O jeden chromozom navíc: „Mít dítě s downovým syndromem je dar," říká jeho maminka
„To, že má Mareček Downův syndrom, mi sdělili po pěti dnech v porodnici. A to dost drsným způsobem. Bez mého vědomí mi udělali genetické testy, které odhalily diagnózu. Primář byl hrubý, prostě to na mě vychrlil. Doslova řekl, váš syn má Downův syndrom, buď bude dobrej a nebo ne.“
Tento článek vznikl při milém posezení s maminkou Leonou, jejíž tříletý syn Mareček má Downův syndrom. Po hodině jsem odcházela s příjemným pocitem, že s takhle pozitivním člověkem už jsem dlouho nesetkala. A také, že mít dítě s DS (Neříkejte, že má někdo Downa. Zní to jako byste říkali: jé, ty máš kokršpaněla. Jestli je na vás „Downův syndrom“ moc dlouhý, zkraťte to na DS.) je dar. Dar vidět svět jinýma, lepšíma očima. A umět se radost z maličkostí.
O co tu jde?
„To, že má Mareček Downův syndrom, mi sdělili po pěti dnech v porodnici. A to dost drsným způsobem. Bez mého vědomí mi udělali genetické testy, které odhalily diagnózu. Primář byl hrubý, prostě to na mě vychrlil. Doslova řekl, váš syn má Downův syndrom, buď bude dobrej a nebo ne. Moc dobře si pamatuju na první myšlenku, emoci, a to byl strach, aby mi mého syna nevzali a někam nezavřeli. Tak moc to bylo silný. A tak moc jsem už Marečka milovala.
Navíc jsem to pak musela říct manželovi. To bylo taky strašně těžký, sama jsem nevěděla, co dělat, jak se zachovat. Ale vzal to dobře, a za to si ho vážím snad ještě víc.
A pak těžké to bylo v tom, že jsem toho primáře za tu informaci moc nenáviděla, a pak jsem si uvědomila, jak se mohl cítit manžel.“
Ústav nebo nemocnice pro osamělou dětskou duši totéž
"Syn jako by na světě chtěl být na vše sám. Celý den se mi nepodíval do očí a důsledně trval na tom, abych mu s ničím nepomáhala. To, co jen trochu zvládl, se snažil dělat nebo řešit sám. Nikdy se nestyděl. Prostě šel za cizím člověkem a domluvil se s ním, co zrovna potřeboval. Měla jsem pocit a také strach, že by klidně odešel s cizím člověkem domů a za mnou by se ani neohlédl."
Dnešní příběh ke mně přišel sám. O svém trápení mi napsala dvojnásobná adoptivní maminka. Maminka, dětí, které obě byly systémem zraněny, každé jinak, a přece obě nakonec úplně stejně. Ráda bych tímto příběhem upozornila na to, že nejen pobyt v ústavním zařízení je pro děti, a zvláště miminka, velmi stresující až traumatizující zkušeností. Osamocený pobyt v porodnici nebo všeobecně nemocnici může napáchat na křehké dětské duši tytéž škody. Ale více už v samotném příběhu…
Starší syn
Jsem dvojnásobná adoptivní máma dvou úžasných kluků. Úžasných a taky bohužel moc zraněných. Ale začněme od začátku. Když nám poprvé zazvonil kouzelný telefon a na druhém konci nám sociální pracovnice oznámila, že na nás čeká v kojeneckém ústavu nádherný, okatý, čtyřměsíční chlapeček, byli jsme nadšeni. Chlapeček měl horší start do života. Své první dny a týdny strávil na střídačku v ústavu a v nemocnici. Nicméně vše bylo úspěšně za ním a mohl jít jakožto zdravé miminko s výbornou prognózou do adopce.
Syn byl tak nádherné miminko! Hned při první návštěvě se na nás usmíval od ucha k uchu a my se do něj na první pohled zamilovali! Je pravda, že mi bylo trošku divné, proč je takový napjatý, jako by byl stále nervózní a ve stresu, ale tenkrát jsem si řekla, že každé dítě je jiné a nepřikládala jsem tomu žádnou váhu.
