Předem bych strašně moc chtěla poděkovat MK, že jsme se mohli tohoto testování zúčastnit. Dlouho jsem po rybích olejích značky Moller's pokukovala, ale nějak jsem se pořád nemohla odhodlat ke koupi. A pak přišel ten den, kdy zazvonil pošťák a donesl balíček na testování.

Nejdříve jsme zacali testovat citronovou příchuť. Voní nádherně a vůbec v ní nejde cítit rybina. Což, mám jeste v živé paměti, když jsem rybí tuk jedlá já 🙂 A jak krásně tento olej voněl, tak krásně i chutnal. Plná citronová chuť bez známky rybího aroma. Skvělý olej, který postupně ochutnala celá rodina a také kamarádky, které stejně jako já, váhaly s koupí. Všem moc chutnal. Citrónovou příchuť jsme testovali týden.

Druhý testovací týden jsme otevřeli ovocnou příchuť. Musím říct, že ta voněla jako žvýkačky, ale vůně žvýkaček nepřebila rybí vůni. Upřímně mě se ani nechtělo tuto příchuť ochutnat, ale ochutnala jsem a bohužel i v ní, jsem cítila rybinu ☹ Zajímavé je, že dospělí, ji tam cítili, ale dětem tato příchuť chutnala víc, než citronová 🙂. Emičce tahle příchuť chutná více, každé ráno se těší, až si dá žvýkačky na lžičku 🙂

Za 14 dní testování, neproběhla žádná nemoc a to byla před testováním snad 3týdny pořád nemocná. Chodila do školky, kde proběhly snad všechny nemoci, ale Emičce se vyhly. Jestli to bylo rybím olejem nebo ne, uvidíme za delší dobu, ale pokud někdo váhá, zda koupit nebo ne, jděte do toho! Já ještě na posílení imunity dávám každé ráno 3 kuličky rakytníku 🙂 

#test_mollers #recenze  #zkusenosti_mollers

Neděle se s nedělí sešla a je čas na napsání mojí, naší rodinné recenze na Möller's Omega 3. Je to doplněk stravy obsahující rybí olej z norské přírody.  A jak v popisu píšou: Je vyráběn tradičním způsobem z tresčích jater volně žijící tresky arktické a je bohatým zdrojem Omega 3 (EPA, DHA), vitaminu A, D a E. 

Což je přesně to, co má rodina potřebuje, jelikož já ryby nejím a protože mi smrdí a nedělá se mi z nich uplně dobře, tak je ani nevařím. Dětem kupuji vždy již hotové rybí výrobky, ale to rozhodně nepokrývá stanovené denní množství.

Jak probíhalo testování - jako vždy musím pochválit Modrého koníka, protože organizace celého testování je naprostá bomba, od první informace, velmi rychlé dodání a přesné instrukce. Balíček přišel dobře zabalený a v něm dvě balení příchuť citronová a ovocná pro děti. 

Dceři se hned na první pohled moc líbilo dětské balení - je fakt pěkně graficky zpracované a vyloženě láká k nápuku a konzumaci.

Je sice psáno, že je vhodný pro děti od tří let, ale dle složení jsem se rozhodla, že i naší dvouleté nijak nemůže ublížit, ale jen jí může pomoci, takže tastování se vlastně jako první ujala naše dvouletá dcera. Dávkování 5 ml během jídla, je jedna hodně plná čajová lžička, nebo na dně štamprdlete, což se nám osvědčilo více. Nalila jsem to jako veliké slečně do štamprdle a jak byla spokojená. Ovocnou příchuť přirovnávám tak trochu jako ke žvýkačce, nebo pastě tuti-fruti. Pozor, je to opravdu olej. V první chvíli se mi to zdá tak nějak bez chutě a ten ovocný ton je cítit až poté. 

Citronová varianta je pro dospěláka rozhodně lepší, jemnější, né tak výrazná a děti, si změny skoro ani nevšimly. Musela jsem zkusit, jak budou reagovat na citronovou přichuť.

