Zeleninová polévka s fazolemi a bramborami
Krásný den milé maminky,
Dnes Vám přináším recept na jednoduchou, ale výbornou polévku.
Zvláště v těchto chladných dnech zahřeje a při těch všech povinnostech večer všechny oceníme rychlou večeři.
Na polévkách mám ráda ještě jednu věc. Můžu je udělat klidně den dopředu, když vím, že další den je trošku náročnější. Jako třeba včera, kdy mě čekal nákup zimních bot pro všechny dcery. Byla jsem opravdu ráda, když jsme dorazily domů a já měla polévku už nachystanou. K ní jsme si daly žitný chlebík s máslem a rychlá, přesto sytá večeře byla na světě.
Na polévku budete potřebovat:
- Kousek celeru
- Cibuli
- Olej a máslo(máslo dodá polévce krémovou chuť a úžasnou vůni)
- 2-3 mrkve
- Polévkovou zeleninu(použila jsem trochu mražené, polévku příjemně zahustí)
- Zeleninový bujón
- 4 brambory
- Konzervu bílých fazolí
- Petrželku, libeček
Postup je jednoduchý:
- Ve větším hrnci s trochou oleje, orestujte cibuli, celer, mrkev a nakrájené brambory
- Osolte a opepřete a chvíli restujte, po té přidejte kousek másla
- Směs zeleniny zalijte vodou se zeleninovým bujónem
- Přijdete fazole(nejdříve z nich slijte vodu a propláchněte je
- Polévku vařte na mírném plameni cca 20 minut, dokud nebudou brambory změklé, ale ne příliš, po té přidejte bylinky a trochu mražené, polévkové zeleniny a vařte ještě tak 10 minut, aby byla zelenina krásně měkká
- Podávejte s chlebem nebo jen tak a posypejte čerstvou petrželkou
- Pokud máte rádi chilli, tak trocha chilli flakes polévku na talíři obzvláštní 🙂
Má drahá přítelkyně,
Další z dopisů, které třeba bude někdo číst, možná mi na něj někdo i odepíše....
Kuchyní voní moje oblíbená svíčka s vanilkou a dýní a jak knot praská, připomíná mi, že bych měla co nejdříve udělat novou objednávku vonných svíček, které na podzim a v zimě mají pro mě takové kouzlo domova.
Vedle mě je horký čaj s ibiškem a jahodami a také kapkou medu.
A za mnou, se z otevřeného okna ozývá sousedovic kohout.
Je chladné, přesto slunečné ráno, když začínám psát dnešní dopis pro Tebe.
Jak se máš? Opravdu, jak se máš? Už je to dlouho, co jsem ti psala naposledy, občas si říkám, dojde můj dopis až k Tobě, přečteš si ho, odpovíš?
A vlastně záleží na té odpovědi tak moc? Budu ráda, když si ho přečteš, když Tě zahřeje na srdci a když se budeš cítit lépe.
Dny, nejsou vždy snadné, s dětmi, domácností, prací, to obě víme. V dnešní době, mi až přijde, že být „máma v domácnosti“, je skoro neslušné slovo. Jakobychom se za to měly stydět. Za to, že milujeme své děti a své muže a že nám dělá radost domov zútulnit, aby se nám tu všem krásně žilo.
Jak se doba změnila, viď?
Před padesáti lety, bylo běžné, že ženy zůstávaly doma a pečovaly o rodinu, dnes je to pro ně jakási forma trestu?
Když jsem naposledy psala o tom, že jsem v domácnosti a trochu vypomáhám manželovi ve firmě, svalila se na mě lavina komentářů plná zoufalství a smutku. To jsem z nich cítila já, i když psané byly tak, že mě zasáhly a některé i zranily. Pro ty, kteří je psali, jsem v tu chvíli znamenala jen línou ženu, která nechce pracovat, která doma polehává, natáčí si vlasy, popíjí čaj a peče koláče. Dotklo se mě to, ale mnohem více se mě dotkl tón s jakým se komentáře psaly.
„To bych se doma zbláznila!“
„Starat se o děti a manžela? To by mě švihlo.“
Dopisy: Moje milovaná holčičko
Krásné pondělí maminky 🙂
Přidávám další z řady dopisů, které píši svým dcerkám a které si doufám, jednou budeme číst společně.
