Od doby, co jsem se stala ambasadorkou pro PEPCO, ostro sleduji všechny novinky, které se v prodejnách objeví. Dnes přicházím proto s recenzí horké novinky ze sortimentu společenských her pro nejmenší, která mě na první pohled okouzlila a musela jsem ji okamžitě vyzkoušet, osahat a otestovat.

Pro prťata

První, co mě zaujalo bylo určení této hry. Je určená pro děti od  2 do 4 let, což je věkové rozmezí, pro které jsou společenské hry docela nedostatkové zboží. Hra je promyšlená důmyslně a nabízí 6 herních variant a to po dvě varianty pro věk 2+, 2 a 1/2 a 3+.

Hra má za cíl rozvíjet logické myšlení, trénovat paměť a manuální schopnosti, naučit batolata hledat podobnosti, spolupráci a v neposlední řadě děti díky hře poznávají rozdíl mezí vítězstvím a porážkou. Na krabici naleznete informaci, že hra byla vytvořena ve spolupráci s dětským psychologem, což je její velké plus.

Co v balení najdete?

- dřevěnou kostku

Poslední dobou s nadšením pozoruji, že mezi maminkami i dětmi začínají být  víc a víc populární vzdělávací a rozvijecí hry a hračky. Bohužel se za tímto trendem ukrývá i velký byznys a většinou si rodiče za tyto vychytávky pěkně připlatí. Proto jsem se rozhodla, že svým dětem budu hry tohoto typu vyrábět doma. Nápad pěkný, ale skutek utek. Nicméně, s blížícím se termínem Katčiny dětské oslavy jsem byla přinucena začít chystat program pro směsici dětí, které si Katka pozvala. A tak vzniklo naše podomácku vyrobené hmatové pexeso, přizpůsobené ke hře dětí od dvou a půl do pěti let. jelikož má u nás doma velký úspěch, rozhodla jsem se o návod, jak na něj, podělit i s vámi.

Co budeme potřebovat?

• libovolný počet jednobarevných balónků

• malé snadno od sebe odlišitelné předměty- 2x tolik co balónků

• pás kartonu, sololitu, dřeva, plastu, prostě čehokoli, co nám poslouží jako "hrací plocha"

Jak na to? 

Před pár dny jsem tady na blogu zveřejnila fotku mého nového úlovku, kterým jsem si udělala radost a velice mile mě překvapila vaše reakce. Spousta z vás mi psala a ptala se, což mě moc těší, a proto jsem se rozhodla vám vaše dotazy zodpovědět touhle krátkou recenzí.

Sešítek na recepty naleztene v prodejnách PEPCO v oddělení kreativních potřeb a školních pomůcek anebo mezi kuchyňským náčiním. Rozměr jednotlivých stránek je 20,5cm x 20,5cm. Šířka knížky včetně kroužkové vazby je 22,5cm. 

Sešit obsahuje prostor na zapsání 90 receptů rozdělený do 5 sekcii a tak můžete mít recepty pěkně rozdělené na dezerty, hlavná jídla, saláty, atd.

Výrobce ale myslel i na náš přehled ve světě gastronomie a tak na prvních několika stránkách naleznete třeba obrázkový "slovník" se všemi druhy sushi, pojmenování jednotlivých druhů steaků, sýrů, těstovin. Vyřešili nám dilema, v jaké skleničce podávat který druh nápojů, jak dlouho vařit vajíčko podle požadované tvrdosti a další věčné dilemata hospodyněk. 

A pokud sbíráte recepty z časopisů a od známých, určitě vás, stejně jako mě, potéší obálka na první stránce pro zakládání receptů, které jste si zatím nestihli zapsat, anebo chcete vyzkoušet dříve, než si je uchováte ve svém receptáři.

Mě obzvlášť potěšila dvoustránka s 24 nálepkami. Už se těším na zavařovací sezónu. 🙂

Zřejmě to nezní jako žádná věda. Jedna matka, jedna čtyřleťačka, 15 měsíční batole, jedno kupé ve vlaku a 248km kolejí. Rovnice s jednou neznámou- jak tohle asi dopadne? 

