Toho bylo. Luxovat - úterý já, čtvrtek brácha 😂, vynášet koš, jeden týden já, druhý brácha, utírat nádobí, taky na střídačku s bráchou, mýt koupelnu, to brácha nedělal 😂😁 no a pak řadu věcí, které jsem dělala nahodile, mýt okna, chodit nakoupit, škrábat brambory, skládat prádlo, no, bylo toho celkem dost 😁
Já mám pocit, že jsem se dětstvím prouklízela. Dělala jsem všechno. Brácha byl věčně na zahradě (holt přece kluk nebude dělat ženskou práci, no). Ano, neuškodilo mi to, ale mám pocit, že těch povinností bylo na jednu malou holku moc. Každopádně: na základě toho striktně odmítám, aby stav pokračoval a vše bylo na mně, odmítám být služka své rodiny a nikdy, nikdy nepřistoupím na model ženskéxmužské práce ve výchově svých dětí. Ne.
Nejvíc uklízela maminka, měla jsem povinnosti, umývala jsem nádobí, vysávala, utírala prach a žehlila (když jsem byla větší)....🙂
Měli jsme domácnost rozdělenou každý víkend co jsme byli doma jsme uklízeli v podstatě dle věku nejstarší bráška měl obývák i s utiranim prachu (nejvíc serepeticek tam). Prostřední bráška měl mistnosti s linem (ložnice a kuchyň) jelikož pak i vytiral a ja místnosti s kobercem (pokojíček a předsíň). Další věci podle potřeby.
Meli jsme s brachou seznamy prace, co nam psala babicka. O prazdninach se bez toho, aby se všechno udelalo, nesmelo ven. A naše babička je velmi přísná a do naší dospělosti byla opravdu důrazná a nekompromisní. Myslim, ze jsem skoro celé dětství a dospívání pomáhala doma. O to víc mi to teď s mojí dcerou nepřijde důležité. Důležité jsme jen my dvě a náš čas...
Ano všechny děcka jsme měly povinnosti. A podíleli jsme se prakticky na celém chodu domácnosti (vaření, uklízení, péče o zvířata, práce na zahradě...) s ohledem na věk samozřejmě...
Já jsem doma musela pomáhat úplně se vším a jsem za to vděčná 😉
Musela jsem chodit nakupovat, pomáhat s vařením, vysávat celý byt, uklízet koupelnu a wc. Když jsem byla starší, tak jsem pekla.
v sobotu jsme se ségrou uklizely - prach, zametání, vysavani a uklid koupelny plus jsme musely pomáhat pri vaření (okrajet brambory, zeleninu, zadelat na knedle apod.) Pozdeji jsem ja radeji uklizela a sestra varila (mame to tak dodnes, ja neumím varit a segra zase nerada uklízí). V tydnu jsme musely dojit na nakup, rano i odpoledne poklidit kraliky a slepice, dojit jim na travu, dat zrni apod., zapnout pracku, pověsit pradlo, uklidit nádobí, co mamla predchozi den vever umyla (o vikendu jsme umyvaly my)... urcite toho bylo daleko víc a delaly jsme to tak nejak samozřejmě...
Koukám, že se pomáhalo téměř všude. Ono je to na jednu stranu dobře. Samo se to neudělá 🙂
@ivakalinova muj komentář vyznel jako bych nerada pomahala. Pomahala jsem rada, ale kazdy den byl ten seznam tak dlouhy, ze jsme nemeli prakticky cas na nic jineho. Zvlast, kdyz jsme se vratili ze skoly. Rada bych, aby dcera v budoucnu pomahala, ale nebudu ji na bedra nakladat tolika povinnosti 😊 A je super, kdyz deti pomahaji. Už se na to tesim 😃
@vevercicka taky se těším 😅
My jsme měly se ségrou na dveřích pokoje rozpis. Členil se na sudé a liché týdny a vždy každý den jsme měly nějakou povinnost - jedna myla nádobí, druhá ho utírala. Pak klasicky třeba vynést koš a jiné. Myslím si, že každé dítě by od určitého věku mělo pomáhat.