Prizpusobila bych se malemu, tzn.bych ho stahla ze skolky a max.se mu venovala doma. Pokud ztrata Tveho prijmu neohrozuje financne rodinu tak nemas nad cim premyslet. Preji hodne sil!🌸

Určitě bych stáhla malého ze školky a holt s ním byla doma. Ne každé 2,5leté dítě je zralé na školku. Podpořila bych ho, aby si hrál tak, jak ho to teď baví. Popsala bych si sama pro sebe někam do deníčku, jak to s ním teď vypadá, co dělá a nedělá. A na konci prázdnin pak porovnala, jestli tam je nějaký posun atd.

Pokud ztráta zaměstnání finančně neovlivní chod rodiny, tak bych počkala. I pokud by nastoupil od září, je to ještě půl roku a to je dlouhá doba, během které na tom můžete zapracovat. Prostě některé děti potřebují více času.

Je to prcek, ne nadarmo je to batole a má se batolit mámě za zadkem.😉
Moje děti v tom věku byly stejné a ještě na plínách, neřekla bych, že byly pomalejší, prostě malé děti.
Uvidíš, jak to bude za půl roku, to je v životě tak malého dítěte hodně dlouhý čas a může se hodně posunout.
Ze školky bych ho stáhla, evidentně to nemá cenu a akorát se trápí. POkud to dáte finančně, nechala bych ho doma.

Mě by teda i zajímalo, co vytvoří dva a půl roku staré dítě, naše tak maximálně čáranici na zeď.😅

@alianan ono jich je tam těch dětí jen 8 s mým prckem 9 ..a učitelky s nimi dělají hezké věci. Obtisky rukou, sněhové vločky. Ale ty děti sedí a.fakt něco dělají.. mého malého ke stolku ani nedostanou...

Musím do konce dubna nahlásit v práci zda.se od září vrátím... malému budou tři v srpnu.. finančně to je trošku problém,.ale asi by se nějak zvládnout dál . Malý nemluvi, jen pár slov umí a má.plenky,. celkově je pomalejší a já ho nechci trápit ☹️ ale ty.penize z práce taky chybí

V září už může být úplně někde jinde. Já bych si nahlásila návrat do práce a malýho do školky 🤷 ono stejně jak to doopravdy bude uvidíš až v to září... Že to teď nedává neznamená, že to i tak bude v září

@volfikovi Pokud je to tahle, tak bych v práci nahlásila, že nastoupím. Za půl roku se hodně posune, pro dítě je půl roku kus života.

Pokud vas to jako rodinu financne nepolozi,stahla bych ho a dala do skolky za rok. Prace se vzdy nejaka najde,pracovat uz pak budes cely zivot. Ale ten drobek je maly jen jednou. Evidentne na to neni zraly,pro spravny vyvoj spis potrebuje klid a trpelivost a ne stres. Vsechny deti nejsou stejne,meho syna taky vubec netankovalo dlouho nejake tvoreni,pisnicky,prima prace. Chtel si hrat,delat svoje a ne rizenou cinnost. Nebo proste rict,ze se od zari vratis,jak pisou holky vyse a uvidi se. V nejhorsim bys nenastoupila nebo skoncila,svet se nezbori. Ale ted bych to asi pres koleno nelamala,venovala bych se mu doma. Je to stres pro vas pro oba. Dite v tomto veku spis potrebuje mamu nez kolektiv a tvoreni u stolecku 😀

@volfikovi ono mic nejde ani o to co delaji ucitelky , jake slova voli a jak je cely adaptacni proces vyresen .

Ono nejde o hlídání deti ale o to jak s tema detma kdo umi pracovat , jak umi ucitelky pracovat v ruznych situacich.

Učitelky se mu maximálně věnovali zvlášť ta jedna Ta se mu i líbila. Když jsme přišli do školy tak se mu klepala ale pusinka a myslím je to bylo strachy ☹️ nebrečel, odešel s pani učitelkou udělal papá. Ale pak jim tam kňoural ,plakal, nechtěl jíst ani pít ☹️pak chytili bacil a týden jsme nebyli pak jsme šli na dva dny a zas bacil a teď tedy se musím rozhodnout zda poprosit o držení místa do září za úplatu,nebo to úplně vzdát a počkat ten rok

@volfikovi a adaptaci jste nejakou meli ?