Najdete mě i na instagramu:
www.instagram.com/mama_sro
Moje milovaná holčičko,
Každý večer slyším malé nožky běžet chodbou a o chvíli později, malé prstíky klepat na dveře. To, když přicupitáš do mé postele, schoulíš se mi do náruče.
Nechávám si otevřeno, schválně. Vím, že přijdeš, a i když jsem občas unavená, na tuhle chvíli se těším. Ze srdce, opravdu.
Musím se Ti ale s něčím svěřit.
Myslela jsem si, že to bude jiné, snazší.
Přeci jen, jsi má pátá dcera.
Ale není to snazší, je to často mnohem těžší, než u tvých sester.
Ne proto, že je Vás pět, ale proto, že jsi pátá.
Poslední.
Každý den s Tebou je jiný, plný překvapení.
Těch milých, to, když každé ráno čekáš, až ti před školou zamávám z auta a pak se teprve rozběhneš za kamarády. Nebo, když mi namaluješ obrázek a použiješ naše tajné zkratky.
Neříkám Ti to, ale všechny obrázky si schovávám, vím, že se k nim jednou budu chtít vrátit.
To, když už neuslyším tvoje malé nožky běžet chodbou a klepat prstíky na dveře.
To, když už se mi do náruče celá neschováš.
Ale ta chvíle je ještě daleko, hodně daleko.
Nebo si to alespoň přeji.
Aby byla na hony vzdálená, možná stovky světelných let?
Halloweenské coconut cups (bez mléka, lepku a vajec)
Tento týden jsem si pro Vás připravila strašidelné překvapení! I když doufám, že Vás nevyděsí, ale naopak potěší . 😊
Zcela upřímně říkám, že nejsem zastáncem přejímání Amerických tradic a u nás doma stále nosí a vždycky bude nosit, dárek Ježíšek.
Ale musím uznat, že některé svátky v zemi přes oceán, mají své kouzlo i pro mě.
A proto tento týden pro Vás budu přidávat posty inspirované Halloweenem. Ať už to jsou recepty na strašidelná jídla nebo dekorace, tento týden bude na mém feedu děsuplný a já doufám, že si ho se mnou užijete, nějaké recepty nebo dekorace vyzkoušíte a nebo přidáte svoje oblíbené zase Vy, abychom se mohly inspirovat my ostatní.
Dobrých tipů pro mámy není nikdy dost.
Tak se pohodlně usaďte a ponořte se se mnou do Strašidelného světa. 🧛♂️
A začínáme jak jinak, než jídlem. 😁
Jídlo je u nás velké téma. Zvlášť, jako máma nejedlíka, uvítám každé nadšení nebo nápad. A protože Nicolka miluje kokos obecně, nechala jsem se inspirovat internetem a vytvořila jsem strašidelné, kokosové cups s čokoládovou polevou. Nazdobit si je můžete už podle sebe. Když zapojíte děti vsadím se, že budou výtvory více, než kreativní(nebo strašidelné?) 😁
Na 12 porcí:
Kokosové cups:
- 1 ½ šálku neslazeného kokosu
- ¼ šálku kokosového oleje rozpuštěného
- 2 lžíce čistého javorového sirupu
Čokoládová vrstva:
DOPISY: Všechno nejlepší, moje holčičko!
🌟Před deseti lety jsi vstoupila do našeho života. Viděla jsem Tě poprvé se nadechnout, slyšela jsem, když jsi poprvé zakřičela.🌟
Držela jsem Tě v náručí, když jsi měla zlé sny a snažila se Tě zachytit pokaždé, když jsi padala.
Upletla jsem ti první copánek, zavázala první tkaničky a viděla tvůj první namalovaný obrázek.🌟
Každý den jsi o kousek větší, starší a chytřejší. A tolik nedočkavá. Co je deset let v očích dítěte? Každý rok se zdá být jako dalších deset. Kdy už mi bude pět, patnáct?🌟
Jako dospělí bychom si přáli čas naopak zastavit, aby neuháněl s větrem o závod. Někdy tak moc, že mu prostě nestačíme. A čím rychleji čas běží, blíží se i okamžik, kdy si musíme přiznat, že mu nikdy stačit nebudeme. 🌟Ale pro tebe, holčičko moje, je to jen okamžik. Jsi nedočkavá, tolik bys toho chtěla vidět a zažít a každý den Ti přijde tak dlouhý.