V první řadě chci velice moc poděkovat modrému koníkovi za možnost testování rybího oleje a hlavně za to, že jsme byli vybráni zrovna my. Když jsem se dozvěděla, že jsme byli vybráni na testování, měla jsem obrovskou radost. Jednu zkušenost s rybím olejem od jiné značky jsme už měli s prostřední dcerkou za sebou, podávání bylo jako na houpačce, jeden den v pohodě, druhý den jsem ji přemlouvala a uplácela bonbonama, jen aby si olej vzala a ač měl vanilkovou příchuť, tak šla šíleně cítit i rybina a olej jsme ani celý nedobrali, proto jsem měla i trošku obavy, jak přijme ten od značky Möller's.

Když balíček dorazil, holky se na něj nedočkavě vrhly, ani jsem nestihla fotit a balíček už byl otevřený. 😀  Byla jsem velice mile překvapená, že nám dorazily na testování obě příchutě, jak ovocná, tak citronová.

Holky hned chtěly obě lahve otevřít, ale přesvědčila jsem je, ať si vyberou pouze jednu lahvičku a druhou otevřeme příště. Vyhrála to ovocná příchuť, nalákal je krásný design s rybičkou vytvořený přesně pro dětičky. 🙂 Překvapila mě vůně jako tutti frutti žvýkačky, člověk má hned chuť zakousnout se do celé lahvičky, ta vůně mi připomíná dětství a hlavně miluju bonbony s příchutí tutti frutti, takže jsem ani já neodolala a hned vyzkoušela s holkama.

Jako první chtěla olej ochutnat nejstarší Amálka, jenže ji zaskočila olejová konzistence a že olej sice voní jako tutti frutti, ale bohužel není slaďoučký, takže celá dávka skončila více méně všude okolo.

Měla jsem trochu obavy, že po tomto výstupu nebude chtít prostřední dcerka Olivie olej ochutnat, ale neodradilo ji to a olej v pohodě spolkla. V puse je ovocná chuť cítit až úplně na závěr, olejová konzistence není úplně tak hrozná, spolknout se dá, kdo má problém, může zapít, my to s Olivinkou zvládaly bez zapíjení. 

Druhý den mě Olivinka přesvědčila, ať otevřeme citronovou příchuť. Opět mě mile překvapila příjemná citronová vůně, žádná rybina a i v puse po ochutnání zůstane nakonec pouze svěží citronová chuť. Dokonce se ani po jednom oleji neprojeví po odříhnutí pachuť rybiny, což považuju za velké plus. Rybinu jsem lehce cítila až jeden den na rukách, kdy jsem si neumyla ruce hned po nalití a po nějaké chvíli se ta vůně rybiny projevila, ale jde snadno umýt mýdlem.

Štěstí se unavilo. Konečně i já se mohla zapojit do testování s Modrým koníkem. K mému unavenému štěstí zrovna něco na podporu imunity. Rybí oleje s příchutí ovocnou a citronovou, od značky Möller´s. Na trhu je nepřeberné množství různých přírodních i méně či více chemických produktů. Zrovna rybí olej bych řadila k té (nej)lepší variantě. Asi mi nezajistí žádnou virózu nebo nesmrtelnost, ale určitě podpoří tělo, kterému se dostává aspoň troška správné péče.

                                                                        -----------

Pěkně od začátku. Musím říct, že mě velmi mile překvapilo, když jsem otevřela balíček a tam byly obě příchutě. Jak citronová, tak ovocná. 

Muž měl srandu, že budeme testovat zrovna rybí oleje. Hned si vzpomněl na své dětství. Zkřivila se mu pusa a začal dělat srandičky, že tohle fakt ne. Děti si ihned vybraly ovocnou příchuť a já moc dobře vím proč. Obal s rybičkou je uchvátil a mě vlastně taky. Pěkný design, roztomilá treska, pěkné barvičky.

Další dny už byly prakticky bez problémů a řečí. Každé ráno stejný rituál. Nachystat snídani, pití, dát rybí olej, zapít ho, posnídat a hurá do školky.

Zhruba po týdnu se muž přiznal, že ochutnal obě příchutě. Prý dobré, ale stejně fuj. Každopádně díky němu mi docvaklo, že rybí olej můžu ochutnat i já. Jako kojící jsem ochuzena o mnoho dobrot, naštěstí víno a rybí olej do toho nepatří. 😀 A jak vše špatné přechází do mateřského mléka, tak doufám, že i to dobré si najde svou cestu. Samozřejmě tímto jsem rozšířila tým testovaných z tří na pět. 

