"Mám šestiletého syna s vývojovou dysfázií, má ji diagnostikovanou od 3,5 roku. Ve 3 letech jsme se byli poprvé poradit u klinické logopedky. Chodí na logopedii pravidelně. Podstoupil několik vyšetření u klinického psychologa, logopeda, na foniatrii (vyšetření sluchu) a neurologii. Trénujeme slovní zásobu, porozumění, tvorbu vět, rozvíjíme grafomotoriku, jemnou i hrubou motoriku, to s tím úzce souvisí. Synovi je teď skoro 6,5 roku, půjde do školy a mluví už téměř normálně, sem tam ještě nějaká drobnost v gramatice a neumí Ř. Jsou za tím 3 roky intenzivní práce jak doma, tak i ve speciální školce, kde měl logopedii jednou týdně a každý den tam s ním pracovali na tom, co potřeboval rozvíjet."

Maminky se často bojí, jestli se řeč jejich dítěte vyvíjí správně a dostatečně rychle. Každé dítě je jiné a každé potřebuje na určité věci svůj čas. Je běžné, že chlapci začínají mluvit později než dívky a některé děti se rozmlouvají až po druhém roce věku. Pokud dítě nemluví ve třech letech, je potřeba to začít řešit s odborníky a v žádném případě to neodkládat.

Co si pod vývojovou dysfázií představit?

Vývojová dysfázie neboli specificky narušený vývoj řeči patří mezi složitější vady řeči. Jde o narušení hlubokých struktur jazyka na rozdíl od opožděného vývoje řeči, se kterým se často zaměňuje. Příčina není zcela známa, mohou se však na ní podílet genetické vlivy a komplikovaný průběh porodu. Častěji ji mívají chlapci než dívky a protože je na první pohled velmi slyšitelná, může tak ovlivňovat i emocionální a sociální vývoj dítěte.

Maminky dětí, kterým byla diagnostikovaná vývojová dysfázie, navštěvují lékaře s tím, že jejich dítě nemluví, případně neodpovídá a nereaguje na otázky, má svoji vlastní řeč, které nikdo nerozumí. Tyto děti preferují k dorozumívání ukazování prstem a celkově se zdají k řeči málo motivované. Nutno říct, že diagnostikovat vývojovou dysfázii je poměrně složité a vyžaduje to několik vyšetření od různých odborných lékařů. Ne každé dítě, co nemluví, musí mít nutně tuto poruchu řeči.

"Syn má také vývojovou dysfázii, od 3 let chodí na logopedii. Hodně mu pomohla školka, momentálně mluví ve větách, ale něco je mu hůř rozumět. Dětská doktorka ho na poslední návštěvě moc chválila, ale ještě s ním bude hodně práce."

Nevěřím tomu, že je naše generace a generace našich dětí ,,tak špatná"..Dost se učíme napodobováním..

Dnes říkám Ki ..cestou do školy - včera ráno sis vzala s dědou prášek na alergii? Ne, děda zapomněl, ale říkala jsem ve škole tetě K., že si mám vzít půlku, aby na mě koukla, že si fakt beru půlku (ta musela mít radost...a čučet jako péro z divanu)...Ale teta byla hodná a dohlídla na mě....

Před x měsíci, možná rokem a něco jsem jí říkala, i puč, že má Ki u sebe prášek na alergii - hmyz, že kdyby jí něco zoblo ve škole, na vycházce, má si vzít. Ale aby to řekla učitelce. I měly puč ve školce tabletky, když byly na zahradě, kdyby něco..

Má to tak naučené, letos ji morduje alergie na pyl....