Na zacatek sam jen treba 30 min ?

Pokud je to pro nej v poradku za 2 dny hodina? Apod ?

Ti lidi co tam s temi detmi jdou maji nejake vzdelani ( pedagogicke) ?

Jestli tu práci máš ráda a potřebuješ ji, tak nezbývá nic jiného než vydržet a zkoušet dál... Je to blbý ale ne vsichni mají možnost zůstat je tak doma.
Moje malá má diagnostikovany opožděný vývoj (tedy jen pediatrem, k odbornikovi jsme neměli potřebu jít). Ve dvou a pul letech nemluvila, měla plně plenky, byla na mě prilepena jako pijavice 😅 Jsem vděčná za možnost pracovat s mužem na protismenu a nemuset skolku řešit. Chtělo to jen a pouze čas. A musím říct, že za poslední půlrok udelala ohromný skok ve vyvoji, ještě loni v létě byla cca rok opozdena a ted bych řekla že snad kromě řeči už je na úrovni sveho věku. Teď ji budu dávat do skolky na dva dny v tydnu, ne protože musím ale protože malá chce, najednou už ji maminka, tatinek a sourozenci nestačí, byla v te skolce 1 den na zkoušku a od té doby nemluví o ničem jiném než kdy tam pujde znova 😃 Ale ve dvou a pul letech by to pro ni bylo nemyslitelné.
Přeju ať se vam podaří vymyslet co nejméně bolestivý způsob adaptace 🍀

Keby si ho dala niekomu varovať,kým ty si v robote?volaku pani na stráženie?

Když to vezmu podle svých dětí 2/3 se školkou vůbec žádný problém. Ten jeden tam plakal celé tři roky. Ale ono to je i trochu povahou. Přesně jak píšeš, doma jen seděl a šťouchal auta nebo vlaky. Knihy ho nezajímaly, tvoření taky moc ne, venku za ruku odmítal jít, u jídla vydržel, jen když jsem nevýchovně pustila pohádku. Ve školce se nedomluvil, protože ve třech ještě moc nemluvil. I to ho stresovalo. A jeho první reakcí bylo, že někoho fláknul. Upřímně celý ten první školkový rok byl peklíčko. Já chodila do práce, takže po čtrnácti dnech adaptace byl na celý den 7:30 - 16:00. Ve třídě jich bylo plno, je introvertnější, taky to mu taky moc nepřidalo. Ale ted druhý školkový rok to bylo o mnoho mnoho mnoho lepší. Kdybych nemusela do práce, tak by šel asi až ve 3,5 letech a asi by to bylo víc na pohodu. Někdo prostě potřebuje víc času.

Ono se to lehce napíše, zůstat doma. Ale jsou pozice, kdy jde o unikátní příležitost a už se nikdy nevrátí. Nicméně dál čtu, že musíš nahlásit, jestli se vrátíš v září. Pokud je takhle možnost a pediatr i ve školce se shodují, že není zralý, nechala bych ho doma. A pak začala s adaptací od začátku, pomalu a opatrně. Syn taky chodil do skupinky, protože jsem potřebovala do práce. A upřímně, když jsem ho tam viděla a ostatní děti, jsou to ve dvou a dvou a půl letech opravdu ještě malincí a spousta by jich potřebovala hlavně maminku a domácí zázemí. Nicméně, pokud tu práci nutně potřebuješ, zkusila bych se ještě ve školce domluvit, jestli by to ještě zkusili. Jestli třeba je schopný se nechat aspoň obsloužit a hlavně časem jít ven. Protože jestli s ním jedna musí zůstat vevnitř a jde s ostatními jen jedna (i když je tam pár dětí), tak je to fakt blbý. Jinak se snad nějak extra zapojovat nemusí, syn kolikrát ve školce taky něco bojkotuje (už má 4,5 roku, ale je to tvrdá hlava) a učitelky ho, v rámci možností, nechají. Nebo najmout chůvu, i kdyby na to měl padnout celý plat, kdybych si potřebovala to místo do září hlavně udržet.

