wosk
    Zpráva byla změněna    17. bře 2019    

    📣 💣 Už zítra losujeme vstupenky 🎟 (5x3) na veletrh FOR KIDS. Zapojit se můžete do dnešní půlnoci! 🕛🌠🤩 Na facebooku KidiZones 😉

    #forkids

    Na facebookových stránkách KidiZones se můžete do neděle 17.3. zapojit do slosování o vstupenky na FOR KIDS (5 x 3 vstupenky)

    A ještě jednou díky všem, co zadali nová místa, VŠICHNI už mají vstupenky odeslané. Prosím o kontrolu schránek, případně hromadné/promo či spamu. kdyby cokoliv, pište (sem/do zpráv....).

    #forkids

    "soutěžím s veletrhem #forkids"
    Mi mame kocarek casualplay s4. Je krasne odpruzeny, ma velke nafukovaci kola a rucni brzdu, takze do terenu je naprosta bomba.
    Velky prostorny sportak, takze se nam do nej vleze i nase prerostla zirafa. 🙂
    Cena kolem 10tis.

    "soutěžím s veletrhem #forkids"
    Britax Go next
    - kupovali jsme přibližně za 25 000,- včetně autosedačky.
    Kočárek jezdí už s druhým dítkem a stále jsem z něja nadšená tak, jako na začátku.
    - ideální pro vysoké lidi (s manželem máme přes 180 cm a nekopem se při chůzi do nohou o kola)
    - potah je voděodolný, nikdy jsem nepotřebovala pláštěnku
    - projede terén, vhodný i do města, odpružený, houpací
    - opravdu velký košík - běžně jsem tam vozila nákup a motorku
    - sporťák je superskladný a nízký, takže si do něj dítě dokáže vylézt samo

    Za celou dobu používání jsem našla jen jediné mínus, a to, že sporťák nejde do úplného lehu. Nový model už ale jde.
    Za mě bych do něj rozhodně šla znovu.

    (2 fotky)
    apacheeeAMBASADORKA
    8. bře 2019    Čtené 2272x

    Dokonalý kočárek je něco jako Yetti. Fakt!

        Ano, přesně tak. Že nechápete, na co narážím? Dokonalý kočárek a Yetti mají společné to, že o nich slyšeli všichni, ale ještě je nikdy nikdo neviděl🙂

        Určitě to znáte - když poprvé očekáváte narození své malé dokonalé kopie (haha – bezdětní prominou, pochopí časem), připadá vám všechno kolem jako periodická soustava prvků v páté třídě. Tak nějak zhruba sice tušíte, o čem je řeč, ale tu pravou podstatu pochopíte až o pár let a mnoho zkušeností později. Jenže vybrat pojízdnou postel pro svého potomka musíte už teď, za pár let vám to totiž bude naprosto k ničemu. Takže vyzvídáte po kamarádkách a známých. Každá z nich vám doporučí samozřejmě něco jiného a přesto svorně jedna přes druhou pronáší hesla typu:

    „Lepší kočárek neexistuje.“

    „Vyzkoušela jsem už strašně moc kočárků a tenhle je nejlepší.“

    „Nechápu, jak si někdo může koupit cokoliv jiného.“

        Ze všeho vám jde hlava kolem a po týdnu koukání po kočárkách na internetu se vám v pravém oku začne objevovat tik a ruce se začnou klepat tak, že se musíte po každém napití kávy jít převléknout. Dost, zadržte, jinak se z toho zblázníte.

        Než začnete opravdu vybírat horkého favorita, kterému svěříte to nejcennější, co budete v životě mít (fakt, přísahám, že své dítě budete mít pravděpodobně ještě raději než tu chlupatou čtyřnohou obludu, bez které si nyní neumíte svůj život představit), ujasněte si pár záležitostí:

    • sumu, kterou chcete do kočárku investovat (ceny se pohybují řekněme od cca 5000 do 50 000 kč)
    • co chcete s kočárkem dělat (pokud chcete s kočárkem běhat či jezdit na inlinech, vyberete s největší pravděpodobností úplně jinou káru, než lidé, kteří s kočárkem budou drncat 1x týdně po městské kolonádě)
    • kde chcete s kočárkem jezdit (pokud chcete chodit do lesa a po polňačkách, na některé typy kočárků prostě zapomeňte - i když třeba se slzou v oku)
    • který typ kočárku se vám vzhledově líbí (já vím, je to úplně stejné jako s autem – barva sice nejezdí, ale jsme ženy a určitě se chápeme🙂 )

        A to pro začátek úplně stačí. Nepospíchejte, neukvapujte se – ve většině případů máte totiž docela dost času🙂

        Prohlížejte si kočárky na internetu, okoukněte kočárky svých kamarádek, nestyďte se zírat po každém kočárku, který projede okolo vás. Postupně si napište seznam značek, které vás oslovily a hodí se k vašemu způsobu života. A teď přichází ta nejdůležitější část při výběru. Než kočárek opravdu zakoupíte, vyzkoušejte si ho naživo. Tisíc nádherných obrázků na netu, ani nejupřímnější svědectví Máni z vedlejšího vchodu nezaručí, že zrovna vám bude tenhle kočárek vyhovovat. S největší pravděpodobností s ním nachodíte spousty kilometrů a věřte, že i když vám zprvu třeba vůbec nebude vadit, že se nedá hýbat s rukojetí a vy se k ní musíte ohýbat, za pár desítek kilometrů to začnete z hloubi duše nenávidět. Napsala bych, co vás to začne, ale přece jen chci u tohohle článku udržet jistou míru štábní kultury, takže si to domyslete. Věřím, že to pro vás nebude sebemenší problém🙂

        Pokud bych vám při výběru kočárku mohla dát jen jednu jedinou radu, bude to tato:

    Nikdy nekupujte kočárek bez toho, aniž byste si ho vyzkoušeli.

