Zoubky? Tak tohoto období se obává u svého drobečka asi každá maminka. První růst zoubků se totiž projevuje většinou velmi častým pláčem dítěte a nespavostí z bolesti.Mohou se však objevit i jiné potíže např. řidká stolice, teploty. Trápící se miminko bolestí zoubků poznáte také podle toho, že si může začít strkat často pěstičku do pusy a více slintá.
Zoubek, který se právě prořezává, se jeví jako malý hrbolek na dásni. Pokud je prořezávání příliš rychlé, může se na dásni objevit i malá modřinka nebo podlitina, která je bolestivá.Jsou však také děti, které nemají vůbec žádný problém a růst zoubků u nich téměř nepoznáte, projeví se obvykle pouze některá z výše uvedených obtíží.

  Většině kojenců se první zoubky prořezávají mezi čtvrtým a devátým měsícem věku.Ani zde se nevyhneme výjimkám, takže je možné, že právě vašemu děťátku se začnou klubat zoubky o něco dříve nebo později. Důležité je, aby všechny zoubky mléčného chrupu narostly dítěti do tří let. V opačném případě je nutná návštěva a konzultace se zubním lékařem. Úplný mléčný chrup má 20 zubů.

   Pořadí, v jakém se zoubky prořezávají, bývá ve většině případů shodné. Jako první se prořezávají dolní střední řezáky (jedničky), po nich následují horní jedničky a horní vnější řezáky (dvojky). Téměř shodně přicházejí na řadu i dolní dvojky. Postupně se dětský chrup doplní prořezáním horních a dolních prvních stoliček (čtyřky), očních řezáků (trojky) a nakonec vyrostou druhé dolní a horní stoličky (pětky).

A jak se můžete pokusit ulevit Vašemu miminku od bolestí růstu zoubků?Možností je spousta a zde jsme Vám vypsali ty nejúčinnější, dle názoru doktorů i maminek.

 1)Homeopatika mohou při růstu zoubků pomoci. Doporučuji vám současné podání homeopatických léků Belladona 9 CH a Chamomilla 15 CH. Roztok z obou léků si připravíte tak, že naředíte 10 granulí od obou léků v 1 dcl převařené kojenecké vody. Každé ráno připravte nový roztok.

Pokud zoubky již porostou, podávejte jednu lžičku každou hodinu po celý den. Při spinkání miminko nebuďte a podejte dále třeba častěji jednu lžičku tohoto předem připraveného roztoku.

Byla jsem ještě těhotná, když se ke mně dostal článek shrnující výsledky ankety pořádaný mezi maminkami o správný název pro mateřskou dovolenou. Vítězný návrh mě zarazil. Opravdu má být moje toužebně očekávaná mateřská dovolená vlastně označována „obdobím exkrementů“? Porod a události po něm následující mě ale záhy připravily o celou řadu původních očekávání spojených s novou životní rolí. Děťátko se na poslední chvíli rozhodlo, že na svět po hlavě nepůjde a tak nás místo přirozeného porodu přivítali na operačním sále. Místo dlouhých seancí poklidného kojení sladkého nemluvňátka mě čekaly dlouhé seance pohupování na gymnastickém míči snažíce se uspat nešťastné řvoucí stvořeníčko. S desátým hovínkem na zádíčkách, které ta úžasná supersavá plenka nedokázala zachytit, ve mně začala hlodat pochybnost. Že by to opravdu mohlo být ono „období exkrementů“? To ne, holka, něco s tím udělej! Musíš přijít na to, jak si tu svoji mateřskou dovolenou uhájit! Sebrala jsem zbytky sil a nadšení a pustila jsem se znovu do sebevzdělávání. Upřela jsem si zdřímnutí při vzácných chvilkách spánku dítěte a přelouskala knihy Bez plenky a Kontaktní rodičovství, absolvovala nejrůznější maminkovské kurzy, vyztužila jsem svůj chabý arzenál látkových plenek a pořídila první nočník – tedy vlastně piknikovou misku na salát.    

