„Já byla vždy pro, manžel vždy proti. Nakonec souhlasil, že půjde, když si myslím, že tam k něčemu bude. Nyní prohlašuje, že si teda prvních 7 hodin připadal jako pako, který jen kouká na to, jak trpím. Další dvě hodiny na sále už to prý bylo lepší, ale nenechali ho na nic sahat. No a vše to vyvážil ten konec, když se malá konečně dostala na svět. Prý by ten pocit nevyměnil za nic na světě. Do té doby si to prý pořád nepřipouštěl, ale když na vlastní oči viděl, jak přišla na svět, všechno mu začalo pomalu docházet.“

V dřívějších dobách byl u nás porod chápán veskrze jako čistě ženská záležitost a muž své dítě viděl po porodu maximálně tak přes okenní tabuli, a to ještě ze vzdálenosti několika metrů. Doba se naštěstí změnila a dnes už je přítomnost muže (většinou tedy tatínka miminka) při porodu naprosto běžnou záležitostí.

Problém ale mnohdy nastává v tom, že muži vlastně neví, co mají u porodu očekávat, neví, jak se chovat, jak své partnerce pomoci, atd. Ukažte tento článek budoucím tatínkům, kteří by byli rádi u narození svého potomka a kromě toho by také byli rádi podporou své rodící ženě. V následujících řádcích tak najdete několik rad a tipů, jak být u porodu co nejvíce užitečný a přitom si odnést neocenitelný životní zážitek, kdy uvidíte první nádech vašeho miminka a začnete psát novou životní kapitolu s názvem “Jsem táta”.

11 praktických rad pro muže, kteří chtějí být u porodu

1. Přečtěte si něco o tom, jak probíhá porod

Ještě před tím, než půjdete k samotnému porodu, nahlédněte do odborné literatury, nebo si alespoň přečtěte pár internetových článků o tom, jak porod vlastně probíhá. Možná že vám to přijde zbytečné, ale věřte, že opravdu není. Většina mužů má o porodu a jeho průběhu mylné či zkreslené představy, čemuž se ani nelze divit, když zohledníme fakt, jak bývá porod ztvárněn například ve filmech či seriálech. Žena dvakrát zařve, vynadá muži, jednou zatlačí a na břiše jí rázem přistane úplně čisté, zhruba měsíční mimčo. Tak takhle, pánové, to bohužel nefunguje. Porod je většinou poměrně zdlouhavá záležitost (především u prvorodiček), které předchází klidně i několik hodin, kdy se z vašeho pohledu neděje v podstatě nic. Samotné vypuzení dítěte je až ono velké finále, ke kterému vše celou dobu spěje. Ale samotným narozením dítěte ještě porod ani nekončí.

Autosedačka, která má spoustu drobných výhod a žádné velké nedostatky. 

Sedačku jsme pořídili tříleté dceři. Dosud se vozila v sedačce 9-18 kg, ale tu bude od září / října potřebovat její mladší brácha. Dcera má 15 kg a 95 cm. Při výběru nové autosedačky jsme řešili problém, že sedačky v kategorii 15-36 byly dceři velké. Jenže další sedačku 9-18 jsme kupovat nechtěli a k sedačkám pro více skupin jsem neměla moc důvěru. Joie Bold mi doporučila paní prodavačka v obchodě s dětským zbožím a i když je pro více kategorií (9-36), vyzkoušeli jsme a bylo rozhodnuto  Především proto, že se dá až do 25 kg poutat 5-ti bodovým pásem. A to i přesto, že je to sedačka relativně nová a moc recenzí na ní není. 

Plusy:

+ poutání pomocí isofixu, 3-bodového pásu a pásu Topteather (bezpečnost nade vše)

+ boční výklopné panely systému Guard Surround SafetyTM, které zvyšují ochranu při bočním nárazu.

+ vložka pro menší děti

Také u dětí se při cestování mohou objevit nejrůznější trávicí potíže, ať už zácpa, bolesti bříška, průjem, tak i pocity na zvracení. Při letním cestování je tedy zvláště u malých dětí potřeba dbát na správná pravidla ve výživě. Díky tomu bude dovolená a cestování pro děti i vás mnohem příjemnější. 

Víte, že pro správné fungování imunitního systému každého člověka je důležité udržovat zdravou střevní mikroflóru? Právě ve střevech se totiž vstřebávají všechny vitamíny a minerály. Dochází v nich také k boji mezi špatnými bakteriemi a těmi, které tělu naopak prospívají (probiotika). Pokud u dětí v bříšku začnou prospěšné bakterie svůj boj prohrávat, jejich organismus bude slábnout a stane se náchylnějším k různým onemocněním.

