Pokud má Vaše dítě alergii na BKM, nedoporučuji jako náhradu mléka mléko sójové, a to zejména z důvodu významné alergencity sóji a z důvodu častého souběhu alergií na BKM a sóju! To je hlavní a základní důvod, proč sóju malému alergikovi na BKM nedávat vůbec. Tato alergie se může vyvinout i časem.
Pozor si dejte i na karob (svatojánský chléb), což jsou plody rostliny rohovníku obecného - je to příbuzný sóji, takže je jistá nezanedbatelná pradvěpodobnost, že dítě s alergií na BKM bude mít problémy i karobem (jakožto součástí "zdravých dezertů" nebo například kaší - Sinlac - či zahušťovadla mléka při refluxu - Nutritonu).

Pokud chcete používat tradičně vyráběné sójové mléko (tj. z celých sójových bobů) používat pro zpestření jídelníčku pro sebe nebo zdravé dítě, tak ano, ale ne denně. Ono i u sóji platí - všeho s mírou. V zemích, kde se tradiční sójové výrobky používají, jde zejména o ty výrobky, které prošly dlouhou fermentací a snížil se tak obsah řady anti-nutričních látek, které jinak sójové boby obsahují. Mezi tyto tradiční a mnoha staletími prověřené výrobky patří sójový tvaroh (tempeh), sójový sýr (tofu, natto), sójové omáčky a pasty (Shoyu, Tamari, miso pasta apod.).
Obloukem bych se vyhnula izolovanému sójovému proteinu, sójové mouce, sójovému oleji a všem výrobkům, které je obsahují (sójové maso a jiné pochutiny s přídavkem sóji). Tyto neprošly oněmi tradičními úpravami, které sóju činí pro náš organismus stravitelnější a hodnotnější.

Nedávno jsem psala shrnutí o tom, proč nepovažuji za dobré konzumovat mléko a mléčné výrobky nebo alespoň ne v takové míře, v jaké je to dnes běžné. Podobně je tomu u bílého cukru:

-  bílý cukr není přirozenou součástí naší stravy, pravidelná konzumace bílého řepného cukru se datuje až od konce 19. století

- pro zpracování - rozložení cukru (sacharózy)do vstřebatelné a využitelné formy musí tělo sáhnout do zásob s vitamíny (zejména sk. B) a minerály (chrom, hořčík, zinek)

- sám o sobě přináší cukr tělu pouze energii, žádné jiné výživové hodnoty a o některé naše tělo ochuzuje viz výše

- konzumace cukru vede ke kolísání hladiny krevního cukru, kdy se po jeho konzumaci prudce zvyšuje jeho hladina a rychle po zpracování pomocí inzulínu zase rychle klesá a člověk opět pocítí chuť na sladké a tak pořád dokola – dochází k zatěžování slinivky břišní, zvyšuje se riziko vzniku cukrovky

- cukr podporuje růst patogenních mikroorganismů ve střevech, zejména kvasinek; nerovnováha mikroorganismů ve střevech může vést k celé řadě potíží, počínaje těmi trávicími, vznikem alergií a dalších potíží spojených s imunitou (střevní slizniční imunita závisí na správné střevní flóře a ovlivňuje fungování celého imunitního systému člověka)

Když pomineme známý fakt, že malí atopici reagují na některou z bílkovin kravského mléka velmi často (což se nejspolehlivěji zjistí eliminační dietou), tak je i řada dalších důvodu, proč nepoužívat mléko jako takové:

-          Mléko obsahuje laktózu, mléčný cukr, který řada dětí a ještě větší část dospělých nedokáže strávit kvůli nízkému obsahu enzymu laktázy pro jeho správné štěpení (jeho množství přirozeně klesá s věkem a ).

-          Laktóza patří mezi sacharidy, které miluje patogenní flóra ve střevech. Pro atopika a nejen pro něj jsou zdravá střeva zásadní věc.