        Dá rozum, že si s ním asi nemůžete udělat půldenní výlet po okolí, ale ono i krátké vyzkoušení kdekoliv v obchodě vám řekne víc než tisíc slov napsaných na sociálních sítích. Já vím, to že s tímhle kočárkem jezdila Michaela Jonášová, je opravdu pádný argument ke koupi, ale veřte, že ne všechny instagramové a blogové hvězdy vás o tom, že tenhle kočárek je prostě naprosto TOP, přesvědčují, protože si to vážně myslí. Některé za to dostaly totiž prachsprostě zaplaceno🙂 Oukej, tady už se dostávám na tenký led – rozhodně nechci tvrdit, že to dělají všechny, ale některé fakt jo. A úplně stejně to funguje i s některými prodejci – zisk je v některých obchodech tím jediným měřítkem, takže šikovný prodavač vám během chvilky dokáže vnutit a prodat i ten největší křáp, co v obchodě za jeho existenci kdy měl.

        Takže jasný? Před tím, než zakoupíte jakýkoliv kočárek, si ho ve vlastním zájmu vyzkoušejte. A taky se nebojte použít google. Díky němu občas zjistíte leccos. Počítejte s tím, že na každý kočárek se vždycky najde nějaká negativní recenze, ale pokud je ze 100 recenzí negativních 59, opravdu se vyplatí zbystřit a poohlédnout se jinde.

        PS: Závěrem chci ještě zdůraznit, že vaše kamarádky nejsou mrchy (aspoň teda určitě ne všechny), když vám doporučí naprosto dokonalý kočárek. Nejlepší, nejkrásnější, nejlépe jezdící, nerozbitný,… A když si ho koupíte, tak pak zjistíte, že hůř jste koupit prostě už nemohli. Nechoďte jim ho omlátit o hlavu (ačkoli je to někdy fakt lákavá představa). Opravdu vám nemusela lhát. Je to třeba totiž fakt dokonalý kočárek. Ovšem pro ni, ne pro vás.

        Teď už se dostávám k vyvrcholení celého článku, prozrazení myšlenkového gró a nejzásadnější části obsahu, kvůli kterému tohle všechno já píšu a vy čtete. Vzpomínáte na nadpis? (Šup, kdo nepamatuje, pěkně si tam zase doroluje🙂 ). Univerzálně dokonalý kočárek neexistuje, protože každý z nás má jiné představy, jiné požadavky a hledá něco jiného. Prostě se smiřte s tím, že takový kočárek, ze kterého bychom si všichni lidově řečeno sedli na prdel, neexistuje. Ale můžete najít ten jeden, který bude dokonalý - pro vás. Hodně štěstí při hledání.

        Na závěr mi dovolte jednu dobře míněnou radu (a taky přiznanou reklamní vsuvku ambasadorky veletrhů #forkids) - pokud sháníte kočárek, udělejte si výlet na veletrh For Kids, který se koná v Praze 4. - 7. dubna, protože na jednom místě bude k vidění (a hlavně tedy k odzkoušení) ohromné množství kočárků nejrůznějších značek. Nemusíte si tu koupit vůbec nic, ale pokud byste se přece jen rozhodli pro koupi nejrůznějších věcí zde, většina prodejců nabízí lepší veletržní ceny. Ale i zde se samozřejmě najdou tací, kteří na vás chtějí hlavně vydělat (ostatně jako všude jinde). Použijte proto především zdravý selský rozum a starého známého strejdu Googla, který vám během pár sekund vyplivne informace o cenách dané věci, jejíž koupi právě zvažujete🙂

        A jestli můžu poprosit, budu vám moc vděčná, když mi do komentáře napíšete, zda jste si před koupí kočárku kočárek vyzkoušely naživo. Děkuju mockrát a jsem zvědavá, jak zdejší “hlasování” dopadne🙂

    Takže otázka na závěr:

    Viděly jste kočárek před jeho koupí naživo?

    beruska125
    Zpráva byla změněna    8. bře 2019    

    #forkids
    Můj favorit mezi kočárky je Bugaboo cameleon.😍
    Pořizovací cena začíná na cca 20 000,- 😉
    Tenhle kočárek lidi buď miluji nebo nesnáší nic mezi tim a já ho miluji.😉
    Pro mě hlavní plus: je lehoucky, jede skoro sam, ovladatelný jednou rukou, variabilní a skladny, design: velký výběr stříšek a doplňku které se daji stále měnit a “hrát si” tak se vzhledem kočárku.
    Minus: není úplně do terénu, ačkoli my už s nim zdolali ledasco (viz foto😂).

