holky vadi kdyz prejdu na mleko z c.1 na c.2 o 10 dni driv nez ji bude pul rok?

Dobrý den. Prosím, poraďte mi, jaká pláštěnka pasuje na sportovní kočárek Britax b- motion 4 plus. Potřebuji nějakou, v níž bych mohla mít dítě v úplném lehu. Dnes jsem vyhodila univerzální pláštěnku od emitexu, nepřetáhla jsem jí, i když jsem jí vzadu rozstřihla.

Předsevzetím do nového roku se spíše vyhýbám… Ale letos jsem udělala malou výjimku. Chtěla bych zas po letech začít jezdit na koni. A protože od slov u mne není daleko k činům, první jízdy máme úspěšně za sebou! 😉 Co vy a vaše předsevzetí? Zapojte se do diskuze na našem fóru a zasoutěžte si o nádherného medvídka! Více na https://www.modrykonik.cz/forum/dny-s-kojeneckou-vodou/soutez-o-medvidka-co-vy-a-vase-predsevzeti/

Vicerodicky-děvčata vím ze je to indivindi ale vy co jste rodili uz po třetí a měli jste bolesti za jak dlouho jste popřípadě ficeli do porodnice,nechali jste to casove podobne jako předchozí nebo to bylo daleko kratší...??

Ahoj, když si chci jít navýšit rodičák, potřebuji k tomu něco kromě OP??? Děkuji🙂

Od kdy učit děti anglicky? 🙂

Musi se k nam nacpat za kazdou cenu 😂😘

Holky, prosím, přecházím z PPM na RP, kde začít? Na pracáku?

Už jsem to tu na sebe několikrát prozradila - jsem máma rozlétaná sýkorka, a to jak vyšitá. 🙂 Dnešní den je toho jen důkazem. Je půl jedenácté a my už stihli ranní odvoz do školky, nakoupit, absolvovat pracovní telekonferenci, do toho teď pečeme a vyhlížíme návštěvu. Takový cvrkot u nás samozřejmě není každý den, ale pravdou je, že doma toho moc nepobudeme... Taky často roztahujete křídla? Mrkněte na charakteristiku rozlétané mámy sýkorky na www.rajec.com/jaka-jste-mama/mama-rozletana-syk... a dejte vědět, jestli také patříte do mého hejna. 😉

Cekani na porod jsme si vcera zpestrili novou sedaci soupravou.Hnizdeni na 200%, ze uz nevim co bych vic delala 😅 ted cekam na poptavanou knihu Uklizeno jednou prozvdy.Jupii ja se tak tesim 👑😊

Demokratické volby bohužel čím dál tím víc ovládají falešné zprávy a hoaxy, a to po celém světě. Pozorně sledujte jak jste manipulováni. Někdo tíhne k velmi konspiračním teoriím svou povahou (úzkostlivostí, únikem z reality, neustálým pocitem ohrožení apod.) a tak je pro falešné zprávy pak ideální terč.
Napadání obou táborů jen vytváří další rozdělení ve společnosti, diskuse jsou mnohem vulgárnější než byly před minulou volbou...
Vyvrácení některých falešných zpráva např. tady: https://www.popravde.cz/
A tím vůbec nesouhlasím s tím jakým způsobem se mluví o M. Zemanovi!
NIKDO není ideální, ale to jakým způsobem probíhá diskuse ukazuje v jakém stavu je společnost.

Maminky, co máte zkušenost: SYNECHIE 4 mm, JE TO HODNĚ? Holčička 3 měsíce. Prosím o vaše rady.

Dámy,je nemáte některá zkušenost ..lze koupit tablety do myčky na stravenky?třeba v Tesco?

Tereziáškovo čmáráníčko ve školičce =)

❤️

upekla sem Milďoušovi sušenky ... :D

konečně sníh 🙂

🙂

Moc dekuji za vsechny zaslane pohledy 🙂 I kdyz jsem brzda a pisu pozde, moc me potesily 🙂 @vanocni_pohlednicovy_kolotoc @cermij @karol89 @denny27 a Eliska bez nicku

Vždycky mě zajímalo, co by bylo tématem schůzek rodičů. Kdyby měli možnost se scházet. Bez dětí, v nějakém příjemném prostředí.
Na tom asi nezáleží, protože když konečně jdeme někam sami, tak je jedno, jestli do sklepa, k popelnici nebo do Hiltonu, že.