První týdny a měsíce se synem pak byly pro mě prostě úžasné! Konečně jsem po těch letech čekání byla máma! Byl tak klidné a spokojené miminko. Miminko, co nic nepotřebovalo. Měla jsem spoustu času na úklid domácnosti a vaření.
Můj černoušek-Jo,jo hold pigment po tatínkovi 👶
S miminkem do letadla: Kolik jídla pro dítě si můžete vzít na palubu a kam s kočárkem?
„Čeká nás let do Irska. Nemáte někdo zkušenosti v případě, že cestujete s malým dítětem? Malému bude 15 měsíců, let by měl trvat cca 2 hodiny. Nevím, jak je to s mlékem. Můžu si vůbec kojeneckou flašku, v ní vodu a pak zásobník se sušeným mlékem vzít na palubu? Jinak nevíte, jak je to s kočárkem? Někde jsem četla, že se odbavuje až těsně před vstupem do letadla, ale asi záleží na každé společnosti, jak to má, že? Trochu se toho děsím, poletím potřetí v životě, navíc v angličtině nejsem žádný přeborník, tak snad nebude nikde žádný problém.“
V dnešní době lowcostových (nízkonákladových) letů není takřka nic nemožné. Sehnat proto zpáteční letenku z Prahy do Říma se dá i za 700 korun, jen to chce mít trochu štěstí a trpělivosti. Proč se zříkat cestování a objevování nových míst jen proto, že se vám narodilo dítě? Udělejte z nevýhody přednost a vezměte juniora na palubu letadla s sebou.
Letenky
Jak už bylo řečeno: sehnat levné letenky není žádný problém. Takže: máte vybráno? Teď už jen vyřešit otázku „kam s ním“ – s dítětem. Pokud nemáte hlídání nebo prostě chcete zážitek z cestování a objevování nových míst sdílet i se svým miminkem, nevěšte hlavu. Letecké společnosti s touto možností počítají. Jen je zapotřebí koupit letenku (výhodně pořízenou) také dítěti. Většinou ji pořídíte za sníženou cenu. Počítejte ovšem s tím, že nebude mít vlastní sedačku.
V praxi to tedy bude vypadat tak, že do nákupního košíku vložíte dvě letenky pro dospělé a jednu pro novorozeně či batole (infant). Miminko totiž musí mít vlastní palubní lístek, to kvůli přesnému seznamu odbavených cestujících.
„Dítě do 2 let je považované za 'infant' bez nároku na sedadlo. Může byt odbaveno jako dítě nad 2 roky při zaplacení sedadla.“ maminka Marcinek z diskuzního fóra Kočár do letadla a dítě nad dva roky
Zatím největší dobrodružství naší rodiny - Tre Cime 😊
Letošní dovolená bude opravdu zlomová... díky Bože za ty dary ⛰
To si tak naplánujete s manželem romantické sledování perseidů na zahradě a místo přání si u padajících hvězd si přejete, ať nemusíte volat rychlou dítěti se čtyřicítkami :( Takže Nurofen, zábaly... a na dnešek jasný program- hlavně nevycházet do toho tepla. 😩 Stálo to sledování oblohy alespoň zato? Viděli jste padat hvězdy? Přáli jste si?
Ahoj holky. Tak představuji vám mou malinkou hvězdičku. Jmenuje se Lili a jsou jí tři dny :D
Včera jsme našli na plotě balonky s pohledem. Tak jsme odepsali a snad někomu uděláme radost. ☺
Našla jsem ho u našich na pude,50 let starý nejméně,ale můj prcek nadšený. 😉
První šlapací kolo je pro většinu dětí meta, kdy už se považují fakt za velké. Nejinak je tomu i u nás, Eli měl z kola naprosto neskutečnou a neuvěřitelnou radost. Několik prvních dní pořád jen opakoval: "Takovéhle kolo jsem si vždycky přál. Děkuju, že jste mi ho koupili. "
Přiznám se, že jsem měla poměrně strach z toho, jak jízdu zvládne. A musím si skoro nafockovat za to, že jsem mu nevěřila, protože prostě sednul a po 2 minutách (fakt přísahám, že jo) už šlapal sám. Ta koloodrážedla jsou vážně skvělá průprava. Hodně lidí se divilo, že nebudeme dávat postranní kolečka, ale fakt by to byla zbytečnost a krok zpátky. Teď má Eli kolo přes týden a jezdí, jak kdyby to dělal odjakživa.
