Krvácení je jedna z nejčastějších komplikací v časné graviditě.

Udává se, že až 25% těhotných se v prvním trimestru setká s krvácením a bohužel až u poloviny z těchto žen dojde ke spontánnímu potratu.

Na vině mohou být překrvené tkáně dělohy a děložního hrdla, hematom v oblasti tvořící se placenty nebo již zmíněný počínající potrat. Pokud dojde k jednorázovému zašpinění, tak není nutné panikařit a akutně vyhledávat lékaře. Pokud jde ovšem o krvácení větší intenzity doprovázené bolestmi v podbřišku, tak je třeba vyhledat lékaře, který provede patřičná vyšetření ke zjištění příčiny. Jedná se konkrétně o vyšetření v zrcadlech, vaginální vyšetření pohmatem a samozřejmě ultrazvuk.

Tak to bylo krvácení v prvním trimestru. V dalších obdobích těhotenství již není krvácení tak běžné a příčiny jsou často jiné. Z vlastní zkušenosti musím říct, že nejčastější příčina krvácení v tomto období je pohlavní styk a vaginální vyšetření. Mnoho žen přijíždí v pozdních nočních hodinách na pohotovost se špiněním po pohlavním styku. Je to naprosto neškodné a způsobené mechanickým podrážděním děložního hrdla.

Krvácení ale může samozřejmě i signalizovat vážný problém jako předčasné odlučování placenty či hrozící předčasný porod. Specifickou skupinou jsou ženy s nízko nasedající placentou, placenta praevia centralis či marginalis, které by měly být vaginálně vyšetřovány jen, pokud je to nezbytně nutné a sex by jim měl být zapovězen.

Častý dotaz těhotných je, kdy mají jet k lékaři. Kde je ta hranice, kdy už se opravdu něco děje…Já vždycky svým pacientkám říkám, že je lepší desetkrát přijet zbytečně než jednou něco zanedbat. Nicméně je potřeba vždy zachovat chladnou hlavu a uvažovat rozumně. Pokud špiním po pohlavním styku nebo vaginálním vyšetření, tak je příčina více než jasná a není nutné jet akutně k lékaři.

Dost už bylo míchaných vajíček! Potřebuju nápady a potřebuju je okamžitě!

Jednou jsem ze školní jídelny, kde odebírám obědy, přinesla pokrm zvaný kuřecí tokáň s těstovinami a můj kulinářský instinkt (který je samozřejmě nadprůměrně vyvinutý, jen se velmi dobře maskuje) mi řekl, že to zvládnu taky uvařit.  

Můj dobře ukrytý kulinářský instinkt sice měl trošičku problém odhadnout, co to vlastně ten kuřecí tokáň je. Abych byla upřímná, myslela jsem si nejřív, že to bude nějaká flambovaná nebo alespoň zapečená specialita. Ale pak se ukázalo, že jde o typicky nízkorozpočtovou omáčku na těstoviny. Nerada to přiznávám, ale všichni jsme si štrejchli daleko víc než na španělských ptáčkách v mém podání.

Řekla jsem si, že bych to možná taky mohla zkusit udělat. To přeci zvládne každý!

Hned jsem nažhavila internetový přijímač. V mžiku na mě vyběhlo asi milion receptů, které bohužel obsahovaly pro mě neznámé výrazy jako restovat a k tomu další zakázaná slova. Třeba sterilované lečo... To se proboha dá sehnat kde?! Nebo žampiony, to je zase zakázané slůvko pro mé drahé ratolesti.

Nevadí. Chci tokáň. Ať je to, co je to. Jen tak se nevzdám.

Pokud bych měla začít od začátku, bylo by to nejspíš na tlustou knihu, což bych jako spisovatelka mohla zvládnout, ale popravdě si nemyslím, že je můj život tolik zajímavý. Přesto bych se i já ráda podělila o své zážitky z porodů.

První těhotenství bylo vymodlené. Snažení netrvalo sice mnoho let, ale pouze rok a čtvrt. Nicméně ženě, která tak moc chce, se to zdálo jako celá věčnost. Netrpělivě jsem měsíc, co měsíc stála u okna, které mi poskytovalo dostatek světla, ke zkoumání malého počůraného proužku, na kterém nebylo nic, než bílo. Znovu a znovu jsem plakala a každý další měsíc to bylo ještě mnohem těžší.

Po půlroce snažení jsem prodělala biochemické těhotenství a po roce potrat v 6 tt. Nemusím vykládat, že jsem tou dobou byla zlomená, zklamaná a připadala si neschopná. Pokaždé, když přišla menstruace, jsem se bála podívat manželovi do očí a říct mu, že zase nic.

Po roce a čtvrt jsme nastoupili do CAR. Šlo hlavně o mé obavy, týkající se prodělaného SP. Doktor, který nás měl na starost, byl úžasný. Než dorazí výsledky testů, doporučil to ještě zkusit normálně s tím, že načasuje ovulaci... a skutečně, než výsledky dorazily, byla jsem těhotná. Zcela přirozeně – jednoduše jsem se zklidnila.

Těhotenství bylo krásné. Žaludek mírně na vodě do 12 tt a těhotenská cukrovka byly jedinými problémy. Bohužel právě cukrovka byla důvodem toho, že jsem musela 20.12.2012 nastoupit na vyvolání. Původně jsem měla nastoupit o den později, ale chtěla jsem být na Vánoce doma.

S povzdechem, že samo to tedy do termínu nepůjde, jsem byla ubytována na pokoj z hekající rodičkou. Přiznám se, že jsem se tehdy zhrozila, protože představa, že se před vlastním porodem nevyspím a ještě budu sledovat někoho, kdo se kroutí v bolestech, mi na odvaze nepřidávala.