A  hle! Mnohokrát se ukázalo, že nevysvětlitelná nespokojenost dítěte má vysvětlení velmi jednoduché! Dokud to počasí umožňovalo, tak jsme čůrali v parcích a u nejrůznější drobné městské zeleně. Pokaždé jsem se po očku rozhlížela, zda se mi nepodaří udělat dojem na nějakou kolemjdoucí maminu. Zpravidla jsem se ale dočkala pohoršujících poznámek o tom, co je to zase za nové metódy, od kolemjdoucích seniorek. S nástupem chladnějších dní přibylo k jinak poklidným procházkám někdy až lehce adrenalinové hledání podniku vhodného pro uspokojení potřeb právě probuzeného dítka. S vyslanou objednávkou k andělským bytostem se mi zpravidla daří včas narazit na nějakou poklidnou čajovnu nebo zapadlou kavárnu, kde mě nechají v poklidu věnovat se kontaktnímu rodičovství s útratou za bylinkový čaj. Ale co je hlavní, nemusím se strachovat, že až dítku rozdělám výletní látkovou plínku, postarám se o zamoření okolí. Exkrementy totiž končívají nad ránem bezpečně v piknikové misce. (Doufám jen, že vydáním tohoto článku nenastane někde zásadní zádrhel.)

Maminky, pokud nechcete prožívat svoje období exkrementů, ale chcete si začít opravdu užívat mateřskou dovolenou, přijďte se sebevzdělávat do nově otevřeného Studia Bořislavka. Kromě maminkovských kurzů věnovaných bezplenkové komunikační metodě a látkovým plenkám je v nabídce i celá řada kurzů rozvoje osobnosti, jazykových a zájmových kurzů pro již odrostlejší ratolesti i pro Vás, rodiče. Tvořivé šikulky bych možná mohla nalákat na některý z kreativních kurzů, kde je možné načerpat inspiraci pro nějaké nové výrobky do Fleru. Ve Studiu Bořislavka se pečuje nejenom na krásu ducha, ale také na krásu těla. Můžete si tu dopřát například depilaci cukrovou pastou, kosmetické ošetření pleti nebo tolik potřebnou relaxační masáž.

Těší se na Vás Magdalena Nesládková (maddanes) - lektorka kurzů Bezplenková komunikační metoda a Zdravé přebalování

Jak jsem se vypořádala s denním a nočním režimem svého mrňouska?

Když jsem si před dvaceti lety přivezla z porodnice domů svého prvorozeného syna, měla jsem o tom, jak budu krmit, přebalovat, koupat, jak bude syn spinkat zcela jasno. Načetla jsem spoustu knih a k mému překvapení to všechno skvěle fungovalo 🙂. V porodnici jsem dostala první radu : „Nehoupej dítě na rukách. Nikdy!" Tak jsem nehoupala, ale tulila se, tiskla ho a mazlila se s ním. Syn papal, spinkal, netrpěl na koliky, pěkně kakal a všechno šlo jako po másle a já si říkala, že je to fajn a ani jsem si neuvědomovala, jaké jsem měla štěstí.

Teď mám synka druhého a je mu už dva a půl roku. Načteno jsem měla už od minula, přidaly se k tomu články z internetu, zkušenosti a praxe. A ejhle! Přivezli jsme syna domů, a přesto, že jsem kojila, kakal po pěti šesti dnech, hodně plakával, budil se při každém sebemenším hluku. Snažila jsem se dodržet usínání v korbičce od kočárku (denní spinkání) a usínání v postýlce (noční). Minimálně jsem s prckem cestovala autem, snad jednou dvakrát v noci usnul v posteli, ale jinak vždy ve své postýlce.  Odsunula jsem svoje potřeby za potřeby dítěte a přizpůsobila se jim. Pozorovala jsem, kdy je unavený, kdy má hlad, kdy si chce hrát a to všechno bylo mojí prioritou. S rostoucím věkem se mění potřeba spánku u dítěte, ale o tom si může každý něco přečíst. Já jsem se tím řídila a opravdu to fungovalo, takže syn dnes nemá žádný problém se spinkáním po obědě i večer. Postupem času jsem zavedla uspávací rituál a syn krásně usínal sám. Jednoho dne ovšem začal vyžadovat naši přítomnost při usínání a trvá to dodnes. Říkám si, že už určitě brzy nastane ta správná doba, kdy pochopí, že spinkat a usínat sám ve svojí postýlce se svýma milovanýma plyšáčkama (želvičkou, pejskem, zajíčkem a housenkou) je úplně v pořádku 🙂. A potom se snad konečně pořádně vyspím...🙂

Můžu snad jen říct, že opravdu platí, že každé dítě je osobnost se svojí individualitou, přesto některé rady našich babiček a maminek jsou dnes nedoceněné a je dobré se jich držet. Ale také dobré je nebránit se novým metodám, vzdělávat se a číst číst a číst 🙂.

