Začala bych asi tím, že každé matce záleží na tom, aby pro své děťátko našla ty nejvhodnější pleny. Plen je na trhu opravdu velmi hodně k výběru, ale ne každá je vhodná pro jednotlivý zadeček děťátka. 

Jelikož můj synek má velmi citlivou pokožku a stále jsem ve fázi hledání, tak jsem využila šance zúčastnit se testování nových plenek od Huggies na trhu. Měla jsem velikou radost, když mi přišlo oznámení, že jsem byla vybrána a s velikým očekáváním jsem čekala na kurýrní službu, až mi balík dorazí domů.  Hned jsem Maxíkovi oznámila,že budeme mít nové plenky.

První dojem je vzhled pleny... Měkký na dotek, jemně aromatické oproti jiným plenám.

Nejvíce mě zaujalo a mile překvapilo zadní zpevnění, které je pružné a krásně obepíná tělíčko dítěte. Vysoké okraje, které bezpečně chrání, přitom neškrtí a nezanechává zarudlé stopy.

Plenka krásně sedí, nikde netlačí a další plus oproti do teď používaným značkám je,že nemusím použít žádný krém nebo pudr. Maxíkovo zadeček je v plenkách Huggies čistý a nezapařený. ÚŽASNÉ!!! 

Nesmím zapomenout podotknout, že i Maxík se intenzivně zapojil do testování svých nových plenek. Zjistil, že nejsou k jídlu! 

Také se občas přistihnete, jak stojíte před otevřenou lednicí a v hlavě jako puzzle skládáte možné varianty toho, co by se z jejího obsahu mohlo použít jako přijatelná večeře? Jenže k kečupu, sklenice kyselých okurek a jahodového jogurtu by nevykouzlila nic ani Magdalena Dobromila Rettigová. V nouzi pak objednáte pizzu nebo namažete chleba máslem. Jenže takovéto večeře lezou jednat do peněz a jednak zavání rodinnou vzpourou. Předejít těmto situacím je tak snadné…

Ani drobek nazmar

Udělejte si večer chvíli času, klidně se sklenkou vína v ruce, a sepište seznam jídel, která budete v týdnu vařit. Má to hned několik výhod: jednak se nestane, že budete neustále opakovat stejná jídla. Také lépe a efektivněji využijete nakoupené potraviny a ušetříte si práci s dalším vyvařováním. A v neposlední řadě výrazně ušetříte peníze. 

Jedno kuře, prosím

Až budete mít příště chuť na kuřecí řízky, nekupujte drahá prsa ale cenově přijatelnější kuře celé. Z jater vykouzlíte báječnou paštiku se smetanou nebo je podávejte s pikantní omáčkou a rýží. Stehna patří k nešťavnatějším částem kuřete a výborně se tak  hodí na soté, do rizota, na obalování i k rychlému zapečení. Křídla můžete použít do vývaru a pak z nich obrat maso do polévky.

Všechno,  co nám z kuřete zůstane, využijte na přípravu silného  vývaru. Když přidáte i kousek mrkve, celeru, petržele a cibuli, získáte další vděčné jídlo. Pokud jej rovna nepotřebujete, vyvařte vodu co nejvíce, aby vám zbylo minimum vývaru a ten pak vlijte do nádoby na led. Jakmile je vývar zmrzlý, kostky vyjměte a vložte do sáčku. Zásoby vývaru se budou v budoucnu hodit. A co s prsíčky? Ty se hodí úplně všude, ale nejlépe si rozumí s bramborovou kaší v podobě dozlatova osmaženého řízku.

    Víte, že v Bretani můžete zvýšit svou plodnost a najdete tu hněd několik elixírů mládí? Pojďme tedy v dnešním článku zjistit, kde je najít a jak je využít. A společně s tím získáme i zajímavé typy na výlety ve formě krátkého videa s bretonskou hudbou...

Kameny v Carnac a k čemu slouží? 

     Kde jinde byste mohli najít větší seskupení megalitických památek, než právě v Bretani? Pravděpodobně k náboženským obřadům, možná i proto, že jsou v Bretani, v zemi plné tajemství, mystiky a legend se o nich vypráví spousta nejrůznějších příběhů. 

    Ženy jsou dodnes přesvědčeny, že kameny mohou zvýšit plodnost a tak se posadí na kámen, nebo se po něm jen tak skouznou a vstřebají jeho magickou moc. Nejefektivnější však je vykasat si sukni, aby energie měla volný průběh. Na jejich kouzlu něco musí být, protože každá žena, byť podle lékařů neplodná, poté do půl roku otěhotní. Náhoda?!

    Podle nejnovějších poznatků, postavili stavitelé menhiry tak, aby s jejich pomocí studovali pohyb měsíce a dalších nebeských těles a určovali tak čas. Tato teorie vypadá celkem věrohodně, v každém případě asi nebudeme nikdy  schopni s jistotou říci, co ty tajemné kameny vlastně znamenají. 

Údolí bez návratu

Nevím jak Vám, ale mně se nekdy zdá,

že mít svůj > jiný názor než jiná matka je až trestné.

Je to smutné, že v této vyspělé době, kde má každý člověk právo na vlastní názor, je zároveň tak odsuzován.

Jsem horší matka, když dítě očkuji/neočkuji ?

Jsem horší matka když dám dítěti kotníčkvou obuv/barefoot?

Jsem horší matka, když dávám dítě spát pozdě/brzo?

Zaskočila mě nepřipravenou,jako vždycky,ale tentokrát mi asi něco došlo, konečně?

Že mám epilepsii,jsem zjistila v roce 2008, bylo mi 23 let,studovala jsem vysokou a byla úplně normální, až do toho dne,kdy začal nový semestr. Seděla jsem ve třídě a blikala tam zářivka, to je poslední, co si pamatuju před záchvatem. Pak už jsem jen ležela na zemi a někdo mluvil o Hance a ať jsem v klidu a že už jdou. Nechápala jsem. Bolela mě hlava,ale bylo mi krásně,tak dětsky roztomile šťastně. A pak přišli, saniťáci. Řekli mi, co se stalo. Odvezli, vyšetřili,odkázali na epi poradnu. Tam jsem dostala léky a zjistili jsme,že jsem měla epi už jako dítě. Ve formě absencí. Tenkrát nikoho nenapadlo,že by to mohla být nějaká nemoc. 

Brala jsem léky, dodržovala režim a měla strach. Pak přišla znovu, tentokrát večer. Tehdejší přítel seděl vedle gauče a já cítila,jak ho strašně miluju a jsem zase strašlivě šťastná. Než mi řekl, že jsem měla záchvat.

Další navýšení léků a další záchvat. Vběhla jsem pod auto na přechodu. Probrala jsem se na křižovatce má zemi a zase strašně šťastná,než přijela sanitka a mě došlo, proč se valím na zemi.

Další navýšení léků a poslední záchvat v práci,spadla jsem do skříně na šanony. Hned mi řekli, co se stalo a odvezli mě domů. Cítila jsem se tak trapně!

No a tak jak šel čas,tak jsem začala řešit děti. S přítelem jsme spolu byli asi 3 měsíce,když jsem mu oznámila,že začnu dělat kroky proto,abych v budoucnu mohla mít zdravé děti. Dařilo se mi moc dobře, jeden lék jsme odstranili úplně a druhý snížili na polovinu. Otěhotněla jsem bez problémů a porodila také v pohodě. Bez záchvatu. A za 5 měsíců na novo, druhé těhotenství i porod opět bez problémů. Dnes mám dvě zdravé děti a do minulého týdne jsem neměla záchvat. Bylo to 6 let od posledního.