-          Mléko může obsahovat toxiny (zejména z plesnivého krmiva), zbytkové pesticidy, herbicidy atd. taktéž z krmiv, zbytky antibiotik…

-          Mléko obsahuje strumigeny, látky, které negativně ovlivňují činnost štítné žlázy.

-          Vstřebávání vápníku z mléka není ideální kvůli nevyváženému poměru ostatních minerálů a látek k tomu potřebných (horčík, fosfor, vit. D…).

Řadu z níže uvedených kroků jsem v uplynulých letech a měsících pro svou rodinu podnikla a ještě mě další čekají 🙂)

Místo cukru používat alternativy – med (ne pro atopiky), obilné slady (Sladěnka), agávový sirup, javorový sirup, stévie, do dezertů namočené a rozmixované sušené bio ovoce, v nejhorším případě třtinový cukr.
Pozn.: Bílý cukr je z mnoha důvodů velmi nevhodná potravina, považuji ho asi za největší zlo v našich jídelníčcích.

Méně solit, používat nerafinovanou mořskou sůl.

Zařadit do jídelníčku více zeleniny, a to jak syrovou, tak vařenou - upravovat ji šetrně (na páře, blanšírováním) s heslem alespoň tolik zeleniny v hlavním jídle, kolik je bílkoviny a přílohy.

Zařadit do jídelníčku kvašenou zeleninu a další fermentované potraviny (pravou sójovou omáčku, kvalitní jogurty v bio kvalitě, a to i kozí a ovčí atd.) – pozor u atopiků, tam je třeba opatrnosti, kvašené potraviny jsou velkým zdrojem histaminu.

Vyhýbat se jakýmkoli průmyslově zpracovaným potravinám, dávat přednost těm, co jsou nejblíže původní surovině (místo instantní kaše kaši z vloček nebo celých zrn, místo vývaru z kostky poctivý domácí vývar…).

Omezit konzumaci mléčných výrobků, co do stravitelnosti a složení jsou nejvýhodnější ty zakysané (neslazené) a tvrdé sýry. Alergici na BKM a atopici ve fázi testování samozřejmě ani to ne.

Bílou mouku nahradit celozrnnou, péct si vlastní pečivo (domácí pekárna je bezva vynález). Totéž platí pro rýži, těstoviny…

Zařadit do jídelníčku čerstvě vylisované ovocné a zeleninové šťávy (nejlépe kombinované).

Vyřadit z jídelníčku zcela rafinované a ztužené tuky, včetně margarínů, nahradit za studena lisovanými oleji (vždy přidávanými až do hotového jídla), na tepelnou úpravu používat pouze sádlo (vepřové, husí, kachní…) nebo kokosový olej.

Omezit konzumaci masa, maximálně omezit konzumaci uzenin. Raději menší porci kvalitního masa nejlépe v bio kvalitě než velkou porci nekvalitního.

Preferovat bio produkty nebo alespoň takové od důvěryhodných dodavatelů (to se kvůli finanční zátěži daří asi nejhůře…).

Zařadit více luštěnin v různých úpravách, vždy i s celozrnnou obilovinou nebo malým kouskem masa či vejce. Zařadit méně tradiční (pseudo)obiloviny, jako je quinoa, amarant, jáhly…

Vyhýbat se průmyslově zpracované sóje, preferovat tradiční produkty z ní (tempeh, tofu, miso, natto, sójová omáčka). Alergici na sóju či atopici ve fázi testování samozřejmě bez sóji.

Nepoužívat potraviny s obsahem aspartamu, glutamátu a dalších škodlivých (a zbytečných) látek.

Zařadit více potravin s omega 3 nenasycenými kyselinami (drcené lněné semínko, ryby a rybí olej, pupalkový olej…).