Závěrem tedy doporučuji pár základních věcí

-od narození uspávejte své miminko na noční spaní pouze v místnosti, kde v noci pravidelně spinká, rozhodně neuspávejte v obyváku u televize

Bazar na Modrém koníku přesáhl svým obsahem více jak 200.000 inzerátů. Maminky a uživatelky máte se na co těšit, výběr je opravdu pestrý.

Co najdeme v bazaru?

Nejběžněji je nabízené dětské oblečení (trička a tílka; kalhoty, džíny a teplaky; boty, dupačky a overaly; mikiny, svetry a vestičky) a dětská výbava, hlavně pro ty nejmenší (kojenecké potřeby; deky a zavinovačky; kočárky a fusaky nebo hygiena na přebalování a koupání; hračky a autosedačky). Oblíbené je i oblečení pro maminky a těhotné, nemaminky a nakonec i pro tatínky. Najdou se zde i inzeráty módních doplňků, knihy nebo i speciální předměty určené na Vánoce nebo Velikonoce. Své místo tu mají i inzeráty na míru jako pro dvojčata nebo předčasňátka.

Jak vyhledávat v bazaru?

Pro přehlednost v bazaru slouží jednotlivé kategorie, které se stále doplňují podle potřeby. Vyhledávání urychluje filtr, který si můžeme nastavit podle názvu a popisu předmětu (např. bunda Adidas nebo knihy recepty), podle velikosti, podle okresu (Když preferujeme osobní výměnu nebo převzetí inzerovaných předmětů, můžeme si vyhledat inzeráty z našeho okolí.) nebo podle prodejců (Můžeme si nastavit inzeráty od našch oblíbených uživatelů, ke kterým máme větší důvěru.) 

Když si otevřeme a prohlédneme konkrétní inzerát, můžeme využít i náhodný výběr inzerátů s podobným obsahem v dolní části.
Inzeráty, na které jsme reagovali nebo se nám líbí najdeme pohromadě v sekci Mé nákupy.

Jak se stát úspěšným prodávajícím v bazaru?

Tento deník si píšu od začátku těhotenství. Mám v plánu ho jednoho dne přepsat a věnovat ho s nalepenými ultrazvuky svému dítěti... Mě by rozhodně takovýto deník od mojí maminky uděl radost..

Maminčin deník od 17.7.2013

4. týden-

Ještě nevím  že tě mám v bříšku, ale často jsem unavená a odpoledne zvracím.

5. týden-

22.7.2013 Ráno jsem se vzbudila a bylo mi zase špatně. Z lékárničky jsem vytáhla těhotenský test, udělala ho a hádej co... byly tam dvě čárky... a to znamená že je pozitivní. V životě mě v jednu chvíli nezaplavilo tolika emocí (až doposud). =o) Hned jsem šla k Dr. a po 2 hodinách čekání mi pan Dr. potvrdil že jsi opravdu v bříšku. Bylo 9:45hodin. Říkal že je ti asi 4 týdny a 4 dny. Dostala jsem hned fotečku jak si tam pěkně hovíš. jela jsem domů a tam tě ukázala tatínkovi. Měl taky moooc velikou radost, jako já. 

Jak jsem ke smyslu života přišla...

Jmenuji se Petra, za 10 dní mi bude 23let. Dítě z rodiny, která nezačala v rodinném domku, ale u babičky v domě. Ale celkem rychle se to obrátilo a jako roční miminko jsem se s rodiči stěhovala do města. Toho času to bylo město kde se lidi o práci nemuseli prát a mít na každým rohu známost.

