Rituály jsou činnosti, které se každý den opakují. Děti milují řád a pravidla. Ubezpečují je, že je vše v pořádku. Vědí, co bude následovat. Samozřejmě, jako ve všem se určitě najdou i děti, kterým to nevyhovuje. Ale i my dospělí jsme určitě jistější v činnostech, které známe. U dětí to platí dvojnásob 🙂

Začít můžete hned ráno po probuzení a skončit nočním spánkem. Můžete si svoje rituály vymyslet na cokoliv 🙂 Stačí zařadit básničku při mytí rukou. Umýt pusinku po jídle. Zpívat při oblékání. Jednoduché, že?

Naše domácí rituály nejsou o nic složitější. Je jich teprve pár. Nastolila jsem je hned po návratu z porodnice, a jak bude Karolína růst, bude růst i četnost rituálů 🙂

RÁNO

Ráno u nás začíná s úsměvem a pohlazením.

Pozdravíme se básničkou:

Ahoj holky 🙂

tak jsem tu znovu a tentokrát s nápadem, jak si zařídit super originální těhotenský deníček.
Když jsem byla poprvé těhotná, tak to už je pět let zpátky. Nějaké věci si vybavuji přesně, některé zhruba a některé bohužel vůbec. Sice jsem byla nadšená, ale jako prvotěhulka jsem nevěděla co a jak...

Kde jsem k nápadu přišla
Začalo to, když jsem sledovala BT (bazální teplotu). Sice jsem měla graf v appce na tel, ale chtěla jsem mít i něco na papíře. Tak jsem si začala psát do sešitu záznamy grafu. Pak i hlenu. Začala jsem lepit i OT (ovulační testy) a vše skvěle zapisovat.
Hned po prvním takto psaným cyklu jsem si řekla, že bych si z toho mohla udělat celkově deníček a popř. i dále pokračovat v těhotenství...

Není to pro každou, hold někdo má rád průběh bez pozorování či zapisování, ale pro ty, které jsou vším nadšené a chtějí mít skvělou památku na těhotenství, tak určitě doporučuji 🙂

Moc toho není zapotřebí
- sešit, nejlépe s pevnými deskami
- psací pomůcky (propiska, tužka, pastelky a gelovky se mi hodili 🙂)
- lepidlo ...


Jak jsem si deníček založila já

Mám obyčejný linkovaný sešit s pevnými deskami.
Na začátku sešitu jsem si udělala nadpis a jako první uvedlo něco málo o naší rodince. Není to podstatné, ale přišlo mi to pěkné 🙂
Jako další odstavec je jen zkráceně o tom, jak a kdy jsme dospěli k tomu, že by jsme chtěli dalšího andílka.

A už jsem začala 1.cyklem, kdy jsme se snažili. Sice jen tak zmateně co jsem si pamatovala a jak to dopadlo.
U druhého cyklu jsem si napsala začátek a nechala místo pro konec, abych si vše pak spočítala. Stejně tak jsem si zapsala že jsem si přečetla o STM (symptotermální metoda), BT, OT a chtěla bych se tomu v dalším ckyklu věnovat.3.cyklus už jsem si zapisovala krásně graf, přidávala udělané OT. Zapisovala si kdy ovulace proběhla a jaký byl průběh. Kdy byl pohl.styk. Také to jestli jsem používala nějaké doplňky stravy a nakonec shrnutí toho daného měsíceMezi stránkami jsem si též zapisovala různé poznatky z knížek, fór, poraden a různých stránek. Abych to pořád nehledala do kola a hlavně, zase na to vzpomínáníTakhle jsem pokračovala dále. Vždy jsem připisovala nové poznatky, které jsem kde načetla, to co jsme zkoušeli, co se povedlo a co nikoliv až jsem najela na 5.cyklus, který vlastně změnil můj ,,snažící se,, deníček, tak na těhotenský deníček.
Díky všemu jsem věděla kdy přesně došlo k oplození, i k uhnízdění vajíčka,pak se mi krásně dávali OT a TT. Mám i z toho cyklu zápisky, jak se mi vymykal graf BT normálu (jak mému, tak obecně). Jak jsem se díky tomu bála, že je něco zase špatně a nakonec z toho vylezlo těhotenství...

