Co vám pomáhá na atopický ekzém?
Takovéto hodnocení naší práce vždy potěší:
Moje Česko je v Olivova dětská léčebna.
Dnešní příspěvek je tak trochu “o ničem” a zároveň tak moc o všem.
Odpoledne jsem jela do Olivova dětská léčebna darovat odřezky korku, které vznikají při výrobě map, aby si s nimi děti mohly tvořit. Uvítala mě neskutečně laskavá a příjemná paní vychovatelka. Byla jsem v klasicky uspěchaném režimu a navíc s pocitem, že paní zdržuju od práce, jsem tak nějak automaticky předpokládala, že vyložím pytle a zase jedu. Vlastně jsem ani nevypínala motor.
Paní vychovatelka mě ale ze spěchacího transu vytrhla: mile oznámila, že samozřejmě počítá, že mě provede po areálu a ukáže mi, jaké prostory v léčebně mají.
Nahlédla jsem do hravé klubovny, reprezentativní recepce, působivé společenské místnosti v kapli a starožitné tělocvičny. Paní vychovatelka se celou dobu usmívala jako sluníčko, zajímala se o mé podnikání a zároveň pyšně prezentovala, co všechno v Olivovně pro zlepšení pobytu malých pacientů dělají. Představovala mě svým kolegům jako sponzorku a průběžně mi vyjadřovala vděk, až jsem si připadala zahanbeně, že jsem nedovezla něco cennějšího nebo prostě lepšího, co by si tak uctivé zacházení více zasloužilo.
Bylo to tak krásné zastavení v průběhu jinak rutinního pondělí a zároveňtak radostný pocit vidět, že se tu s takovou láskou a péčí o nemocné děti starají, že někdo takhle rád dělá svou práci... a vůbec setkání s takovýmhle vřelým přístupem k cizímu návštěvníkovi, když měla jistě paní spoustu důležitějších povinností, left me speechless, jak říkáme u nás (😉).
No a abych se samým zjihnutím snad už i rozbrečela, dostala jsem jako poděkování od dětí ještě tenhle nádherný obraz.
Připíjím na laskavost a dobré duše, které jen tak, na chvilku a nečekaně přijdou do života (cross our path!), vykouzlí nám úsměv na tváři i na srdci a zase odejdou. Nechť jsou jako olympijský oheň, který nezhasíná a šíří se dál a dál ❤️

Březnová soutěž se Sunarem aneb na co z dětství ráda vzpomínám..?
Krásný den všem!
Jelikož se blíží první jarní den a slunce už nad obzorem vydrží dýl než během zimy, je čas přemýšlet, co podnikneme s nadcházejícími dny.
Spoj příjemné s užitečným a třeba VYHRAJEŠ právě Ty!
Oč jde?
Soutěžíme o tři balíčky s překvapením od společnosti Sunar.
PRAVIDLA:
Doporučíte mi dobrého logopeda Chrudim nebo Pardubice?
Můj největší pomocník v domácnosti je asi bezdrátový vysavač, bez kterého si neumim představ už náš život s dítětem. Proste když něco rozsype, vysavač se popadne a nepořádek je pryč 😄 #brezen_s_viledou
Na blog jsem sepsala recept na netradiční kváskové skořicové krekry 🙂
To je zase počtení, buď se řeší rodičák nebo hadry od viledy😩😩😩😩🤮🤮🤮🤮🤮Nikdo nerodi? Uz aby se alespon fotili vejce🥚🥚🥚
Ahoj. Je tu nějaká zdravotní sestra, která sehnala práci na půl úvazku? ( nejképe z Prahy)Zatím jsem jako žena v domácnosti, ale pokukuju po místech. Ale nic teda nenacházím.
Výborná mléčná chuť spolu s mléčný tukem, to je kouzlo úspěchu Sunaru a toho, že dětem tolik chutná!
A protože se nebojíme, nabízíme maminkam možnost vracení peněz, pokud nebudou jejich děti spokojené s náhradní mléčnou výživou od Sunaru.
Více info tu: https://www.sunargarance.cz
Mateřská/rodičovská dovolená není dovolená
Dnes jsem si musela sáhnout asi hodně hluboko, abych dokázala otevřeně napsat své pocity, které v sobě už nějakou dobu dusím.
Na co si stěžuji? Jsem doma s holkama, v podstatě jsem pánem svého času a vlastně nás ani žádné jiné trable netrápí.
Když bych svoje děti přirovnala k šéfovi a rodičák k opravdové práci, tak bych měla šéfa věčně nespokojeného s mojí prací. Šéf, který neumí ocenit a pochválit snahu a loajalitu. V práci bych byla frustrovaná, znechucená a vyhořelá a to nemluvím o naprosto směšném platu...
Tak přesně takové pocity mám z rodičáku. I když jsou i pěkné chvíle, tak mě to doma kolikrát fakt ubijí. Nejhorší je, že ani nevím, co je konkrétně špatně. Vědět to, tak to hned napravím!
Celkově mateřství je šíleně těžká "práce". Opravdu jsem v životě nic složitějšího nedělala...
Každý den vstávám s tím, že ode dneška budu lepší máma, že vše budu řešit s námořnickou rozvahou a nebudu u toho křičet. Stačí pět minut a vše je zpět. Vím, že si všechno musím urovnat prvně v sobě, ale to jsem dělala snad tisíckrát...
Často jezdím s dětmi delší trasy vlakem, pokaždé je nutné řídit se heslem "kdo je připraven, nebývá překvapen". Na naše víkendové cestování jsem jako největší trumf (po svačině) zabalila i karetní hru medvěda Wrr. Na první pohled možná zdá složitá, ale stačí několik málo her a dostanete se do toho. A ty dvě hodiny ve vlaku utekly jako nic.
Oksana Bula a její tukoni jsou zpět! A se vší parádou... Autorka krásně navázala na vlnu popularity, kterou vyvolala kniha Zubr si hledá místo a v českém překladu jí nedávno vyšlo volné pokračování s názvem Medvěd nechce jít spát.
A soutěž o výtisk je tu!
Četba a pití na večer... aneb když víš, kde budeš psát diplomku... ♥️
Máte prosím některá leták z Kiku od 20.3.? Děkuji






















