Doporučuje se, abyste před otěhotněním byla očkována, pokud již nejste imunní, proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, planým neštovicím, chřipce, černému kašli, záškrtu, tetanu a v některých případech proti pneumokokovému onemocnění. Co nejdříve se poraďte se svým lékařem a zjistěte si, zda potřebujete nějaké očkování.

Nechrání mě očkování, která jsem dostala v dětství, i v těhotenství?

Doporučuje se, abyste před otěhotněním byla očkována, pokud již nejste imunní, proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám,planým neštovicím, chřipce, černému kašli, záškrtu, tetanu a v některých případech proti pneumokokovému onemocnění. Co nejdříve se poraďte se svým lékařem a zjistěte si, zda potřebujete nějaké očkování.

Více na www.vakciny.cz.

Pobavilo, převzato z FB, nemá chybu 😀

6:13 Budím se. Super!!!

6:50 Lítám nahatej po bytě a řehtám se. Táta mě honí.

7:05 Táta zakopl o nočník, kterej zapomněl večer vynést.

7:10 Jezdím kolem něj na motorce a pištím...

7:20 Stavíme s tátou hrad pro tyranosaura. Táta ho postaví a já ho rozkopu. Super!!!

8:05 Táta dřímá mezi troskami hradu. Chvíli si hraju sám... s tyranosaurem. Žere šmouly.

Během 2–7 týdnů od kontaktu s virem žloutenky typu A se obvykle objeví příznaky podobné chřipce, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost a horečka. Za několik dní se pak může rozvinout žloutenka – zežloutnutí kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice. Nekomplikované onemocnění trvá zpravidla 2–4 týdny. 

V některých případech, především u malých dětí, může žloutenka typu A probíhat bez viditelného zežloutnutí. V riziku pak mohou být lidé v blízkém okolí – rodina, spolužáci a kamarádi –, kteří se běžným denním kontaktem s infikovaným mohou nakazit.

Příčinná léčba žloutenky typu A neexistuje. Povinná je hospitalizace. Následná rekonvalescence s omezením tělesné námahy a úpravou jídelníčku bývá doporučována na dobu až 6 měsíců. V některých případech může dojít k návratu některých příznaků onemocnění, k přechodu do chronické (dlouhodobé) formy ale u žloutenky typu A nedochází.

Závažnost průběhu a výskyt komplikací onemocnění narůstá s věkem a u starších pacientů trvá rekonvalescence déle. Po prodělaném onemocnění je organismus proti další infekci již chráněn.

Více informací o žloutence naleznete na www.vakciny.cz.

Pro případnou inspiraci vkládám svůj porodní plán, chystaný na ambulantní porod se soukromou porodní asistentkou. Porodní plán zůstal nakonec nevyužitý a děťátko vylezlo na svět doma 🙂

P O R O D N Í   P L Á N

Dobrý den,

předkládám Vám svůj porodní plán, který zároveň považujte za formu informovaného souhlasu či nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb a zdravotní péčí ve smyslu § 34 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen zákon o zdravotních službách) a to v případě, že nenastanou život ohrožující komplikace v průběhu porodu.

Mého manžela ....................., nar. ............. a porodní asistentku ............................, považujte za osobu určenou pacientem ve smyslu § 31 písm. b) zákona o zdravotních službách, která je oprávněna klást doplňující otázky vztahující se ke zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám.

Zároveň ve smyslu § 32 a § 33 zákona o zdravotních službách určuji mého manžela .........................., nar. ................... a porodní asistentku ............................ jako osoby které mohou být informovány o mém zdravotním stavu a mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o mně vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k mému zdravotnímu stavu.

Virus se z organismu vylučuje stolicí a může být přenesen přímo, např. špinavýma rukama, od osoby k osobě nebo nepřímo kontaminovanou vodou, potravinami či dalšími znečištěnými předměty. Rizikem tak mohou být saláty omyté znečištěnou vodou, nápoj s ledem z takovéto vody, ale třeba i sdílení hraček ve školce.

V některých případech, především u malých dětí, může žloutenka typu A probíhat bez viditelného zežloutnutí. V riziku pak mohou být lidé v blízkém okolí – rodina, spolužáci a kamarádi –, kteří se běžným denním kontaktem s infikovaným mohou nakazit.

Nákazou žloutenkou typu A mohou být ohroženy i jiné osoby. Poraďte se o svém individuálním stavu nebo o stavu svého dítěte se svým lékařem.

Více informací o žloutence naleznete na www.vakciny.cz.

Od 3.6. do 8.6. můžete na našich stránkách soutěžit s eshopem POMPO o zajímavé ceny. 

POMPO je učiněným rájem všech dětí. V prodejně POMPO MAXI naleznete spousty hraček, plyšáků, stavebnic a dárků, které potěší nejen vaše potomky. Pozor, hračky za mimořádné ceny naleznete v aktuálně platném letáčku. 

 V POMPO se každý nákup vyplatí! Nakupte v POMPO, sbírejte body ve věrnostním programu POMPO VIP a získejte peníze nazpět a řadu dalších výhod! Kompletní informace o všech aktuálních akcích naleznete na www.pompo.cz.

Jakmile se našim dětem přestaly nehty samy odlupovat, což bylo pár měsíců po narození, bylo nutné začít rostoucí nehty zkracovat cíleně. Coby prvomatka jsem se při pohledu na štípačku na dětské nehty a drobnou ručičku miminka orosila a vyschlo mi hrdlo. Jak ostříhat a nezranit, zvlášť když sebou mrně tak mrská. Pomocníka jsem doma neměla žádného, tak jsem raději počkala, až dcerka usne. Spala tvrdě, takže se nebránila a nehrozilo, že ji zraním.  Časem jsem získala jistotu a bála se méně. Jak beruška rostla, stávalo se, že se při stříhání probudila a byla překvapená, co se děje. Zkusila jsem nasadit šibalský výraz, ukázala štípačku na nehty, povytáhla obočí ve stylu: „Počkej, bude kouzlo!“, nadšeně zahlásila: „Cvak!“ a ukázala ustřižený nehet. Než se dcerka stihla podivit, co to máma vyvádí, bylo po všem. Opakovaný vtip ale přestává být vtipný, takže jsem musela brzy opět zvolit novou taktiku. V roce věku dcerky jsem obvykle stříhala a pilovala nehty nejdřív sobě, potom jí. Viděla, že to nic není, stříhání a pilování nebolí a že to je pro maminku nejspíš zajímavá hra a velká zábava. Chtěla se taky zúčastnit. A kromě „Cvak!“ jsem začala zařazovat další citoslovce, například „Bác!“,  „Bum!“, „Jůůů!“ nebo „Jupí!“. Dcerka se při každém zvolání začala řehnit a prstíčky mi pak podstrkovala sama a ráda v očekávání dalšího legračního slovíčka. Jen s nožičkama jsme měly vždy problém – dcerka byla a je velmi lechtivá. Musela jsem pevněji držet, aby štípačky nesklouzly a já ji nezranila. Pro jistotu jsem měla vždy po ruce tampónek a dezinfekci.
Ve věku dvou let už dcerka utíkala sama pro štípačky, kdykoli jsem zavelela, že jdeme stříhat nehty. Dávala jsem jí vybrat, který prst půjde na řadu první a který přijde na řadu později. Učily jsme se tak spolu i jména jednotlivých prstů. „Který půjde dřív – palec nebo malíček?“
V pěti letech si začala nehty stříhat sama za mého dozoru. V čerstvých šesti letech už jen kontroluji výsledek – ke spokojenosti obou.

Zdroj: Slune-cz.cz