rodiče oslaveného a zeptat se, zda to nebyl omyl?
A: Většina radí nekontaktovat, protože to může rodiče postavit do nepříjemné situace; pokud chcete ověřit omyl, navrhovaná opatrná formulace byla poslat SMS, že by dítě rádo koupilo dárek, a požádat o tip na menší dárek.
Q: Můžu dítě protlačit na oslavu, i když ho kamarádi nechtějí?
A: Diskuze většinově varovala proti protlačování, protože to může vést k dalšímu odmítnutí a ponižujícímu chování ostatních dětí; rodiče doporučují nenechat dítě „vtrhnout“ tam, kde ho nikdo nechce.
Q: Co dělat, když má dítě jen pár kamarádů a opakovaně je odmítáno?
A: Doporučeno je aktivně budovat nová přátelství (pozvat jiné děti k vám), spolupracovat s učitelkou na začleňování a vytvářet rodinné aktivity, které zvednou sebevědomí dítěte.
Q: Jak pomoci dítěti, které se kvůli nepozvání trápí delší dobu?
A: Poskytněte emoční podporu (rameno na vyplakání), vymyslete během dne atraktivní náhradní program a pracujte na posílení sebevědomí (v diskuzi byla zmíněna i účast na soutěžích nebo zážitkových akcích).
Q: Může být důvodem nepozvání chování dítěte nebo diagnóza jako ADHD?
A: V diskuzi bylo uvedeno, že důvody mohou být různé — chování dítěte (např. vtíravost), omezený počet hostů nebo prosté rozhodnutí oslaveného; ADHD bylo v příspěvcích zmíněno jako podezření, ale v diskusi nepadl žádný odborný závěr.
Závěry z diskuze
Shoda
- Pokud oslavenec výslovně řekl, že někdo není pozvaný, většina považuje situaci za uzavřenou a nedoporučuje rodičovský zásah.
- Rodiče by měli dítěti citlivě vysvětlit zklamání a nabídnout náhradní program, aby se nálada zlepšila.
- Protlačování dítěte na oslavu a nátlak na rodiče oslaveného jsou v diskuzi považovány za nevhodné a potenciálně škodlivé.
Sporné názory
- Některé hlasy doporučovaly „ověřit omyl“ obezřetnou zprávou (zeptat se na tip na dárek), zatímco jiní to považovali za vnucování a doporučovali to rozhodně nedělat.
- Někteří navrhovali učit dítě empatii a případně situaci řešit vysvětlením s rodiči oslaveného, zatímco jiní zdůrazňovali potřebu učit dítě hrdosti a odolnosti.
Otevřené otázky
- Zůstává nejasné, zda bylo nepozvání způsobeno limitem počtu hostů, chováním dítěte, nebo záměrným vyloučením.
- Není jednoznačné, zda opatrný kontakt s rodiči oslaveného více pomůže ověřit informace, nebo situaci zhorší.
- Otázka, kdy a jak moc má intervenovat učitelka nebo odborník u dítěte, které se opakovaně nedaří začlenit, zůstává nezodpovězená.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
ADHD, náhradní program (zoo, výlet, herna s atrakcemi, akvapark), požádat rodiče o tip na dárek, omezený počet pozvaných, výchovné vysvětlení a budování nových přátelství
Místa a osoby
žádné
@journals Zrovna na ten komentář od @suzanna123 koukám s pootevřenou pusou. Můj syn je mezi dětmi hodně oblíbený, jen tento měsíc je zvaný na tři oslavy. Svoje narozeniny slavil koncem prázdnin na trampolínách a měli jsme daný limit pozvaných dětí. Musel proto pečlivě vybírat, koho chce na své oslavě mít. Nejraději by pozval dvakrát tolik dětí, ale to prostě nejde. Takže určitě byl taky někdo zklamaný, že ho nepozval. Syn rozhodně nebyl na všech oslavách, tak to prostě je, žádné trauma z toho nemá. Pokud to rodič dítěti citlivě vysvětlí, tak by to dítě mělo vzít a netrápit se. Takže opravdu nerozumím tomu, proč hned někoho kvůli tomu, že nepozve mé dítě na oslavu, nazývat spratkem 😵💫
@suzanna123 Jak si můžeš být jistá, že se k tobě dostane důvod toho, proč není tvoje dítě pozvané? Přizná se ti doma, že oslavence otravuje, vtírá se a odhání od něj ostatní děti, nějak si vzájemně slovně ublížili, možná se pobili. Musí hned ten dotyčný být spratek? Třeba má momentálně lepší kamarády než tvoje dítě, omezený počet pozvaných a nebo se s tvým dítětem z nějakého důvodu nechce dál kamarádit.
Možná bude jednou nazývat jiná matka tvoje dítě spratkem, protože její miláček nebude pozvaný na vaši oslavu.
Pro děti je to hodně těžké, ale hned bych z toho nedělala takové závěry.