Budu k vám zcela úpřimná. Tato rovnice mě strašila už nějaký ten pátek a dnes jsem neměla na výběr. Musela jsem ji rozlousknout. Už sbalit sebe a ty moje dva pidi lidi do jediné cestovní tašky tak, abych ji byla schopna přesunout vlastnoručně z bodu A do bodu B se jevilo jako nadlidský výkon a potom, co jsem po příjezdu zjistila, že ten týden vlastně nemám co na sebe vím s jistotou, že byl nad moje sily.

Každopádně, cestu jsme přežili všichni tři ve zdraví a tady je několik tipů pro maminky stejně starých dětí, jak zabavit především obě děti a nezbláznit se.

1. Jídlo. Spousta jídla.

    Jídlo bylo v uzavřeném kupé moji Alfou a Omegou. Myslím, že opít rohlíkem by se nenechali, proto jsem stavila na ověřené "kokyna", které doma běžně nedostívají, proto se pod tlakem situace oba usadili do svých sedadel a spokojeně křupali dinodaury a krekry. Alespoň první půlhodinku. 

2. Logistika

Pro velký úspěch přidávám recept na tyto neuvěřitelně žravé koblížky.

Ingredience

280g hladké špaldové mouky

1ks     kypřící prášek

3PL   moučkového třtinového cukru

špetka soli

V krbu praská teplý ohýnek, já zachumlaná do deky a přitulená v náruči svého manžela popíjím svařáček a koukám u toho na Kevina ztraceného v New Yorku. Za okny chumelí, děti zkoušejí, kolik vydrží dárečky, které jim včera nechal pod stromečkem Ježíšek. My, dospělí, rozjímáme nad včerejší večeří, kde se sešla celá rodina. Všude je klid, ticho… Ano ano, tak nějak si představuji ideální vánoční svátky. Ale nebyl by to život, kdyby bylo vše dokonalé!

Místo domácí pohody a “noh nahoru” na první svátek vánoční absolvujeme každoročně cestu autem 300km, abychom se pak následující týden honili od návštěvy k návštěvě a domů se vracíme unaveni, zničeni a kolikrát i malinko otráveni, a teprve kolem Silvestru si začínáme užívat sváteční atmosféru.


Jako dítě si to ale pamatuji úplně jinak. Na Štědrý večer jsem vždy chodila spát pozdě a na Boží hod jsem vstávala brzo, abych si užila těch dárků od Ježíška. Od rána jsme se přecpávali cukrovím a zbytky z večeře, koukali na pohádky a na oběd k nám každý rok přijela babička s dědou a strýčkem a do pozdního večera u nás byla rodinná párty jak se patří. Rodina pohromadě… Milovala jsem ty dny. A další den se pokračovalo u mé druhé babičky a tam jsme se sešli všichni. Babička, děda a tři tatínkovi sourozenci s rodinami a my, děti, jsme lumpačili a dospěláci se zabávali po dospělácku. A všude jsme chodili pěšky! Auto jsme neměli a pamatuji si, jak jsem počítala rozsvícené stromečky v oknech cestou domů. Navíc, jako dítě jsem považovala za samozřejmost, že byl o Vánocích sníh a cestu jsme si krátili koulovačkou a před domem jsme stavěli sněhuláka! Jsou to úžasné a neopakovatelné vzpomínky. Přestože jsme nedělali nic, co se považuje za božohodové a štěpánské zvyky (snad kromě toho navštěvování a přežírání), naše tradice byly nádherné a budou navždycky hluboko zapsané v mé paměti.

Ale jaké jsou ty "pravé" poštědrovečerní zvyky a tradice?

Narození Páně

Pro křesťanský svět je 25. prosinec nejdůležitějším dnem Vánoc. Oslavuje totiž narození Ježíše Krista a teprve v tento den pro křesťany začínají ty pravé Vánoce. Prvnímu svátku vánočnímu říkáme i Boží hod vánoční. V tento den, před 2018 lety putovali Marie a Josef do Jeruzaléma kvůli sčítání lidu, ale než tam dorazili, v Betlémě museli své putování přerušit, aby se tam mohl narodit jejich syn, který se stal pojítkem mezi Bohem a lidmi.

