Taky jsme měli svatbu jen se svědky. Komorní svatba, jen naše.
Byla jsem takto dvakrát svědčit a bylo to krásné. Klidné bez zbytečných stresů a pak měli s rodinou oslavu jen tak na zahradě.
My jsme taky měli. A nelituji 😊
My jsme to tak původně chtěli. Ale nakonec jsme se rozhodli udělat to formou odpolední společné akce se všemi, žádné harmonogramy, žádné přejíždění, prostě na začátku obřad a pak rovnou pařba, a bylo to super!! Máme kamarády, kteří se brali jenom na radnici a že oslavu udělají jindy. A na randici to skončilo, oslava se jim pak už dělat nechtěla...
Noo asi zalezi na celkove situaci v rodine..u manzela je uplne normalni se vzit natajno a pak to jen oznamit..u nas se slavy vsechnynarozeniny, svatky, sme dost kontaktni rodina a nedovedu si predstavit, ze bych mela svatbu bez ni..
Rodiče by nám to asi neodpustili a popravdě ani já bych se nechtěla vdávat bez svých blízkých.
My to tak původně plánovali. Pak jsem si řekli, že ještě tedy rodiče, nicméně nakonec na obřadu byl kde kdo - moje kamarádky, bývalé kolegyně, kterým to vyslepičil tatík. NIcméně oběd jsme měli na etapy. Nejprve my se svědkyní a moji kamarádkou, manželův svědek nechtěl, následně oběd s mým tátou a jeho přítelkyní a druhý den oběd s tchánem a mojí matkou(vztahy jsou komplikované, zamotané. Nicméně, my se brali po 10 letech, s druhým dítětem na cestě, takže nebylo nutné dělat kolem toho cavyky.
Byli jsme na 2 svatbách kde byli svedci a partnerky. Oba kamarádi měli pak ještě jednu svatbu pro všechny. Na jedné nikdo nic nepoznal, byla to legrace. A u toho druhého kamaráda to prasklo. Byla a myslím, že ještě teď je zlo v rodině. Dokonce sestra a matka ženicha na svatbu nepřišly. Za mě zbytečné. Ať si to udělá každý jak chce.
Záleží to na strašně moc okolnostech...
Měli jsme malou rodinnou, bylo nás asi 15. 👌 Uvažovali jsme i nad svatbou jen se svědky. Je to už přes 10 let. Zpětně jsem ráda, že jsme tam tu nejbližší rodinu měli. Hlavně rodiče, babičky, sourozence. 3 roky po svatbě mi zemřel tatínek, dodnes ačkoliv čas hodně pomohl s tím nejsem smířená. Jsem ráda, že mě k oltáři zavedl, že byl součástí toho dne. Ale ☝️ vdávat se teď v 35 letech za manžela, se kterým jsem už 18 let, uděláme to asi jen se svědky.
Ja, deset dni pred porodem. Jen my a svedci. Zadna dodatecna oslava se nekonala. Nejsem "slavici typ". Kdyby trval na normalni svatbe tak jsem radsi svobodna 😁 Zadny stres-za me luxus, nemenila bych
Boli sme s manželom pozvaní na svedčenie a potom oslavu, ktorá sa konala za mesiac. Popravde, nebyť pri tom ich "áno" tak by ma to mrzelo. Oslava bola skvelá ale už to nemalo tú správnu atmosféru. Bolo to ako oslava narodenín, veľká grilovačka alebo tak. Ale je na to na každom ako to cíti samozrejme 🙂 ja som bola pred svadbou tak vystresovaná, že sme sa chceli zbaliť a ísť sami niekam k moru a nikomu to nepovedať 😀 Nakoniec sme ale radi, že sme to pojali tradične, bolo super tam mať všetkých, ktorých máme radi.
Asi takhle - dost také záleží na vztazích v rodině.