Určitě jsem na něco ještě zapomněla, ale jistě mě někdo doplní a napíše další poznatky a postřehy 🙂 Podotýkám, že nevyznávám žádný „výživový směr“, ale beru si z těch, co existují, co mi připadá dobré 🙂

Ještě bych chtěla poděkovat kamarádce Hance za to, že je mi světem zdravější stravy skvělým průvodcem 🙂

Ještě přidám pár oblíbených stránek, kam chodím pro inspiraci:

http://www.nulajedna.cz/boo/home.html

http://www.jimejinak.cz/

http://www.varimezdrave.cz/

Ráda bych se s Vámi podělila se svými zkušenostmi s léčbou běžných infekčních nemocí, zejména respiračních viróz. Na celé rodině včetně obou dětí (cca od roku věku) aplikuji tento postup a od té doby u nás počínající nachlazení nemá šanci se rozvinout. Samozřejmě obzvlášť u dětí doporučuji každý léčebný postup konzultovat s ošetřujícím lékařem!

Co tedy používáme?

Je třeba začít při prvním náznaku!

- Vysoké dávky vit. C (čistá forma - kyselina askorbová - 4 díly vit. C a 1 díl jedlé sody z lékárny v troše vody nebo ovocné šťávy - vznikne nekyselý askorbát sodný - dětem denně 1 - 2 g do nápoje, dospělým množství do hranice tolerance - kdy se dostaví řídká stolice - přibližně 2 g každé dvě hodiny); léčba vysokými dávkami vit. C má své omezení u osob s chorobami ledvin atd., je třeba dát do souladu s konkrétním zdravotním stavem

Kdo nechce používat vit. C v nepřírodní formě, použije rakytníkový sirup nebo některý z přípravků na bázi aceroly.

- zvýšené dávky vit. D (Vigantol - dětem 2 kapky denně, dospělým 10 kapek,ještě lepší varianta je vit. D3 v kapkách od Swansonu a nebo fermentovaný olej z tresčích jater = ideální přírodní zdroj mimo pobytu na slunci 🙂)

S malým atopikem k moři? Určitě ano! Ale nečekejte po týdenním pobytu zázraky, pro plnou léčebnou sílu mořského klimatu (nejde jen o koupání, ale vhlký mořský vzduch, slunce a také psychickou pohodu) jsou třeba alespoň tři týdny pobytu, a to nejlépe mimo sezónu. Někdy i 14 dní stačí na zlepšení stavu. První týden se obvykle situace mírně zhorší, druhý týden stabilizuje, třetí týden zlepšuje. Preferujte pobyt mimo hlavní sezónu.
Na co u moře nezapomenout?
- Zvykejte na slanou vodu pomalu, první dny sprchujte ihned sladkou vodou, jak postupně kůže regeneruje, prodlužujte intervaly sprchování sladkou vodou a cca po pěti dnech je možné nechat působit slanou vodu až do večerního sprchování. Ona si kůže i sama řekne, zezačátku sůl může štípat, což by se mělo časem zlepšovat.
- Natírejte ochrannými krémy ještě před odchodem k moři, aby měly čas spojit se správně s pokožkou a správně chránily. U moře jsou určitě potřeba ty nejvyšší ochranné faktory.
- Nazapomínejte ošetřovat kůži po sprchování též promazávacími krémy (emolienty).
- Výborné i pro regeneraci dýchacích cest jsou ranní procházky, kdy je ve vzduchu nejvíce vlhkosti.
- Mezi 11 a 15 hod. je dobré se pobytu u vody vyhnout. Klasické opalování samozřejmě vhodné není vůbec, vždy střídat pobyt na slunci a pobyt ve stínu.

Tak všem, kdo k moři vyrážíte, přeju krásnou dovolenou 🙂

Všude se množí dotazy na to, jak chránit kůži atopika v létě, proto jen stručně shrnu základní zásady (a šikovné maminky mě třeba ještě doplní, je to sepsané jen narychlo 🙂).