Co si sbalit s sebou na cesty

Pro pohodlí miminka je vhodné s sebou sbalit zásobu kojenecké výživy, ideálně sušené, nemléčnou rýžovou kaši, přesnídávky i kapsičky s přesnídávkou či sušenky, které lze podat kdykoliv během cesty. Ovocné kapsičky jsou velmi praktické při cestování. Nezaberou příliš místa v batůžku ani kabelce a vejdou se bez problému i do kapsy. Mají znovu uzavíratelný obal. Z důvodů vysokých letních teplot ale otevřené kapsičky neskladujte příliš dlouho a raději je ihned spotřebujte, aby nedošlo ke kontaminaci.

Do výbavy se hodí i dětský černý čaj a balená voda. V lékárně snadno seženete probiotika, antihistaminika proti případné alergii, rehydratační nápoje a léky na kinetózu.

Několik dní před začátkem cesty pohlídejte výživu i pitný režim

Určitě je tady těchto článků hodně, ale i tak jsem se rozhodla se svým příběhem podělit a popřípadě pomoci dalším maminkám co mají stejnou zkušenost a bojí se o tom mluvit.

Vše začalo 6.12.2016. Ten den jsme šla na 2 screening s mojí maminkou, protože manžel ležel v nemocnici a čekal na operaci s krčními mandlemi. Večer se mi život zbořil jak domeček z karet. Na velkém ultrazvuku nebylo něco v pořádku. A začal koloběh vyšetření. Za 2 dny jsem jela do Olomouce na podrobnější vyšetření srdíčka u plodu. Vyšetření mělo trvat cca 20-30 min, já u paní doktorky byla 1,5 hodiny :(. Diagnóza Fallotova tetralogie, ale ještě Vás pošlu k jiné paní doktorce abych to měla potvrzené. Víkend jsem trávila u příbuzných abych na to doma nebyla sama, protože manžel ležel v nemocnici. Po víkendu jsem jela na vyšetření do Brna k paní doktorce Jičínské. Objednaná jsem byla na 9 hodin ráno a domů jsem odjížděla v 17 hodin. Vyšetření u dr. bylo stejné jako v Olomouci - Fallotova tetralogie. A začalo vysvětlování co je špatně a co se bude dělat a jak dlouho apod .. 🙂 Doporučila mi i amniocentézu (odběr plodové vody). Po telefonu s manželem jsme se domluvili, že ji podstoupím abychom věděli zda miminko, které nosím bude mít kromě srdeční vady i něco jiného. Paní dr. mi sdělila, že k srdečním vadám se přidružují i syndromy downův syndrom nebo di georgův syndrom. Amniocentézu jsem podstoupila hned ten den u jiné dr. v rámci budovy. A následoval 3 denní klid na lůžku, kde jsem seděla jenom u PC a četla různé studie, příběhy, články apod o této vadě. Potom jsem na facebooku našla skupinku Srdíčkáři, kde mi teda členové této skupinky vesměs maminky nebo tatínci pomohli nejvíce. Je tam hodně dětiček se stejnou vadou, ale i jinou. Dodali mi tolik energie a pohody, že jsem byla rozhodnuta se s tím zžít. 

Naše diagnoza Fallotova tetralogie: je to kombinace 4 vad najednou:

• stenóza plicnice – zúžení pod plicní chlopní. Krev z pravé komory se do plic dostává přes zúžené místo,  a tím je přetěžována
• defekt komorového septa (VSD) – otvor v přepážce mezi pravou a levou komorou. Krev z obou komor se volně míchá
• dextropozice aorty – nasedá nad defekt komorového septa. To má za následek, že krev z pravé komory může přes VSD proudit i rovnou do aorty, která při zdravém srdci odvádí pouze okysličenou krev do těla. Takto se do ní dostává i krev neokysličená z pravé komory
• hypertrofie pravé komory (PK) – komora je zvětšená.

Výsledky z amniocentézy byly výborné. Vše negativní, ale to čekání bylo nejhorší. Jelikož to byl termín před Vánocemi tak jsme si ty Vánoce ani moc neužili. Po Vánocích došly výsledky a ten kámen co nám spadl ze srdcí musely slyšet snad (s odpuštěním) i mrtví.

Manžel dorazil z nemocnice domů a my probrali vše co mi bylo sděleno u dr. v Brně. Následovaly kontroly každý měsíc jak se miminko vyvíjí a i srdíčko. Na poslední kontrole kde jsem byla ve stavu 2 v 1 jsme se domluvili s paní dr. že rodit budu v Brně, aby měli malého pod kontrolou po poporu, kdyby se náhodou něco zkomplikovalo.Na kontrolu do porodnice jsem měla jet 13.4.2018 na 10 hodinu, ale porod se mi rozjel v noci tak jsme s manželem jeli dřív. Po vyšetření si nás tam nechali a čekali až se porod rozběhne. Dle mých slov byl pro mě porod náročný a těžký. Malému se na svět moc nechtělo i když kontrakce jsem měla od 11 pravidelné co 3 min. Malý se na svět dostal až v 23:25 a to za pomocí 2 porodních asistentek, paní doktorky, která držela službu a i pana primáře.