Co dělat, když poloviční úvazek nesplnil očekávání?

@moni_12 Sama pracuju méně a jinde, než před dětmi, s čímž souvisí i nižsí plat, ale není to nafurt. Malé jsou jen jednou, navíc cesta k druhému byla trnitá, proto si toho času s nimi i více vážím.

Už delší dobu pracuji 20-25, sem tam to bylo max 30 h./týdně. Ano, občas mi dojde, že jsem studovala 5 let VŠ a teď dělám mimo obor, kde ani není VŠ potřeba, ale mám to v místě, vychází mi vstříct, baví mě to. U staršího jsem viděla, že na konci 2. třídy začal jezdit sám a teď v 5. je už pár let fakt samostatný. Mladší nastoupila do 1., takže ještě ty dva roky to vidím na zkrácený kvůli vyzvedávání a vození na kroužky. Nechci být uhoněná matka, je pro mě mimo jiné důležitá i strava, nechci rodinu odbývat pečivem k večeři, tak i vařím a chci s těmi dětmi být. Rostou tak rychle, čas letí.

Zároveň chci do budoucna po pracovní stránce svobodu a flexibilitu, tak postupně rozjíždím menší podnikání, za mě je to pro nás ženy matky ideální řešení. Kdyby tě to zajímalo, ráda napíšu víc.
Došlo mi, že 5 týdnů dovolené s 9 týdny letních prázdnin plus dalšího volna není pro mě dostačující.

Zároveň i chápu ženy, které mají obor, podnikání, kde nelze vypadnout, nebo jsou na děti samy a nelze to jinak.

@95newmommy2020 tvůj pohled na život je jasný důkaz, že kopírujeme zažité. Ale je zvláštní, že to nechceš změnit. Dělám plný úvazek, nejsem sluníčkový typ matky, na rovinu dokážu říct, že mě mateřství nenadchlo a nenašla jsem se v něm. Ale nedovedu si představit, že se na vlastní jediný děcko vy**ru a dvakrát do roka si nezařídím školkovou besídku a místo toho si honím ego v práci.

@95newmommy2020 nechodíš na besídky svých dětí? To vydělávas miliony že ti to stojí za víc než deti? Normálně si můžeš vzít dovcu nebo práci přehodit na jiný den... nejsi nenahraditelna...chudáci deti

@moni_12 upřímně? Pokud to finance dáte,nechala bych si ten půl či 3/4 úvazek...? ( Píšeš z půlky navysi o kousek)..
A uvidíš,jak to bude fungovat..
Časem třeba najdeš celý úvazek někde/zvedne ti to i tenhle zaměstnavatel a nebo zjistíš,že ti to vyhovuje , proto že pak máš čas na děti/sebe a i svého muže ..
Nebudeš se flakat doma,však práci máš..
Pokud se to nelíbí muži, tak si spolu promluvte.
Že to teď zkusíš,že jsou děti malé ...

@te_reza Já si nehoním ego, prostě to loni tak vyšlo, a nechtěla jsem kvůli besídce ridkovat, že třeba kandidáta uloví rychlejší konkurence. A dobře na jedné besídce jsem byla, ta byla v sobotu v rámci nějakých oslav MČ.
Letos to třeba naplánuji lépe. Navíc není tolik obsazovaných pozic.

@fire85 Mám jen jedno, je to pro mě poprvé. Dítě žije, miliony nevydělávám, ale svoji práci miluji. Je moje vysněná a vážím si ji.

@95newmommy2020 tvoje sebereprezentace tady ale tak vyznívá. Že máš radši práci. Postem na začátku si mě akorát překvapila, že si to vlastně měla to samé, jako malá. Víš, proč se tvoje máti třeba tak zapojuje? Vidí, na co dlabala u tebe. Nás celé dětství míjel táta, teď se může přetrhnout u vnoučat.

@fatal_error hele, já tě rozhodně nebudu přesvědčovat o státních důchodech, nicméně tenhle přístup je hodně nezodpovědný. Nikomu neříkám, že se má uhnat a že čas s dětmi není důležitý, říkám, že by každý měl brát stáří v potaz. OK, důchod je otázka, jaký budeme jednou mít, ale tím spíš bychom se měli snažit se zajistit jinak. Nebo já to teda aspoň beru, že ve stáří už budu chtít mít klid a ne se někde honit do práce, protože jinak nevyjdu. On je totiž většinou mezi tou prací a smrtelnou postelí určitý mezičas. A poslední, co bych chtěla, je viset svým dětem na krku.
Mimochodem, já žiju v Rakousku, kde je naprosto normální, že žena s dětmi pracuje na zkrácený úvazek - většinou, i když jsou děti dávno velké. A pak kňučí, jak mají menší důchody než jejich manželé a jak to není fér. Jenže tady, na rozdíl od ČR, jim to pak chlapi v případě rozvodu doplácí. Což je, btw., další aspekt, který bych vzala v potaz.
A znova - neříkám nikomu, jestli má pracovat na plný úvazek, poloviční úvazek nebo vůbec, každý máme priority nastavené jinak, tohle je můj příspěvek do diskuze o pro a proti.