Vyrůstala jsem celkem normálně, ale vzhledem k hypotéce jsem moc nejezdila na tábory, školy v přírodě a lyžáky. Byla jsem oplácané dítě s né přliš kamarády a navíc jsem jezdila do školy 10km mimo město. A tak jsem u nás na sídlišti nikoho neznala. Většinou na mě někdo pokřikoval párečku a podobně, všichni víme jak umí být děti zlí... V 15letech jsem se (nejspíš proto) rozhodla pracovat se zvířaty. bylajsem v zoo, tam jsem se zeptala co můžu mít za nejlepší vzdělání pro to aby jsem mohla dělat ošetřovatelka a byla mi doporučena škola na kterou jsem si hned podala přihlášku. Po přijímacím pohovoru a měsíci nervů, dorazil dopis se slovy: přijímá se do studia... paráda.. Trošku jsem bojovala první rok, druhý rok jsem se skamarádila se třídou a mojí současnou nejlepší kamarádkou Verunkou ( o té později)...  Ve třeťáku jsem začala blbnout, poslouchat punk a flákat se..z toho jsem se probrala az ve tretaku. Po zkušenostech s klukama mího věku jsem měla plný zuby dětství a chtěla jsem být dospělá. Vedle o 11let staršího kluka jsem se cítila dospělá.. 🙂 přišlo naše první společné bydlení a já jsem dodělala maturitu.. No, spíš jsem jí dostal za účast, přiznávám se. Doufám že moje děti budou mít víc rozumu než já.

Po maturitě jsem začala hledat práci, protože živit se v oboru vážně nešlo. Kdybych to tak tušila v prváku... Jezdit kůli 10.000,- do Prahy kde jsem 3.500,- utratila za dopravu.. to se fakt nedá. Rozeslala jsem 36životopisů a byla na snad miliardě pohovorech než jsem přesně na den za rok od maturity podepsala svojí první pracovní smlouvu. Odstěhovali jsme se s panem dokonalim do nového bytu. Nehorázně luxusní byteček 3+1kk uprostřed města. Brutální darda realitce a 3x 11.500,- záloha na byt se složila a my jsme se stěhovali. Nádobí nebylo, věci do koupelny nebyly.. nic nebylo.. objížděli jsme ikeu a podobně a nakupovali. Asi za 2 měsíce jsem se konečně zařídili. Ale moje práce stála za prd. Peníze dobrý ale změnili mi po 4 měsících smlouvu z 8hodinové směny na 12ti hodinovou a to jsem nedávala. hodinu a pul mi k těm 12 trvala cesta tam a zpět. byla jsem vyšťavená jak borůvka a začala jsem ztrácet výkonnost. Smluva na 6 měsíců mi skončila a vzhledem ke snížení produktivity mi nebyla nabídnuta nová. A opět bez práce. V bytě za 11.500,- měsíčně.. Uff.. Brigády a další obíhání všeho... hrůza. Do toho zdravotní gynekoligický problémy. Už rok jsme se snažili o miminko a nic.

Jednoho dne když jsem měla veliké bolesti skočila jsem si na gyndu a bylo mi řečeno že se jedná buďto o cystu nebo o těhotenství, že je ještě brzo, ať příjdu za 3dny... Tři dny byly nekonečný, pořád jsem potkávala těhotný a známí oznamovali že čekají.. Už jsem byla připravená říct to našim... Do toho jsem si často volala s už dříve zmíněnou Verunkou která se taky snažila o miminko a zrovna se zadařilo. Toho dne mi volala že její miminko není v pořádku. byla asi v 6 nebo 7týdnu. já jsem stála v kuchyni u okna a plakala jsem do telefonu s ní..  Moc mě to mrzelo a já jsem druhý den šla taky na gyndu. Tam když jsem dorazila Dr. mi při ultrazvuku zdělil že to není ani cista ani těhotenství, že se to vytratilo a já jsem ještě ten den odpoledne dostala menstruaci asi o 14dní dřív. Prý se nejspíš jednalo o nezdařený pokus vajíčka uhnízdit se ve slyznici. Odpoledne jsem Volala Verunce která šla do nemocnice na operaci. Opět jsem stála v kuchyni u okna a se slzama jak hrachy jsme obě plakaly...  Nikdy nezapomenu na tu bolest.

V tomhle období se kolem nás všude známím rodila spousta dětí a já měla deprese jako hrom. Často jsem se složila jak domeček z karet. Na přítele jsem byla protivná a připadala jsem si jako žena naprosto k ničemu a nefunkční.... Copak sakra ve 21letech to jde? Vždycky jsem si myslela že takovými problémy bych měla trpět až přez 30. 