1. pocení

V teplém období se všichni více potíme, u atopika to může vést k podráždění a zhoršení ekzému. Proto krátce sprchujte klidně každý den, vlažnou vodou, kůži ošetřit emolientem. Oblečení světlé, vzdušné.

2. koupání

U atopika není dobré apriori zakazovat jakoukoli činnost, pokud není znám její vliv na ekzém. Proto klidně vyzkoušejte, jak bude kůže reagovat na cachtání v bazénku 🙂 Opět platí, že je třeba po koupání kůži potřeba ošetřit.

3. slunění

Existuje k tomu řada důvodů, které se pokusím shrnout podle toho, jak se s nimi u jednotlivých ekzematiků i na internetových diskuzích setkávám:

1. potravinové alergeny

U zhruba poloviny malých ekzematiků do tří let hrají potraviny a jejich vliv na atopický ekzém zásadní roli, jakkoli si tuto skutečnost rodiče nechtějí připustit. To, že není vidět zjevný vliv po konzumaci podezřelé potraviny (pokud je konzumována běžně, bez pauzy), je bohužel fakt - reakce bývají zpožděné (hodiny, dny), častý je vliv více potravin, takže po vysazení jedné (třeba kravského mléka) se situace nezlepší (a rodič usoudí, že potraviny vliv nemají, i když může kravské mléko vadit a k tomu ještě další věci). Co situaci nejvíce komplikuje je fakt, že nejvíce potíží dělají základní potraviny, ty denně konzumované a aby byl vidět vliv bez nich, musí se vysadit nejlépe všechny najednou a na dobu alespoň 14 dnů. Pouhým pozorováním po konzumaci bez této pauzy se nevypozoruje naprosto nic. Další komplikací je používání nesprávné kosmetiky při eliminační dietě, což může ekzém spolehlivě udržovat, i když potraviny jsou vyřazeny správně.

2. Skutečně vhodná kosmetika na daný stav ekzému

Volba kosmetické péče je vůbec nejdiskutovanější záležitost v různých diskuzích a babských radách. Je velmi důležitá, ale sebelepší kosmetická péče nezmůže bez těch dalších opatření všechno, ale pokud je na daný stav ekzému používána i vhodná kosmetika, je napůl vyhráno. Nejčastějšími chybou je volba promazávacích mastí tam, kde je potřeba léčit (zánět na kůži, infekci). Stává se také často, že kosmetika není tolerována, dítě na ni má reakci a rodič to nepozná. Zběsilé střídání různých typů a značek kosmetiky také nepřináší ovoce. Velmi často jsou děti nevhodně koupány v promašťujících koupelích, ačkoli jejich kůže potřebuje léčit, ne pouze promazávat, někdy naopak vysušující koupele u chronického ekzému vedou ještě k většímu vysušování kůže. Těch chyb, kterých se rodiče dopouštějí, je bohužel mnoho.

3. Režim atopika

Cílem mých poradenských služeb je stabilizovat lékařem diagnostikovaný atopický ekzém dítěte pomocí souboru opatření, které jsou na základě komunikace s rodičem sestaveny přímo na míru.

Jedná se zejména o úpravu stravy kojící maminky nebo přímo dítěte, kosmetická péče, potravinové doplňky, případně úprava domácího prostředí a další režimová opatření dítěte. U naprosté většiny dětí lze s ekzémem pracovat a stabilizovat ho na únosnou míru bez kortikosteroidů nebo imunomodulačních mastí, nicméně spolupráce rodiče s lékaři (dermatologem, alergologem, pediatrem, případně gastroenterologem) je též nutná a žádoucí.

Dále poskytuji poradenství v souvislosti s potravinovými alergiemi u dětí, zejména alternativy jídelníčku při bezmléčné dietě.