Těhotenský deníček

Tady jsem začala netradičně a hned jako prvních pár stránek jsem zvolila jako mylníky. Zde mám zápisky či shrnutí z posledního cyklu a dále si připisuji vždy datum a co se ten den stalo důležitého (TT+, 1.vyšetření, vstupy do měsíců, kdy jsme to oznámili rodině,....)
Prostě když budu rychle hledat nějakou důležitější informaci, bude se mi to skvěle hledat ,,a jako že na to dojde, až budete v 33tt a někdo se vás zeptá a kdy si měla první TT+??? a to se fakt pak nedá vše pamatovat :D ,,A začínáme zapisovat těhotenské týdny
no v tomto se fakt vyřádím ... 🙂

1. a 2. týden těhotenství se svým způsobem jako těhotenství neberou, protože začínají menstruací a končí před dnem ovulace. Ale i tak zápisky či kresby mám.
Je tu sepsaná definice ale mám přidané i své zápisky, jak to v tomto týdnu bylo u mne. Od 3týdne těhotenství se už o těhotenství jedná (i když gestačně je to 1tt). Zde už začínám tak, jak chci aby to vypadalo dál.
V záhlaví je týden těhotenství
Pod ním od kdy do kdy bude (ze začátku je to jen orientačně, než datum potvrdí Dr.)
Pak hned na začátku cm přes pas a kilogramy (určitě bude fajn později porovnávat)
Dále náleží text o miminku (v tomto případě ještě embryu). Vše co jsem kde načetla, tak jsem udělala souhrn a zapsala ho. Opět vše včetně obrázku.
Druhá stránka (2.část dvojstránky) patří mne. Datum kdy a co (na začátku toho moc není, protože vlastně nevíte že jste v tom :D) ale já si tam dala graf (vše jsem si nejdříve zapisovala mimo, kdybych náhodou těhotná byla, tak ať mi to neuteče. A když nic, tak jsem to vyhodila ). Další týdny jsem postupovala už téměř stejně
k datu jsem si připsala 2 slova, čím jsou pro tento týden nejdůležitější (tlukoucí srdce,prsty na rukou,...)
Pak byl popisek co se ten týden s miminkem děje.
Úplně ve spod je zakreslen plod, jak na konci týdne vypadá (popř.popisky). Vedle něj mám napsány gramy a cm a jako co v tom týdnu vypadá (pecka jablka, limetka,...)
Ještě mám k tomu připsáno velikost a vedle toho dle pravítka v cm přesně znázorněno, jak je už velké 🙂 Popř. přihodím okopírovanou fotečku z UZ a velikostně zakreslenouNa stránkách o mne mám většinou každý den nějaký zápis. Často tam mívám nevolnosti, bolesti podbřišku a proč. Taky si tam zapisuji mé myšlenky, když mám kvůli malému strach a podobně.
Na konci mám Shrnutí. To obsahuje co mi ten týden bylo a třeba i proč. Co jsem udělala (úleva v práci), a hlavně klasické těhotenské příznaky (i chutě 🙂 ).
Jako poslední políčko je Shrnutí váhy, cm v pase a FS (výška fundu) a to týdenní a celková ,,já sem říkala, že na porovnání se to bude hodit 🙂 ,,Mezi týdny mám i měsíční přehled
ten je vždy po týdnu, kdy mám měsíc za sebou. Mám v něm na jedné stránce shrnutí odkud kam vyrostlo malé a odkud kam jsem se posunula jáAby to bylo zarovnané a ne na přeskáčku, tak na druhou stranu jsem si napsala např.:vysvětlivky z UZ(z fotografií co co znamená), pak vysvětlivky z Těhuprůkazky  a uvidím co mne napadne, až ukončím 3.měsíc. Klidně popisky různých Screeningů (kdy, proč, jak) a odběrů či jiných vyšetření.