Tak a je to tu, poprvé jsem se přihlásila, nebo spíš zkusila štěstí komentářem a byla jsem hned vybrána to testování. Neuvěřitelné, moc, moc, moc děkuji... Navíc produkt rybího tuku Möllers mě zaujal už před nějakou dobou, ale nějak nebyla odvaha ho zkusit, protože jsem se již hodněkrát "spálila" osvědčenými produkty na podporu imunity, vitamíny a dalšími reklamními nesmysly a jen co jsem se odhodlala a lahvičku koupila, (na její otevření se vlastně ani nedostalo), tak šup a další dvě přistáli v naší už dost rozsáhlé lékárničce.

Bylo moc příjemné když 19.11. dorazil doručovatel s balíčkem, který nemusím platit a přesto v něm člověk najde něco užitečného a zdravého. Starší syn byl ve školce a dcerka poměrně hoooodně unavená z návštěvy bazénu, kam teď chodíme aspoň 2x do měsíce, relaxovat a trochu se "rozmáčet", takže jsem se nedočkavě na krabici vrhla jen já.

Večer jsem před dítka položila lahvičky a se slov "vyberte si nový sirupek s vitamínky" jsem jim lahvičky předložila. Jak se dalo očekávat, vybrali od pohledu, a to lahvičku s rybičkou.

Starší syn již navštěvuje školku třetím rokem, navíc prodělal několik angín, a jiných nemocí, takže sirupů a léků už vystřídal dost velké množství a ne vždy mu medicína chutnala, takže je opatrný a před ochutnávkou tekutinu pozoruje a očichá, prostě takový malý ochutnavač, naštěstí průhledná barva a sladká vůně zřejmě nenasvědčovali nějaké zradě a tak hrdě dávku zhltnul. Nebudu lhát trochu se zašklebil takže jsem čekala nějaké peprné označení, naštěstí mě počastoval jen poznámkou že je to divně mazlavý ale sladký takže chce ještě. No měl smůlu, doporučená dávka pro děti od 3 let je jedna lžička takže musel si počkat na další den.

Mám ještě mladší dcerku je jí 28měsíců, ale je zvídavá a neodbytná takže když viděla, že brácha něco dostal, navíc z lahvičky s "bybou" nedala se odbít a tak jsem porušila doporučení a dala jí olíznout lžičku taky. Zřejmě jsem jí ale podráždila chuťové buňky, protože se na lahvičku začala sápat jako harpyje 🙂 a musela jsem jí lahvičku alespoň půjčit na prohlížení, když už jsem jí odmítala dát její obsah. Ryba a bubliny jí očarovali a při každém otevření ledničky na ní ukazuje a žádá si přídavek.

Po týdnu testování mi to nedalo a zkusila jsem ochutnat také. Za mě je to hrozitánsky sladké a navíc ta žvýkačková vůně, pro děti určitě hodně lákavá ale pro mě, jakožto někoho, kdo se snaží trochu omezovat cukr, je to téměř odpudivé, a řekla bych, chuťově podobné jako glukózový test na těhotenskou cukrovku. Přesto jsem se nezalekla a následující den tedy otevřela druhou lahvičku, tentokráte s citronovou chutí a snažila se do testování zapojit i manžela. Bohužel přesvědčit mého muže aby ochutnal něco co nevoní jako pořádná "flákota" a navíc má v popisu "tuk z tresčích jater" bylo prozatím bezvýsledné, takže v užívání "citronku" pokračuji jen já. Asi dám na radu jedné z "ochutnavaček" zde na koníkovi a propašuji citronový olejíček do salátu.

V krbu praská teplý ohýnek, já zachumlaná do deky a přitulená v náruči svého manžela popíjím svařáček a koukám u toho na Kevina ztraceného v New Yorku. Za okny chumelí, děti zkoušejí, kolik vydrží dárečky, které jim včera nechal pod stromečkem Ježíšek. My, dospělí, rozjímáme nad včerejší večeří, kde se sešla celá rodina. Všude je klid, ticho… Ano ano, tak nějak si představuji ideální vánoční svátky. Ale nebyl by to život, kdyby bylo vše dokonalé!