Obsahem mých poradenských služeb je:

• seznámení se s problémem na základě emailové komunikace s rodičem (na základě vyplnění dotazníku o faktorech ovlivňující atopický ekzém, fotografií)
• vytvoření plánu ke stabilizaci projevů ekzému
• každodenní emailová komunikace (o víkendech po dohodě) mající za cíl pomoci nastavit rodiči opatření tak, aby vedla k cíli = stabilizaci atopického ekzému na únosnou míru

Neprodávám žádné preparáty a neprovozuji alternativní medicínu.

Přidám svůj názor na očkování (nejen) atopiků aneb na co dát pozor:

- nikdy do akutní/subakutní fáze ekzému
- nikdy nemocnému dítěti (vadí i rýma)
- nikdy dvě vakcíny najednou, mezi nimi odstup alespoň 14 dní
- u silně alergikých na vejce (když je riziko anafylaxe) nedávat běžně používanou vakcínu proti příušnicím, zarděnkám, spalničkám (pěstuje se na kuřecích embryích), ale tu, co se pěstuje na psích ledvinách (Trivivac)
- minimálně týden před očkováním i po něm dávat přímo dítěti probiotika
- tři dny před očkováním a tři dny po něm dávat Fenistil kapky
- lze jako podporu použít i homeopatika, konkrétně thuya occidentalis, a to v dávkování podle typu vakcíny (delší podávání u živých vakcín)

Určitá reakce je fyziologická, je znakem toho, že imunita reaguje a protilátky se tvoří. Pokud je reakce silná (silné zhoršení ekzému, průjem, dušnost, kopřivka, zvracení atd.), je třeba to řešit s pediatrem, další očkování  by mělo být řešeno individuálně, zvolen by měl být šetrnější očkovací kalendář, rozložení vakcíny, očkování v očkovacím centru (Motol) apod.

Zda dát atopikovi i nepovinná očkování? To je na zvážení každého rodiče, můj osobní názor je ten, že nepovinná očkování ne, že pro imunitu je přínosnější si nemoci prodělat. I povinná očkování moje děti dostávají s delšími časovými rozestupy, po pečlivém zvážení aktuálního zdravotního stavu.

Poprvé jsem dělala domucí šunku a protože se povedla, dávám svůj postup:

1 kg libové vepřové kýty

2 lžičky mořské soli

obal na tlačenku (průměr 16 cm)

potravinářský provázek

teploměr do hrnce

-          mastný krém na akutní fázi - červené fleky, pupínky, mokvání (mastný krém neléčí!)

-          olej na jakoukoli fázi ekzému (nepropustný film na kůži)

-          parfémovaná kosmetika (riziko senzibilizace, alergické reakce)

-          syrovátka do koupele u alergika na BKM (riziko celkové reakce!)

-          mast z pravého konopí (pravděpodobnost intoxikace!!!)

-          nová kosmetika ne velkou plochu kůže bez tolerančního testu (riziko alergické reakce)

S těmito všemi tvrzeními jsem se nejednou setkala (bohužel i od lékařů) a na základě zkušeností si dovolím tvrdit, že se nezakládají na pravdě!

• Atopie znamená ekzém.

Jenom částečně. Atopie je zděděný sklon k rozvoji alergických onemocnění, mezi které patří alergická rýma, astma a ekzém.

• Dítě s atopickým ekzémem se rodí rodičům ekzematikům.

Bohužel, přítomnost ekzematika v příbuzenské linii není nutnou podmínkou k jeho rozvoji, stejnou roli ve hře genů hrají u blízkých příbuzných všechny typy alergií, potravinových, inhalačních, kontaktních, pak samozřejmě také astma i jiné problémy na imunologickém podkladu. Někdy se bohužel stává, že atopické dítě se narodí i v jinak zcela zdravé rodině. Proč v naší populaci alergie, ekzém a příbuzné potíže vznikají (tak často), je předmětem mnoha vědeckých bádání zatím s nejednoznačnými výsledky.

• Ke zvládnutí atopického ekzému u dítěte stačí mazat kortikoidy a promašťovat.