Jak to kluci zvládli?

@bekinka Peti, byli jsme bez nich, Eli mel soustredko na druhé straně republiky a vecer jsme ho vyzvedávali, tak jsme to pravé spojili s návštěvou Terezina, který jinak mame dost z ruky. Osobně bych je tam ještě brát nechtěla, Tobi je extrémně citlivý a vnímavý na energie, takže se obávám, že toho by to tam položilo. Eli by to asi dal, ale zatím si myslim, ze by bylo neúměrné zatěžovat ho tolika “zlými” informacemi. Zběžně samozřejmě ví a to, myslim , zatím stačí. Paní průvodkyně byla docela drsná a děti, které tam byly, z toho byly dost vyšokované. Hodně to potřebovaly zlehčovat a dělaly z toho srandy

Návštěva těchto míst je vždycky náročná, ale myslím že by se tam měl za život vypravit každý a popřemýšlet tam..

@mamikajuli souhlasím. My teď máme v plánu Osvětim a tam teda dopředu přiznávám, že se bojím, co to tam se mnou udělá. Ale předpokládám, že nebudu jediná, kdo tam bude brečet...

Já na toto nemám odvahu teda vůbec. A je dobře, že děti jste tam nebrali, podle mě to opravdu není pro ně. Buď by to vůbec nepochopily anebo pochopily, ale nedaly to. Já občas přemýšlím, zda je OK brát děti na staré hrady a zříceniny, kde jsou mučírny a hladomorny (vždycky nakoukneme a jdeme pryč)

Byli jsme tam v době, kdy klukům byly 4 a 2 roky. Pro mě fakt silný zážitek. Toho mladšího jsem část prohlídky držela v náručí a vůbec jsem ho nechtěla pustit. Ten starší už tehdy maloval vlastně úplně stejné obrázky, jako tam mají vystavené obrázky dětí, co tam museli pobývat. Naprosto mě mrazilo z toho, že ty děti, co obrázky malovaly, už nejsou, neměly možnost dospět... Po návštěvě Osvětimi ani netoužím, tohle mi celkem stačí.
@ninive211 Někdy není jiná možnost, pro nás je to daleko a využili jsme příležitosti, že jsme byli blízko na dovolené. Nevystavuju děti žádným nepříjemným událostem schválně, ale když už se něco naskytne, tak to prožíváme normálně spolu, tak jak běží život. Do Osvětimi jsem žádnému z nich zájezd nezaplatila (u nás jezdí 8. a 9. ročníky), ani to vyloženě nevyžadovali.

Hned me napadlo, ze jste tam byli bez deti, protoze na tohle jsou fakt jeste male. Myslim, ze tuto cast historie ma smysl ukazovat tak od 15+, aby byli vubec schopni to pobrat… zaroven mi tak ten stredoskolsky vek na to prijde vhodny, v dobe kdy se cloveku formuje nejake vseobecne povedomi o svete, politickych nazorech a historickem kontextu. Ja jsem byla v Osvetimi s gymplem a jsem za to zpetne hodne rada, protoze jsme to tehdy prozivaly s kamoskami vsechny podobne a spolecne, i jsme to spolu mohly probrat a zpracovat. Ted co mam sama uz deti, tak vim ze bych to nedala, nebo by to bylo mnohem tezsi, ale spis se temhle tematum uz vyhybam.

Byla jsem, půlku jsem probrecela. Měly jsme s sebou už pubertaky, cca 10 a 13 let. Ten mladší to moc dlouho nevydržel, tak jsme pak jely pryč. Starší ok

Ta místa to utrpení mají v sobě. Na mě hodně působil právě Terezín a Lidice. V Osvětimi jsem byla několikrát, když jsem studovala v Polsku. V listopadu, byla mlha, zima, nešla jsem s průvodcem - zážitek velmi intenzivní.

Mě vlastně překvapilo, že se v Terezíně normálně bydlí. Nikdy dřív jsem nad tím neuvažovala, že je to běžně obydlené město.

@apacheee V Osvětimi jsem byla poprvé v osmnácti. Byl to neskutečně silný zážitek. Zařekla jsem se, že jednou mi to stačilo a podívat se tam znovu už bych nechtěla. Ale... rozhodně chci, aby moje děti tuhle část historie poznaly. Až budou starší, vydám se tam ještě jednou. Bude to náročné, ale myslím, že je dobré to místo vidět a prožít to.

