Pokud jste zastánkyní názoru, že mobilní technologie jako telefony, tablety nebo notebooky nejsou pro děti, možná tento článek změní váš pohled. O tom, že se jedná o dvousečnou zbraň nebudeme polemizovat. Zda se z mobilních technologií stane pomůcka nebo problém závisí samozřejmě na rodičích.

“Dcera teda dostala tablet ve 3 letech a kus a pořádně jí začal zajímat v 5-ti letech. … ale funguje a hodně se teď na něm učíme s aplikacemi pro předškoláky k zápisu do školy, máme na něm logopedická cvičení, takže je i užitečný.” Takto popisuje fungování své dcery na tabletu jedna z maminek z Modrého koníka v diskuzi Tablet pro tříleté dítě, je to moc brzy?"

Skutečně závisí na tom, jak často a co konkrétně na elektronických zařízeních tohoto typu děti dělají. Je veliký rozdíl v tom, jestli ho využijete jako tzv. “zabavovač” nebo si k němu s dítětem sednete a aktivně se zajímáte o to, co na něm dítě dělá.

Tablet jako nástroj k zabavení dětí

V případě tabletu “zabavovače” vám určitě dobrou službu neudělá. Ve své podstatě supluje roli rodiče, a to mnohdy i na několik hodin denně. V souvislosti s tímto neveselým trendem vznikl psychologický termín digitální demence. Děti jsou opožděné v mluvení a dalších dovednostech. Chová se totiž jako droga - vytváří závislost a brání v rozvoji v jiných oblastech. Odborníci se shodují, že už více než hodina denně na tabletu může položit základy pro budoucí závislost.  

O zařízeních typu telefon nebo tablet ale můžeme mluvit stejně, jako o ohni - je to dobrý sluha, ale zlý pán. A dobrý sluha může být v okamžiku, kdy je činnost na něm řízena rodičem a omezena z hlediska času. Tedy - pokud víte, co tam vaše dítko dělá, máte představu o tom, co hraje nebo si pouští a můžete se k němu například také přidat.

PEČOVAT A ŽÍT 

Poslední 2 volná místa!
http://www.spiralis-os.cz/2-uncategorised/250-pecovat-a-zit

Mám dcerku, která se narodila s vrozenou vývojovou vadou pes equinovarus. Pár let na mateřské s dvěma dětmi a pár let ještě navíc, když jsme řešili operaci dcery, lázně a další komplikace. A najednou mi bylo přes 40 let a měla jsem pocit, že nic neumím, nic jsem nedokázala, že mě děti sice potřebují, ale zároveň jsem trpěla pocitem, že mi nikdo nerozumí, že jsem izolovaná od světa.

Přihlásila jsem se do projektu neziskovky Spiralis, na který jsem narazila úplnou náhodou. Musím se přiznat, že to bylo jako živá voda v mém životě. Už jen to - strávit čas ve společnosti dospělých lidí - byla velká změna. Navíc lidí, kteří mě chápali, měli podobné osudy, tápali v tom, jak se v životě s novou rolí poprat. Už to stačilo, abych o 100% pookřála. Sám projekt byl plný inspirativních lidí, kteří tu byli jen a jen pro nás. V části Mapování kompetencí jsem byla nucena vystoupit ze své komfortní zóny, kde jsem si za ta léta pěkně ustlala a nevědomky si hýčkala svoji sebelítost.

Díky tomuto projektu jsem si na konci uvědomila, že ještě mám co nabídnout světu, potencionálnímu zaměstnavateli nebo prostě jen komunitě kolem sebe. Že s novou situací přišli nové výzvy, ale také nové příležitosti.

Všem, kdo pečujete doma o své blízké (staré, nemocné, postižené) a potřebujete nakopnout, doporučuji!!!
Projekt je dostupný je v Praze. Přihlásit se můžete do 20.2. nebo sledovat stránky, bude se v Praze ještě opakovat. 

https://www.facebook.com/events/624656507970623/

Měli jsme to štěstí a dostaly s dcerkou šanci testovat LIPIKAR AP+ značky La Roche-Posay. Byla jsem ráda, že můžeme vyzkoušet něco nového, co by na dceřin atopický ekzém mohlo pomoci.

Dcerka trpí od jednoho roku atopickým ekzémem, nejprve to bylo pouze v malé míře, kdy stačilo pár dnů malé ložisko promazávat a ekzém byl pryč. Nyní, v jejích třech letech, v tomto zimním čase, dost bojujeme. Ekzém má nejvíce na ručičkách, kde je léčba, díky nošení rukavic, mrazům a častému mytí, nejtěžší. Ale ložiska má i na krčku, na kotnících a občas podkolenních jamkách.

Vyzkoušeli jsme již nespočet produktů určených na ekzém. Něco nezabralo vůbec, někdy i problém bohužel zhoršilo. Něco zabralo, ale pouze na chvíli. A něco nám pomáhá, ale nyní, v zimě, bohužel pouze udržet stav, ne úplně vyléčit. Přesto se podání kortikoidů a jiných podobných preparátů vyhýbám.

A nyní již konečně k produktu LIPIKAR AP+. Na testování jsme obdrželi dva výrobky, a to čistící krémový gel Lipikar syndet AP+ a balzám Lipikar Baume AP+. Hned první den po obdržení testovacího balíčku jsme vše večer vyzkoušeli. Z čistícího gelu jsem nadšená. Není zbytečně parfémovaný a je krásně jemný. Dcerce na pokožce vůbec nevadí a po koupání ji má hezky zklidněnou. A hlavně ji nijak nedráždí, takže ho používá i na mytí rukou přes den.

A testování balzámu? Ten dcerce bohužel vůbec nesedl. Věřím, že by krásně promazal a pomohl suchým místům. Protože sama mám přes zimu suché ruce a mě pomohl krásně. Krém je příjemné konzistence, nemastí, ale krásně zvláční. A ihned se vstřebá, takže člověk nemá pocit mastnoty. Bohužel dcerku na místech ekzému strašně štípal, takže jsme s testováním po pár dnech museli přestat. Občas chvíli po namazání až plakala, jak moc ji balzám na kůži vadil. Sice to trvalo vždy je pár minut, ale i tak by to bylo trápení. Ale věřím, že na promazávání tělíčka v klidové fázi, by byl balzám dobrý. Takže balzám bych doporučila spíše jako prevenci před vrácením ekzému.

I když nám Lipikar AP+ vyhovoval na 50%, jeden výrobek ano a druhý ne, jsem moc vděčná za jeho vyzkoušení a čistící gel budeme používat nadále. Mé dcerce na léčbu a promazávání sedí nejvíce čistě přírodní produkty. Takže u nich prozatím zůstaneme.