Klid vážené, ten spratek byl nadsázka. Samozřejmě respektuji právo každého pozvat si na oslavu koho chce, samozřejmě může mít dotyčný pádný důvod (třeba ten, že spratek je podle něj moje dítě), samozřejmě akceptuji, že pokud někoho nepozve moje dítě, dotyčného matka bude taky v duchu nebo na fórech nadávat.
Nemusíte to chápat, nemusíte s tím souhlasit a pokud chcete, můžete se tu nad tím dva dny pohoršovat. Nazdar 🙄
@suzanna123 oslavy narozenin poradame, holky taky chodi a uz se taky parkrat stalo, ze nebyly pozvane na neci oslavu - a drama z toho doma nikdo nedelame. A uz vubec za to nikoho nenazyvame spratkem. Starsi chce sve kulate narozky poradat v cokoladovne, tam bude rozhodne limit na pocet deti, jinak se nedoplatime. Takze se taky asi bude nekdo citit odstrcen, ale to se neda nic delat.
@suzanna123 Tady je tak strašně nebezpečné být vtipná, nebo mít tendence k nadsázce.... V poslední době je to tady jak kurz hyperkorektnoti 😀
@suzanna123 Tvuj uplne prvni a posledni komentar v teto diskuzi je ukazkovym prikladem mikroagrese. Hojne pouzivane, bagatelizovane a bohuzel bezne. 🤔
@terulin Nevyznělo to ani jako jedno z toho co píšeš.
Spíš výkřik zapšklé matky, které někdo "sáhl" ( obrazně řečeno) na dítě, tím že by si dovolil ho nepozvat.
"...kdy jindy má být člověk zaujatý než když jde o jeho dítě?🤷♀️" Holky, jestli v tom tu nadsázku nevidíte, tak je problém na straně přijímače. Vy jste fakt nikdy nebyly naštvané na cizí dítě za to, že se vaše dítě kvůli němu trápí, i když jste věděly, že to cizí dítě neudělalo nic hrozného? Proč hned tak hnusně? Učme děti, jak ovládat své emoce, ale nesnažme se je nemít.
K řešenému problému: Je mi syna moc líto... Takhle je to vždycky nešťastný. Dcerka se do podobných situací dostává taky a vždycky jsem z toho nešťastná (možná víc než ona). Dost se mi vyplácí k tomu přistupovat co nejvíc pragmaticky. Pozvaná nebyla, druhá strana k tomu mohla mít jakýkoliv důvod a nemá povinnost mi to vysvětlovat, život je takový a nemusí to znamenat, že s ním dotyčný už nekamarádí. Prostě to jen chce pro ten moment jinak.
Vztahy jsou peklo i u dospělých a u dětí ještě větší... Zklamání je u bude a děti se to musí naučit odpružit. Vem ho někam ať na to nemyslí, nebo se mu ten den věnuj víc/jinak než jindy, aby to byl super den. Kamarády (ty na život a na smrt) si najde. To chce jen čas.
Včera jsme vymysleli náhradní program a nálada se mu zvedla, všechno jsem mu vysvětlila. Líto mu to je, ale určitě je už na tom lépe.
Tu maminku od oslavence jsem potkala před školou, omluvila se mi, že byla na tolik zaneprázdněna tou oslavou, že neodpověděla. Já jsem ji na to řekla, že to nevadí a chápu to. Dál už stejně nebylo, co řešit.
@terulin to není v poslední době. Vzpomínám si ten shitstorm, když jsem tu deset let zpátky zavtipkovala s dotazem, jestli někdo neví, jak dávkovat rohypnol novorozenci 😀 To je holt důsledek toho, když člověk opustí svou bublinu a ocitne se mezi lidmi, s kterými má společné leda to, že má/chce/může mít dítě...
@michaela666 evidentně vyznělo. A pokud ne, což se v psaném textu stává snadno a často, tak některým by stačilo si přečíst vysvětlení. Že má někdo potřebu vysvětlovat mně, jak jsem to já myslela, to mi fakt hlava nebere... Stejně jako to, proč jsem zapšklá, že cizí dítě někdo někam nepozval. Víme, že se tu nejedná o moje dítě, že jo?
@somalicats hele, to mi vysvětlovat nemusíš, nicméně těm dětem, co se nevejdou, to někdo vysvětlit musí. A pokud je to situace, kdy to dítě je zklamané a bere si to, tak sice objektivně chápeš, že to není konec světa, že to nemusí být osobní, že i kdyby bylo, mají na to právo, ale nevím, jak vy, já mám instinkt svoje dítě před ochraňovat a pokud mu někdo ublíží (úmyslně, neúmyslně, chápu, nechápu úplně fuk), prožívám to s ním a jsem nešťastná za něj. Což samozřejmě neznamená, že z toho dělám drama nebo vlítnu na rodiče dotyčného.
A už tu fakt končím. Díky těm, co to pochopily i těm, co to nepochopily, a neměly potřebu tu moralizovat a rozepisovat se o mém morálním profilu.
@journals
ne,celou tridu.ale jejiho milacka prece musi pozvat :D