KočárkopedieNáhradní matka
Náhradní (surogátní) mateřství, nebo-li náhradní matka je lékařem doporučeno ženám, které nemůžou odnosti vlastní dítě. Tato léčba je doporučena ženám, které operačním zákrokem přišly o dělohu, anebo jejich děloha nebyla vyvinuta, aby odnosila dítě.
Při zákroku je embryo biologické matky a biologického otce vloženo do dělohy náhradní matky, která dítě celé těhotenství24 odnosí a poté porodí29. Léčba surogátního mateřství je hrazena zdravotními pojišťovnami podle stejných pravidel, jako léčba IVF5.
Náhradní matka a Občanský zákoník
Pojem náhradní matka zákon v České republice nijak neupravuje, tzn. že náhradní mateřství není dovoleno ani zakázáno. Pro biologické rodiče je období náhradního mateřství obdobím velké a dlouhé nejistoty. Žádná předem podepsaná dohoda mezi biologickými rodiči a náhradní matkou nezavazuje náhradní matku po porodu dítě svěřit do péče biologickým rodičům. Zároveň soud není povinen žádosti o osvojení dítěte biologickými rodiči do své péče vyhovět. Pronájem dělohy, jak se náhradnímu mateřství laicky říká, je bezplatné, avšak prokazatelné náklady v těhotenství a při porodu (oblečení, vitamíny, cvičení) jsou náhradní matce uhrazeny. Náhradní matkou se může stát i rodinný příslušník nebo někdo z blízkých osob biologickému páru.
Uznání otcovství je doloženo prohlášením náhradní matky a biologického otce. Po porodu platí, že matkou dítěte je náhradní matka, která dítě porodila. Biologičtí rodiče musí po porodu podat žádost na osvojení dítěte do své péče.