@fatal_error Většina bohatých lidí na smrtelný posteli litují, že příliš mnoho pracovali a příliš málo si užívali života, rodiny...

@te_reza Nebudu lhát, práce je pro mě fakt moc důležitá a podstatná, je to pro mě fakt priorita. Jsem nervózní, když tam nejsem.
Já vím, že to svým způsobem kopíruju ten model, ale nemůžu si pomoc.
Zas na druhou stranu vím, že v mým případě by byl nesmysl udělat si více dětí než to jedno.

@95newmommy2020 vždyť tak, jak to máš nastavené ty, to má většina chlapů - a nikdo z toho haló nedělá, že nechodí na besídky...

@95newmommy2020 hrozně mě baví, jak tu manželky těch nepostradatelných pánů manažerů obhajují v jiných diskuzícj, že jejich manželé jsou naprosto nepostradatelní a na děti dlabou a ty tu dostaneš totální bídu za naprosto stejnou situaci, kdy se dítě stará tatínek, popř. Babičky.

@suzanna123
@drep jj, ceska norma je proste, ze chlap nosi penize a zena to nejak solicha, "aby se nemusel zapojit" - slovy zdejsich uzivatelek. Delam odpovednou praci a mam ji rada, takze vydelavame i starame se o deti oba, a deti tudiz nemaji trauma z toho, ze na besidku dorazi tata (Loni jsem taky u jednoho z deti nebyla, nebudu do verejneho fora psat, co jsem delala, ale zrusit to/vzit si dovolenou opravdu neslo. Me to mrzelo, ale dite s tim bylo ok, tatinek je rodic jako ja).

Mám krátký úvazek, protože mé děti mě potřebují ne jen jako mámu, ale jako dopravce, pečovatelku, bachaře....😜. Ne vážně , mám nemocné dítě, jedno dost, druhé o dost méně. A trpím. Trpí mé ego. Měla jsem období, kdy jsem si sama před sebou přišla k ničemu a to jednodušse proto, že jsem nemohla dělat práci na plno, řešit kariéru, musela jsem se vykašlat na původní profesi, která mi vydělávala opravdu dost ....před dětmi jsem měla práce dvě, jednu běžnou, druhé podnikání. Těšila jsem se na to, jak to bude časem, jak rozjezdu něco svého, většího ...a pak přišla pořádná sprcha. Po narození syna se mi úplně otočil život vzhůru nohama. Pak přišla ještě vymodlená dcera. Na mateřské jsem dal podnikala, ale zvládala jsem to méně a méně. Po mateřské jsem se už do původního zaměstnání nevrátila a hodila vše za hlavu. Dodělala jsem první školu a šla pracovat na úřad. Bohužel jsem měla šílenou šéfovou, které plnění na 100 % nestačilo a vyžadovala další pracovní kontroly mimo stanovený čas. Odmítla jsem a odešla. Schodou okolností jsem si dělala v té době kurz a díky vykonávané praxi mi byla nabídnuta práce. Ok, chtěla jsem jen 0,6 úvazku ( práce na tři dny v týdnu). Vzali mě. Nastoupila jsem do další školy a pořád poslouchala řeči o tom, jak tam stejně s nima nezůstanu. Tak jsem po roce nastoupila jinam. Dodělala další kurz, školu, chodila na plný úvazek. Dceru jsem ale měla v práci a vyzvedávat syna mi pomáhali rodiče, případně manžel ( dle směn). Jenže. Pak covid, táta to odnesl zdravotně. Najednou nebylo spolehnutí na to, že syna budou moci vyzvednout. Synův zdravotní stav se nezlepšoval, ale naopak zhoršoval a péče bylo potřeba víc. Roky cvičení jsme už měli zažité, ale já začala vymýšlet co dál, jak mu pomoci. Nastoupila jsem do třetí školy a plný úvazek vyměnila za poloviční. Ten mám třetí rok. Školu mám z krku a krátký úvazek mám stále, abych stihla obstarat vše, co děti potřebují. A to sama. Manžel změnil práci, má teď směny, a vlastně jsme spolu posledního půl roku víc, než kdykoli předtím. Chceme si užít ten čas, kdy jsme ještě ve stavu, kdy to všichni zvládneme. Kdo ví jak dlouho. Finance, které máme , nejsou na vyskakování, ale žijeme normálně, děti mají vše potřebné, snažíme se hodně šetřit, aby bylo na výlety nebo opravy na bydlení, potřebné pomůcky. Ale řekla bych, že teď a tady je to ideal. Doufám, že takto to vydrží co nejdéle.
Nechci být jen doma, ikdyž nám to jako rodině bylo několikrát doporučeno, snažím se alespoň něco společnosti vracet ( jakože máme lékařskou péči, školu, PnP pro syna), snažím se to zase odpracovat a pomáhat jinde. Také se potřebuji doatat mezi jiné ,,normální,, lidí a nebýt jen mezi nemocnými nebo lidmi se stejnými problémy. Nechci. Mé původní plány na podnikání si už zřejmě nikdy nesplním, roky utíkají a já nejsem schopná dát dohromady potřebný balík financí na počátek záměru. Jak jsem psala na počátku....tímhle fakt trpím, chtěla jsem víc. Ale jsem tady a teď a jsem přesně tam, kde jsem potřeba. A hledám jiný smysl života, jinou zábavu, odpočinek. Ale hlavně, jsem s mýma dětma. Čas strašně rychle běží. Nelituji mého rozhodnutí a vzdání původní profese, protože by mě stála čas a o mé děti by musel pečovat někdo jiný. Jsem ráda, že s nimi můžu být. Nikdy mi nebudou moci vyčítat, že jsem tu nebyla pro ně.
A k důchodu . Kdo ví, jak to bude. Např. U mě mohou počítat roky do důchodu jako vyloučenou dobu, nevím jak by pak počítali k tomu mou práci (zda to výhodnější? Nebo jinak? Nevím). Také mluvili o tom, že udělají změnu a pečujícím budou počítat průměrnou mzdu..to by např. pro mě bylo výhodnější...ale takových změn může ještě za ty roky být. Takže počítám spíš s tím, že můj důchod bude na houby. nebo jinak.. snad se důchodu dožijeme ještě v takovém stavu, abychom mohli rozhodovat o tom, za co ho vlastně utratíme.

