Když došel balíček s náplastmi, tak jsem měla největší radost já, protože obsahoval náplasti na puchýře, které jsem zrovna nutně potřebovala.

Náplast jsem aplikovala po koupání. Hezky na patu přilnula a držela. Druhý den jsem o ní vůbec nevěděla, stále pěkně držela. Začala se odlepovat až po dalším sprchování. Tudíž jsem ji musela vyměnit za jinou. Ale za mě jsou opravdu super!

Plusy 

- Tvarovaná náplast jak na patu, tak i prsty.

- Dobrá přilnavost.

- Voděodolnost.

Zrovna nedávno přišla u známých s malým miminkem řeč na to, jak Kýša usínal, když byl maličký.

Velmi často nám pomáhaly relaxační zvuky – a přišli jsme na to úplně náhodou. Luky uspával a já

vedle vytáhla vysavač a začala jsem uklízet. A po zapnutí vysavače bylo za malou chviličku hotovo.

Párkrát jsme pak využili fén a pak nás napadlo, že určitě existuje aplikace, kde by podobné zvuky byly. A skutečně jsou! Konkrétně v aplikaci Lipa Land @lipaland_cz najdete relaxačních zvuků celou řadu!

Relaxační zvuky najdete v Lipa Landu hned na úvodní straně aplikace. A stejně jako jsou všechny ostatní kategorie členěné do jednotlivých světů, i tady najdete tematické propojení. Čekají na vás relaxační zvuky z Království, Velkoměsta, Kouzelníků, Vesmíru i Pirátů. Kromě světů také nahoře vidíte přehled zvuků, které jste měli puštěné naposledy. 

Pro prcky může být čas strávený u relaxačních zvuky prospěšný i z hlediska emočních kompetencí. Přeci jen – jedná se o čas, kdy neposlouchají žádný text, nesoustředí se na nic jiného a tak jsou jen „sami se svou hlavičkou“. Samozřejmě – děti by na tuto chvíli měly být naladěné a pokud doma máte (tak jako my☺) správného akčňáka, možná si teď ťukáte na čelo a myslíte si cosi o bláznech. Ale věřte, že i s klasickým akčňákem je to možné. My tyhle chvíle s chutí využíváme třeba na drbání po zádíčkách☺.

Taaaak a je to tady!!!

Oficialně jsem ukončila 20cítku a těď jsem 30cítka...Tak si říkám co jsem dokázala za těch 30let?Nic...Docela smutné být na světě 30let a nic nedokázat..Jak to máte Vy?Pokud tu je někdo co něco dokázal,pochlubte se❤️Tak snad za těch 10let než vstoupim do sekce 40,možná už něco dokážu..

Celý článek najdete i s  fotkami a videi na odkazu ZDE>>

Je to tady. Po dlouhé době odříkání dozrál čas na další metu, další dovolenou v Jugošce. Teď už nám zbývá jen nový vůz, první (druhé, třetí, páté) dítě a sbírka motýlů. Nebo tak něco.

No zkrátka jeli jsme na dovču k moři. Ne tedy přímo do Jugošky, ale do Bulharska. Cítím jako povinnost osvětlit fakt, že ta dovolená byla pro některé členy rodiny za trest. Kupříkladu pro Eliše, který má toho „blbýho moře“ tak akorát dost. Ale hezky popořadě.

Měla to být taková ta tradiční dovolená s předsmaženými řízky, čínskými polévkami a kávou v kelímku. V tomto směru jsme plán splnili vcelku obstojně, až na ten řízek. Ten jsme nezvládli, snad příště. Píšu si to jako hlavní bod do příští pětiletky.

Úplně vidím, jakou jsme si s nimi mohli užít srandu kupříkladu na letišti. Možná právě tehdy, když jsme tam měli to drobné nedorozumění s letištním alarmem. Řekněme si to otevřeně: policejní vozítka by neměla být vystavena v letištní hale jen tak na okrasu. Jednoho by to mohlo úplně zmást. Třeba, jen tak čistě namátkou, moje děti, které to vozítko považovaly za jednu z atrakcí, a stejně jako u ostatních hraček se chtěly přesvědčit, jestli se v tom nedá nějak povozit. Inu, nedalo. Tak tady by nám ten řízek celkem bodnul. Mohli jsme si k tomu houkajícímu alarmu stoupnout s řízkem a tvářit se naprosto nenápadně jakože: my nic, my tu jen jíme řízek. Jo a jsme muzikanti.

Až na pár výkyvů probíhala dovolená v duchu obvyklého koloritu: Jedno dítě (Valja) se z moře nedalo vytáhnout ani jeřábem, druhé dítě (Eliš) se do moře nedalo dostat ani za pomoci nejrafinovanějších donucovacích metod.