Včera jsme byli na závěrečném plese tanečních našeho syna. Mimo jiné tam byla i dcera našich kamarádů ještě z dob studí. Oba známe od začátku jejich vztahu, naše děti se nám narodily pár týdnů od sebe, trávily jsme spolu celou mateřskou, jezdili na společné dovolené a pak jsme byli v naprostém šoku, když se kamarádi rozešli. Pak už s jedním z nich jsme prožívali spoustu bolesti, výčitek, ublížení, děti mají ve střídavé péči... A včera další překvapení - jejich dcera je měla na plese oba! Ač se s jedním z nich poslední roky už moc nestýkáme, opravdu si jich obou vážím za to, že kvůli společné dceři jsou schopni se domluvit, sednout k jednomu stolu a bavit se spolu, aby ona měla radost a měla krásný večer. Mysleme všichni více na naše děti než jen na sebe. Ty děti vznikly z lásky a není pro ně nic dražšího než láska rodičů, obou! A rodiče tu lásku mohou svým dětem projevit i tak, že zkousnou vlastní ego a jsou v důležitých chvílích po boku svého dítěte i vedle bývalého partnera, který hodně ublížil.
Nasi spolu nesli na muj maturak.Mama rekla ne,kdyz tata rekl jo.Takze byl tatka a babicka s dedou.Ale jeji volba.Na svatbe uz byla,ale premlouvala me k svatbe jen se svedky... No.Ja si zatim nedokazu predstavit sedet s ex u jednoho stolu.Verim,ze to prijde,ale ted se premaham i k pozdravu
Ideální situace, když se dokážou domluvit. Moje mamka nešla ani na můj maturitní ples, protože tam byl táta. Na promoce jsem zase musela pozvat jen ji a tátu poprosit, aby nejezdil. Kvůli jejich sporu jsem se bála vlastní svatby a když jsem byla požádán o ruku, první po radosti přišel stres, co proboha moji rodiče a svatba (nakonec to máma zvládla, po X letech od rozchodu a na svatbě byli oba). Dokonce se spolu chvilku i bavili a zvládli společnou fotku, byla jsem v tu chvíli šťastná jak malá holka ❤️.
Nasi to na moji svatbě taky zvládli. I když já mám dost výhrad k otci i teď. Tak musím říct, že jsem ráda, že se ukázal (i když mi v životě nic nedal a nepomohl, tak to beru tak, že bez něj bych tu nebyla.... Ale trvalo mi to přes 20 let než jsem k tomu dospela). Moje máma to vzala, ale měla problém, že by mě měl vést uličkou... (ona byla ten kdo se celý život staral) takže jsme šli raději s mužem každý sám. Ac jsem otce od té doby neviděla, tak jsem ráda, že to tehdy proběhlo jak to proběhlo ☺️
Taky to tak mám.nikdy jsem na otce svých dětí neřekla kriveho slova. I když ten jeden mě stojí opravdu hodně úsilí🤦♀️😂😂A fakt nejde o nějakou nevěru nebo konec vztahu kvůli někomu jinému.ale o zjištění že je ten někdo totální morální krypl.ale zatím se drzim😂😂
A je Teda pravda,že jsem za to několikrát dostala pochvalu i od terapeutu se kterými na to přišla rec☺️
A dokonce jsem byla ta,která když zemřela první tchyně byla hodně proti tomu,aby bývalá manželka,se kterou byl 20let byla v poslední řadě jak to plánoval.vedela jsem,že obě máme být v první řadě.i jsem kvůli tomu psala Špačkovi, jak je to správně podle etikety. A měla jsem pravdu.
Já bych to svým dětem nikdy neudělala.ale bohužel, je to spíš výjimka,když spolu expartneri aspoň kvůli dětem nějak fungují.
Jj, znám. Naši byli na mé svatbě a dokonce vedle sebe seděli u stolu. Díky za to. ❤️
Je to super když se rodiče umí domluvit a aspoň kvůli dětem se k sobě chovat normalne. Máme teď v rodině taky rozchod dvou lidi a když vidím jak jeden z nich kyda na FB špínu tak je mi na bliti. Děti mají zatím maličké tak snad ho to přejde než povyrostou a budou tomu rozumět 😣.
Vzpomínám si, že když jsme měli s manželem krizi tak jsem mu koupila lístky na koncert. Ptal se mě proč jsem to udělala když to teď spolu máme tak jak máme a chci jít prakticky od něho. Tak jsem mu řekla, ze mě Mamka vždycky vychovávala tak, abych se chovala k ostatním hezky i když nám to zrovna neklapne, a ze měl narozeniny (30) a na vím, ze na tenhle koncert chce roky jít a tak nás nakonec Rammsteini dali zase dohromady i když to pak byla ještě trnitá cesta, ale důležité je, ze bych se k otci svých dětí nechtěla chovat hnusne po rozchodu…k čemu ten jed v zivote 🤷♀️, holt se někdy cesty rozjedou no.
To od nich bylo hezké🙂
@paladinka On je asi jiný rozchod, kde se dva dohodnou na tom, že už jim to spolu neklape a rozchod, kdy se jeden cítí naprosto zrazen. Znám histoii obou a byl to tehdy šok pro nejbližší kamarády, rodinu, pro všechny. Dotyčná osoba nikdy nedala najevo, že by byla s čímkoliv nespokojena a událo se to velmi rychle, ne zrovna čestnou cestou. Nechci to tu rozebírat, důležité je, že to nějak zvládli a jejich děti v rámci možností netrpí.
Nase se rozešli ten rok, co jsem měla maturovat, vsechno bylo hodne cerstve a bolave pro oba, bylo to opravdu psycho obdobi i pro nas, deti. Nicmene na maturak prisli oba, usmivali se do kamer, fotili se se mnou apod. Dokonce jsme se pak sli sednout do nejake restaurace spolu, slavnostne...
Musím říct, že přesně tohle mě hodně děsilo celou dobu, co jsme se s bývalým rozešli...a řekla bych, že teď 4 roky po té jsme ve fázi, kdy spolu většinu času dokážeme normálně fungovat a dokonce jsme společně byli na tvořivých dílničkách ve školce. Malá byla tak nadšená a my společnými silami upletli pomlázku 😅. Myslím, že je to hodně dané i tím, že jsme každý už prostě někde jinde. Ale říct mi tohle někdo před lety, tak si budu myslet, že si ze mě dělá legraci 😅
Naši šli od sebe k, když mě bylo 19 a ségře 16. Ještě dvoje vánoce byl s náma společně, i když jsme byly 'velký'. A všechny narozeniny vnoučat slavíme všichni společně, taťka s novou manželkou, mamka s přítelem (už druhým 🙈). Jsem moc ráda, že to takhle je a nedokážu si to představit jinak 😊
Kéž by to tak fungovalo. U nás radši nepřijdou, než aby se někde viděli. Jsem pak stavěná do pozice, kdy vybírám jednoho, co pozvu 🤦