    (2 fotky)
    wosk
    Zpráva byla změněna    7. bře 2019    

    OMLOUVÁM SE, I KDYŽ LÍSTKY JEŠTĚ JSOU, MUSÍM TUTO FORMU ZÍSKÁVÁNÍ LÍSTKŮ UKONČIT! VĚTŠINA Z VÁS TO MÁ NA HÁKU A ŘEŠÍ KVANTITU NAD KVALITOU, COŽ NEBYLO CÍLEM ☹ OMLOUVÁM SE VŠEM POCTIVÝM...
    Chcete volňásky na FOR KIDS? Pokud zadáte nové místo vhodné pro děti na Kidizones.eu a pošlete mi na email sona@kidizones.eu váš nick na stránkách (a meil, pokud se bude lišit od toho, ze které píšete), pošlu vám na meil vstupenku. Co místo, to vstupenka! To jde, ne?
    Nebo můžete dát like na facebooku stránce UrgentID (1like=1vstupenka).
    Možnosti lze kombinovat!
    (max. 4 vstupenky na osobu/nick/email)

    EDIT: do vydání zásob!
    EDIT2: zásoby jsou slušné 😀

    #forkids

    martinabolfikova
    Zpráva byla změněna    7. bře 2019    

    I ja vyzkousim sve stesti a zkusim soutez s #forkids 🙂

    Kdyz jsem cekala druhou dceru, cil byl jasny a tedy koupit bazarovy hluboky kocarek a pote novy sportak. Jako hluboky kocarek jsme mely Tako baby heaven, kocarek byl paradni, kdyby se mi podarilo sehnat spotovni verzi tak jezdime jeste do dnes. 😊

    Nyni bych popsala nas stavajici kocarek a to BEBETTO NICO.

    Porizovaci cena byla neco k 7.000,- na internetu se da sehnat i za 6.500,-.
    Kladne vlastnosti kocarku jsou predevsim takove jako :
    Otaceni korbicky po a proti smeru jizdy
    Prostorna korbicka
    Vystuzeni zeleznym kusem hned za hlavickou takze ditko nemuze nebo by nemelo prijit k urazu pri narazu
    Dlouha a prodluzovaci striska
    Na design je nic moc ale dost na krase mu pridavaji nizkoprofilove kola spolu s celkem vkusnym ramem 🤗

    A nyni zapory:
    Novejsi typy maji v prednich koleckach zabudovanou funkci DMS. Ktera v prekladu znamena, ze predni kolecka nemaji sklon k protaceni se a proto se nemuze stat, ze by zacalo jedno z kolecek delat neplechu na rovnem povrchu a hazet s celym kocarkem. To jsem tehdy povazovala za vyhodu, po case zacinam nabyvat opacnych pocitu. Diky tomuhle systemu je kocarek hur ovladatelny co se zataceni tyce a tedy diky tomu jsou pak i kolecka driv poskrabane od ruznych stretu s ohranenim chodniku apod. ovsem tohle nemusi platit v pripade jine maminky ktera je v rizeni zdatnejsi nez ja 😃. Na podlaze v obchode je temer neovladatelny.

    Prodejce v recenzich uvadi velky kosik pod kocakem, velikost je sice super ale je hodne nizky takze nejaky objemenejsi nakup je pod kocarek vlastne skoro nemozne dat.

    Pres to bych kocarek nevymenila, je pro me dulezite aby byl kocarek hlavne funkcni co se korbicky tyce a s tou jsem spokojena na 200%. Jizdni vlastnosti jsou asi nejvetsim minusem ale i ty se daji v servise vyresit 🙂 👍
    Hezky den, Martina 🙂

    (2 fotky)
    lolidolly
    Zpráva byla změněna    7. bře 2019    

    Zkouším štěstí s #forkids

    Za prckův zatím docela krátký život jsem vystřídala již 4 kočárky, což si myslím za necelé 2 roky není málo. Byly to kočárky dražší, drahé i levnější a nejraději bych tu napsala o svém posledním kočárku, kterým je Valco snap 4 sport tailor made

    Asi už chápete, ze sem trochu kocarkovy blázen, ale myslím, ze jen hledam dokonalost. Myslím, ze ji nikdy nenajdu, ale Valco k ni má zatím nejblíž. S tímto kočárkem jsem zatím neskutečně spokojena.

    Klady:

    Lehký, skladný, ovládá se jednou rukou
    Dá se dat do úplného lehu
    Nafukovací kolečka a skvěle odpružení projede snad každý terén
    Konečně se s kočárkem nebojím, myslím, ze přežije vše
    Prodluzitelna striska
    Okénko ve strisce
    Dostatečně velký kos
    Velký prostor pro dite
    Snadná manipulace

    Zápory:

    Nejde dat do protisměru (dřív by mi to vadilo, dnes je to prcka lepší)
    Špatně se mi nastavuje délka popruhu
    Vypadá trochu levne, ale odpovídá tomu cena
    Nelze nastavit výška rukojeti

    Poměr cena kvalita naprostá pecka 🙂

    maanule
    Zpráva byla změněna    6. bře 2019    

    Soutěžím s veletrhem #forkids

    STOKKE TRAILZ all terrain

    Náš první kočárek (ze čtyř)
    Dlouho jsem hledala dokonalost a pak našla jeho!
    Range Rover mezi kočárky a to jak velikostně, tak i cenově... 😂🤦🏻‍♀️
    Maxi velká korbicka, celkove vyšší kocarek, vysoká nosnost kosiku a skvělý přístup do nej.