Jsem prostě strašně pyšná máma ❤
Holky, je lepší zoo Olomouc nebo Brno? Děkuji
Za chvíli budu slavit 35. narozeniny a rodina se mě ptá co chci, tak jediné co mě napadlo nějaký lázně, na měsíc (možní i na dýl) pro jednu osobu 😀
Kočárek pro Kubíčka 👶🍼😍
#leto_s_viledou
Naše letošní prázdniny byly zatím, tak nějak v poklidu. Nejdříve jsem byla jen s manželem ve Vysokých Tatrách a děti zůstali s bapčou (jak jí říká dcera) 😁 Pak musel manžel zase makat a já tu domácnost trochu "pofackovala"
A přišla na řadu dovolená hezky celá rodina jsme jeli do Jižních Čech i s bapčou, za hlídání jsme jí vzali s sebou. A mohla hlídat zase 😊
Hned pak jsme oslavili jejích krásných 60“ no je to naše "mladá bapča" A dostala krásný dárek, wellness se svými dcerami. No už se těším až si zase odpočinu 😉A taťkovi teda nezbyde než hlídat dětičky.
Jinak srpen je už takový nudnější pro dceru a tak se rozhodla, že by chtěla ještě na tábor. Ještě, že je ten rychlý internet. Včera řekla, a dnes je zaplaceno a ve čtvrtek odjíždí směr Nová Paka. Takový Last minute 😂 Takže musím balit a tak, takže úklid se opět odkládá.
Opět "nedětský" dotaz. Brzy máme oslavu - dva chlapi, 40tiny a 50tiny. Nemáte nápad na nějakou legraci? Třeba legrační dort, nějaká scénka......Dorty typu prsa, kalhotky apod. už na předchozích oslavách proběhly. Takže něco nového, neotřelého prosím 🙂 Děkuji za jakoukoliv radu. Moje hlava je momentálně úúúúúplně prááááázdná ☹
Jelikož jsem se celé dětství bála všeho, co mělo víc nohou než já- a bylo jedno jestli je to hmyz, pes, ovce- snažím se v našich dětech pěstovat lásku ke všem tvorům a tím překonávám i sebe sama 🙂 Aneb krmení oveček.
Nočník!- holky,poradte prosím! Anežka má 1r a 10m. Na nočník jsme ji nikdy nenutili. Na dovči se jí občas podařilo vyčůrat na travičku, tak ji doma nechávám bez pleny. 2 dny vykonala velkou potřebu do nočníku, 1 se i vyčurala. najednou ale nastal zlom,nočník úplně odmítá,jak jí jen připomenu,že tady je,tak řev, řev,když se vyčurá na zem a pod. Mám také pocit,že vůbec neví,že vykonává potřebu..Mám ji ještě dát plenu i doma a zatím neřešit,nebo vydržet? Díky!
Holky, poradte mi nejake fajn aplikace na ipad pro 4letyho kluka, co ma rad vlaky, auta, letadla atd a ruzne puzzle. A ktere bezi bez internetu...Moc diky!
Jak zjistíte, že se oslava vydařila? Hosté odjíždějí ve čtyři hodiny odpoledne, všichni spokojeni, všichni unaveni, najezeni... Ze včerejší párty nemám ani jedinou fotku, což znamená, že na focení nebyl čas a to je taky dobré znamení. 🙂 A koupání v noci v ledovém bazéně si budeme všichni pamatovat i bez fotek. 😂🍾
Nepřetěžujte děti ve školce, varuje psycholožka. Jak vybrat ten správný dětský kroužek a kdy?
