Dneska ráno vstal Martin brzo, aby se stihl nasnídat než odjede. Musel si rozsvítit a začal připravovat jídlo na sporáku, vařit čaj a dělal u toho takový běžný rámus, kterému se při vaření prostě nevyhnete. Grrrrrr... Vzbudil mě i Mariánka a hlas v mé hlavě začal bručet a navádět mě k rozmrzelosti. “Je to od něho neohleduplné, ještě jsi mohla spát, to je teda pěkná neděle, odjede si za zábavou a mě tu nechá s dětmi samotnou. Žádné nedělní ráno se nekoná.” Úplně klidně bych mohla tomu volání po sebelítosti a sebetrýznění propadnout, vstát s tím nasraným pocitem a dát mému milému muži sbohem takovým způsobem, aby dostal jasně najevo, že si dneska to potápění prostě neužije.

Kdysi jsem mu vyčítala, když někam jel, že s námi nechce být, že nás opouští. To bylo v době, kdy se narodil náš prvorozený Šimi. Pro mě tehdy neexistovalo nic jiného než on a rodina. Byla to doba, kdy jsem přestala hledat jinou náplň života, protože jsem myslela, že se tam už nic jiného nevejde a nutila sobecky svého muže, aby to viděl stejně jako já a vzdal se sebe a svých zájmů a naplnil tak mou představu o životě. On mi však ukázal, že to tak být nemusí.

Partnerství je prostor, ve kterém se mohou oba svobodně nadechnout. Když ne, je to v háji.

A tak jsme se nadechli a uvědomili si, že je důležité spolu komunikovat, bavit se o všem, popisovat své pocity, říkat si, jak co vnímáme a důvěřovat si, že mluvíme pravdu. Potřebovali jsme čas, abychom se našli ve svých rodičovských rolích a posunuli sebe i naše partnerství o kousek dál a přijali tu nálož, že už tu nejsme jen pro sebe, ale i pro děti a že je úplně přirozené plnit si své sny za předpokladu, že se budeme navzájem podporovat, že lze žít bez výčitek a obviňování a v souladu.

Sebevědomé partnerství je základem naší rodiny. To, co stojí za našimi spokojenými úsměvy a radostným životem, kterého jsme dosáhli společně a vědomě, trpělivě krůček po krůčku.

Tohle všechno z našich obličejů nevyčtete, a proto často od kamarádek slýchám:” No jo, když ty máš Martina, to je úplně jiný chlap.” A já vím, že je skvělý, ale taky jim říkám, že má ženu, která uměla otevřít zavčasu i nepříjemná témata. Ženu, která se naučila bezpodmínečně dávat, aniž by čekala, že se jí to vrátí. A Martin poslouchal a mluvil se mnou, nebál se mi říkat totéž a já naslouchala. A totéž děláme stále. Ladíme se a pokračujeme v péči o naši lásku už 18 let, protože víme, že to má smysl.

Když jsem jsi všimla, že se vyhlásilo testování na horkou novinku - křupky od Sunárku a navíc BIO, tak jsem si řekla, že to prostě musím zkusit! Nerada bych vyhodila peníze za něco, co vypadá dobře ale chuťově se to vůbec nedá jíst.
Co se týče značky Sunárek jako takové, tak ji upřímně ignoruji. Jejich produkty mi přijdou dost nesmyslné k věku, který na nich určují, ale tohle mě praštilo do očí a vzbudilo to ve mně dost silný zájem.
Zkusila jsem tedy své štěstí a přihlásila se do testování.

BALÍČEK JE DOMA

Balíček dorazil k mamce, jelikož jsme tou dobou byli několik dní mimo domov.
Mile mě překvapilo, jakým způsobem byl balíček připraven. Každé balení křupek mělo i svého přímého zástupce - tedy mrkev, čočku a hrách.
Suroviny byly v krásném látkovém pytlíku svázané krajkovou stužkou a celá sada byla zasazena ve středně velkém proutěném košíku.
Klobouk dolu za fantazii a originalitu 🙂.

Mrkev jsem nechala mamce a zbylé suroviny jsem si následně odvezla domu s tím, že se z nich pokusím něco uvařit.