    Jen ta cena cca 45. tis trojkombinace (lze kupovat jednotlive)... :(((

    (Přidávám ještě foto sportovní verze a náhled do prostorneho kosiku) ♥️

    (3 fotky)

    Budeme na FOR KIDS a už teď vím, že budeme mít volňásky. Jen nevím kdy. Kdo by měl zájem a nechtěl o ně přijít, sledujte nás na facebooku nebo na našich stránkách Kidizones.eu

    #forkids

    apacheeeAMBASADORKA
    21. led 2019    Čtené 7011x

    Rádi píšem na cizí zeď aneb Jedna fotka očima různých lidí

       Důležité upozornění:

    "Cílem tohoto článku není někoho naštvat. Pokud na vás při čtení následujících řádků přichází vztek, zavřete okno svého prohlížeče a pokračujte v jiné činnosti. Pokud se v následujích řádcích poznáváte, jedná se zajisté jen o shodu náhod. Všechny postavy jsou smyšlené a jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi je zcela náhodná."

         Pokud i vy patříte mezi lidi, kteří občas obšťastní v podstatě kteroukoliv ze sociálních sítí svým vlastním obrázkem, věřím že budete přesně vědět, o čem mluvím  (vlastně teda samozřejmě spíš píšu). Na svůj blog (zeď či jakkoliv jinak svůj vymezený prostor nazýváte) přidáte fotku. Líbí se vám. Máte z ní radost. Chcete se pochlubit. Chcete porozumění. Chcete radu. Chcete si uchovat vzpomínku. Nebo prostě jen tak. Ano, fakt JEN TAK. Po nějakém čase (dle vaší závislosti na internetovém světě) se k fotce vrátíte a jdete se podívat, jak si vede. Hmmm, docela dost lajků a několik komentářů. Zvědavě je rozkliknete a nestačíte se divit. Že to také znáte?

        V následujících řádcích si z tohoto tématu snažím dělat legraci a trochu přehánět, i když očekávám, že to někdo vezme jako píchnutí do vosího hnízda. Ne, nechci rýpat do nikoho konkrétního, spíš se jen snažím shrnout své poznatky z doby mé "modrokoníkovské slávy". Když jsem tu začínala, měla jsem pár sledujících a na mém blogu se neděly v podstatě žádné nepřístojnosti, ani nepříjemné sociální interakce. S přibývajícími sledujícími se tohle ale změnilo. A není se čemu divit, když vás sleduje takové množství lidí, je pochopitelné, že mezi nimi fakt nejsou jen samí takoví, kterým jste sympatická a "mají vás rádi". 

        Občas člověk přidá naprosto neškodnou fotku a strhne se pod ní smršť, kterou vážně nečeká. Ale časem se s tím naučíte pracovat, předvídat a podobným věcem tak většinou předejdete. Všechny níže uvedené komentáře vycházejí ze skutečných událostí - z důvodu špatné paměti či literární stylizace však mohlo dojít (a také došlo!!!) k jejich pozměnění či lehké nadsázce. Ale věřím, že pokud se na Modrém koníkovi už nějakou dobu pohybujete, budou vám některé komentáře více než povědomé. Berte to tedy, prosím , s rezervou, nadhledem a zkuste se nad tím zamyslet🙂

    I jedna naprosto obyčejná fotka může být různými lidmi vnímána naprosto odlišně

    Beruska_11:Teda, Veru, to je krásná fotka. Moc vám to všem sluší.

    Dana_ruzova: Super. Kdo fotil?

    Bu_bu_bu: Já bych se teda dost bála mít k dítěti takhle velkého psa. Přeci jen tohle plemeno není mezi bojovými plemeny náhodou! Mým známým zabil dítě.

            Miluju_sveho_psa:@bu_bu_bu Tohle rozhodně není bojové plemeno. Bojová  plemena v podstatě neexistují. Psi jsou takoví, jaké si je páníčci vychovají.

            Kynoložka_Agata:@bu_bu_bu Souhlas. Výmarský ohař k dětem nepatří!!!

            apacheee: @kynolozka_agata To je rhodézský ridgeback.

            Kynolozka_Agata:@apacheee To je úplně jedno. Je prostě úplně nezodpovědné  mít velkého psa k miminku. A neopravuj mě, to na tom nebylo to podstatné.

    Cestovatelka: To je krásné místo, kde je to prosím foceno?

    Teplomilka: Fotka je sice krásná, ale mě strašně zaráží, jak moc jste oblečení. U nás je dnes fakt hic. Některé matky prostě ty děti moc strojí a pak se diví, že jsou v zimě pořád nemocné.

            Meteoroložka: @teplomilka Vidíš, u nás dnes strašně fouká, já bych dala aspoň tomu malému dítěti radši slabou bundičku. Na těch stéblech trávy je vidět, že dost      fouká.

            modni_policie_v_akci:Hezká rodinka, ale proboha příště si lépe zkombinujte     oblečení na focení. Vůbec k sobě neladíte. Proužky a kostky k sobě přece fakt        nejdou. Škoda!

    Agnes_se_nerada_foti: Já nechápu, proč lidi vyhazují peníze za tyhle naaranžované fotky. Vůbec to nevypadá hezky a největší chudáci jsou ty děti. Takhle je nutit do něčeho, co nechtějí.

            Stare_dobre_casy: Přesně tak. Za nás tohle vůbec nebylo a žijem. Úplně vyhozené  peníze.

    Fashion_guru: Promiň, ale ty tvoje vlasy jsou hrozný. Měla bys změnit účes, dělá tě starší, tlustší a ta ofina je příšerná. Vyměň kadeřnici. Hned.

                                135 To se mi líbí (jo - ne každý má "koule" na to napsat sám za                     sebe ošklivý kometář, ale lajkovat cizí hnusy jde už mnohem líp)

            apacheee:@fashionguru Vidíš a mně se moje vlasy líbí. S ofinou si připadám        dobře, takže určitě nebudu účes v dohledné době měnit.

