Je odhadováno, že v Evropě se každý rok předčasně narodí okolo 500 000 miminek, z toho přibližně 9 000 v České republice. Pokroky ve vědě a zdravotnictví umožňují přežití stále menších a dříve narozených dětí. Tato skutečnost vytvořila potřebu ještě menších plenek, které by byly využívány pro předčasně narozené děti.

Pampers jsou odhodlány pečovat o tyto nejvíce zranitelná miminka. Dne 06.03.2018 v 10 hodin na tiskové konferenci v Gynekologicko - porodnické klinice "U Apolináře" v Praze byly nově představeny plenky Pampers Preemie Protection. Tyto plenky byly prezentovány ve velikosti P3 jako jediné plenky navržené pro ta úplně nejmenší miminka. Na fotografii je porovnání plenky Pampers Preemie Protection ve velikosti P3 s novorozeneckými ponožkami. Je až neuvěřitelné, jak je plenka maličká.

Plenky Pampers Preemie Protection byly vyvinuty s pomocí zdravotních sester z novorozeneckých jednotek intenzivní péče. Slouží k přebalení i těch nejzranitelnějších předčasně narozených miminek, které váží třeba jen 800 gramů, kterým v těchto plenkách je zajištěno plné pohodlí a ochrana.

Tyto nové plenky ve velikosti P3 představují 3 roky práce týmů pro vývoj výrobků a spotřebitelských výzkumných týmů. Samo Pampers uvádí, že tyto plenky jsou výsledkem více než 10 000 hodin výzkumu na třech kontinentech, jehož součástí byl i hloubkový výzkum mezi více než 100 zdravotními sestrami z novorozeneckých jednotek intenzivní péče.

Jak takové plenky jsou využívány v neonatologických centrech, můžete vidět na videu pod tímto odkazem: https://www.facebook.com/pampers.cz/videos/10156299255426908/?t=0

V následujících dvou měsících Vám budu přinášet více informací nejen o těchto nových plenkách, ale i o tomto projektu Pampers jako takovém. Články a příspěvky budou zveřejňovány buď u mě na blogu nebo ve skupině, kterou najdete zde: https://www.modrykonik.cz/group/8237/detail/

Tohle je takový můj rychlo průřez mým bojem. Že jde v mém případě o kvasinky jsem začala aktivně řešit 1.2.2018. Dnes 12.3.2018 nemám vyhráno, ale cítím se absolutně jinak. Na úplném konci článku najdete souhrn co jím, čím se mažu. Třeba někomu pomůžu. Na internetu se o boji s kvasinkami v podobě ekzému píše hlavně v souvislosti s miminama, takže to byla pro mě motivace to takto sepsat.

Ráda zodpovím vaše dotazy 🙂

Moje historie:

Jako mimino jsem měla atopický ekzém a v podstatě odešel jako přišel. Nic tak dramatického. V hlavě se mi, odhaduju kolem 20. roku, objevila seborea. Nicméně nebyla vidět, občas větší občas menší. Jen jsem hlídala lupy. Ale nenapadlo mě řešit, že jde o problém. Prostě jsem s ní žila v nevědomosti. Odevždy snad jsem trpěla na suchou kůži po těle, lišeje nad horním rtem. AE mám i geneticky daný – babička jím trpěla co jí znám, měla pokryté nohy. V pubertě jsem nechápala, proč tam miluje modrou indulonu. A můj táta, její syn, má seboreu v hlavě, já jsem vždycky myslela že má jen problém lupy.

Cca kolem 23. roku se mi objevily červené fleky v loketních jamkách, zašla jsem za jedním kožařem, hlavně aby to bylo bez čekání. To byl největší úchylák kožař na světě. V ordinaci štosy starých novin, Za celou dobu prohlídky se mě ani nedotkl, při placení 30,- poplatku jsem si musela vrátit z kasičky sama, aby se ničeho nedotkl hlavně. Jen svým pravítkem. Na papírek mi napsal latinský název a ať si to najdu na internetu. Bohužel ten název už nemám, ale z popisu vyplynulo, že jde o psychickou věc, který mají nervní ženský a drbou se. Moc fajn.