Ale co tím chci říct? Bála jsem se nástupu do školy...jednoho z mnoha krůčků..k dospělosti...Pak člověk, jak to během týdnů, měsíců pozoroval, to mravenčí hemžení kolem sebe...Loni..na šatně seděla na zemi holčička - prvňáček a brečela...Prošli kolem ní dva dospělí, třetí se sklonil, podal kapesník a zjišťoval, co se děje...Měla jednu bačkorku někde zakopnutou, dohledali jsme za topením, i pan školník se zapojil...Další den brečela spolužačka Ki, přicházely jsme, ale už k ní běžel tatínek chlapečka, šel s ní až do třídy - něco buď neměla, nebo nepochopila...holčička patří mezi outsidery...

Loni bulela i Ki, vysadily se jí dvířka u skříňky, pomohl jí spolužák. Ten, kterého před měsíce utěšovala ona, pže chtěl za maminkou....

Většinou v soutěžích a testování moc štěstí nemám, ale účastním se kde čeho, takže jsem zkusila i testování nákupů v Kiku. Pamatuju si, že jsem napsala něco ve smyslu, že tam nakupuju docela dost, protože oblečení dětem sedí, ale že bych mohla taky jednou udělat radost sobě. Když mi pak přišla zpráva, že mě vybrali, byla jsem nadšená a začala přemýšlet, co dětem pořídit. Vůbec mě vlastně nenapadlo, že si budu kupovat oblečení pro sebe. 🙂 Matka, no! 🙂

                                                            Tričko ala záclona 🙂

Takže když přišla obálka s poukázkami a u ní byl dopis, že si mám vybrat oblečení z dámské kolekce, byla jsem trošku zaskočená. 🙂 Ale vlastně to bylo super a jsem za to ráda! Nosím spíš sportovní oblečení, nejčastěji džíny, tílko nebo tričko a mikinu nebo svetr. Mám plno šatiček, ale nosím je jen málo, spíš se cítím v tom sportovnějším. Naštěstí mi Kik i v tomhle vyšel vstříc, protože tílek a sportovnějších triček byly plné stojany.

Vyrazila jsem do Kik v Praze 13 - Lukách. Měla jsem s sebou i Martínka, takže jsem předem věděla, že to bude šup šup nákup. Vzít, zaplatit a vypadnout. Prodejna na Lukách je velká a podle mě dobře zásobená. Co je typické asi pro všechny prodejny Kik, jsou stojany hodně blízko u sebe a úzké uličky, takže s kočárkem horko těžko projedete, plus musíte pořád hlídat, jestli dítě někde něco nekrade. Ale dalo se, nákup se obešel bez řevu a nebyl to až takový stres, jak jsem čekala.

Nemůžu úplně posoudit, kolik věcí z letáku v prodejně skuptečně bylo, protože leták jsem neviděla a nezkoumala. Ale stojany opravdu přetékaly, a to, jak jsem si všimla, ve všech velikostech. Já nosím většinou 36 nebo 38 a neměla jsem žádný problém. Všechna tílka, trička, svetry, atd. v téhle velikosti byly. Nebylo jich tolik jako těch hodně malých nebo naopak velkých, ale byly.

Nakonec jsem si vybrala několik tílek, krajkové tričko (které jsme na výletu s manželem při prohlížení fotek po pár skleničkách vína překřtili na "záclonu"), pyžamo s Minnie (které mi Klárka neskutečně závidí 🙂 ), svoji první push-upku ve výprodeji za 55 Kč (dokonce i v mojí velikosti holčičky těsně před nástupem puberty) a super plážový klobouk na léto.

Jsem maminkou tří dětí, z nichž to nejmladší – šestitýdenní chlapeček Kristián – dostal příležitost testovat se mnou výrobky určené miminkům prodávané pod značkou Kik.

Do prodejen KIK (do té nejbližší ostravské to mám 20 minut cesty autem) chodívám ráda, často ne s cílem nakoupit konkrétní zboží, ale vždy minimálně obdivovat sezónní sortiment dekorací. V rodině jsme si oblíbili především sortiment ponožek, punčocháčů a teplé zimní legíny. Vyhovují nám složením i výhodnou cenou. Manželovi sem před nástupem zimy chodím pro kostkované flanelové košile. Starším dětem sem chodívám pro basic trička, i ta s tvářemi oblíbených hrdinů, především pro jejich bezkonkurenční cenu. Děti z Kiku obvykle neodcházejí bez drobnosti ze stojanu se sladkými pochoutkami.

