...Tak jsem se rozhodla, že dopíši pokračování Jarouškova příběhu vzhledem k tomu, co se u nás  poslední týdny dělo a vlastně pořád ještě děje..

Důležitá data: 18.5.2015 narození Jarouška                           

4.6. 2015 operace (descendentorektoanastomoza - odebrání 20 cm střeva)

První článek skončil tak, že byl Jarynek po operaci úplně v pořádku. Zbyla mu na bříšku jen jizva dlouhá asi 8cm, ale krásně zahojená. Kakal sám, pěkně jedl a byl spokojený. Skoro jsme si mysleli, že bude jeho choroba probíhat úplně bez komplikací - dokonce to tak i vypadalo.. ale jen do doby, než se u Jarouška 9.3.2017 projevily neštovice, které chytil od starší ségry Emmičky - která si je přinesla ze školky. 

Průběh neštovic byl u Járy mírný - vůbec neměl teplotu, pupínků měl celkem pomálu, hodně ho svědily, ale docela pěkně to zvládal. (I když byl občas protivný).

Po odeznění neštovic jsme si všimli, že se Jarouškovi zvláštně nafukuje bříško. Přišlo nám, že se to přes noc zlepší a k večeru je to horší. Žádné jiné problémy neměl, jedl a pil normálně, hrál si, neplakal, na nic si nestěžoval, vypadal spokojeně. 

Když mi přišla do MK zpráva, že jsme byly vybrané, abychom testovaly vylepšené plenky Huggies, byla jsem nadšená. Plenky dorazily pár dní po zprávě a hned musím říct, že mě mile překvapilo množství - dva balíky po 58 kusech.

Plenky jsem hned rozbalila. Motiv žabičky a opičky se nám líbil, už jen proto, že Ema je podle čínského horoskopu opice, ale to je jen opravdu detail 🙂 Už na pohled vypadají kvalitně a nepřipomínají šusťák. Plenka ani chemicky nezapáchá.

Jako velké plus bych vyzdvihla zadní část a nohavičky. Každé ráno míváme špinavé pyžamo, jelikož to prostě vždy proteče. Od té dob, co na noc máme Huggies plenky, je pyžamo čisté. Takže těsní skvěle. Zrovna dnes odpoledne jsem měla jinou plenku a bohužel "nehoda" na zádech.

Co se týče opruzenin - žádné nebyly.

Ema je akční miminko. Od 5 měsíců leze, od 7 měsíců obchází nábytek po dvou a plenka Huggies ji nijak neomezuje. Dovolím si říct, že jsem konečně s Emičkou našla plenky, které jsou pro ni na míru. Co jsem koukala, cena plenek taky není extrémně vysoká (dm drogerie 299,-).

Plenky Huggies určitě doporučuji a ráda bych poděkovala MK za možnost testování a objevení této skvělé značky, které bych si asi jinak nevšimla.

Jste v očekávání potomka? Určitě to neznamená, že musíte sedět doma a připravovat se psychicky na porod, těhotenství není nemoc!

V těhotenství se se sportem nerozloučila ani modelka Hana Mašlíková...

Zdroj: Instagram

Těhotenství, obzvláště to první, není pro ženu úplně snadné období. Musí se smířit s tím, že spoustu aktivit, které do té doby provozovala, je třeba opustit. Její denní režim a také způsob života se začne měnit, což je důležité pro přípravu na život s děťátkem. Mnohé ženy se cítí zaskočeny tím, že se o těhotenství mluví jako o nejkrásnějším období v životě ženy, ale ony to tak necítí. Těhotenské obtíže si vybírají daň, únava, změna… Nenechte se tím zaskočit a rozhodně se doma neutápějte v depresi. I život těhotné ženy může být pestrý a neznamená to jen chystání výbavičky a čtení chytrých knih o péči o dítě!

Pohybu se nezříkejte

Pokud jste sportovala před těhotenstvím, určitě není důvod se sport zříkat i posléze. Platí zcela jistě to, že se nemáte rozhodně přepínat a důsledně poslouchat své tělo. Pokud vám řekne, že se mu třeba na cvičení nechce, v těhotenství si klidně dopřejte ten luxus, že si raději sedněte a dejte si nohy nahoru. Pokud trpíte těhotenskými nevolnostmi a únavou, sportování vynechejte, zkuste zařadit alespoň procházku na čerstvém vzduchu, který na nevolnosti pomáhá. Těhotenství není opravdu obdobím, kdy si máte cokoliv dokazovat. Pokud ale počáteční těhotenské obtíže odeznějí, můžete se ke sportu opět vrátit.