My jezdime s naší školou se všemi deváťáky. Tenkrát na základce jsme byli myslím osmá a devátá dohromady. Mám ráda tyhle panátná místa

Byla jsem tam na výletě na střední škole.Jeste dnes mám husí kůži když si na ten výlet vzpomenu .hodně smutné .

@apacheee právě proto jsem se ptala, vím, že jsou to neskutečně vnímaví kluci a osobně bych s návštěvou též počkala na vyšší věk. Byla jsem v Terezíně na gymplu a zážitek to byl hodně silný, i když i tehdy se dokázala hodně projevit pubertální povaha některých jedinců.🙈 Co se týče Osvětimi, tak i když vím, že by toto a podobná místa měl navštívit jednou každý, tak co mám děti prostě nemůžu...

A přesně tohle smysl má. Přijde mi hrozná škoda, že na zakladce ani střední jsme tohle neprobírali. Přitom je potřeba to pořád ukazovat, opakovat to, aby se historie už nikdy neopakovala.
Pro střední školy by to mohla být dobrá exkurze.
Kdyby nám někdo někdy pohlídal děti, lákala by mě Osvětim......

My nefotili ani v Osvětimi,ani sebe, ani to místo.... Internet je toho plnej a z úcty jsme to prostě nechtěli dělat.
Taky mě štve,že se učíme v dějepise Egypt, Řím a husitský války jak dlouho, ale na novodobý dějiny nezbyde čas.

Tohle období jsme nenašli zvládli jak na ZŠ tak na gymplu a pravě na gymplu jsme v Terezině byli přes noc v rámci výuky. Ta atmosféra tam byla strašidelná, doteď je mi z toho zle, minulost tam byla citit z každého kousíčku....

@ivakalinova
@queenp My jsme teda na 8L gymplu stihli druhou světovou v pohodě probrat a pak teda velmi ve zkratce i poválečný vývoj až do r. 1989 - s tím, že zaměřeno hlavně na české dějiny a velice ve zkratce, dvě tři vyuč. hodiny, na víc nezbyl čas. Ale druhé světové jsme se věnovali tak měsíc myslím. Celkově ten dějepis by si zasloužil v devítce (anebo klidně i v osmičce, ať se v devítce učí už fakt jen 20.století) časovou dotaci o hodinu víc týdně. Nebylo by to vůbec na škodu. Ona i poválečná celosvětová historie je velmi rozmanitá, studená válka, Kennedy, Kubánská krize, aféra Watergate, válka v Koreji, válka ve Vietnamu, Čínská "kulturní revoluce", Kambodža - Pol Pot...ve škole vůbec není čas se o tom něc o víc učit, max, zmínit se, že něco takového bylo (a to alespoň trochu vnímavý žák, co brouzdá po internetu, ví i tak). Opravdu ty dějiny tak max. 150 let dozadu mi pro současný vývoj přijdou mnohem důležitější než raný středověk a osidlování Kelty např. I když ona každá etapa historie má něco do sebe.

Byli jsme loni… Dvojky 12 a roční prcek… Kluk tam moc chtěl - má hodně nastudováno o druhé světové… holka je hodně citlivá, ale zvládla to ( měly jsme domluvu, ze kdyby to bylo ‘moc’, necháme to chlapy projít a pujdem spolu na zmrzku)… neprošla vše, ale nakonec ze ‘to bylo fajn’ ( její věta 🙈)… pro me byl tuto návštěvu ( uz jsme tam s mužem byli) mazec projet potmě tu cestu hradbami na popraviště s kočárkem…

@ninive211 my do detailu pravěk, starověk, středověk.... to bylo hodin o tom. Pak letem světem první a druhou světovou válku. A víc už nebyl čas. Je pravda, že na střední jsme měli dějepis jen v prváku a druháku.
Přitom ta novodobá historie je to, co je potřeba probírat.
Věřím, že teď to bude jiné a bude se ví probírat tohle téma.