„Dámy, nastal nový školník rok a zápis na kroužky. Co se u vás nabízí? Kam děti chodí rády? Využíváte nabídky školy nebo kroužky řešíte samy? Nám přibylo třetí dítě, takže odpolední kroužky jsou teď trošku logistický rébus. Nejstarší dcerka je v 1. třídě a v rámci družiny chodí na flétnu, zpívání, keramiku a vědecký kroužek. Odpoledne se mnou pak na AJ (učím to v HD) a 2x týdně se teď rýsuje sportovní tanec. Tříleťák má v rámci školky plavání, brusle a AJ, odpoledne pak 2x týdně fotbal. A nejmladší, 9 měsíční, má 1x týdne AJ Babie's Best Start.“
Také kolem sebe máte maminky s dětmi, vedle nichž si připadáte až neschopně, protože vaše dítko toho vlastně moc nedělá? A stejně staré sousedovic dítko navštěvuje týdně 5 kroužků? Ptáte se, co je vlastně správně a co je nejlepší pro dítě? Tak přesně na tyto otázky se vám pokusíme dát odpověď.
Kdy je ta správná chvíle
Podle dětské psycholožky Leony Němcové by děti před dovršením šesti let měly navštěvovat dětské kroužky maximálně v doprovodu svých rodičů, a to v co nejmenším množství. Hlavním důvodem k tomuto opatření je u školkových dětí jejich přetěžování. A to ne ani tak z hlediska fyzického (přeci jen mají děti většinou energie na rozdávání), ale z hlediska psychického.
Děti v tomto věku jsou perfektně vybavené právě k tomu, aby objevovaly svět. A to ideálně svým vlastním tempem a způsobem. Rodič má fungovat hlavně jako průvodce, rádce a pomocník. Často se však stává, že se rodič pasuje do role plánovače volného času a tzv. "zabavovače" ve své nepřítomnosti. Psycholožka Němcová upozorňuje zejména na dopady, které má takové přestimulovávání ve starším věku - děti se neumí samy zabavit, trpí nedostatkem fantazie a v dospělosti jen těžko pociťují štěstí. Dále také uvádí velmi zajímavou informaci - rodiče, kteří svým dětem neplánují každou volnou minutu, jim prokazují tu největší službu do budoucna - děti se totiž dokáží zabavit samy! A na této myšlence se shoduje s mnoha dalšími autory, kteří se věnují dětské psychologii.
Děti školkového věku mají jako hlavní stimulant právě školku - tedy dostávají každý den hodně nových podnětů k zpracování ve formě her, vzdělávacích aktivit, i úplně obyčejných situací, které zatím nemuselo řešit (Kačenka mi vzala hračku a dala ji Lucince, co to pro mě znamená a jak to mám asi řešit?!). Všechny tyto situace dítě čerpá a zapracovává. Má toho tedy až až. Odpolední program by se měl tedy nést ve znamení odpočinku. A tím samozřejmě nemyslíme, že dítě bude ležet a nic nedělat - to je prakticky nemožné. Ale odpočine si duševně - minimálně tím, že je s někým důvěrně známým a nemusí vstřebávat tolik nových informací, je ve svém prostředí (např. doma, na dětském hřišti).
Chci se zeptat všech maminek co dokmujou, kdy mám nevo můžu začít posouvat noční pauzy, nebo mám malou nechat v noci ať si řekne sama? Má jeden měsíc. A co přes den? Zatím jsme dodržovali tříhodinové intervaly, v noci jednu čtyřhodinovou pauzu, ale zdá se mi, že by si i přes den i přes noc klidně občas připsala. Narodila se drobná a s kojenim jsme měli problém, mlíka mám hodně málo, tak dokrmujeme. Ale zdá se mi, že pořád dělám něco blbě nebo toho nedělám dost i když je to všechno na rady lékařů, tak mi prosím poraďte nebo sdelte mi své zkušenosti, děkuji 😉
Aneb jak zabavit dítě, které rádo běhá i po mokré podlaze, když ji zrovna myjete 🙂
(buď může suchýma botama klouzat po umyté podlaze a pomáhat sušit 🙂.....a nebo je možné boty namočit a může podlahu "bruslícími pohyby" pomáhat mýt - boty se pak vyperou v ruce nebo na nižší teplotu v pračce)