Jaro je v plném proudu. Všechno kolem kvete, pučí a probouzí se k životu a tak máme i my přirozenou potřebu odlehčit. Hutné zimní pokrmy a sladkosti (vyloženě nutné k přežití dlouhých mrazivých večerů) nám teď pěkně leží v žaludku. A to doslova. Špatné trávení, únava, nezdravá pleť. Poradím vám, jak se jich za tři dny aspoň částečně zbavit. Zlehka, nenásilně a hlavně bez zbytečného trápení. Uvidíte, jak se vám uleví!

Voda s citronem

Je pro vás ranní vstávání stejně příjemné jako návštěva zubaře? Zpříjemněte si ho vitamínovou vzpruhou. Vymačkejte půlku citrónu do převařené teplé, ale ne horké vody. Tento nápoj pijte teplý před snídaní. Citrón je vynikajícím a bohatým zdrojem vitamínu C. Chrání tělo před nedostatky imunitního systému a má silný antibakteriální účinek. A to mohu potvrdit. Pomohl mi zbavit se kvasinek a pocitu kyselého žaludku. Což zní jako protiklad, ale opravdu to funguje: kyselý citron a vyrovnává pH v žaludku. Také odplavuje toxiny z těla, zabraňuje zdražování vody a bojuje proti tvorbě vrásek a akné. Mimo zlepšení stavu pleti jsem shodila i nějaké to kilo, ale to přičítám lepší psychické pohodě. Ta je v případě detoxu velmi důležitá. Když za ním vidíte jen odříkání a strádání, vaše tělo se „sekne“ a nezhubnete ani gram. Takže úsměv a klid.

Smoothie

Fenomén smoothie zasáhl i mě. Začalo to sklenicí k snídani. Pak jsem přidala ještě jednu ke svačině. Zjistila jsem, že po vypití jejího obsahu nemám na delší dobu hlad. A tak jsem zkusila zařadit jeden den v týdnu stravu založenou pouze na těchto koktejlech. Inspirovala jsem se v této skupině. Smoothie lze připravit jak ovocné tak i zeleninové, ale zajímavé jsou i jejich kombinace. Kromě toho můžete přidat vše, co vám chutná: oříšky, jogurt, mléko, džus, mladý ječmen, chia semínka, ovesné vločky či med. V průběhu dne je potřeba hodně pít, nejlépe zelené čaje, nebo vodu s citronem. Před i po detoxu byste měli jíst lehčí jídla, aby váš žaludek nebyl v šoku. Večer před smoothie dnem si dávám jen zeleninový salát a den po očitě snídám ovoce s oříšky a bílý jogurt. Tuto očistnou kůru můžete držet maximálně tři dny. Odměnou vám bude ploché bříško a skvělý pocit lehkosti. 

Chlorella

Asi to znáte ze své zkušenosti....dítě má jít spát a po podlaze v pokojíku se nedá přejít, aniž byste si do nohy nezapíchli kostičku lego nebo nešlápli na nějakou pitomě hrající hračku, která vám tou svou melodií hrající po stopadesátéšesté leze už pěkně na nervy..

No jestli to neznáte, jste šťastní lidé. Bohužel, my se hlásíme ke skupině lidí "bordelvšude" a "pořádekjakkdy", takže není divu, že dcera moc pořádkumiluvnosti nepobrala..ne, že bysme žili v prachu a špíně, jen prostě jak se přijde z práce večer domů, ono se už nějak nechce to prádlo poskládat samo do skříně nebo nádobí do myčky...Tak či tak,když už se mi dařilo držet pořádek jakžtakž v domě, u Amálky v pokoji to byl samozřejmě problém, tam jsem si stála za tím, že uklízet musí i ona (hlavně ona) a to je tak určitě asi ta jedna z top desíti nejnepříjemnších věcí, co děti musí dělat.

O to víc mi vadilo, že když už jsem ji nahnala na ten nepořádek, že na mě zkoušela na hlášky typu "já to sama nezvládnu" "můžeš mi, prosím, pomoct" apod..končilo to tak, že zatímco já ji pomáhala uklízet (rozumějte já uklízela), Amálka vytahovala další hračky...Anarchie ve všech směrech..