Místo domácí pohody a “noh nahoru” na první svátek vánoční absolvujeme každoročně cestu autem 300km, abychom se pak následující týden honili od návštěvy k návštěvě a domů se vracíme unaveni, zničeni a kolikrát i malinko otráveni, a teprve kolem Silvestru si začínáme užívat sváteční atmosféru.


Jako dítě si to ale pamatuji úplně jinak. Na Štědrý večer jsem vždy chodila spát pozdě a na Boží hod jsem vstávala brzo, abych si užila těch dárků od Ježíška. Od rána jsme se přecpávali cukrovím a zbytky z večeře, koukali na pohádky a na oběd k nám každý rok přijela babička s dědou a strýčkem a do pozdního večera u nás byla rodinná párty jak se patří. Rodina pohromadě… Milovala jsem ty dny. A další den se pokračovalo u mé druhé babičky a tam jsme se sešli všichni. Babička, děda a tři tatínkovi sourozenci s rodinami a my, děti, jsme lumpačili a dospěláci se zabávali po dospělácku. A všude jsme chodili pěšky! Auto jsme neměli a pamatuji si, jak jsem počítala rozsvícené stromečky v oknech cestou domů. Navíc, jako dítě jsem považovala za samozřejmost, že byl o Vánocích sníh a cestu jsme si krátili koulovačkou a před domem jsme stavěli sněhuláka! Jsou to úžasné a neopakovatelné vzpomínky. Přestože jsme nedělali nic, co se považuje za božohodové a štěpánské zvyky (snad kromě toho navštěvování a přežírání), naše tradice byly nádherné a budou navždycky hluboko zapsané v mé paměti.

Ale jaké jsou ty "pravé" poštědrovečerní zvyky a tradice?

Narození Páně

Pro křesťanský svět je 25. prosinec nejdůležitějším dnem Vánoc. Oslavuje totiž narození Ježíše Krista a teprve v tento den pro křesťany začínají ty pravé Vánoce. Prvnímu svátku vánočnímu říkáme i Boží hod vánoční. V tento den, před 2018 lety putovali Marie a Josef do Jeruzaléma kvůli sčítání lidu, ale než tam dorazili, v Betlémě museli své putování přerušit, aby se tam mohl narodit jejich syn, který se stal pojítkem mezi Bohem a lidmi.

Od dávných dob je tento svátek věnován hodování v kruhu nejbližších a božíhodová tabule by měla nabízet to nejlepší, co domácnost má. Původně se ale jednalo o “duchovní hodování”, z čehož pravděpodobně pochází i název Boží hod. V tento den věřící častěji přistupovali ke svatému přijímání a navštěvovali víc kostely. Jinde se uvádí jako etymologický základ slova hod starší výraz god - “čas”, přičemž se jako význam slovného spojení Boží hod udává “čas zvláště zasvěcený Bohu”.

Věřící se tradičně vypravují na božíhodovou mši do kostelů a mnozí "nekřesťané" v tento den navštěvují kostely výjimečně taky, aby se podívali na vystavené jesličky. Betlémy ale pořád častěji nacházíme nejen v kostelech, ale taky na náměstích ve městech a obcích a tradičně se u nich zpívají na první svátek vánoční i koledy. V kostelech ale nejsou výjimečné ani vánoční hry, které zobrazují scény z příběhu o narození Mesiáše.

„Dcera má taky dost trápení kvůli zubům. Jsou jí 3 roky, 2 zuby už má vrtané, další 2 ji čekají, u dalších dvou zubů byly kazy asi pouze povrchové. Naštěstí to zvládá krásně, k zubařce se těší. Zaprvé si pamatuje, že jí vždycky pomohla od bolesti, za druhé vždycky dostane malou hračku za statečnost. Vím, že je to z velké části moje vina...