A tímto jsme u konce 🙂

Na posledních stránkách už mám jen vysvětlivky nebo i slovníček se dá  říci(když si v textu podtrhnu zkratku, tak vzadu najdu vysvětlení)


Snad tento článek přijde někomu užitečný. Vím sama, že narazit na něco takového, tak jsem sama bez sebe 🙂
Sice na trhu jsou přímo pro koupi těhotenské deníčk (nevěděla jsem, ale když se mi kamarádka divila, proč si dělám vlastní, když se dají koupit, tak jsem se šla podívat a fak), ale víte co???
Tohle je dělané vážně od srdce. Nemusíte se řídit ničím předepsaným, ale dáte si tam co chcete, v jaké podobě chcete a vše je jen na vaší fantazii. Hold originalitě se meze nekladou 🙂

Doufám, že se vám to líbilo, kdyby jste měli jakékoliv připomínky, nápady, tak budu velmi ráda.
Tak se na nedlouho loučím paaaaa 🙂
,,obrázky a texty mám hlavně ze stránek maminkam.cz a babyonline.cz
                                                                                                                                     Vaše tynka07

Zdá se, že se to pomalu blíží. Termín je sice ještě daleko (16.-20.2.), ale vypadá to, že Zuzlce se chce na svět dřív. Už minulou středu, když jsem byla u doktora, tak mě oznámil že mám počítat s tím, že pujde ven dřív, než předpokládáme. No doma se začínáme sázet na termín, kdy malá vyleze. Ségra tipuje 27.1 ., já 25.1. a tatínek 2.2. Ono krásný termín si vybral, otázka, jak se rozhodne naše dítě. Holčičky se prej strojí a je běžné, že se holky přenáší. Ale na druhou stranu - jestli bude po mamince (a koneckonců i po tatínkovi), tak tomu strojení moc nedá a bude se cpat ven čí dřív tím líp.
Ikdyž jí pořád říkáme, že je brzo, že ještě musí počkat a (jak říká tatínek) ještě není hotová komora, kam pujde stůl, místo kterého půjde postýlka.

Pár dní zpátky mě tak šíleně bolelo tříslo, že jsem byla ráda, když jsem šla na záchod a zpátky do postele. Při každém pohybu mě to vystřelovalo do stehna a přes pipku do druhého třísla. No hrom. A teď jsme chtěli dělat tu komoru. Takže to vlastně dělal jenom můj. Musel pořád běhat sem a tam, protože jsem mu nebyla schopná ani nic podávat. Ale včera už mě bylo dobře. Je mě jasné, že se tělo připravuje, roztahuje, uvolňuje..... ale hýbala jsem se se slzičkama v očích a vzívala všechny svaté i sprosté. Dneska v noci jsem myslela, že už to přišlo. Zničeho nic břicho jak šutr, křeče v celém spodku.... pak se to uklidnilo a za chvilku zase. Asi tak pětkrát do hodiny. Už jsem chtěla počítat intervaly, ale jak jsem vzala mobil do ruky, tak to všechno přešlo, ustalo. Ráno se mě zas ozvalo tříslo, ale teď je mě docela dobře. Ta noc mě docela vyděsila, fakt jsem myslela, že už je to tady a budu muset zbudit svého, že jedeme.

Takže dneska chcu zabalit, aspoň to, co už můžu. Co nevidět dostane mamka benefity do lékárny, tak se dokoupí takové ty hygienické věci pro mě a nějaké ty věci pro malou. Nějakou tu základní lékárničku a tak. Ale co jde, to už začnu balit. Nebo ta snad pujde ven už v půli ledna.