Já jsem ale hlava vyčůraná, nebojím se ničeho a tak jsem tenhle problém vyřešila pro nás naprosto skvělou metodou, že teď má v pokoji pořádek neustále, uklízí si sama, nenechá jedinou figurku na zemi a nemá u toho otrávené řeči..

Tím řešením je Skřítek Uklízínek...narazila jsem na něj náhodou, hledala jsem nějaké tipy na Vánoce a najela jsem na web, kde nabízeli pohádkové knížky šité na míru...do textu příběhu zahrnuli jméno dítěte, bydliště, fotky, jména kamarádů..na výběr bylo více příběhů, ale mě zaujmul právě příběh o Skřítkovi Uklízínkovi..byl tam krátký popis, o co se jedná a mě to už v hlavě začlo šrotovat...v prvé řadě jsem knížku objednala, ale dostat ji měla až na Mikuláše a tak dlouho jsem čekat nechtěla, proto jsem ještě ten večer nasadila veškerý můj herecký talent a z pohádky jsem udělala realitu..

Amálka večer klasicky bojkotovala úklid, tak jsem ji řekla, že pokud nehodlá uklízet, že o hračky přijde, dokud se uklízet nenaučí..každý večer chodí venkem Skřítek Uklízínek, dívá se do dětských pokojíčků a hledá hračky povalující se na zemi..pokud narazí na pokojíček, kde si dítě neuklízí a hraček si neváží, tak si je jednoduše veme a nevrátí je, dokud se to dítě nenaučí uklízet..upozorňuju, že Amálka je z rodu strašpytlů, nikdy jsem ji nestrašila ničím, ani čertem, protože jednou by stejně přišla na to, že žádný čert nepřijde...o to víc jsem si zakládala na naši důvěře, proto mi tuhle historku snědla i s navijákem..začla se mě na skřítka vyptávat a já si vymýšlela a říkala ji, že hračky si nosí do lesa k sobě domů, kde se o ně hezky stará a každý večer pak to dítko kontroluje, jestli už si hračky uklízí..pokud ano, vrátí je...Byla jsem ochotná při ignorování těchto historek v noci naběhnout s pytlem a neuklizené hračky ji opravdu sebrat, naštěstí k tomu nedošlo..Amálka hned po téhle mojí informaci o skřítku začla uklízet, nenechala na zemi jedinou hračku, vše dala tam, kam to dát měla (vysvětlila jsem jí, že uklízení pro skřítka znamená uspořádat věci na své místo, ne je naházet na hromadu do skříně)...

Toni, před pár dny jsi se vrátil z pracovní cesty z Guineje, setkal jsi se se všemi našimi koordinátory, navštívil školy a děti. Byl to pro tebe také návrat “domů”?

Ano, navštívil jsem všechny školy a viděl téměř všechny “naše” děti. Jenom ty, co bydlí daleko nebylo možné stihnout. A jinak máš pravdu, každá cesta do Guineje ve mně vždy vzbudí plno pocitů a emocí. Strávil jsem tam spoustu času, poznal místní lidi a jejich zvyklosti a tak pro mě cesty do Guineje jsou tak trochu návratem domů. Vyhovuje mi tamější atmosféra, která nabízí větší otevřenost v komunikaci, je mnohem snazší s lidmi mluvit. Rádi se s vámi baví, zajímají se hodně o dění a vůbec jsou obecně takoví přístupnější.

Na druhou stranu tady v České republice jsem zapustil kořeny, mám tady rodinu, přátele a musím říct, že se nám tady žije skvěle. Když se narodíte v jedné zemi, žijete čtvrt století v další a dvacet let sdílíte část životní cesty s lidmi z ještě jiné země, je to dobrý základ pro transnacionálnost vaší identity a pochopitelně to ovlivňuje i životní zkušenost a pohled na svět.

Naposledy jsi byl v Guineje loni v únoru, co všechno se za ten rok podařilo?