Jestli by se bavili o nových moderních koších na plenky, kočárcích, probírali zoubky a vyměšování. Barvu, velikost, četnost.

Podle mě, by si objednali víno(někteří i tvrdý alkohol) a jen by na sebe zírali.

Rodiče, si totiž vzájemně nic vysvětlovat nemusí.
Všichni víme, jak to je.

A závěr?
Ten je myslím jasný✌️
Pěkný večer 😀

"Člověk míní a život mění."
Všichni tohle známé přísloví známe, někteří trochu osobněji, než jiný, ale pokaždé je to právě ŽIVOT, který nám dokáže, že to on tu velí.

U mě to dokazuje už pár měsíců. Někdo by řekl, zbytečný strach z diagnosy nádoru, která byla nad slunce jasná, že je nesmyslná.
Dokud ale opravdu neslyšíte: "je to negativní, rakovina to není.", jste schopni tomu uvěřit. A to dokonce do takové míry, že kdyby mi lékařka řekla, že mi zbývají tři měsíce života, uvěřila bych jí a naplánovala si rozlučkovou cestu kolem světa.

Nakonec jsem plánovat musela maximálně rodinnou oslavu na to, že se vlastně nic neděje.
Týden ve strachu a otupění, pravda, kdo by se nad tím pozastavil a zvedl obočí.

Já ho zvedla.
Minulé pondělí.
Pár slov, obyčejný mail.

A o pár dní později, jsem s taškou plnou léků vykračovala z ambulance.

Chronický zánět žaludku, který je nutný přeléčit.
Co na tom může být. Každého přeci občas bolí žaludek. V dnešní době, kdo nemá problémy?

Jenže pokud se běžné problémy zvrtnou v záchvaty, kdy málem nabouráte sousedovi auto a jídlo se pro Vás stane strašákem, je na tom asi opravdu "něco."

A to něco se už snažím druhý týden vyléčit.

Slova sestry mezi dveřmi, která mi předávala plán s rozpisem léků, jak je brát a kdy, které po jídle, před a s ním, jsem nebrala vážně.

"Bude Vám asi dost špatně. A budete hodně unavená."

Mávla jsem nad tím rukou, špatně už mi teda bylo často, rozhodně jsem zvyklá po žlučníkových záchvatech na nějakou bolest a nejsem typ, který skuhrá.

Kombinace tří antibiotik a dvou inhibitorů se ale zdá, že má svou hlavu. Opravdu.
Musím říct, že tohle je i na mě dost.
Několikrát denně se svíjím v křečích, podnikám neoblíbené výlety na záchod a na jídlo se ani nemůžu podívat.
Jako novoroční dieta to funguje skvěle.

Ale proč Vám to píšu. Nemáme tu přeci zdravotnickou skupinku a každý máme to své "bebíčko."

Chci tím říct je jednu věc.

Život si vždy udělá co bude chtít a někdy se musíme jen pokusit, držet s ním tempo.
Příliš nepadat a snažit se jen klopýtat.
A když už k pádu dojde, rychle se zvednout a pokračovat původním směrem.

A nebo směr změnit, protože nikdy nevíte, které klopýtnutí bude to pravé, rozšíří Vám obzory a díky němu, po jiné cestě najdete něco úžasného.

A tak pokaždé, když máte pocit, že jste dneska něco nezvládla, že jste zase selhala a zklamala, pamatujte si, že každé klopýtnutí nemusí být nutně selhání a i to nejkratší zastavení, má smysl.

Někdy mnohem větší, než si myslíme.
Protože život, ten má mnohem větší smysl, než nám někdy dochází. A vždy si dělá, co chce.

Monika <3

PŘIPOJTE SE KE MĚ NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/blogmamy/
NEBO NA BLOGU: www.blogmamy.cz

Být mámou je záslužné a měly bychom na sebe být pyšné.

Hlásají jedním dechem barevné titulky, které se nám snaží dodat sebevědomí.

Tím druhým nám ale zarývají do srdce dýku a zlostně s ní kroutí.

Stačí jen jen nadpis, jedna fotka, jeden důkaz, že být mámou je tak snadné a jednoduché. Jeden post na instagramu nebo twitteru.