Jinak je Zuzinka v pořádku. Až moc. Podle ultrazvuku roste jak má, hlavičkou už je dole asi měsíc, takže ta je připravená. Příjde mě, že je teď aktivnější, než dřív, a rozhodně silnější, nebo to kolikrát až bolí, když se tam začne vlnit. A nejaraději má můj pupek, za co jí strašně děkuju... ať si hraje se svojím, no ne? A že se umí vydouvat. To jsou hrby, kolikrát. Včera se mě nadrala pod žebro a spokojeně se tam hrbila. Ale to, že mě musel přesléct můj a já jsem byla ráda, že se hnu a nadechnu, to už bylo madam jedno. No horší, jak naražené žebra - a to jsem už měla.

Takže to vypadá, že se to pomalu ale jistě blíží a dnešní noc mě docela vyděsila. Vždyť přece jenom je ještě brzo. Aspoň ten měsíc ještě musí vydržet, ať je v pořádku a můžeme jet spolu dom a neskončí v inkubátoru, že je ještě maličká. To bych nechtěla. Je sice pravda, že už bych nejrači rodila a měla to za sebou, ale přece jenom, raději ať tam ještě je. No uvidíme, jak to bude, ale bojím se teď dělat cokolik víc, ať si to ještě nerozjedu. Poslové na denním pořádku a jak říkám, dneska v noci to bylo zajímavé.

Nejdříve bych chtěla poděkovat Modrému koníku, že dělá tyhle super testování. Moc děkujeme za možnost vyzkoušení plenek - překvapilo mě, že dorazily rovnou dva balíky 🙂

Moc se mi líbí barevné veselé obrázky, které jsou ale decentní a tak pod oblečením neprůsvítají 🙂

Hodně lidí nadává na vnitřní síťku, já jí mam naopak ráda, vaječinu krásně pozře, a tak vše zůstane v plence a ne na prdelce 🙂

Úžasný je také indikační proužek, díky kterému hned na první pohled vidíte, zda už něco v plence není 🙂

Jako veliké plus beru pružná lepítka, která lepí stále a stále, tak můžete plenku kontrolovat a vždy zase zalepit a stále drží jako nové 🙂

Plenka obepne krásně každé tělíčko a skvěle se díky gumičkám přizpůsobí, nijak však ale netlačí, jen nic nepropustí 🙂

Na úvod své recenze bych nejprve ráda poděkovala týmu Modrého Koníka za to, že jsem byla vybrána a měla tak možnost plenky otestovat.

Když jsem v listopadu psala svůj příspěvek pod výzvu na testování plenek Pampers, ani na chvíli mě nenapadlo, že bych snad mohla být z té záplavy uživatelek vybrána. O to větší bylo mé překvapení, když mi přišla zpráva, že právě já a náš syn Mikulášek jsme byli vybráni do testování. Jsem za to moc ráda, opravdu děkuji za tu možnost.

Na testování jsem byla opravdu moc zvědavá, protože u dcerky jsem Pampers Premium Care používala od narození, vezla jsem si je  už do porodnice. Zdravotní sestry je sice moc nechválily, ale já s nimi byla od začátku moc spokojená. Zlom tehdy nastal právě u velikosti 3 – už si přesně nepamatuji v čem konkrétně, ale vím, že „trojky“ byly prostě najednou jiné než předchozí velikost a nám oběma přestaly vyhovovat.  Proto jsem byla velice zvědavá, jestli a jak se tyto plenky za ty tři roky změnily.

Když kurýr dovezl balíček, překvapilo mě, že jedná o velkou krabici. Starší dcerka (necelé 3roky) byla nedočkavá, takže jsme ji společně ihned rozbalily. K mému překvapení se v ní ukrývaly dva velké balíky plen velikosti 3. Do testování jsem se pustila ještě týž večer, protože nikdy není čas ztrácet čas 🙂. Jsem zvyklá si vždy balík plen celý rozbalit a pleny si dát do komody, aby tzv. „vyčuchly“, protože mě osobně smrdí téměř všechny pleny. Nemohu tedy říci, že by tyto smrděly více nebo méně než jiné.