            Fashion_guru:To jsem teda nečekala, že jsi takhle namyšlená.

    Ochrankyne_detskych_prav: Jako fotka je hezká, ale patří jen do rodinného alba. Fakt nedokážu pochopit, co lidi vede k tomu, aby vystavovali své děti na internetu. Vždyť na to může koukat třeba kdejaký pedofil. Fuj. Navíc, ty děti si o tom nerozhodly samy a jednou se jim budou za to spolužáci smát. 

    Stouralka_za_kazdou_cenu: Mně přijde strašně nevhodný, že na fotce je zachyceno jen jedno dítě. Vždyť druhý syn bude zklamaný, že on není dost dobrý na to, aby byl vyfocen.

    Ekoložka_na_entou: Proboha, proč tam musí být ty balonky. Zaprvé to je kýčovité a za druhé? Ten dopad na přírodu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    Vsude_ciha_nebezpeci: Nebáli jste se, že vám dítě spadne do vody a utopí se? Ona stačí chvilka nepozornosti a neštěstí je na světě.

    Politik_telem_i_dusi: Jojo, rodinná idylka. To ale brzy skončí. Nastěhují se nám sem uprchlíci a je po pohodě.

            Peace: @politik_telem_i_dusi To já říkám taky. Je hrozný, co se dnes děje. K       nám cestují tisíce uprchlíků a naši vojáci odchází do Afghánistánu. Jen proto, že        USA. Konec tohle. A moje známá mi zrovinka říkala, že její známá má známou a ta      má sestřenici, jejíž manžel se dostal do uprchlického tábora, a to co tam viděl, to        prý ještě nikdy jinde neviděl.

    Proste_pohodarka: Jste krásná rodina a je vidět, jak spokojení všichni jste. Držím pěsti.        

            Zhrzena_a_nestastna: S tímhle já vůbec nesouhlasím. Naopak si myslím, že        lidi, kteří jsou skutečně šťastní, nemají potřebu svůj vztah nijak prezentovat na        veřejnosti. Takže bůhví, jak to je ve skutečnosti. Třeba ji bije!

    Pragmaticka_v_Kauflandu: A viděli jste už, kolik stojí máslo? Je strašný, jak ta cena roste. Letos asi ani nebudu péct cukroví z másla a nakoupím nějakou náhražku.

               Pecu_s_laskou:@pragmatik Já teda dbám víc na kvalitu a vůbec mi nevadí si  za ní připlatit. Radši méně, ale dobrého.

    Spasitelka: Všechny do jedné, které tu píšete cokoliv špatného, závidíte. Tohle není nic jiného než závist.

                Potrefena_husa: Proboha, člověk napíše něco jiného než vlezdoprdelkovské    řeči a hned závidí. Jojo, jak máš jiný názor, jsi hned špatný. Prostě se někomu          nelíbí, jaký má vlasy. Jinýmu zase ta vyumělkovanost u fotek.

                Uprimnost_za_kazdou_cenu: Jasně, jak má člověk jiný názor, měl by            mlčet. Ale autorka přece musí počítat s tím, že když dá na internet fotku, může se            vyjádřit každý. Od toho ten internet přece je. Já si myslím, že má strašný vlasy,            tak jí to prostě napíšu. Je to můj názor a mám právo ho říct. Jsem upřímná a na            nic si nehraju.

                Spasitelka: Ale já si nevšimla, že by se autorka na tvůj názor ptala. Když uvidíš na ulici ženskou a bude mít blbý účes, tak za ní taky hned poběžíš a budeš jí hlásit, že má debilní vlasy? Protože s touhle logikou bys rozhodně měla. Ale za klávesnicí je každej silnej...

    Maminka_trech_princezen: Krásní kluci. Teď by to chtělo ještě tu holčičku. Do třetice to určitě vyjde.

    Lingvistka: Já si mislým ze jen tupec může dávat fotky své rodini na intened. Kord v dnešní dobje. O vaší intelygenci to vipovýdá hodně.

                Korektorka: @lingvistka Prosímtě, nauč se nejdřív češtinu a pak někoho             kritizuj. Tohle je děs. Mám z toho úplně bolavé oči.

                Proti_spravne_cestine:@korektorka Tobě asi nedošlo, že ne každý je             dokonalý viď? Někdo může být cizinec, někdo je dyslektik. Není důležité, jak se to             napíše, ale ten obsah. Asi ti uniklo, že tady nejsme ve škole.

    Vychovala_jsem_tucet_deti: A to je přesně ta moderní kontaktní výchova. Začíná to nošením v šátku, spaním s dítětem v posteli, kojením do 2 let a takhle to končí. Ještě ani nechodí do školy a už mámě skáče po zádech. Potřeboval by pár na zadek a hned by věděl, co si může a nemůže k rodičům dovolit.

            Radobyfyzioterapeutka_Klara: A ještě to nošení ničí dětem záda. No jednou si  matka zapláče, jak moc dítěti zkomplikovala život.

    Boty_s_zirafkou: Ajaj, koukám, že další husa, která věří všemu, co se dočte na internetu. Barefoot je prostě zlo, naše děti na tohle nejsou stvořeny. Každá dětská noha by měla být v pevné a vysoké botě. To je ta dnešní doba. Porodní plány, otcové u porodu, neočkování,... Děs, tyhlety matky. Lesanky.

