Můj první porod nedopadl podle mých představ. Celé těhotenství jsem si užívala, těšila se z bříška a trochu se bála porodu, ale tak šlo to nějak dovnitř, musí to jít i ven, že... Prostudovala jsem si jak to chodí v dané porodnici a jelikož tam psali o všem co jsem tenkrát chtěla, porodní plán jsem si nepsala... Můj plán byl rodit co nejvíc přirozeně... Malého jsem 5 dní přenášela, už jsem z toho byla unavená a nakonec si nechala udělat hamiltona... vlastně už zpětně ani nevím jestli nakonec pomohl nebo ne... Někdy v jednu  v noci mi začala pomalu odtékat narůžovělá voda, jenom maličko ale tekla... všude se psalo že do dvou hodin má člověk dorazit do porodnice a tak jsme tedy kolem půl třetí dorazili... proběhly běžné vyšetření a jelikož se nic nedělo, nechali nás na hekárně... O půl sedmé mě doktor vyšetřoval a že prý přece nebudeme čekat 24 hodin do noci a zavedl mi popoháněcí tabletku. Věřila jsem mu, je to lékař no ne? Do půl hodiny nastaly šílené kontrakce, jela jedna za druhou a v nesmírné intenzitě, tak strašně mě bolely kyčle že jsem brečela a sténala bolestí a nakonec to vzdala a nechala si "ulevit." dali mi nějakou kapačku... bolest nepolevila ale kapačka mě totálně sjela... Většinu doby jsem proseděla na baloně a manžel mě podpíral. Pak jsem se svalila na postel a už jen ležela. Přesun na sál jsem si musela "vyřvat" když přišla tak silná kontrakce že jsem zařvala na celé oddělení a přiletěly sestry a odvekly mě tam, chvilku před tím mě doktorka posílala ještě do sprchy, že je ještě bzry... No už velkou část hekárny mám v mlze a také porod, vím že tam byl doktor který mi tlačil na břicho, že mě okřikovali že nemám křičet a že jsem špatně dýchala a tlačila, ale mě to prostě nešlo... malý se narodil v 10,32... ano vím byl to super rychlý porod ale ta bolest byla šílená šílená šílená... po porodu mi malého hned sebrali, pak ho přinesli zabaleného jak vánočku a ani mi ho nedali přiložit kvůli vpáčeným bradavkám že to bez kloboučků nemá cenu... nakonec jsem si přiložení vydupala trošku oklepaná znovu na hekárně... Po porodu jsem byla hotova ještě několik hodin po porodu se mi motala hlava a nebyla jsem schopná vstát... jelikož sestry na šestinedělí vykládají o kojení hodně nepravd a neumí pomoci při plně vpáčených bradavkách, kojení nám nešlo a mlíko se spustilo až doma...

Po tomto zážitku jsem se zařekla že takto už to víckrát fakt nechci... když jsem čekala druhého syna četla jsem a hledala informace a věděla co přesně chci a nechci. Sepsala jsem si porodní plán... Přenášela jsem opět 4 dny ale tentokrát hamilton neproběhl. Vlastně nevím kdy mi odtekla plodovka, já to nezaznamenala, ve středu jsem byla na poslední kontrole kdy mi doktorka řekla že se nic nechystá a že třeba o víkendu se to nachystá... přišla jsem domů docela zoufalá a pobrečela si... V noci ze čtvrtka na pátek jsem začala mít kontrakce které mě sice v určitých intervalech budily ale dalo se to ještě zaspat. Od zhruba 6/7 začaly být v pravidelnějších intervalech... Zhruba od 8 jsem si je už začala měřit pomocí aplikace, pořád se mi ale nezdály nějak hrozné, jo musela jsem se polohovat a prodýchávat ale šlo to... Slyšela jsem že 20minutová sprcha to rozsekne, po ní se mi intervaly prodloužily ale bolest zintenzivněla... po prvním porodu jsem věděla houby jak to přirozen probíhá, ale byla jsem nervní a tak jsme zhruba v 11 přijeli do porodnice s tím, že nevím jestli rodím či ne, kontrakce byly co 6-12 minut... přijali mě na 4cm otevřenou a 45m drželi na pásech, vyptávali se monitorovali, dali kapačku na streptokoka... po třičtvrtě hodině mě poslali na hekárnu a ať se převleču a přijdu na klistýr... šla jsem tam s pocitem to si dělají srandu vždyť to bolí jak čert... chtěla jsem jít ještě čurat ale už to nešlo. bolest začala být nesnesitelná a já se svalila na všechny čtyři zadek dala co nejvýš s tím že asi teda nesmím ještě tlačit a funěla jsem si tam, tělo si to samo prodýchávalo... přiletěla sestra a sprdla mě co zdržuju a co dělám že nejsem převlečená a co dělám že vypadám že rodím že ať jdu teda na postel že se podívá... na posteli mi oznámila že rodíme a ať tlačím... no nechtělo se mi rodit na rovné posteli a tak jsem mezi kontrakcemi přeběhla na sál a tam na pár zatlačení byl malý na světě, doktoři ani nestihli doběhnout, rodily mě PA... malého chtěly sebrat, ale připomněla jsem se s bondingem... a taky se mi konečně splnil, dvě hodiny jsme se muchlovali na hekárně... kam jsem si mimochoem po porodu odešla sama... na šestinedělí mě jako druhorodičku nechali úplně bez "podpory" a já za to tak byla vděčná, kojila jsem a kojila tedy přes kloboučky, malý byl na prsu tak často a tak dlouho jak chtěl a já už druhý den začínala mít mlíko... odcházela jsem rozkojená a během šestinedělí kloboučky úplně odbourala a to mi tvrdily sestry že s mými prsy bez kloboučků nikdy kojit nebudu...

Kdybych měla rodit dotřetice zase bych to nechala na "přírodě" tělo  i mimi ví, jak na to... jen se nenechat zviklat... Jo a rady, že se jede do porodnice až v tedy když to bolí tak že nemůžete mluvit a chodit... no to bych rodila v autě... Vím že druhý porod je asi vždy lehčí, ale když bych měla srovnat bolest u vyvolávaného a přirozeného, tak u přirozeného to byla procházka růžovou zahradou... bolelo to ale díky uvolňování oxitocynu a dalších látek které neblokovaly léky, se to dá zlvádnout celkem lehce...