A to jsi v dětské skupině nebo v běžné školce? Zrovna probíhají zápisy do státních školek, tak zkusit i tam.
Ale upřímně...i z toho co píšeš, tak on ani neměl moc prostoru se adaptovat mě tak přijde... Necelé dvě hodiny denně je maličko a jak píšeš byl i často nemocny. Občas jsem takto měla dítě ve školce a pozdější nástup většinou prospěl a bylo to bez stresu. Někomu ani ten odstup nepomůže, ale já mám zkušenost, že u takto malých dětí, ten posun nástupu byl většinou jen k dobru.

Říkáš, že chodíš do práce a syn do školky jen na chvíli tak kdo ti ho hlídá potom??

za mě počkat, není zralý...já sama jsem malého dávala do mš ve 3,5r ( musela jsem změnít práci atd).Nebyl zralý, potřeboval čas.Nelituji toho, od nástupu do mš je v pohodě, nemocnost skoro nulová. Dcera nastupovala v necelých 3letech a byla také v pohodě, každé dítě je jiné a některé děti potřebují vice času...

Za mě musím říct, že měl málo prostoru pro adaptaci. Říkáš, že odchodil 2 dny a byl nemocný, po uzdravení opět. Ta přerušovaná adaptace je dle mého na nic.
Syn chodí od prosince do dětské skupinky, v necelých 3 letech je tam jeden z těch starších, jsou tam děti, které mají fakt těch 18 měsíců třeba. Co z fotek vidím, tak "tvoří" jen ty starší a prckové si hrají, nebo pro ně mají aktivitu přiměřenou věku. Některé děti tam pláčou. Ale na adaptaci mají prostor měsíc, pokud to potřebují. Syn, když měl adaptaci, tak chodil celý týden v kuse (nejdřív hodina, potom do svačinky), potom měl přerušení adaptace - Vánoce, ale kdyby potřeboval, tak by ji měl i v lednu. U nás teď skupinku rozšiřují, takže tam jsou dvě třídy na cca 16 děti a hodně chův/pedagožek, mají možnost i oddělit tyhle větší od maličkých, což je za mě super.
Rozhodně bych pokračovala v adaptaci dál, aspoň teď v březnu, ideálně denně, bez přerušení celý týden atd. Do září je dlouhá doba, teď bych ho klidně přihlásila do státní školky a do té doby uvidíte.

Od ledna je ještě moc brzy tohle posoudit. Klidně až po 3 měsících, po půl roce.
Věřím že učitelky dělají své maximum, ale pokud dítko nechce, tak s tím nehnou.
Možná by šla zařídit napřed chůva, aby si zvykl na cizího v domácím prostředí. Nebo jen jeden na jednoho třeba u chůvy.
Můj syn je od malička vyloženě asocial. Kromě mě a dcery k sobě absolutně nikoho nepustil. Je i svůj v některých věcech. I na svého tátu, který jezdil jen na víkendy z práce, si musel den zvyknout. Ve dvou a kousek musel nastoupit do dětské skupinky, nebylo na výběr. Ze začátku jsem sním byla. Ale pak jsme zjistily, že to nikam nevede a prostě i za cenu chvilky slz jsem ho tam nechala. Dávala jsem ho mojí kamarádce, které jsem důvěřovala, takže pro mě bylo mnohem snazší jít pryč. Ze začátku se nezapojoval. Potom ale už mi chodily zprávy, že si hraje, viděla jsem výrobky atd... V necelých 3 šel do státní. Zvykani je prostě delší, na to že je tam od září, tak každou nemoc jedeme odznovu. Nedej bože, aby ráno čekala jiná paní učitelka než ta jeho.
Chci tím hlavně říct, že ta adaptace je u každého dítěte úplně jiná. A jinak dlouhá. Měli jsme ve školce i dítě které i po roce stále plakalo, že tam být nechce. Ale zapojoval se potom do většiny činnosti, ze začátku jen stal a koukal na ostatní. I takhle to může vypadat. Měli jsme i předškoláka, který dokázal půl hodiny stál u stolečku a nekomunikovat vůbec o ničem a s nikým dokud sám prostě nechtěl.