Od dávných dob je tento svátek věnován hodování v kruhu nejbližších a božíhodová tabule by měla nabízet to nejlepší, co domácnost má. Původně se ale jednalo o “duchovní hodování”, z čehož pravděpodobně pochází i název Boží hod. V tento den věřící častěji přistupovali ke svatému přijímání a navštěvovali víc kostely. Jinde se uvádí jako etymologický základ slova hod starší výraz god - “čas”, přičemž se jako význam slovného spojení Boží hod udává “čas zvláště zasvěcený Bohu”.

Věřící se tradičně vypravují na božíhodovou mši do kostelů a mnozí "nekřesťané" v tento den navštěvují kostely výjimečně taky, aby se podívali na vystavené jesličky. Betlémy ale pořád častěji nacházíme nejen v kostelech, ale taky na náměstích ve městech a obcích a tradičně se u nich zpívají na první svátek vánoční i koledy. V kostelech ale nejsou výjimečné ani vánoční hry, které zobrazují scény z příběhu o narození Mesiáše.

A máme to za sebou. Mikuláši se svými družinami po celé zemi rozzářili dětská očička a naplnili mlsná bříška a dnes jsme se opět probudili do každodenní reality, ze které tři z vás na malou chvilku ještě vytrhnu.

Díky vašim odpovědím na moji včerejší soutěžní otázku jsem si připomenula spoustu vánočních písniček, na které jsem už i zapomněla a u nás doma jsme byli zas o kousíček blíž k Vánocům. A co mě velice překvapilo je, že vánoční klasiku u vás absolutně převálcovala Ewa Farna a její Vánoce na míru.

Ale abych nechodila kolem horké kaše... Soutěže se vás zúčastnilo neuvěřitelných 166, za což vám moc děkuji a jako moje poděkování posílám všem srdíčka.

A kdo se bude těšit z "elpéčka" Miro Jaroše- Těšíme sa na Ježiška? Generátor náhodných čísel vylosoval tři maminky:

1. @pekosek

2. @evina92

Vánoce Vánoce přicházejíííí... A jak jsme vám slibovaly, tak konáme a prvních pár dní Adventu budeme odpočítavat s vámi, ať nám to všem rychleji utíká.


A čím jiným si navodit tu pravou vánoční náladu, když ne písničkami? U nás od rána do večera z repráků všeho druhu zní "Už se všichni těšíme na Jééééžiška...," anebo krásné výšky Mariah Carey a její "All I want for Christmas is yooooou..." Což je ta lepší varianta, protože, když nic nezní, zním já a to se pak hermeticky do svých domů uzavírají i vzdálenější sousedi. 

Vánoční písničky k tomuhle období prostě patří a každý z nás má svoji oblíbenou. A moje otázka pro dnešní soutěž zní:

A abychom u těch písniček zůstali, PEPCO si pro vás připravilo velice speciální ceny. Na tři z vás totiž čeká unikátní výhra v podobě limitované vinylové desky, které bylo vydáno pouze 300ks a to se dnes jen tak nevidí!!! A jelikož jsou Vánoce hlavně o dětech, dětská očička rozzáří vánoční písničky z dílny Miro Jaroše. 

A co BÍLÁ vinylová deska Miro Jaroš - Tešíme sa na Ježiška obsahuje?

- zpěvník s texty a notovými záznamy písniček

- čtyři vánoční pohledy

- vlastnoručné přání Miro Jaroše uvnitř obalu

Nás to prostě baví. A vás podle všeho taky. Vánoce jsou navíc obdobím, kdy se mají plnit přání a sny a dělat si radost. Proto opět začínají DNY S AMBASADORKAMI.

