Jsem máma dvou kluků. Strašně se mi chce dodat, že spokojená máma dvou kluků. Nevím proč to tak je, ale jakmile máte dvě děti stejného pohlaví, vaše okolí nutně získá pocit, že jste pro společnost neudělaly dost a je minimálně vaší morální povinností dát osudu třetí šanci a pokusit se počnout dítě opačného pohlaví. Skoro bych řekla, že jsem na tom o malý chloupek lépe než maminky, které mají dvě dcery. Já jsem aspoň dala rodině mužského potomka, který ponese minimálně do příští generace naše jméno dál. Uf. Kecy. Myslím, že kdo to máte stejně, nesnášíte ty řeči taky tak jako já.




    Fakt nechápu, proč by mě měl někdo litovat, že mám dva kluky. Jsou úžasní, jsou moji a jsou zdraví. Co víc sakra člověk může od života chtít? Pro okolí si však stejně nesu cejch, kterého se pravděpodobně nikdy nezbavím.



    Když se odprostíte od toho, že vás ty kecy štvou, je to vlastně strašně vtipný, jak vás soudí úplně cizí lidé. Jak vám cizí lidé s naoko vtipným tónem rozkazují, že musíte mít třetí dítě. Vrcholem toho pak je, když vám někdo takový radí, že je potřeba při sexu zmenit pozici. Fakt, holčičky se přece dělají zezadu. Že jste to nevěděly? Chyba, možná právě proto máte dva kluky. Jako já. Možná by tito chytráci zůstali hodně překvapení, kdybych jim na oplátku začala popisovat chvíle, při kterých vzešli naši kluci:slight_smile:


    Nejsem žádný puritán, opravdu ne, ale fakt nejsem schopná pochopit tu drzost naprosto cizích lidí (nebo lidí, které znáte v podstatě jen od vidění), kteří si myslí, že vám mohou jen tak mezi řečí říct, jakým způsobem to máte dělat, taková intimní záležitost. Kdyby to bylo jen jednou, člověk nad tím mávne rukou, ale když to slyšíte poněkolikáté, máte chuť vystřelit pěstí směrem k jejich nosu. Kdybych byla Saturnin, tak to asi i udělám. Na co se zdržovat s koblihama:slight_smile:



Pokud máte 2 (nebo nedejbože  více dětí stejného pohlaví), připravte se na tyto fráze:


"Tak aspoň že jsou zdraví."

(Každý holt máme ty priority jinde.)


"Tak do třetice tu holčičku."

(A vy mi ji fakt zaručíte?)


"Tatínek má asi radost, že má syny, ne? "

(Tatínek po klukovi rozhodně netoužil, vlastně mu to bylo naprosto šumák.)


"Pořád lepší dva kluci než dvě holky."

(Proč proboha, copak jsou holky méněcenné? Žijeme ve 21. století - aspoň někteří z nás tedy, mám pocit.)


"To máš teda blbý, že se musíš starat o 3 chlapy."

(Nemusím, velký se o sebe zvládne postarat zcela sám a ty dva malé prostě povedeme tak,  jak nám to bude vyhovovat.)


"To se teda v pubertě z nich zblázníte."

(Fakt si nemyslím, že se dvěma holkama by to byla procházka růžovou zahradou.)


"Škoda, že vám nevyšel ten páreček."

(A kdo říká, že my jsme o něj vůbec stáli?)


"Chudinko, já bych dva kluky nechtěla ani náhodou." 

(Je mi to jasný, hodila bys je hned po porodu ze skály.)





A co bude teda dál s naší rodinou?

    Myslím, že vůbec nic. Vždycky jsem žila s představou, že budu mít dvě děti. Ty mám. Nebudu si vymýšlet, občas mě zamrzí, že nebudu s dcerou vybírat šaty do tanečních nebo na svatbu, a tak. Ale tak nějak mám pocit, že se ke mně ti kluci hodí vlastně víc. Ani já nejsem typická holka a nebyla jsem jí nikdy. I tady se mě hodně ptáte, zda budeme mít třetí dítě, tak upřímně říkám, že si myslím, že ne. Momentálně si strašně užívám to, že kluci už jsou větší, rozumní a my máme s mužem čas pro sebe a můžeme třeba podniknut něco i bez dětí. Poslední dobou trávíme více času o samotě a musím říct, že je to úžasný, skvělý a strašně mi to chybělo.




    Cítíme se prostě kompletní a už nemám pocit, že nám někdo chybí. Ale jak se říká: "Nikdy neříkej nikdy." Třeba se za pár let zblázníme a názor změníme. Ale i tak si myslím, že bych radši volila třetího kluka, pokud bych měla možnost volby.


    O tom, že mi dvě děti stačí, jsem se přesvědčila zrovna minulý měsíc. Trochu se mi zpozdil cyklus a musím říct, že se mi vážně neskutečně ulevilo, když dorazila menstruace. V těchto chvílích si člověk asi nejvíc uvědomí, co opravdu chce:slight_smile:


    PS: Občas se mi samozřejmě zasteskne při představě, že už nikdy nebudu ňuchňat svoje malé miminko. A víte, kdy mě přepadají tyto touhy nejsilněji? Když se jako ambasadorka účastním veletrhů For Kids a vidím všechny ty nádherné věci pro mrňousky. Manžel už si ze mě dokonce dělá srandu, že u nás zase bude chvilku hlavním tématem otázka třetího dítěte:slight_smile:



#blogujeme #blogujeme_mk #forkids