🌟Jen deset malých svíček na dortu. Pro mě jako pro mámu je to chvíle štěstí i bolesti. Deset let jsi se mnou. Deset let Tě vidím vyrůstat od prvních, nemotorných krůčků až po velké skoky jako dnes.
🌟Před deseti lety se mi dostalo požehnání a já Tě přivedla na svět zdravou. 🌟A mým posláním je, abys byla šťastná a spokojená a věděla jsi, jak moc jsi milovaná. Jak moc jsme na Tebe pyšní každý den. Možná ti to málo říkám, určitě ano. 🌟Jako máma nejsem perfektní a někdy se nezachovám správně.
Ale i přes moje chyby, tu vždycky pro Tebe budu. Dnes. Zítra. Za rok. I za dalších deset let.🌟
Tak všechno nejlepší holčičko naše!💋
#mamablogerka#mamablog#rodina#deti#mamanaplnyuvazek#mamavdomacnosti#mamanamaterske#materstvi#maminka#maminkacz#maminky
VITAMÍNOVÝ SIRUP🥳
.
Podzimní rýma a kašel se nevyhnula ani nám a předpokládám, že pokud máte děti školkou nebo školou povinné, ani Vám.
Ve škole u holek chybí půlka tříd, takže už třetím týdnem se u nás střídáme s rýmou a kašlem🥴
A to znamená jediné. Nastal čas na náš sirup, který dávám holkám buď po lžičkách nebo z něj udělám čaj.
Pro menší děti doporučuji opatrně se zázvorem😉
🪄A JAK NA NĚJ?
Množství na 3-4 porce
🍊1/2 pomeranče a celý 🍋citron nakrájejte na co nejtenčí plátky
🌱Kousek zázvoru nastrouhejte
🐝2 lžíce medu
Všechno promíchejte a dejte do ledničky alespoň na dvě hodiny.
Do hrnku dejte lžíci směsi a zalejte horkou vodou. Nechte chvíli louhovat a po té můžete přecedit přes sítko🙂
Směs vydrží v lednici 3-4 dny.
Napište mi, jestli i vy oblíbený recept při podzimních nemocech🤍
NAJDETE MĚ I NA INSTAGRAMU:
@mama_sro
Krásné, čtvrteční ráno,
Dnes chci mluvit k Vám všem, kdo trávíte denně hodně času uklízením, aby se v něm ostatní členové rodiny, cítili dobře.
❤Vy všechny, kdo pracujete tvrdě, aby byla Vaše rodina spokojená.
❤Kdo myjete nádobí, vynášíte odpadky, vytíráte zem.
❤Kdo trávíte dopoledne uklízením hraček po bytě, rovnáním plyšových zvířátek do poliček. Každý den, den za dnem, pořád stejná rutinní práce.
🪄
Všechna ta práce, kterou jste udělaly, se po chvíli zdá jako zbytečná a ani není už skoro vidět v tom návalu drobků, fleků od šťávy na podlaze, kostek z lega a panenek.
🪄
Tenhle dopis je pro Vás, které žijete každý den v bytě, který není uklizený jako ty, které vidíme v časopisech o bydlení.
S Láskou,
Monika
🌹Pokračování článku:
https://classyandpetite.cz/2017/09/01/kazde-mam...
🌷SLEDUJTE MĚ I NA INSTAGRAMU:
www.instagram.com/mama_sro
Krásné čtvrteční dopoledne🧡
Nevím, jak Vy, ale já s příchodem podzimu mám větší chuť na pečení a na sladké. A taky školní rána jsou trochu klidnější, když je snídaně už na stole.🙂
Dneska mám pro Vás recept na dýňový chleba. K jeho upečení budete potřebovat dýňové pyré. Je jednoduché na přípravu. V dalším slidu jsem pro Vás sepsala na něj postup. 🧡Můžete zakoupit i hotové pyré.🧡
🍞Dýňový chleba
1.5 hrnku ovesných vloček(můžete je krátce pomlít v mixéru)
1 hrnek dýňového pyré
1/2 hrnku hnědého cukru
2 vejce
1/4 hrnku kokosového oleje
1 lžíce dýňového koření (doporučuji Koření od Antonína)
1 lžička prášku do pečiva
.