Když to vezmu z obecného hlediska, tak samotná Guinea je v neustálém vývoji - rozrůstá se tak, jako mnoho dalších oblastí kontinentu. Když přiletíte na letiště Gbessia v Conakry, tak už zdálky vidíte, jak se všude staví, buduje, jak město expanduje. Co se týká našich projektů, tak všechny školy si vedou velice dobře, ale na jednu jsem obzvlášť pyšný. Škola Salif Keita se ze všech škol v regionu umístila prospěchově na druhém místě, což je pro nás obrovský úspěch. Za námi skončily mnohem větší a bohatší školy. Myslím, ze klíčem k úspěchu je přístup, se kterým se věci dělají. Náš koordinátor a kamarád Joseph, který školu založil, vidí v dětech budoucnost země a proto svou práci dělá naplno, poctivě - motivace je velice důležitá. Děti ho milují a do školy chodí moc rády. Když něco děláte s láskou, většinou to děláte dobře.

Toni, proč si myslíš, že je právě osobní kontakt s našimi koordinátory tolik důležitý? Jak vlastně probíhají takové “pracovní schůzky”?

Jak jsem psala již v prvním svém vyprávění o tom, jak mi dcera ženicha našla, přála jsem si odjaživa holčičku co jede hlášku za hláškou a s kterou se člověk nenudí. A tu samozřejmě mám. Moje Maruška baví od malička celé okolí a hlavně nás svojí bezprostředností a slovními kreacemi. 

Jejích super hlášek mám již plný sešit. Chtěla jsem vám vybrat jejích TOP 10, ale to se mi prostě nepovedlo, takže nakonec ještě dva bonusy navíc 🙂

1) 2 roky a 4 měsíce

Včera Maruška běhala za babičkou, pořád něco potřebovala, mluvila, štěbetala...a babička mi za chůze povídá: "mámo mě už z tý tvojí holčičky bolí hlava" a Maruška babičce v patách křičí: "mě taky!" 

2) 2,5 roku

Jsme na návštěvě, pročítám noviny. Když je odložím Maruška se mě ptá:"Už jsi dočetla?" já říkám že jo, ona mě vezme za ruku a povídá:"udělej pápá, deme domu!"

Léto už se nezadržitelně blíží a vy možná přemýšlíte, na jaký tábor děti pošlete. I v letošním roce je pro ně připraveno široké spektrum prázdninových pobytů, od těch pro nejmenší, přes speciální, až po rekreaci u moře. Chcete vybrat svému dítku tábor na míru, na který bude ještě dlouho vzpomínat? Připravili jsme pro vás jednoduchý přehled, díky kterému se v letošní nabídce rychle zorientujete.

Klasické tábory jsou vhodné pro děti všech věkových kategorií, které hledají zpestření prázdnin se spoustou zážitků uprostřed přírody. Vyzkoušejte například tábor s organizací Medusa, na kterém si vaše dítě bude moci libovolně volit aktivity a program, který se jim bude nejvíc zamlouvat. V nabídce jsou dva turnusy.

Pokud máte malé dítě, které touží objevovat svět, přihlaste ho na tábor pro nejmenší. Tyto akce jsou určené pro děti od 4 do 10 let a od běžných táborů se liší především tím, že se o děti stará více dospělých a děti nejsou fyzicky přetěžovány, takže vaše ratolest bude mít zajištěný individuálnější přístup a dostatek péče. Můžete vybírat z pestré nabídky různých témat, například Mimoňové, Angry Birds nebo Scooby Doo.

Máte doma akčního kluka nebo holku? Vyzkoušejte adrenalinový tábor, který naplní jejich představy o dobrodružství. Díky velkému množství aktivit zapomene vaše dítko na čas a možná se mu ani nebude chtít domů.  Dobrým tipem je například Březová, kde mají děti k dispozici lanové centrum.

Těšíte se, až s partnerem strávíte romantickou dovolenou ve dvou u moře, ale chcete zdravý vzduch a slanou vodu dopřát i svému potomkovi? Vyberte si z nabídky táborů v přímořských letoviscích. Například s cestovní kanceláří Topinka se vaše dítko může vypravit do Chorvatska, Černé hory, Španělska a dalších jižanských destinací.

Chcete, aby se vaše ratolest vzdělávala zábavnou formou i během prázdnin? Vyzkoušejte jazykový tábor, na kterém si dítě vyzkouší, jaký je to pocit, když musíte komunikovat v cizím jazyce. V dnešním době se mu tato zkušenost jistojistě bude hodit. Jednou z možností je třeba jazykový tábor pro začátečníky a středně pokročilé v rekreačním středisku Kymevo Hrachov.