Představujete si Chorvatsko coby krásnou ženu s očima blankytně modrýma jako moře a s vlasy zlatými jako písečné pláže? Pak vězte, že má ještě stejně sympatickou dceru, která turistům nabízí úchvatný pohled do minulosti a okouzlující chvíle mezi architektonickými skvosty…

Nejhezčí část Chorvatska – to je Dalmácie. Už v antických dobách si zámožní Římané stavěli luxusní vily právě na dalmatském pobřeží. I názvy jsou tu poetické – tak třeba Dubrovníku se běžně říká „perla Jadranu“. Kdo bude trávit letní dovolenou poblíž, měl by Dubrovník určitě navštívit. Navíc - CK Neckermann nabízí kvalitní hotely velmi blízko tohoto města.

Splňte si přání

Nedaleko vstupu do starého centra Dubrovníku se zastavte u Velké Onofrijevovy fontány. Vybudoval ji v roce 1438 věhlasný italský architekt Onofrio di Giordano Della Cava. Starodávná legenda praví, že tomu, kdo si opláchne ruce pod každým z jejích šestnácti otvorů, se splní jeho nejvytouženější přání. Místní se dušují, že to opravdu funguje a každému hned vyprávějí řadu zaručeně pravdivých příběhů, kdy oni sami, či jejich příbuzní, byli svědky toho, jak kouzelná fontána rychle a bez průtahů něčí přání splnila. Nevěříte? Ale tady nikdo nikomu nebrání, aby to zkusil.

Dubrovník – vstup jen s úzkými sukněmi!

Italský historik Razzi popisoval v 16. století toto malebné město slovy: „Všechny ulice jsou tu nezvykle úzké. Stává se, že pokud se v uličkách potkají dvě dámy z vyšší společnosti, obě oblečené do širokých sukní s obručemi dokola, mají co dělat, aby se v úzkém prostoru dokázaly vyhnout jedna druhé!“

Vůně letní louky a sušeného sena. Sluncem prozářený palouk uprostřed lesa. Příjemný okamžik navečer, kdy se slastně natáhnete vedle venkovských kamen, v nichž praskají hořící polena…

Vzpomínáte? Někteří z nás měli to štěstí, že na prázdniny jezdívali k babičkám a tetám na venkov. Dva letní měsíce trávili uprostřed přírody. Krmení domácích zvířat, drobná výpomoc s hospodářstvím, plavání v nedalekém rybníku, či zatopeném lomu…

„Jó, tyhle idylické dětské prázdniny se nejspíš už nikdy nevrátí,“ vzdychnete si… Omyl. Mohou nastat znovu. Stačí se vydat do Farma parku, na malebný selský statek třeba do rakouských Alp, kde jsou na venkovskou romantiku zařízeni velmi dobře. Nevíte, jak si tuto dovolenou zařídit? Stačí se podívat do katalogu CK Neckermann. Nabídka je tam široká.

Farma parky a dětské nadšení

Mnohé rodiny s dětmi popisují, jak poprvé před odjezdem do Farma parku se jejich ratolesti neustále vyptávaly, jestli „tam bude diskotéka pro děti, televizor s dvaceti programy a připojení k internetu“. Jenže hned první den, když se děti trochu rozkoukaly a seznámily se zvířaty, načisto zapomněly na všechny elektronické vynálezy. Místo tabletu a netbooku se jejich zájem náhle soustředil na roztomilá kůzlata, na psa, s nímž si mohly hrát, na poníky ve stáji a na mazlivé kotě, které každý večer tajně pašovaly do své postýlky, aby rodiče nevěděli. Ale pozor – tuhle zázračnou proměnu neprožívají jen ti malí.

I dospělí si odpočinou

Nově zařazené zboží – monitor dechu Respisense – malý, spolehlivý, snadno připevnitelný. 

Mobilní monitor dechu Respisense pro novorozence a miminka (včetně těch předčasně narozených) umožňuje klid na duši rodičů během spánku dítěte. Snadno jej připevníte k plíně (ze zkušenosti doporučujeme vložit mezi klip a plínu ještě tampón, nebo složený kapesník) a zapnete i vypnete jedním stiskem.
Co se týče falešných alarmů tohoto monitoru dechu, tak jsou velmi zřídka (při delší dechové pauze nejdříve proběhne tiché „zavibrování“, které má dítě stimulovat k dechové akci), jinak se dá nastavit „klikací“ režim – monitor vydává velmi tichý klikací zvuk, který nahrazuje problikávání kontrolky dechové frekvence.

V nabídce máme také náhradní baterii k Respisense. Jen dodáme, že Respisense odebíráme z oficiální distribuce pro ČR.