🥄Na polevu:
1 1/2 hrnku moučkového cukru
1 lžíce citronové štávy(pokud máte rádi, můžete i vynechat)
2 lžíce mléka dle Vaší volby(já používám mandlové)
1 lžíce javorového sirupu
🥣Postup už je jednoduchý:
Předhřejte si troubu na 180C a formu na chlebíček vystelte pečícím papírem.
Všechny suroviny smíchejte v míse a dejte do formy.
Pečte cca 45 minut. Během pečení kontrolujte, víme, že každá trouba peče jinak.
Nechte úplně vychladnout a až poté, polijte polevou.
Můžete dát na hodinku do ledničky, aby poleva trochu ztuhla.
Dejte mi vědět, jestli Vám recept chutná a jestli jste ho zkusili. Pochlubte se Vašimi výtvory a přidejte #krayrecept abychom je viděli i my.🧡
A nebo nám napište do komentářů Váš oblíbený recept na dýňový chleba, jestli ho tedy pečete 🙂
.
#podzimnipeceni#mamanaplnyuvazek#mamanamaterske#dnesjim#zdraverecepty#bloggersre#blogerkyczsk#dynovychlebicek #mamavdomacnosti#maminka#maminky#momblogger#pumpkinbreadrecipe#slowlife #simpleandstill #slowandsimpledays #vkuchyni #myeverydaymagic#minimalistm
První ze série dopisů, které bychom si my ženy, mámy, měly psát.
#mojedrahapritelkyne
Seznamte se s Dickiem.🐘 Malým, netrpělivým slonem, který by nejraději všechno měl hned teď.
Společně se svými kamarády zvířátky, se vydává na dlouho cestu Savanou. Snad během ní zjistí, že ať už jste velký jako slon a nebo úplně maličký, jako třeba motýlek kamerunský, že na velikosti pramálo záleží. A všechno krásné, má svůj čas.🌞
Krásný pátek 🧡
Protože jsem máma na plný úvazek, chystám se tvořit obsah pro maminky, které pracují z domu nebo jsou doma. To-do listy, cleaning, homemaking, meal plan atd. Mám tu nějaké maminky v domácnosti(i pracující)? 🙂
Milí přátelé,
hlásím se z Bulharska.
Stav po pěti dnech následující:
S mužem jsme se stihli třikrát rozvést, popáleniny prvního a lehčího stupně pouze u dvou osob ze sedmi považuji za zázrak a začínám velmi důsledně pročítat podmínky, za kterých se dají prodat děti v cizině a věno dostanou rodiče.
Jinak se tu máme skvěle.
Vzhledem k tomu, že většinu fotek pořizuje starší dcera, troufám si tvrdit, že je zcela neobjektivní, chybí jí soudnost i znalost úhlů, ve kterých se nefotí ani extrémně štíhlí lidé, tudíž následkem jsou záběry, které jsou nejen harmonické, ale zcela nepoužitelné.
Konec hlášení a dobrou noc.
P.S. Kdo chce celou tuhle komedii sledovat více, může mě sledovat na Ig @monikakray
Přátelé, považuji za slušné se s Vámi rozloučit.🙋🏻♀️
Zítra letíme na dovolenou se všemi pěti dcerami, tudíž není jasné, v jakém počtu a případně psychické či fyzické kondici se vrátíme.
🌙
V Jaké budu kondici já, je jasné už dopředu.
☀️
Kamarádka se mě ptala, kolik si beru sebou knížek.
Já: "Letím s pěti dětmi...beru kinedryl, smectu, sáčky na zvracení, plyšáky, plavky(jejich, ne moje, protože na některé věci nejsou ani v cizině zvědaví, že jo) 🤦🏻♀️a pevně doufám, že na palubě letadla budou mít volně alkohol.
📸
Nebojte, budu Vás o všem informovat. Tohle by totiž byl hřích nezdokumentovat pro pobavení a vystrašení další generace.👍🏼
@monikakray
ŤUK, ŤUK! Kdopak bydlí v tomhle krásném domečku?
Domečky na zahradu jsou velmi oblíbené. 📍Při jejich výběru myslete na výšku a rozměry vzhledem k věku dítěte. 📍Domek by měl stát na pevném podloží, aby se nemohl převrátit, nejlépe upevněn vruty do země. 📍Pokud řešíte nerovnosti, pozemek lze snadno srovnat praktickou podložkou a nánosy zeminy ještě před položením domku.
📍Nezapomeňte také domeček umístit do přirozeného stínu a při péči o něj vždy používejte netoxické nátěry a barvy.