Dokonalé těhotenské bříško a tryskající štěstí z těhotenství ve chvíli, kdy vy objímáte záchodovou mísu dnes už po desáté a modlíte se, aby Vám zůstaly nějaké vnitřnosti.

Štěstím naplněné záběry z porodního sálu, zatímco Vy s rozmazanou řasenkou, celá zpocená sotva popadáte dech a nemáte ani dost sil na to své dítě pochovat.

Roztomilé momentky miminek a batolících dětí a samozřejmě jejich nadšených rodičů a přitom Vy máte pod očima kruhy, že byste se na nich mohla houpat. Pláč Vašeho dítěte, který trvá hodiny a hodiny z Vás vysává život a večer padáte únavou do postele. První rok přežijete a pak směle do období vzdoru.

My všechny máme chvíle, kdy to prostě nezvládáme a všechno se nám sype pod rukama.

Kdy zakřičíme nebo jen letargicky sedíme a díváme se do prázdna.

Chvíle, kdybychom si přály říct nebo udělat něco jinak, hlavně ne tak, jak jsme to udělaly.

Jak často ležíte večer v posteli a přemýšlíte o tom jaký jste měla den? Třeba o tom, proč dnes Vaše děti měly hranolky místo brokolice, když dobře víte, že jste neměla tolik práce na to ji uvařit?

A stejně jste ji neuvařila. Neudělala jste žádný dokonalý, poctivý oběd nebo večeři. Jen jste ohřála jídlo.

Mohla jste strávit hodinu přípravou oběda, také jste mohla počítat do deseti a nevybuchnout a také jste mohla si udělat čas na desátý namalovaný kruh v pořadí během hodiny.

Mohla jste to všechno.

Jenže také jste musela někdy na záchod nebo si jen odpočinout.

Je to médii, která nás sice zahrnují fakty o tom, jak každá máma má chvíle, kdy není dokonalá, ale zároveň nám tu dokonalost pořád ukazují a nabízejí. Tím v nás vyvolávají pocit, že sice je normální být v legínách a s culíme místo dokonalého outfitu, ale také, že jiná máma to dokázala a proč tedy ne Vy?

Chvátala jsem domů a cestou jsem se stavila ve fastfoodu. Už jen cestou tam jsem měla výčitky a přemýšlela o všech těch mámách, které zrovna dnes uvařily dětem poctivý, domácí oběd, zatímco já objednávám u hladového okna.

Moje dcery byly nadšené, měly skutečnou radost.

A já měla skutečné výčitky.

Nikdy nedokážete přesně vyjádřit, jaké jsou to pocity, být mámou. Je to totiž opravdu velká spousta pocitů, které bychom nikdy necítily, kdybychom jimi nebyly.

Uprostřed noci, jen s tikotem hodin, hledáme spřízněnou duši někde na internetu. Někoho, kdo také sedí sám a drží v náručí dítě.

Nebo stejně jako Vy běhá pro mokré plenky a snaží se srazit horečku, která bere Vašemu dítěti úsměv a Vám přidává vrásky, jednu za druhou.

Hledáme někoho, kdo prostě napíše: " Je to náročné, dneska to nestojí za nic, taky to znám."

Někdy prostě nechceme řešení, protože jednoduše není.

Chceme jen pocit sdílení.

Jenže nestojíme o sdílení dokonalosti, protože té je málo.

Každé takové mámě, která poslala do světa svou dokonalou fotku, kde v natáčkách ve vlasech servíruje jablečný koláč, by vzkázala tolik věcí.

Třeba to, že každý takový obrázek způsobil někomu bolest a pocit méněcennosti.

Sdílejme spolu realitu, která někdy nemusí být krásná na pohled se stejnou vášní, jakou sdílíme dokonalost.

Protože obě stránky toho "být máma" si zaslouží být vidět a ruku v ruce s realitou, která nás někdy vyčerpává, jde dokonalá láska, kterou nám naše děti přinášejí.

Monika <3
PŘIPOJTE SE KE MĚ NA BLOGU: www.blogmamy.cz

NEBO NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/blogmamy/

Na našem gymnáziu dnes proběhla studentská volba prezidenta, vyhrál Drahoš - 82 %. Jsem spokojená 🙂.

Doporucite mi prosim spolecenske hry pro kluky 5,7 let?