Já byla v Osvětimi na střední a těžké to bylo velmi, najednou člověk stal před tím kolejištěm a nedohlédl na konec… bylo mi z toho hodně těžko a smutno, když jsme procházeli ty budovy, úplně to na člověka padne ta tíha toho všeho kolem 😔

Přesně to říkám celé roky, na moderní dějiny 20.stoleti jsme v dějepisu nikdy nedošli a to je prostě špatně

A já už myslela, že jsem jediná, komu se nelíbí, že jsme na moderní dějiny neměli vůbec tolik času, jako třeba starověk, mezopotámii apod. O období socialismu ani nemluvím. Naopak moderní dějiny by se měli brát hodně podrobně a starověk či starší středověk jen tak letem světem v základech. Mě nejvíc mrzí, ale nás na základce naše třídní a dějepisářka nevzala do Terezína, když jsme to z Ústí nad Labem měli prakticky za rohem. Taky se tam chci podívat. A pak ještě do Osvětimi. Ovšem buď s mužem nebo mamkou. Sice si nemyslím, že by mě to nějak vzalo, ale chtěla bych to cestou domů s někým prodebatovat.

Jinak, koho zajímám tato tématika, doporučuji navštívit Gross - rosen, kousek za hranicemi v Polsku. Já se o toto téma zajímám docela dost a tady mě,, uchvátilo,, že zde bylo úplně prázdno a vše jsme si prošli v klidu bez davů lidí.

Kdyby si viděla, co jsme v Terezíně zažili s manželem.... pivní parta vlastenců.....jak to vlastně tak hrozný nebylo, že podívej měli tohle a tamto....zvracet se mi chtělo

Plánuju Terzin s 11letou v létě, starší jede za dva týdny Osvětim s 9. třídou.
Taťka je průvodce a posledních pár let jezdí Osvětim dost často, ale musel si k tomu najít cestu. Když začínal před 15 lety, tak togo pak musel na dlouho nechat, rozjela se mu slušná deprese, pořád si třeba drhnul boty, protože nechtěl mít ty mrtvé v bytě.

My jsme to na 8letem gymplu teda zvladli jak v dejepisu, tak v zsv a vlastne i v cj. Jako z casti vystudovana ucitelka zsv (mam z tohoto oboru jen Bc.) teda dost ziram, ze vas tu tolik pise, ze jste to neprobirali. To snad nejde to preskocit, nebo nestihnout :O
My mohli jet na vylet do Osvetimi, ale ja nechtela. Mam prectenych par knih - vlastne uz tehdy na gymplu jsem nejake cetla a je to pro me strasne silne tema. Jsem hodne citliva a nedala bych to ani ted, ani ty knihy o tehle tematice dal nectu, ty co jsem precetla nezapomenu.

Taky jsme novodobé dějiny proletěli letem světem, že není čas. Přitom je to to nejdůležitější. Jinak na tyto místa, podle mého názoru, má smysl brát děti už kolem té osmé a deváté třídy. Když se o to nějak víc zajímají, tak klidně i dřív. Už kolem tohoto věku jsou schopné dost "radikalizovat", ve smyslu podpory různých dezinformací a nesnášenlivosti různých etnik a národností. Já na žádném takovém místě nebyla a ani to nevyhledávám. Být už třeba náhodou blízko, tak bych to zvážila. Četla jsem dost knih na toto téma a myslím, že o nenávisti mezi lidmi jsem poučená až dost. Takže i četba by mohly být fajn cesta pro děti, ale asi po takových titulech sáhne málokdo.

My jsme kousek od Terezína vyrůstali, takže městem jsme běžně projížděli autem nebo třeba na kole... ale na prohlídku do pevnosti jsme šli až na gymplu, v rámci výměnného pobytu, i s těmi zahraničními studenty. Řekla bych, že na ty to melo snad ještě větší dopad než na nás. My jsme toho spoustu věděli, kor jak jsme bydleli blízko, mluvili jsme o tom ve škole víc. Oni často o Terezíně slyšeli poprvé.

Teď bydlíme u Lidic a běžně tam chodíme na procházku, i s detma. Je to takové jiné než za zdmi toho Terezinskeho památníku, na člověka to tak nějak nepadne, i kdyz tu historii zná. V Lidicich je v okolí památníku moc hezká příroda a od června vždy nádherně kvete ten veliký růžový sad.

Zatímco Terezín i dnes působí jako "město duchu" a nikdy jsem nemela chuť tam ve městě trávit čas, Lidice se naopak snaží "žít" a je to moc pěkné místo, byť se smutnou historií. A na procházky tam chodím opravdu ráda.
Na výročí v červnu tam bývá vzpomínková akce a při ní skauti večer zapaluji svíčky na místech, kde staly původní lidicke domy. Je to smutné a hezké zároveň, stejně jako Lidice jako takové

@patypresdevaty to je tak hezky napsané ❤️