Tak hurá na čajový dýchánek!
#dekorace #detskypokoj #maminka#deti #rodina #interier#detskypokojicek
Dětských roztomilostí není nikdy dost. Výběr dekorací do dětského pokoje by ale měl mít svá pravidla.
🐶Obrázky na zeď umísťujte v přiměřené výšce. Příliš vysoko, bude nepohodlné pro dítě na dívání , příliš nízko nebezpečné pro zvědavé, dětské ručky😉
🐤Výrazné barvy jsou lepší pro větší děti. Naopak menším se budou líbit více jemné a světlé.
🦁Myslete i na věk dítěte. Partu tří kamarádů včele se slonem puberťák už neocení😀
Tak a teď vy, co vás při zařizování dětského pokoje zajímá nebo zaskočilo?🤍
🤍
#dekorace #detskypokoj #maminka#deti #rodina #interier#detskypokojicek
Úplně mimo téma, prosím Vás, řekněte mi, že nejsem jediná, kdo prostě ty beauty tutoriály nechápe. Já mám snad plechový ruce nebo co, ale všechno, co vypadá easy peezy, je pro mě tak jednoduchý, jako udělat stojku. Čili-že nereálné.
Asi bych měla poděkovat Bohu, že mi nadělil něco jinýho, na druhou stranu bych si občas přála, aby se něco, co vytvořím, trochu, alespoň trochu podobalo originálu😁
Btw, zhruba takhle to dopadne, když následuju tutoriál na volume. 🤓
Kdybych si měla vybrat, vybrala bych si "přátelství" mezi ženami. Neměly bychom se soudit, ani obviňovat, ani říkat, že "já bych to zvládla lépe", protože to není pravda. Každá žijeme v naprosto odlišné situaci a máme úplně jiné možnosti. Nemusíme se milovat, ale měly bychom se respektovat.❤
www.instagram.com/monikakray
Dlouho jsem tu nebyla, protože jsem si řešila osobní a zdravotní problémy. Dnes už můžu říct, že se týkaly deprese a úzkostí. Mrzí mě, když se o tom nikde nemluví, jako by takové pocity neexistovaly nebo neměly existovat a jenom proto, že jsme rodiči, musíme být neustále šťastní a v euforii, jak je všechno úžasné.
Přemýšlím, kolik maminek nebo rodičů si podobným pocity prochází, ale bojí se o tom někde mluvit, aby nebyli pochopení špatně.
To, že jsem smutná, přeci neznamená, že svoje děti nemiluju.
Takže nevím, jestli je tu někdo, kdo to potřebuje slyšet, ale jste úžasná, ať už teď cítíte cokoliv.❤
Tak dobrou noc✌🏼
Krásné dopoledne,
děkuji za Vaše včerejší ohlasy 🙂
Dneska po Vás chci, abyste se zamyslely/i,nad jedinou věcí, kterou jste zvládly. Ať už je to cokoliv. Počítá se všechno, tak na to buďte pyšné💜💜💜
Dnešek byl možná jeden z těch šílených dnů, kdy máte pocit, že už nemůžete a nepovedlo se skoro nic. Ale to neznamená, že si nezasloužíte lásku, a pocit bezpečí.
Nevím, jak u Vás, ale u nás, to tedy dnes bylo opravdu výživné a jsem ráda, že už je večer a děti konečně šly spát.
I když netuším, čím si procházíte, ale vidím vás a slyším vás. Dobrou noc💙💙
Být rodičem během pandemie není fakt žádná sranda. Musím říct, že během toho roku jsem o sobě zjistila hodně věcí.
🎉Nemám moc trpělivosti
🎉Potřebuju ticho, abych se mohla soustředit
🎉I když nerada chodím mezi lidi, teď vítám jakoukoliv možnost jít ven. I kdyby jenom pro oblíbenou kávu nebo vyhodit smetí. Ano, čtete dobře. Odpadky. I to považuju za jednu z možností, jak se nadechnout a uvolnit stres, protože co si budeme povídat.
Vize o tom, jak je celá rodina šťastná, když jsou doma zavření v bytě či domě o několika stěnách a nedejbože bez zahrady (tady musím fakt smeknout hodně, hodně hluboko), je úplně mimo.
Lezou si na nervy i ti, co se milují tzv. #tothemoonandback
Ale přišla jsem ještě na jednu věc.