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    .

    A takto bychom mohli pokračovat donekonečna...

    Jak s tím naložit?

        Nebudu říkat, že mě některé komentáře nezasáhly, protože by to prostě a jednoduše nebyla pravda. Některé se mě opravdu dotkly, obzvlášť byly - li napsány člověkem, kterého jsem považovala za internetového přítele. Člověk ale zocelí a po nějaké době se smíří s tím, že ne všichni jsou takoví, za jaké se ve virtuálním světě vydávají.

        Tímto zjištěním jsem se naučila nebrat si ty zlé věci tak osobně. Nad každým takovým komentářem se snažím zamyslet a třeba se z něj i poučit a popřemýšlet, jak působím na své okolí. Ale rozhodně kvůli tomu nebrečím do komentáře. Musím říct, že 6 let na Modrém koníku mě opravdu hodně zocelilo a beru to jako dobrou školu života. Nicméně jsem fakt ráda, že jsem na sociální sítě přišla až v době, kdy jsem byla (téměř) hotový člověk. Neumím si ani představit, jak náročné to musí být ve fázi, kdy si je člověk sám sebou nejistý a neví, co od života chce. Neví, jak poznat dobré lidi od těch špatných. 

        A to si odsud odnáším jako nejzásadnější úkol ve výchově svých dětí - nenechat je semlet virtuálním světem!

    A co jsem tímhle článkem chtěla říct?

        To, co někdo píše pod vaše fotky, nevypovídá nic o vás. Zato o pisateli to vypovídá mnohé. Zlé, útočné a rýpavé komentáře prostě nepíší lidé, kteří jsou šťastní a spokojení se svým životem. A potvrdilo se mi to opravdu už mockrát.

        Na závěr bych jen ráda podotkla, že každý máme hranici sdílení na internetu nastavenou někde jinde. Věřte ale, že před tím, než zvěřejním kdekoliv na internetu fotku svých dětí, projde tahle fotka náročnou samocenzurou. V životě bych nenahrála fotku, kde je moje dítě zachyceno nahé, nemocné či v situaci, za kterou by se mohlo cítit zesměšněno.

    Já sama se na internetu řídím heslem:

        Když nemůžeš nebo nechceš napsat něco hezkého a nikdo se tě neptá na tvůj názor, nekomentuj. A pokud se někdo na názor ptá, dá se vždycky napsat slušně a s taktem. Nikdy totiž nevíš, kdo se na druhé straně monitoru schovává za písmenky a jak moc mu tím, co napíšeš, ublížíš!

        Děkuji všem, které jsem zde poznala a denně mě přesvědčujete, že i v internetovém prostředí, kde jsou skoro samý baby, se dají poznat skvělé ženy, jež se ze zprvu virtuálních přítelkyň stanou těmi opravdovými!!!

    apacheeeAMBASADORKA
    10. led 2019    Čtené 5050x

    Tak do třetice tu holčičku...

        Jsem máma dvou kluků. Strašně se mi chce dodat, že spokojená máma dvou kluků. Nevím proč to tak je, ale jakmile máte dvě děti stejného pohlaví, vaše okolí nutně získá pocit, že jste pro společnost neudělaly dost a je minimálně vaší morální povinností dát osudu třetí šanci a pokusit se počnout dítě opačného pohlaví. Skoro bych řekla, že jsem na tom o malý chloupek lépe než maminky, které mají dvě dcery. Já jsem aspoň dala rodině mužského potomka, který ponese minimálně do příští generace naše jméno dál. Uf. Kecy. Myslím, že kdo to máte stejně, nesnášíte ty řeči taky tak jako já.

        Fakt nechápu, proč by mě měl někdo litovat, že mám dva kluky. Jsou úžasní, jsou moji a jsou zdraví. Co víc sakra člověk může od života chtít? Pro okolí si však stejně nesu cejch, kterého se pravděpodobně nikdy nezbavím.

        Když se odprostíte od toho, že vás ty kecy štvou, je to vlastně strašně vtipný, jak vás soudí úplně cizí lidé. Jak vám cizí lidé s naoko vtipným tónem rozkazují, že musíte mít třetí dítě. Vrcholem toho pak je, když vám někdo takový radí, že je potřeba při sexu zmenit pozici. Fakt, holčičky se přece dělají zezadu. Že jste to nevěděly? Chyba, možná právě proto máte dva kluky. Jako já. Možná by tito chytráci zůstali hodně překvapení, kdybych jim na oplátku začala popisovat chvíle, při kterých vzešli naši kluci🙂

        Nejsem žádný puritán, opravdu ne, ale fakt nejsem schopná pochopit tu drzost naprosto cizích lidí (nebo lidí, které znáte v podstatě jen od vidění), kteří si myslí, že vám mohou jen tak mezi řečí říct, jakým způsobem to máte dělat, taková intimní záležitost. Kdyby to bylo jen jednou, člověk nad tím mávne rukou, ale když to slyšíte poněkolikáté, máte chuť vystřelit pěstí směrem k jejich nosu. Kdybych byla Saturnin, tak to asi i udělám. Na co se zdržovat s koblihama🙂

    Pokud máte 2 (nebo nedejbože  více dětí stejného pohlaví), připravte se na tyto fráze:

    "Tak aspoň že jsou zdraví."

    (Každý holt máme ty priority jinde.)

    "Tak do třetice tu holčičku."

    (A vy mi ji fakt zaručíte?)