@suzanna123 nezodpovedny? naopak.

kdyz napisu, ze argument pro to, aby zena travila v praci od nevidim do nevidim i v dobe, kdy ma maly deti, KVULI vysi budouciho duchodu, mi prijde jako totalni nesmysl, je nezodpovedny? ac sama vlastne pises, ze na tom neco je?

ja se prave hodlam zaridit jinak, treba investicnim bytem. takze sorry, ale ja rozhodne nezodpovedna nejsem.
naopak nezodpovedny je dle meho ten, ktery spoleha na to, kdovijaky bude mit jednou duchod, nebo ze s nim treba i vyjde. a kdo travi v pravi od nevidim do nevidim KVULI vysi budouciho duchodu, tak je podle me hloupej a bude litovat. litovat, ze radsi nebyl s tema detma nebo se nevenoval zabave. kvuli malickymu rozdilu ve vysi uz tak malickeho duchodu az jednou...

@ninive211 no dyt prave na to narazim. ze lide na smrtelny posteli lituji, ze travili prilis casu v praci a malo s rodinou a prateli. 👍

@fatal_error co kdybys četla příště dál než první větu? Ušetřila by sis čas a psaní nesmyslné reakce... Btw., na ten investiční byt peníze většinou taky nenaprší.

@suzanna123 ano, cetla jsem to cely a moc jsem nepochopila, proc jsi v reakci na ten muj prispevek psala to, co jsi psala, protoze jsem tam nejak nevidela nejakou extra souvislost.

psala jsem o tom argumentu (ktery zde padl) s duchodem (kdy ale dle dnesnich vyhledu bude prumerna vyse naseho budouciho duchodu pouze takovy spise prispevek a zdaleka ne jako to maji dnesni duchodci) je blbost a ty zacnes vykladat neco o zenach v Rakousku, jak pracuji na zkraceny uvazek a pak se divi, ze maji nizky duchod a jak je to v pripade rozvodu. 🤷‍♀️ cool story.

mne slo ale celou dobu pouze a jenom o to, ze jelikoz dle soucasnych planu ma byt nas prumerny duchod jednou v prepoctu na dnesni penize nejakych 8 000. kdy prumerna mzda je pres 40 000. a ten rozdil v budoucim duchodu u matek, ktere docasne v dobe detstvi svych deti budou makat na zkraceny uvazek a ne plny, bude proste malej. skoro zanedbatelnej.

to je cely, co jsem chtela rict. a nevim, jak s tim souvisi matkyv Rakousku. rekla bych, ze moc ne. 🖐