Že vlastně nejsem zase tak špatná. Holky mají co jíst, každý den, kdy se vzájemně nepozabíjejí je vlastně úspěšný a nakonec jsem zjistila, že jako rodina fungujeme skvěle a že být mámou uprostřed pandemie fakt není sranda.
Proto chci dneska věnovat svůj post všem rodičům, kteří to každý den zvládají a tím nemyslím, že mají navařeno, naklizeno a smějí se jak měsíčci.
A nám všem chci poslat alespoň virtuální objetí <3
Jmenujte kohokoliv v komentáři, kdo si také dneska virtuální objetí zaslouží :-*
Občas mám pocit, že i když se hodně snažím být vděčná za všechno co mám, a všechny ty deníky vděčnosti pro mě vůbec nejsou.
Samozřejmě jsem ráda, že jsou naše dcery zdravé a my taky, že máme kde bydlet, co jíst a máme se i v této nelehké době dobře.
Přesto jsou ale dny, kdy jsem prostě ráda, že už je večer, v domě je relativně uklizeno, ticho a všechno funguje.
A vypisovat ještě "tři věci za které jsem dnes vděčná", na to nějak nemám vždycky sílu.
když se považuju za vděčného člověka, který si moc dobře uvědomuje, že na světě jsou lidé, kteří se mají opravdu špatně a bojují s věcmi, se kterými bych já rozhodně nechtěla.
Máte to také tak někdy? Že jste prostě jen rádi, že je večer?
konec dne?
"V prve rade, bych chtela podekovat za Vas blog, rada ctu Vase clanky, protoze se v nich casto vidim. Mam sice "pouze" jedno dite, syna, ktery bude mit za par dni 1 rok, ale doslova mi mluvite z duse. Opravdu neni vzdy vse perfektni a tak, jak bychom chtely, materstvi je zaroven tak krasne a pritom tak narocne, az nekdy temer desive. A je tolik lidi kolem nas, kteri jen odsuzuji a mysli si, jak vi vsechno nejlepe, az je mi z toho casto smutno, kolik nepochopeni z rad cizich, ale i blizkych zazivam dnes a denne. Diky Vam vsak mam pocit, ze v tom opravdu nejsem sama! A nyni bych chtela vyuzit moznosti napsat Vam svuj pribeh, bude to spis takove jedno velke "vypsani se" z me strany, tak snad Vas to nebude obtezovat."
Těmito slovy začínal email od maminky Zuzky, který mi přistál v mailu zhruba před týdnem.
Je tak obsáhlý a plný smutku, neštěstí a pocitu ztracení, že se k němu musím pokusit vyjádřit i tady, mimo zprávu přímo Zuzce.
. Zuzka totiž popisuje úplně přesně to, co všechny nás často trápí.
Spokojené, zdravé a šťastné dítě, přesto má pocit, že se jí vše sype pod rukama. Manželství, rodina a zdravý rozum.
Zuzi, jestli teď čtete tuto zprávu, vím, že slova to nespraví, ani nezmění, ale pokusím se Vám alespoň na dálku poslat objetí a pozitivní slova, která Vám doufám, dodají alespoň trochu síly a odvahy, pokračovat dál.
Za každý email, zprávu jsem vděčná. Všechny pocity, které se mnou sdílíte se opakují, ale přesto jsou samy o sobě jedinečné, stejně jako jste jedinečné a výjimečné Vy samy.
❤Každá zvládáte všechno negativní jinak, ale to neznamená, že hůře, než ta druhá.
❤Chci, abyste byly silné.
❤Chci, abyste se podívaly na svůj život a svou rodinu a uvědomily si, že naprosto vůbec nezáleží na tom, jestli máte plný dřez nádobí nebo Vám padá oblečení z koše na prádlo.
❤Chci, abyste samy se sebou měly slitování a staraly se o sebe s větší láskou.
❤Chci, abyste si odpustily, že nevíte všechno a nevíte jak se máte zachovat, když se Vám tříleté dítě válí vzteky po zemi nebo miminko staré sotva pár týdnů jen pláče a pláče.
❤Stojíte za to, abyste se měla ráda. Musíte se mít ráda.
Když přiznáte nahlas, že jste ztracená a nevíte si rady, neznamená to, že jste slabá.
❤Naopak jste dost silná a odvážná, abyste to řekla nahlas.