...Dcera cca od 1 roku špatně jedla, byla drobek, takže jsme byli rádi, když si vzala aspoň sušenku, mívala často lentilky, lízátka. Nikdy mi ale nepila nic slazeného (dodnes neslazený čaj nebo nejraději vodu). Čistili jsme vždy ráno a snažili jsme se i večer, ale občas jsme zapomněli - to byla chyba. Taky nám zubařka řekla, že se prokázalo, že bakterie způsobující zubní kaz je přenosná, což jsme asi taky zanedbali (občas jsem olízla venku dudlík, pokud spadl na zem), a taky jsem ji dlouho v noci kojila (do 1,5 roku), potom jsem zuby nečistila. Samozřejmě si to vyčítám, protože jsme už 2x skončili s bolestí zubu na pohotovosti a ta bolest u vlastního dítěte je hrozná.”

Každá s napětím očekáváme, kdy u miminka konečně vykoukne první zoubek. Jakmile má zoubky, tak se vyskytne spousta otázek. Jak správně čistit zoubky? Mám používat prsťáček, kartáček, nebo stačí zoubky jen otřít? A co noční kojení, vadí zoubkům? Velmi často také maminky v diskuzích řeší, jak motivovat dítě k čištění zoubků, jak zvládat jeho nesouhlas a vztekání během čištění. V dnešním článku se pokusíme na tyto a další otázky odpovědět.

Kdy a v jakém pořadí rostou mléčné zuby

Mléčný chrup má 20 zubů a zoubky se obvykle klubou na svět podle určitého pořadí. Samozřejmě se mohou objevovat výjimky, děťátko se může například se zoubkem už narodit, nebo mu může vyrůst o zub víc či naopak jeden chybět. Všechny tyto anomálie je nutné řešit u zubaře a řídit se jeho doporučením. Běžně probíhá prořezávání mléčných zubů takto:

• první řezáky (jedničky), obvykle jsou to dolní, se objevují mezi 6.-9. měsícem
• poté následují horní řezáky (jedničky) a to v období mezi 8.-11. měsícem
• mezi 9.-12. měsícem se prořezávají druhé řezáky (dvojky), horní i dolní
• poté se objeví první stoličky (čtyřky), horní i dolní a to v období 12.-18. měsíců
• pak se proříznou špičáky (trojky), horní i dolní mezi 17.-22. měsícem věku
• a nakonec druhé stoličky (pětky), horní i dolní mezi 20.-30. měsícem

Krásné dobré ráno všem!

V posledních několika dnech jste měli v rámci dnů s Ambasadorkami možnost přečíst si spoustu krásných a zajímavých článků na téma Vánoc – a dnešek? Ten jim bude také věnován. A pokud jste (jako já) milovníky vánoční nálady, ruchu okolo a celkově atmosféry a shonu, určitě pochopíte, proč mám toto období tak strašně ráda.

A protože už v článcích padlo spoustu jiného – od čertů a Mikulášů, až k adventním trhům a tradicím, rozhodla jsem se zaměřit přímo na náš Štědrý den. Aneb jak jsem trávila Štědrý den jako malá, jak ho trávíme dnes a jaké tradice nás tímto kouzelným dnem provázejí.

Nebudu psát, že jsou zrovna naše Vánoce ty nejkrásnější a nejzajímavější na světě, že děláme spoustu tradic, o kterých jste dlouho neslyšeli, a že právě proto jsem já ta nejpovolanější, která by o tom měla psát…Ale pro mě jsou Vánoce nádherné vzpomínkami a tím, že se každý snaží udělat druhým radost, vykouzlit úsměv na tváři, a to vše je mu vráceno v krásné, slavnostní atmosféře za zvuku koled a za všudypřítomných světýlek. Ano, radost se má rozdávat celý rok. Ale přeci jen – s hudbou a celkově atmosférou, to má na Vánoce úplně jiné kouzlo.

A teď už k tomu, jak to vždy bývalo u nás=)

Když jsme byli s bráchou malí, oba jsme docela dlouho věřili na Ježíška. A musím podotknout, že ačkoliv to byla „lež“ a dnes je možná populární říct dětem celou pravdu rovnou, já jsem vděčná, že jsem mohla tak dlouho opečovávat tento magický pocit. A i tehdy, kdy jsme už dávno nevěřili, jsme stejně předstírali, že se snad děje něco tajemného, něco, čemu úplně nerozumíme. Zkrátka jsme se nenechali připravit o to vánoční „něco“, co v našich srdcích stále existuje.