    "Tatínek má asi radost, že má syny, ne? "

    (Tatínek po klukovi rozhodně netoužil, vlastně mu to bylo naprosto šumák.)

    "Pořád lepší dva kluci než dvě holky."

    (Proč proboha, copak jsou holky méněcenné? Žijeme ve 21. století - aspoň někteří z nás tedy, mám pocit.)

    "To máš teda blbý, že se musíš starat o 3 chlapy."

    (Nemusím, velký se o sebe zvládne postarat zcela sám a ty dva malé prostě povedeme tak,  jak nám to bude vyhovovat.)

    "To se teda v pubertě z nich zblázníte."

    (Fakt si nemyslím, že se dvěma holkama by to byla procházka růžovou zahradou.)

    "Škoda, že vám nevyšel ten páreček."

    (A kdo říká, že my jsme o něj vůbec stáli?)

    "Chudinko, já bych dva kluky nechtěla ani náhodou." 

    (Je mi to jasný, hodila bys je hned po porodu ze skály.)

    A co bude teda dál s naší rodinou?

        Myslím, že vůbec nic. Vždycky jsem žila s představou, že budu mít dvě děti. Ty mám. Nebudu si vymýšlet, občas mě zamrzí, že nebudu s dcerou vybírat šaty do tanečních nebo na svatbu, a tak. Ale tak nějak mám pocit, že se ke mně ti kluci hodí vlastně víc. Ani já nejsem typická holka a nebyla jsem jí nikdy. I tady se mě hodně ptáte, zda budeme mít třetí dítě, tak upřímně říkám, že si myslím, že ne. Momentálně si strašně užívám to, že kluci už jsou větší, rozumní a my máme s mužem čas pro sebe a můžeme třeba podniknut něco i bez dětí. Poslední dobou trávíme více času o samotě a musím říct, že je to úžasný, skvělý a strašně mi to chybělo.

        Cítíme se prostě kompletní a už nemám pocit, že nám někdo chybí. Ale jak se říká: "Nikdy neříkej nikdy." Třeba se za pár let zblázníme a názor změníme. Ale i tak si myslím, že bych radši volila třetího kluka, pokud bych měla možnost volby.

        O tom, že mi dvě děti stačí, jsem se přesvědčila zrovna minulý měsíc. Trochu se mi zpozdil cyklus a musím říct, že se mi vážně neskutečně ulevilo, když dorazila menstruace. V těchto chvílích si člověk asi nejvíc uvědomí, co opravdu chce🙂

        PS: Občas se mi samozřejmě zasteskne při představě, že už nikdy nebudu ňuchňat svoje malé miminko. A víte, kdy mě přepadají tyto touhy nejsilněji? Když se jako ambasadorka účastním veletrhů For Kids a vidím všechny ty nádherné věci pro mrňousky. Manžel už si ze mě dokonce dělá srandu, že u nás zase bude chvilku hlavním tématem otázka třetího dítěte🙂

    Tak jsem si vyrazila na veletrh For Babies a kdo tam byl???? No přece Modrykonik! Takže děkuji za milé setkání s @bob a dalsimi osobami, kteří stojí za koníkem - fakt jsem ráda, že jsem vás poznala.

    Holky od kolika do kolika je jeste zitra vystava v letnanech????for toys a tak?🙂

    Když chceš silikonové kousátko, tak je určitě nejlepší si ho vyrobit, protože z toho máš velikou radost, tak snad se bude líbit 🙂. #silikonovekousatko #potravinarskysilikon #mojeprvni #handmade #forkids

    apacheeeAMBASADORKA
    16. kvě 2018    Čtené 2056x

    "Kdy už tam konečně budeme?" aneb výlet očima tříleťáka🙂

        Maminka má novou práci a my díky tomu vyrážíme na výlet - jedeme do Prahy. Nakupovat. Mámě u toho září oči radostí a tátovi se naopak jas v očích vytrácí🙂 Moc teda nerozumím tomu proč, ale je mi to jedno - já se těším. Máma totiž řekla, že se mi tam bude líbit. A moje maminka má vždycky pravdu.

        Je tu sobota ráno - tedy Den D a my vyrážíme. Hurá. Pořád se moc těším, máma taky, Tobimu je to jedno a Sunny kňučí, že zůstává doma. Sice by prý mohla jet taky, ale rodiče (prý) nejsou blázni, aby se tam museli zlobit ještě se psem. Vůbec nevím, co tím myslí, ale důležitý je, že jedu já. Prý tam budou hračky a knížky. A taky motokáry. I když táta tohle všechno ví, tváří se pořád lehce zoufale, ale co by pro maminku neudělal.

        Sedáme do auta a jedeme. Čeká nás prý  krásných 100 kiláčku. Aby to rodičům rychleji uteklo, rozhodl jsem se, že se budu pořád na něco ptát. Už z předešlých cest se mi velice  osvědčila otázka: "Kdy už tam budeme?". Je zajímavé, že na stejnou otázku dostane člověk vždycky úplně jinou odpověď. Naši zpočátku odpovídají docela ochotně a radostně, ale při 156. zopakování dotazu jejich trpělivost a ochota odpovídat klesá. Moje ale taky. V autě už mě to nebaví, takže říkám, že už to nevydržím. Nechápu proč, ale mámu to rozesměje. Zopakuji to tedy důrazněji. To už se směje i táta a se zlověstným pohledem říká: "Neboj, vydržíš. Za chvíli tam už budeme."