A ono to chce opravdu veliký kus odvahy,
to víme my všechny.
S Láskou,
Monika 💟
Skromně a s veškerou pokorou si dovolím sdílet kousek své prvotiny, na které konečně, navzdory věku i času pracuji.
A víte co? Věk je jenom číslo a nikdo Vám nikdy nemůže říkat, že jste na něco moc staří nebo mladí. Dělejte to, co Vás baví ❤
Kosmetický průmysl udává směr miliónům dívkám a ženám po celém světě. Udává pravidla, co nosit a kdy a že růžová barva je trendy na jaře, ale na podzim už by měla zůstat ve skříni.
Říká jim, jak konturovat tvář, aby dosáhly ideálního tvaru, jak nanášet rozjasňovač a s čím kombinovat bílou košili.
✨
Přesto druhým dechem hlásá, že přirozená krása je nejkrásnější a že bychom se měly milovat takové jaké jsme. A nejlépe v pohodlném spodním prádle, které schová naše bříško a s rozjasňujícím krémem, abychom vypadaly svěže.
✨
Něco ti řeknu #beauty světě, podle mě jsi pokrytec.
Fakt netuším...nevíte někdo?😕
Drahá Vděčnosti....
Když přemýšlím o „vděčnosti“, napadá mě jedno, co bych jí řekla.
„Myslím, že Tě lidé podceňují a nechápou. „
Mají pocit, že vyslovit nahlas vděk za něco, pomalu hraničí s bláznovstvím nebo dokonce s nějakou sektou.
Protože přeci není normální, děkovat za jídlo, hezký domov, přátele, rodinu nebo snad zdraví.
O vděčnosti se píší eseje, jsou jí zahlcené sociální sítě a všude čteme, že bychom měli být vděční.
Za to, že se ráno probudíme do dalšího dne, že máme alespoň jednoho dobrého přítele, že máme na stole jídlo, z kohoutku nám teče pitná voda a naši zemi nesužuje žádná živelná katastrofa.
Protože tohle všechno není samozřejmost a měli bychom si toho vážit a být za to vděční.
A to bychom opravdu měli být.
Žijeme v zemi, kde se stalo skoro tradicí, na něco nadávat.
Na počasí, protože v lednu je zima a žádný sníh. V srpnu je zase horko a v listopadu je to nejhorší, protože už za měsíc tu budou Vánoce. A to budou plné obchody lidí, šíleně pobíhajících sem a tam, nikde se nebude dát zaparkovat a ke všem těm povinnostem, které už máte, přibudou další.
Nadáváme na lidi, na počasí, na peníze, na fronty u pokladen, na to, že je všechno drahé a co není drahé, to je šunt.
Často tak plýtváme dechem na věci, které nejenže nemůžeme ovlivnit, ale hlavně nejsou důležité.
A zatímco my tím dechem tak plýtváme, jiným dech dochází.
Na konci minulého roku se ke mě dostala zajímavá výzva. 90 ti denní cesta vděčnosti. Nejdřív jsem ji považovala za něco divného, neobvyklého a nedokázala jsem si představit, co bych já mohla psát do nějakého sešítku každý večer.
Čím víc o tom ale přemýšlím a každý den si rekapituluji, uvědomuji si, že mám opravdu být za co vděčná.
Mám báječnou rodinu, zdravé děti, skvělého muže. A ne, nikdo z nás není dokonalý a nežiji si v Telenovele plném třpytek a duhy.
Naše dcery se denně hádají, bývají nemocné a já často unavená a můj muž má k dokonalosti stejně daleko, jako já. Ale přesto jsem vděčná, za to, že je mám.
Za to, že naše dcery vidím vyrůstat, že za mnou chodí a povídají si o tom, co je trápí i těší.
Za to, že jim mohu dopřát kvalitní jídlo, pěkný domov, vzít je na výlet.
Ale nejvíc jsem vděčná za to, že je mám ve svém životě a že ten jejich mohu sdílet společně s nimi.
Zkuste se občas zastavit a třeba jen v duchu poděkovat za to, co máte. Ano, vždycky můžete mít víc, ale také můžete mít méně.
Co kdybyste se dnes, probudili jen s těmi věcmi, za které jste včera poděkovali?
Musím přiznat, že já bych se dlouho budila bez ničeho.
A to chci změnit.