Teď jsem si teprve všimla té krátké adaptace. Já myslela, že je tam od ledna pořád, i když třeba po chvilkách. Za mě je to taky moc rychlé. Syn do dětské skupinky nastupoval ve 2,5 a já tam s ním ze začátku bývala do svačinky, pak ho tam nechávala samotného do oběda. A cca za měsíc tam začal spávat. A dlouho jsem tam s ním bývala ráno. A myslím, že by to mohlo být i daleko pomalejší, dle tempa dítěte.

Píšeš, že do práce potřebuješ nastoupit v září. V tom případě bych to teď nelámala přes koleno a stahla bych ho. Můžete spolu doma v klidu pracovat na tom, co ještě nezvládá. Hezky pomalu, v bezpečném prostředí, bez stresu pro oba.
Spousta lidí má pocit, že je lepší dát dítě dřív, aby si zvyklo... ale kolikrát je to kontraproduktivní. Ono těch několik měsíců je v životě dítěte hodně a za půl roku může být (a bude) úplně jinde.
Zatímco jednomu dítěti nástup do školky prospěje a hodně ho posune, jiné dítě na to prostě nemusí být připravené a budete se akorát trápit oba.

A on si nemůže hrát v koutku s autíčkama, musí tvořit u stolečku? U nás i ve školce bylo vše na bázi dobrovolnosti

Pokud je tam spokojený a problém je jen v tom, že nechce tvořit, asi bychom nechala hrát si s autíčky, pokud je to organizačně reálné. S venkovní procházkou je to blbý, pokud ho nedostanou ven.

Dcera 2 a půl roku,půjde v září do školky a bohužel bude muset,teď bych ho odhlásila a dala až v září, můžete se domluvit,že nastoupíte až v říjnu kvůli adaptaci,u nás tvoří děti dobrovolně,podle fotek jde vidět,že u stolku nejsou všechny děti, ostatní si hrají.Ne každý dítě je na tvoření.

@lis6 chtějí aby seděl a tvořil

@volfikovi a možnost jiné skupiny nemáš? Mě tohle přijde mimo, proč nutit někoho dělat co nechtějí? Jako nabízet, lákat, ale vždyť je prtě. U nás i v tý školce nenutili ani predškoláky ke společné činnosti, prostě chvilku to dělali pak odběhli, pak se zas připojili...

A čo tak skúsiť nejakú pani, ku ktorej by chodil namiesto do škôlky?

@volfikovi Ale tak malé dítě tvořit na povel nebude nebude, vidím to v naší školce u nejmenších,jsou to samostatné jednotky, hrají si samy a nějaký program je nebere, učitelky akorát mezinimi lítají a korigují chování nebo nabízí hračky. Až během roku, jak rostou, tak si nejdou kamarády, jsou více parťácký a nechá se s nimi něco dělat.

Čím více to popisuješ, tím více mám pocit, že problém není v malém, ale v učitelkách.

Jako ředitelka MŠ pokládám otázku - chodí dítě do soukromé MŠ nebo do dětské skupiny? Pokud do DS, pak provoz musí být plně uzpůsoben dětem od dvou let a pečující osoby by měly mít jistou odbornou úroveň. Jestli požadují, aby dítě, které se ještě ani neadaptovalo, sedělo u stolu a tvořilo, pak je to naprostý amatérismus. V případě, že dítě chodí do MŠ a tato MŠ přijímá děti mladší tří let, pak opět na to musí být připravení. A opět nemohou chtít po dítěti tvoření u stolu. Všechna předškolní zařízení musí plně respektovat individualitu dítěte vzhledem k jeho věku.
K adaptaci - normálně tam buďte s dítětem přítomna. Jsme státní MŠ a rodiče u nás mohou s dítětem chodit tak dlouho,jak uznají za vhodné.