        A měl pravdu - za chvilku vjíždíme na parkoviště. Je tam strašně moc aut. Zapomínám na to, že se na tátu zlobím a hlásím mu značky. Audina, Škodovka, Ford, ... to mě moc baví. Hned vedle parkoviště je malé letiště a lítají tam letadla. Hustýýýý. Chci koukat, ale na to prý není čas. Máma slibuje, že tam budou zvířátka, takže se nechávám ukecat a vcelku ochotně jdu s nimi dovnitř. Všude je strašně moc lidí a dostávám přednášku o tom, že se nesmím ztratit. To vím, nejsem přece blbej. Ještě nikdy jsem se neztratil.

        Konečně vcházíme dovnitř a hnedka vidím spoustu skvělých věcí. Kouzelné čtení a mluvící knížky od Albi, dřevěné hračky, kola,...všechno chci a HNED. Chytnu mámu a táhnu ji k hračkám. Mají tam úplně boží dřevěný vysavač, který sám sbírá ze země kostičky. Chci ho. Máma nesouhlasí. Kupodivu ani táta. Slibují, že se sem vrátíme. Moc jim nevěřím, ale dám tomu šanci. Na hysterák je prozatím času dost. Procházíme obrovskou halou se spoustou lidí. A spoustou věcí - podle mě je tu strašně zbytečností, který mě absolutně nezajímají - kočárky, sedačky do auta, hadříky pro mimina, stánek s čaji,... A máma si to všechno fotí. Nechápu. Ale pozor, já asi něco vidím... "Hurá, mají tu i balonky." Nutně nějaký potřebuju. Aspoň jeden. Táta mi ho sehnal. Je to prostě můj hrdina. Nesu ho strašně dlouhou dobu (3 minuty - pozn. mámy) a už mě to nebaví. Ještě že tu nejsem sám a máma mi ho "ochotně" ponese, abych měl volné ruce na všechny ty zajímavé věci.

        Pořád někam jdeme a já stále přemýšlím nad tím vysavačem. Chci ho. Ale co to je? Promnu si oči a pořád to vidím. Přímo naproti mě jde žirafa. A za ní hroch. Je to ale nějaký divný, jdou po dvou a jdou...přímo ke mně. Bojím se a chci zdrhat. Za zády se mi však objeví lev. A už mě drží  za ruku. Pomoooc..... Kupodivu jsem to přežil a nakonec se mi zvířátka i líbila. Naštěstí, protože jsem jich pak potkal ještě hodně. 

        Obcházíme všemožné stánky a musím říct, že je to skvělý, protože všude dostávám nějaké dárky - pastelky, čaj, dobroty, omalovánky, puzzle s Blesk McQueen, pexeso,... 

        Taky jsem se svezl na motokáře - ale bohužel mám prý krátké nožičky, takže mi to moc nešlo. Pohrál jsem si s vláčkodráhou, vyzkoušel si "kouzelné" botičky, viděl spoustu zvířátek (opravdových i převlečených) a všichni na mě byli moc hodní. K obědu jsem měl párek v rohlíku (to by mi teda doma rozhodně neprošlo) a hořčicí jsem se pokydal jen trochu. Takže úspěch.

        Naši mě taky odtáhli do ateliéru na focení. Byl tam pan fotograf. Naprosto skvěle se smál. Strašně zvláštně. Hodně nahlas. A pořád. Musel jsem se smát taky. I máma. I táta. I Tobi. Ale ten se směje furt, takže to se nepočítá. Každopádně tam ale byla sranda. 

        Potom jsme přešli do jiné haly a tam bylo strašně moc zvířátek - koníci, morčata. Dokonce i nahatá kočka. Pohladil jsem si ji, ale moc nás to nenadchlo. Ani mě, ani tu kočku🙂 Ale držela a ten dotek byl hodně zajímavý. Krásně mě hřála. Šli jsme dál a pak jsem to uviděl. Traktůrky! Dalo se na ně vylézt a "řídit", takže vrchol dne byl dosažen.

        Viděl jsem spoutu zajímavých věcí, mám spoustu zážitků, ale pořád nemůžu z hlavy dostat ten vysavač. Čas od času ho připomenu a vždycky se mi dostane ujištění, že se tam vrátíme, ale až nakonec. Začínám být fakt hodně unavený. Tobiášek už spinká v nosítku a mě už začínají strašně bolet nožičky. Mě už ale nikdo nosit nebude. 

        Máma s tátou už si koupili už spoustu věcí, pro Tobiáška už taky sehnali, co potřebovali a teď jdeme vybírat pro mě. Hurá🙂 Vybral jsem si knížku o prasátku Pigy a konečně se vracíme ke krámu s dřevěnými hračkami. Jedna je lepší než druhá a nakonec si nechám vcelku ochotně rozmluvit ten vysavač. Místo toho jsem si vybral dřevěnou garáž, kde je sanita, policejní auto a hasiči. Ke každým dveřím od garáže je klíč, který opravdu funguje. Tuhle hračku už pro jistotu nedám z ruky.

        Vracíme se k autu a já si sedám do sedačky. Budu koukat z okna a zase budu rozveselovat rodiče svými zvídavými otázkami. Nebo spíš asi ne. Usínám hned po výjezdu z parkoviště. Na podzim prý přijedeme zase, bylo to totiž boží🙂

    Pár údajů od mámy na závěr

    Datum konání: sobota 14. dubna 2018

    Místo výletu: Praha Letňany - EXPO Arena

    Cíl výletu: Veletrh For Kids