Ihned jsem si plenku důkladně prohlédla – překvapilo mě, že je krásně tenká a příjemně hebká. U jiných značek plen mě mnohdy překvapila jejich „tvrdost“ či přílišná papírovost. Pokud bych to měla k něčemu přirovnat (pro představu), tak mě napadá přirovnání k levnému, šedému jednovrstvému toaletnímu papíru. Pampers Premium Care jsou v tomto případě luxusní třívrstvý toaletní papír. Příjemnou vychytávkou je indikátor vlhkosti a síťka uvnitř plenky. Design plenek je laděn do neutrální žluté barvy.

Zátěžových testů jsme měli s Mikym několik. První – každodenní – bylo spaní v jedné plínce po celou noc, cca 10h v kuse. Pokud bylo jen načůráno, plenka nikdy neprotekla, i když byla úplně plná. Pokud syn po probuzení do ní i nakakal, tak to už zadní lem neudržel, ale to by po celé noci neudržela žádná plena. Jelikož jsem ráda, že syn začal v noci klidně spávat, tak je pro mě u plenek prioritou výdrž a suchá pokožka, abych ho nemusela v noci budit a přebalovat. Co mě u těchto plenek překvapilo, tak že i po noci měl ráno zadeček suchý a bez opruzení. A to má zadeček mnohem citlivější než jeho sestra.

Předem ještě jednou děkujeme za možnost testování plenek Pampers. Plenky Pampers jsme používali u prvních dcer (8 let a 4 roky). U Thea jsme měli balík obyčejných Pampersek v porodnici. Od příchodu domů, ale používáme jinou značku. 

Když balíček (ehm balík 😃 ) došel, překvapilo mne, že k testování byly poslány dava balíky plenek. Děkujeme. Theo hned, co jsem dotáhla krabici domů, se pokadil, takže u nás se testovalo hned a zátěžově jelikož Theo měl zrovna střevní problémy a plenky jsme měnili co chvíli.

Po rozbalení a prvním ohmatání, byly plenky velmi příjemné. Někomu jak jsem četla vadil zápach, u nás spíš naopak. Jsme zvyklí na "tvrdší" plenky, takže měkkost Pampers premium care mne mile překvapila. Hlavně jsou o dost tenčí, než námi normálně používané plenky. Takže jsem se bála, že budou protíkat.

Super je proužek, na ukázání, zda je plenka počůraná. 😉 Na zadečku sedí suprově, lepítka také (Theo sebou hodně mele, a u jiných značek se občas stane, že jak sebou mele, tak se lepítka odlepí). Další za nás plus je, že když se počůrá, tak se to rozprostře rovnoměrně, ne jak jiné značky, že to udělá bouli na jedné straně. 

I obrázky na plenkách jsou super.

Naše testování probíhalo opravdu vehementně. Theo, jak jsem již psala, měl střevní problémy a stal se z něj malý randista (a nemyslím tím vtipálek 😃). Takže u nás prošly tou nejtěžší zkouškou. Bála jsme se, že v tom nátlaky neprojdou a budu nadávat (podle recenzí z okolí). Nebudu lhát, jeden den jsem už myslela, že zešedivím 😃 protíkaly horem dolem, takže jsem vzala  námi původně používanou značku. Ta protekla taky, takže chyba nebyla v plenkách. Od té doby žádné protečení. Zvládly dokonce i maraton nákupů vánočních dárků, který Theo celý prospal a tudíž se nepřebaloval (naštěstí ve spánku nekadí, jen čůrá). Plenkou bych mohla někoho zabít, hodit ji po něm, tak byla nasáklá, ale neprotekla ani kapka!