Ekzém chvíli byl a chvíli nebyl. Kolem 26. roku, kdy už se na mě manžel nechtěl dívat, jsem šla na kožní. Kožařka mi originálně předepsala diprosone a ať si koupím linolu, to bylo vše. Ono to zabralo, jednou jsem mázla a bylo po ekzému. Takhle to vydrželo jara 2017. Ekzém se začal objevoval na těle. Nejvíce se to rozjelo asi po návštěvě v termálech v Budapešti. Měla jsem rozjetý ekzém na prsou a hrudníku. Začátkem léta se objevil na rukách mezi prsty dishydrotický ekzém. Úporné svědění pupínků, praskání a hojení. Stále dokola. Šla jsem na kožní. Předepsala mi další kortikoidy, zvlášť tělo, zvlášť ruce a dehtový šampon. Trochu více se mi věnovala, ale neprohlídla mě. Při kontrole jsem navrhla, zda by mě mohla dát žádanku na alergologii, že mám z mamčiny strany silné alergiky a já sama jsem testovaná nikdy nebyla. Odpověď: „To není potřeba“. A předepsala mi jakési tabletky. Po vyzvednutí jsem zjistila, že se jedná o antihistaminika. Paní doktorka má smysl pro humor, jak pak poznamenali na alergologii, kam jsem se dostala přes obvoďačku. Té jsem pro jistotu řekla, že mám v létě rýmu – aby byla jistota, že žádanku dostanu. Pan doktor alergolog je náš rodinný známý. Udělal mi opravdu naprosto kompletní testy. Zpětně jsem koukala na výpis VZP, že to byly testy za 15.tis! K mé lítosti mi pan doktor řekl, že jemu je to moc líto, ale že nejsem jeho pacient. Nevyjela mi ani jedna špatná hodnota. Ani náznak alergie. Sám to nechápal, má můj alergický zbytek rodiny v péči a že jsem fakt klikař. A ať už nechodím k té kožařce a zajdu si tady u nich. Ihned jsem šla.

„Miluji sport a pohyb a nemůžu bez toho být. Před otěhotněním jsem běhala a chodila 4x týdně na aerobik. Od začátku, co jsem zjistila, že jsem těhotná (3.týden), tak jsem necvičila. A ani teď ještě necvičím a to jsem v 11+5tt. Je to kvůli tomu, že je mi od začátku špatně a jsem dost unavená, takže to zatím ani nešlo. Ale určitě bych na nějaké cvičení chtěla najet, ať se hýbu, neztratím kondici, jsem fit a cítím se fajn.”

Cvičení v těhotenství je v dnešní době velmi populární. Na své si přijdou nastávající maminky, které byly zvyklé intenzivně cvičit již před otěhotněním, ale i ty, které třeba cvičily jen trochu. Proč je vlastně cvičení v těhotenství dobré? A jaká pravidla je nutné dodržovat? Cvičení v těhotenství se nebojte, ale vždy raději konzultujte svůj záměr se svým gynekologem, který vám řekne, zda je pro vás vhodné nebo ne. Nevhodně zvolenou aktivitou byste mohla sobě nebo svému miminku ublížit a za to žádné cvičení nestojí.

Pokud se rozhodnete, že byste chtěla v období těhotenství cvičit, máte na výběr z různých možností. Samozřejmě se vše odvíjí od toho, kde bydlíte. Ve velkém městě bude výběr daleko větší, zatímco na vesnici se budete muset spokojit třeba jen s jednou aktivitou v dojezdné vzdálenosti. Stejně tak se bude lišit i cena.

„Bydlím v malém městě a nabídka těhotenského cvičení zde bohužel nebyla příliš široká. Nakonec jsem chodila 1x týdně na cvičení, které pořádala přímo porodnice a cvičení vedla vždy některá z porodních asistentek. Cvičit jsem začala na konci 1. trimestru. Cvičení trvalo vždy hodinku a ke cvičení jsme používaly velké gymnastické míče, podložky a overbaly. Cvičení bylo fajn, sice nebylo vůbec fyzicky náročné, ale ke konci těhotenství už dalo zabrat podstatně více než na jeho začátku. Jako příjemný bonus bych uvedla i to, že se člověk potkal s dalšími těhotnými ženami z okolí.”

Pokud jste nic vhodného ve vašem okolí nenašla, stačí jít denně na delší procházku, i to je fyzická aktivita, která se počítá. S chůzí má velmi dobrou zkušenost i jedna uživatelka z Modrého koníka, která napsala do diskuze: „A hlavně chodit, chodit a chodit. Nějaké cvičení je určitě fajn na protáhnutí a tak dále, ale svižnější procházky jsou podle mě nejlepší, je to nejpřirozenější a nejúčinnější druh pohybu. Já chodím od začátku těhotenství asi 5x týdně dle času 5 - 10 km denně, jím docela dost, přibrala jsem 8 kg a včera mě doktorka pochválila, že nemám na břiše ani gram tuku. A to nejsem teda úplně hubená, spíš tak normální.”

Kde můžete absolvovat cvičení pro těhotné?