Výchova je cílená, vědomá a mnohostranná činnost, kterou se snažíme člověka připravit ke zvládání osobního, pracovního a společenského života. Existovali a existují různé styly výchovy, jsou ovlivněny dobovými, sociálními a kulturními podmínkami a odlišnými úhly pohledu na chápání člověka. Vzdělávání je proces učení se, získávání a osvojování si znalostí a dovedností.
Typy výchovy:
- Autoritářská - vychovávající kontroluje a vyžaduje dodržování příkazů a zákazů bez ohledu na názor dítěte, převažuje komunikace směrem od vychovávajícího k vychovávanému (patří sem výchovné postupy tzv. cvičitelů dětí1, jako je např. Estivillova metoda učení usínání)
- Liberální výchova - vychovávajicí je benevolentní a na dítě klade malé a nenáročné požadavky, kontrola jejich plnění je nízká
- Demokratická harmonická výchova - vztah mezi vychovávajícím a dítětem je založen na vzájemné důvěře, diskuzi a jasně daných pravidlech, jejichž dodržování je přiměřeně kontrolováno (patří sem např. kontaktní rodičovství, respektující výchova3, Montessori pedagogika1)
- Disharmonická výchova - vychovávající jedná rozporuplně, v čase nekonzistentně, řídí se dle momentálních nálad a popudů, nejsou předem dána jasná pravidla
- Zanedbávající výchova - vychovávající o dítě nedbá, nezajímá ho, co se dítě učí, co dělá, s kým se stýká
- Nadměrně ochranná výchova (tzv. opičí láska) - vychovávající se o dítě stará přehnaně, přání dítěte je mu často rozkazem