Ještě před obdržením poukázek k nákupu do schránky jsem sestavila seznam položek, o které by Kristiánek zrovna potřeboval doplnit šatník. Stálo na něm: punčocháče, jarní/podzimní bundičku, šátečky na krk, capáčky 0-6 měsíců, svetřík, body s krátkým rukávem.

V týdnu před zahájením testování jsem namátkou navštívila opavskou prodejnu Kik v OC Breda, abych si sortiment pro miminka předběžně „osahala“. Při té příležitosti jsem natrefila na capáčky – bílé tenisky s modrými hvězdičkami. Doufala jsem, že na mne v prodejně počkají do našeho prvního nákupu naostro s poukázkami v kabelce. Bohužel nám v ten den nebylo přáno. Nicméně kladně hodnotím, že prodavačka byla ochotná ověřit telefonicky dostupnost na jiné opavské prodejně. Ani na ní bohužel botičky v sortimentu zrovna neměli. Přesto jsme nakonec utratili třetinu přidělené částky. Účet zněl na 501 Kč a odnesli jsme si domů dvě body, jedno s krátkým a jedno s dlouhým rukávem, letní set kraťásků a trička (159 Kč), dvojbalení punčocháčů (105 Kč) a ponožky vypovídající o lásce k tatínkovi (79 Kč).

Touha po hvězdičkovaných teniskách nás dovedla na další prodejnu Kik, tentokrát na ulici 17. listopadu v Ostravě. Z poměrně neuspořádané změti botiček ve spodní části regálu na nás nakonec vytoužené tenisky vypadly. A jak budou slušet, posuďte sami na přiloženém snímku:

Tuto třetinu nákupu jsme obohatili ještě o autíčkové body za 68 Kč a bundičku vyteplenou fleecem. Za neuvěřitelně nízké výprodejové ceny (od 13 Kč/kus) jsem pořídila také několik punčocháčů s vysokým podílem bavlny, ideálních pro podzimní období. Zdejší personál se choval mile. Dotazy na dostupnost určitých velikostí zodpověděly prodavačky ochotně. Protože bundička vykazuje na zadním díle drobnou vadu – vypáranou nit v jedné řadě, okem téměř nepostřehnutelnou, neváhaly ji slevit o 70 korun, neboť neměly k prodeji další kus ve stejné velikosti.

Aktualizace: alergická rýma nemá se Stérimarem šanci. Maminky, které tento nosní sprej otestovaly vám prozradí všechny detaily z testování. Přečtěte si je tady. 

---

Maminky, procházíte obdobím jara bez úsměvu na tvářích? No jo, asi to bude alergiemi a kvůli ucpanému nosu se vám moc usmívat nechce. Ale představte si vůni a sílu moře, jeho šum a barvu... Je to mnohem lepší?

A může to být ještě lepší, když mořskou vodu využijete k vyřešení alergického trápení. Se sprejem do nosu značky Stérimar.

Co testujeme

Stérimar Mn - Mořská voda v izotonické koncentraci (přirozená buňkám lidského těla) obohacená o mangan. Mangan pomáhá mírnit zánětlivou reakci nosní sliznice. Mořská voda zase blahodárně působí na podrážděný nos a oplachuje alergeny. Je vhodný jako první krok před podáním nosních antihistaminik (vyčistí nosní sliznici), nebo jako lokální pomoc, pokud pacient užívá antihistaminika perorálně, protože odplaví alergeny z nosní sliznice, tj. z místa, kudy nejčastěji vstupují do těla. Výbornou zprávou pro všechny maminky je, že je vhodný i pro ty nejmenší, jeho věková hranice je od 0+.  Užívá se dva až šestkrát denně.