Vlasy jako obláček -L´oreal Nutritive Magistral
Krásnou středu milí přátelé!
Občas mám pocit, že žiji ve špatné době protože prince, aby tu člověk pohledal. Za to kvalitní produkty nejen na pleť, ale hlavně na vlasy, těch je opravdu hodně a proto jim dnes bude patřit moje recenze. Tak se pěkně usaďte, vezměte si něco dobrého, sladkého nebo slaného a přečtěte si, jak si vlasoví mágové z L´oreal s jejich řadou Nutritive poradili s mými loknami.
Kérastase Nutritive-a teď cituji-"Je vlasová kosmetika pro potřeby suchých a zcitlivělých vlasů." Jenže co to vlastně znamená?
Upřímně, termín je matoucí, a ne každý ví, co si má pod ním představit. To je vlastně i důvod, proč jsem se nepustila do psaní recenzí už dříve. Ne proto, že bych nemilovala rozmazlování a hýčkání se nebo snad kosmetiku jako takovou. Páni, já jsem přímo skincare&bodycare lover!
Miluju zkoušet všechny ty nové krémy, oční gely, tající odličovací balzámy, které jakoby mávnutím kouzelného proutku odlíčí všechny nečistoty a i když chvíli vypadám jako medvídek panda, lusk! Hned vzápětí je moje pleť čistá a tak jemná, jako dětská..no však vy víte co 🙂
I přes svoji poměrně citlivou pleť, která se ještě několikrát do roka mění v africkou poušť se suchými šupinkami, zvolna a s železnou pravidelností obměňována bradou, která si občas pořádá mejdany bez mého dovolení, pleťovou péči miluju a ráda jí zkouším.
Důvodem tedy nebyla neláska nebo snad nezájem, ale prosté nevědění, jak začít, jak psát a hlavně, jak správně formulovat slova. Všimly jste si toho někdy?(a omluvám se za to y, ale předpokládám, že tento článek čtou převážně ženy, pokud ne, tak pánové promiňte, nic osobního!) Ale některé blogerky nebo spíš kouzelnice, které stojí za recenzemi produktů doslova kouzlí se všemi těmi termíny, výrazy, INCI, texturami a viskozitou, že v mém podání je každá recenze prostě jen sled náhodně vypadajících slov, které nejen nedávají smysl, ale hlavně působí tak strašně nudně a neosobně. Jenže psaní recenzí může být přeci i zábava, tedy vlastně celé blogování by mělo být jednou velkou srandou se špetkou sarkasmu, vtipu, třpytek a glancu...no ale hlavně tou zábavou.
Na úvod by se slušilo říct, jaký typ vlasů vlastně mám, protože to je vlastně alfa a omega správného výběru. Nu, do vínku mi kromě nevýrazných řas a širokých kolenou(ale o tom až příště) byly také dány vlasy polovlnité. Ptáte se, co je to proboha za vlasy? No, řekněme nonšalantně, dost na houby.
Nejsou totiž ani plné roztomilých kudrlinek, které každého rozněžní, ani rovné a hladké, že svým leskem napodobují zrcadlo. Jsou suché, často se třepí, chvíli se vlní a chvíli ne a hlavně se často zacuchávají. A proto jsem při výběru kosmetiky velmi náročná.
Možná si řeknete, že když jsou sušší, tak stačí pořádně vyživující maska, ve které by lžíce stála a vlasy se budou tetelit blahem. A už jsem Vám říkala, že kromě toho všeho, mám také vlasy jemné? Tedy tak jemné, že přestože potřebují výživu, každá maska nebo olej je pro ně takovou zátěží, že během pár hodin vypadají jako nemyté dny. Možná týdny...no prostě dost nevzhledně. Mastně, chcete-li to vědět přesně. Pokud tu mezi Vámi mám majitelky jemných vlasů, vy víte co tím myslím. A také jak těžké je najít něco, co vlasy neuplácne, nezmastí, ale zároveň dostatečně hydratuje.
Kdybych ale měla vlasy nebarvené, bylo by to jednodušší. Jenže já jsem si během puberty prošla tolika barevnými změnami, že by mi mohla duha závidět...ano i na blond došlo. Pěkně platinovou... i melíry byly..no abyste měly obrázek to asi stačí.
BALENÍ
PŘIJDETE SE KE MĚ NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/blogmamy/
NEBO NA INSTAGRAMU: @madamepreppy