Odfrkněte si na chvíli od vánočního shonu a odreagujte se při gruntování, zdobení, nakupování, pečení a všeho ostatního, co pro vás představuje začátek adventu. Máme pro vás znovu týden (dobře, tentokrát skoro dva) nabitý zajímavými články o Vánocích a o všem, co k nim patří, a také samozřejmě se spoustou soutěží. Protože ty ke dnům s ambasadorkami taky neodmyslitelně patří.

Vyhrát můžete všechno možné od drobností po hodnotné výhry. A i když se na vás třeba neusměje štěstí, obohatíte alespoň svého ducha. 🙂 Každý den vyhlížejte článek; jednou o vánočních pověrách, jindy třeba o tom, proč jíme zrovna to, co jíme. A čtěte pozorně, každý tento článek bude v jednom dni doprovázet také soutěžní článek, u jiné Ambasadorky. Takže dávejte pozor, lajkujte a komentujte.

Podrobná pravidla najdete v každém soutěžním článku. Jsou podobná jako v předchozích dnech s ambasadorkami. Nebyl čas vymýšlet nic extra nového, na tento formát už jsou všichni zvyklí. 🙂 Ale nějaká ta změna přeci jen proběhla, proto si je přečtěte pozorně:

Pravidla Dnů s ambasadorkami:

Pro účast je potřeba splnit tři podmínky:

V první řadě bych ráda podotkla, že nevím, kdo je Dáda, ale její kečup je nejlepší, co jsem kdy jedla a přestože jsem ho udělala toto léto za vagon, už z něj nemáme téměř ani kapku. A jelikož  má tak velký úspěch, nedá mi, nepodělit se o recept s vámi.

Ingredience:

4 kg         zralých tmavých rajčat
75 dkg     cibule
40 dkg     cukru
2 lžíce      sladké papriky
3 lžíce      soli
6  ks         hřebíčků
15              kuliček nového koření
15              kuliček pepře
3                bobkové listy
3                chilli papričky a více podle přání ostrosti
1,5 kl         mleté skořice
1,5 dcl       octa

Postup:

1.  Nahrubo nakrájená rajčata, cibuli a všechny ingredience vařit cca 1hod (až do rozvaření)
2. N e p ř i p á l i t . potom rozmixovat anebo rovnou přepasírovat. Sůležité je ale mít oddělený koření a nezamixovat ho do směsi.
3. Pasírovat přes jemné sítko- nebo rozmixované přes cedník.
4. Propasírovanou hmotu znovu uvést do varu, vařit na maximální teplotě, nepřetržitě míchat. (Nebát se vysoké teploty, jinak nezhustne)
5. Horké plnit do skleniček, zavíčkovat, nechat schládnout.

Malování je umění. To je jasný. Ne každý, kdo maluje je umělec. Jaké může mít ale malování benefity pro dítě a jaké pro maminku?

Rozvoj talentu a dovedností

Už od útlého věku děti odhalují své zájmy, talenty a zručnosti. Malování zaujme okamžitě většinu dětí. Barvičky, možnost upatlat se od hlavy k patě bez postihu a dokonce pod záštitou rodičů… Některé děti se v malování najdou, jiné zase ne. Je to tak úplně stejně jako s další spoustou aktivit, které od narození deti vykonávají.

Většinou, hlavně ty menší děti vyžadují u malování naši asistenci a tím, že jim malujeme, pojmenováváme tvary, barvy a obrazy jim, možná úplné nevědomky, vytváříme prostor pro vzdělávání. Navíc, malují-li si samy, zvelebudí dovednost koordinace očí a rukou. Navíc trénují i jemnou a hrubou motoriku. Kreativní činnosti dokonce napomáhají vývoji mozku a přepojují obě mozkové hemisféry.

Dej mi barvičky a já ti řeknu, jak se cítím

Malování podporuje kreativitu a otevřenou mysl. Děti, které malují přistupují k životním situacím kreativně a malováním se učí vyjádřovat své emoce poklidněji ale ve větší hloubce. Díky kreativní aktivitě se rozvíjí i jejich kritické myšlení. Dokonce malování napomáhá už v dětství odbourávat stres a může působit terapeuticky pro děti, které prožívají emoční bouřku, strach, smutek anebo zažily šok.