HRÁŠKOVÉ LUSKY

Hráškové lusky jsme ze zvědavosti zkusili jako první. Sáhla jsem nejdříve po nich hlavně z důvodu, že jsem předpokládala, že mrkvové se sní hned a čočkové nebudou moc oblíbené, tak jsem chtěla začít střední cestou, což se mi následně potvrdilo.
Jsou tvrdší, chroupavé nerozpustí se okamžitě na jazyku jako třeba kukuřičné, pohankové či jáhlové. Z toho důvodu bych je viděla klidně na první zoubky, krásně mohou dáseň masírovat a pomáhat jim růst. Dětem se budou také dobře držet.
Co se týče chuti, tak chutnají tak nějak normálně. Hrášek v nich není nikterak zvlášť výrazný, takže pokud jsou děti zvyklé na tvrdší kukuřičné může jim dost pravděpodobně chutnat i tato hrášková verze. Až po několikáté křupce ucítíte hráškový ocásek.
Viděla bych je jako takový průměr. Neurazí, nenadchnou, ale když jsou na stole, tak po nich člověk mlsně sáhne.

Prvně bych chtěla poděkovat za možnost zúčastnit se testování křupek Sunárek, bylo to poprvé, co se na nás usmálo štěstí. Naše děti milují zeleninu, tak jsem byla opravdu zvědavá, jak jim budou křupky chutnat. Nemohla jsem se dočkat, až nám dorazí balíček a nadšení bylo opravdu veliké. Přišly 3 balení křupek (hráškové, čočkové, mrkvové) a k nim suroviny, ze kterých jsou vyrobeny + krásný proutěný košík, který nám tu dělá parádu. Čočka a hrách ještě stále čekají na své zpracování, ale určitě z nich bude výborná polévka. 🙂

Teď už k samotnému testování. Bohužel jsme začali tím nejlepším, což jsme samozřejmě nevěděli. Děti otevřely mrkvová kolečka a světe div se, během hodinky byl pytlík prázdný a děti se dožadovaly dalších. Křupky mají takovou oranžovou barvu a lehce nasládlou chuť, tvarem připomínají kola od vozu. 🙂 Po zjištění, že mrkvové už nejsou, sáhla dcera po čočkových. Hned po prvním soustu jsem viděla, že si v duchu říká, jaká to byla chyba. 😀 Na další křupku už bohužel nedošlo.  Mladší syn snědl asi tři a další už také odmítal. Křupky mají tvar prstýnků, což napovídá název 🙂 a chuťově jsou absolutně nevýrazné a dost podobné těm hráškovým. Jako poslední jsme otevřeli již zmíněné hráškové lusky a bohužel se opět žádné nadšení nekonalo. Byly tedy asi o něco lepší než čočkové soudě podle toho, že zmizelo asi o 10 křupek víc, ale mrkvové prostě zvítězily na plné čáře. Celkově bych všechny příchutě ohodnotila velice kladně, co se týče složení a také že výrobky jsou v Bio kvalitě. Vůně i chuť ale nejsou nijak výrazné, proto si myslím, že by byly vhodnější pro mladší děti, které ještě nejsou tak zmlsané jako ty moje dvě ve věku 2,5 a 5 let. Mrkvové si ale určitě ještě koupíme, přijdou mi ideální na cesty do auta.

Složení mrkvových křupek je kukuřičná mouka 46,6%, kukuřičná krupice 46% a sušená mrkev 7,3%.

Složení čočkových je zelená čočka mletá 51%, kukuřičná krupice 48,9%.

Složení hráškových lusků je zelený hrách neloupaný mletý 51%, kukuřičná krupice

48,9%.

Zatím jsem nikdy neměla na testování štěstí, proto mě velice mile překvapilo, že jsme byli vybrání do tohoto😊 Elenka má rok, takže ta to nevnímala tolik. Ale Matýsek (3,5 roku) byl nadšený.
Balíček přišel dopoledne, tudíž jsme ho rozbalili pouze s Elenkou.

Ta poznala hned, že jde o jídlo a vrhla se na vybalování a zkoumání obsahu balíčku. Moc se mi líbilo jak byl naplněný.

Překvapení se povedlo a za dárečky děkujeme. Po příchodu Matýska ze školky jsme načnuli postupně všechny příchutě. Jedl je, jako by to znal. Zelenině tolik nedá, tak jsem byla ráda, že mu to tak chutná. 

Elenka si zabavila mrkvová kolečka. Ostatní spíše rozkousala a hrála si s tím.

Během testování u nás bylo na návštěvě pár dětí. Většinou je nejvíce zaujala právě mrkvová příchuť.
Já je uzobávala průběžně s dětmi. Mám takové věci rada, tak mi nezvyklá chuť nedělala problém. Mrkvové kolečka jsou opravdu nejlepší. Já osobně mam moc ráda i čočku, takže i ty čočkové prstýnky mi moc chutnaly. Nejmíň jsem přišla na chuť hráškovým, ale jak se ta chuť trochu rozležela, nebyly špatné ani ty.

Zábavu jsem si užila i já 😁 vím, s jídlem se nehraje, ale neodolala jsem 😊