Já bych to asi u holek vzala, ale když vidím, jak jsou holky pro mého muže středobodem světa, asi by mu sebrání možnosti je odvést k oltáři, dost ublížilo. Společně si zatančit na svatbě a překročit díky svatbě ten pomyslný práh do manželství - to jsou rituály, které si rodiče a jejich (i když už dospělé) děti zaslouží…
Měli jsme svatbu na radnici jen se svedky, byli jsme v riflích a pak jsme šli ve čtyřech na oběd. Rodiče to vzali, řekli jsme jim to předem, vysvetlili jsme, že nechceme zadne saskarny kolem. A bylo to krásný 🙂
Pro mě to byla druhá svatba, pro manzrkat první. A bylo to mnohem lepší než 50hostu, spousta honění se, organizování. S rodiči jsme si pak udělali grilování
Mèli jsme jen se svědky a byl to nádherný den ❤ Byl jen náš a byl takový jaký jsme ho chtěli mít ❤ Vřele doporučuju 👍 Jelikož to pro nás ova byla druhá svatba, nedelali jsme ani žádné dodatečné pohoštění pro rodinu
@brunetka11 to je určitě rozdíl, o kolikátou svatbu jde, mě už táta k oltáři jednou vedl 😅 Tak ta druhá svatba mohla být netradiční a nikomu to nevadilo
Ano, měli jsme dvě svatby. Úřední na jaře, protože jsme potřebovali papír, ale na svatbu podle našich představ nebyl čas ani peníze. A druhou, velkou a opravdovou na podzim, oddával nás kamarád, vyměnili jsme si své vlastní sliby, byla tm celá rodina a všichni přátelé.Vadilo to jediné tetičce, všichni ostatní to vzali úplně bez problémů. A pro nás to bylo skvělé, už žádné nervy, protože manželé už jsme byli, jen oslava, radost a štěstí. Mohu jen doporučit 🙂 Ale na tu první, úřední svatbu jsme nakonec pozvali i rodiče a hlavně kvůli nim měli i hostinu, brali jsme to jako poděkování za vše a moc jsme si to užili. Měl to být jen úřední akt, nakonec to byla taky krásná svatba, takže fakt slavíme dvě výročí ročně.
Měli sme svatbu asi jen z 20 lidma. Ale kdybych se měla vdávat znova, tak to udelam jen ze svědky a jen formálně. Je to otrava. Celá svatba je otrava. 😂😂😂 Já se celou dobu těšila normálně jen na to až se vozeru.
My mělo malou svatbu. I s námi a svědky celkem deset lidí. Obřad, pak oběd a hotovo. Pak za měsíc nebo tak jsme dělali grilovacku na oslavu pro víc lidí. Rovnou před svatbou jsme poslali oznámení rozdělené podle toho, koho jsme zvali na obřad s obědem, koho na obřad s obědem a pozdější grilovacku a komu jen oznámení, ze se bereme bez pozvání na cokoliv. Ať si to každý udělá podle sebe. Mě se tam zvali sami i kolegové na cumendu, to jsem řekla, ze tam nikoho navic nechci a smitec. Mě se to takhle líbilo, ze to bylo malé, tak jsme nemuseli řešit tolik peníze, všeho byla spousta, zaplatil jsme jim i ubytování, atd. Ta grilovacka už nebyla taková pálka, to bylo něco přes dvacet lidí. Napekla jsem si sladké, udělala jsem naložené sýry, utopence, sangriu, grilovalo se a hotovo.
Děkuji vam všem za odpovědi ☺️ jak jste některé psali vztahy rodině jsou unás komplikované 😔 já mám rodinu která nám pomůže vždycky. Přítelovou mámou jstou nejsme v kontaktu. A se sourozencemi co má přítel též ne. Já mám sestru která je nemocná. My bychom též měli malou svatbu max do 20 lidí možná do 30 lidí. Nechceme velkou. Ještě to probereme s přítelem ☺️
Meli jsme svatbu jen se svedky, s rodici jsme si dali vecer jen veceri. To bylo cele. Nikdo na nas blbe nekoukal, nikdo nam do niceho nekecal a byl to moc fajn den (jen o nas dvou, nikoho jineho jsme resit nemuseli).